sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
O tom, že se Česká republika podílí na velmi zajímavých projektech, nemůže být sporu. Nikdo však neusíná na vavřínech a všichni se snaží dále rozvíjet aktuální český podíl. Jednou z nejviditelnějších popularizačních akcí svého druhu je festival kosmických aktivit Czech Space Week. Letos Ministerstvo dopravy, agentura CzechInvest a další partneři připravili již čtvrtý ročník. Zájemci se mohou těšit na program, který by měl zaujmout každého – od nadšených amatérů až po odborníky, od studentů po učitele. Srdcem dění bude Praha a Brno, ale pokud se do těchto měst nedostanete, nezoufejte, některé akce se budou vysílat čistě online. Maraton přednášek, panelových diskusí a dalších akcí začíná už 5. listopadu. Pokud si tedy chcete připomenout české kosmonautické úspěchy i nahlédnout do novinek vědy a výzkumu, neměli byste váhat – zvlášť, když jsou všechny akce pro veřejnost zdarma.
Sonda Rosetta se vydala na svou mnohaletou pouť vesmírem 2. března roku 2004 pod aerodynamickým krytem rakety Ariane 5. Startovalo se, jak už to u této rakety bývá, z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Cíl této sondy byl v danou chvíli předaleko a sonda se k němu přibližovala více než deset let. Během své cesty se přiblížila ke dvěma asteroidům (2867) Šteins a (21) Lutetia. Až teprve 6. srpna 2014 dorazila na konec své cesty, kterým byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Až o více než měsíc později se však sonda stala oběžnicí komety. Jedním z prvních úkolů sondy bylo zmapování celého povrchu komety, aby bylo možno vybrat nejvhodnější místo, kde by mohl přistát malý, 100 kg vážící lander Philae. Ten byl posléze vypuštěn až 12. listopadu 2014 a po strastiplném sestupu a několika poskočeních se mu povedlo první měkké přistání člověkem vytvořeného tělesa na povrchu komety. Jaké byly osudy Rosetty a landeru Philae se více dozvíte v přednášce MUDr. Ing. Vítězslava Kříhy, Ph.D., pracovníka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a bývalého dlouholetého pracovníka Katedry fyziky, FEL
Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. Akcelerometry zase zachytily gravitační působení první planety naší soustavy. Data z magnetometru a akcelerometru byla převedena na zvuk a veřejnost tak může slyšet, jak to vypadá, když sluneční vítr bombarduje planetu tak blízko u Slunce. Jsou slyšet také účinky ohýbání sondy v reakci na změnu teploty při přeletu z noční strany planety nad denní. Jsou slyšet dokonce i pohyby přístrojů při jejich otáčení do zaparkované pozice.
Druhý exemplář evropského servisního modulu pro americké lodě Orion dorazil do USA. Právě floridský kosmodrom bude jeho poslední zastávkou, než se toto špičkové zařízení vydá s prvními astronauty v lodi Orion na cestu k Měsíci v rámci mise Artemis II. Letoun Antonov vzlétl z letiště v německých Brémách 13. října ráno. Ve svých útrobách ukrýval servisní modul Orionu uložený ve speciálním transportním kontejneru. Po příletu na Kennedyho středisko budou následovat nezbytné kontroly, po kterých bude servisní modul ESM-2 spojen s kabinou pro posádku. Společně tak vytvoří kompletní loď Orion.
Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od 19. září letošního roku, kdy se k životu probudila sopka Cumbre Vieja, si její láva začala razit cestu skrz domy, silnice i pole. Západní část ostrova La Palma, který je součástí Kanárských ostrovů, tak postihla masivní destrukce. Družicová měření však i v této situaci pomáhají příslušným úřadům sledovat aktuální dění a rozhodovat o dalším postupu. Družice přitom pomáhají mnoha různými způsoby – od fotografování toku lávy, přes sledování vyvržených plynů až po vyhodnocování rizik. Soubor evropských družic z programu Copernicus Sentinel poskytuje místním týmům nenahraditelné informace.
Na letišti Kennedyho střediska přistál Antonov An-124-100, který z Evropy přivezl servisní modul pro první pilotovanou loď Orion. 14. října 20:45
Průletu evropsko-japonských sond v rámci mise BepiColombo kolem Merkuru, jsme se už věnovali. Dnes Vám však přinášíme video, které z tohoto průletu vzniklo. Už před průletem se očekávalo, že se ESA pokusí složit přijaté snímky ze dvou inženýrských kamer MCAM (Monitoring Cameras) a vytvoří tak časosběrné video. Ostatně stejné to bylo i u předešlých gravitačních manévrů této mise. Očekávání se potvrdila. ESA zveřejnila video složené z 53 snímků. Video je složené z černobílých fotek s rozlišením 1024 × 1024 pixelů a v záběrech můžeme vidět i různé části sestavy BepiColombo. Kamera MCAM-2 zabírá středněziskovou anténu a magnetometr, MCAM-3 má zase ve výhledu vysokoziskovou anténu.
Nový startovní komplex postavený pro připravovanou evropskou raketu Ariane 6 byl na evropském kosmodromu slavnostně otevřen. ESA tak může slavit další krok na cestě k nové raketě Ariane 6, která již prochází kombinovanými testy interakce nosiče a kosmodromu a připravuje se na svůj první start. Nově vybudovaný areál je tvořen komplexním systémem nadzemních a podzemních staveb, které jsou navržené přesně na míru Ariane 6 a jejímu provozu v dalším desetiletí. Velký podíl na dokončení komplexu má francouzská kosmická agentura CNES, primární kontraktor agentury ESA pro vývoj kosmodromu, ale i mnoho různých evropských firem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
