NASA
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Senát 18. května potvrdil jmenování Matta Andersona zástupcem administrátora NASA.
NASA plánuje přidat do smlouvy o komerční dopravě posádek společností SpaceX další mise. To agenturu ochrání před možností, že kosmická loď společnosti Boeing nikdy nezíská certifikaci pro mise na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Tři čínští astronauti v neděli dorazili na vesmírnou stanici Tiangong, přičemž se očekává, že jeden z členů posádky se stane prvním Číňanem, který zůstane na oběžné dráze celý rok.
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
První den měsíce dubna máme všichni spojený s aprílem a našim cílem je hlavně ničemu nevěřit a pro jistotu brát všechno s rezervou. Najdou se však výjimky, které je možno vážně brát. Mezi ně patří i tato přednáška, kterou letos na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT pronesl prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Jako téma si vybral sluneční vítr, což je proud částic vycházejících ze Slunce a pohybující se velmi vysokou rychlostí. Na tomto místě je možno si položit poměrně snadnou otázku? A je to vůbec něco, co by mě mělo zajímat a můžu to vůbec někdy nějak vidět? Odpověď je také poměrně prostá, rozhodně ano, sluneční vítr způsobuje na zemském povrchu například polární záře či poruchy příjmu na krátkých vlnách. Chování a zkoumání naší centrální hvězdy je taktéž něco, čemu se již řadu desetiletí věnují největší kosmické agentury. Ke studiu Slunce byly mimo jiné vypuštěny sondy Ulysses, Hinode, Genesis, SOHO, Stereo A, Stereo B, SDO. Jednou z nejnovějších je pak i sonda Parker Solar Probe,
Malá evropská družice Sunstorm sledující Slunce vytvořila svůj první snímek naší nejbližší hvězdy v rentgenové části spektra. Tento významný milník přišel jen po týdnu od vypuštění na raketě Vega. Sunstorm je 2U CubeSat, což znamená, že je tvořen ze dvou základních kostek s hranou délky 10 cm. Ve svých útrobách skrývá inovativní rentgenový spektrometr označovaný XFM-CS (X-ray Flux Monitor for CubeSats), který vyvinul finský tým v čele se společností ISAWARE. Jeho úkolem je detekovat rentgenové pulsy vytvářené slunečními erupcemi – výbušným uvolněním magnetické energie, které můžeme sledovat jako ohromné záblesky na povrchu Slunce. Tyto jevy následně ovlivňují kosmické počasí, mohou ohrozit družice, i pozemní rozvody energie či komunikační sítě. Nebezpečí hrozí také letadlům, které se v dané době pohybují v polárních oblastech.
Evropská kosmická agentura vydala zprávu, ve které žádá o trpělivost při zpracování více než 23 000 žádostí o vstup do oddílu astronautů. Konečný počet dalece překonal i ty nejoptimističtější odhady agentury. Vedoucí oddělení kosmické medicíny ve středisku astronautů EAC, Guillaume Weerts, je členem týmu, který vede výběr astronautů. Podle jeho slov můžeme počet žádostí považovat za pozitivní signál úrovně zájmu o kosmické aktivity v Evropě. Jedním dechem však dodává, že zpracování těchto žádostí bude nějaký čas trvat.
V dnešní přednášce zabrousíme směrem, o kterém jsme tu již častokrát hovořili, ale nikdy jsme se mu nevěnovali podrobněji. Řeč bude o dálkovém průzkumu Země. Počátky této činnosti se dají vysledovat už v 19. století a vyskytly se velmi brzy po vynálezu fotografie. Průkopníkem v tomto oboru se stal slavný francouzský vzduchoplavec a fotograf Nadar svými fotografiemi Paříze z roku 1858. S tím, jak se dostávaly do vzduchu čím dál dokonalejší fotografické přístroje a balóny, vzducholodě či letadla dosahovaly větších výšek se nám samozřejmě dařilo získávat lepší představu o skutečné tváři naší Země. Letecké snímkování pak zaznamenalo svůj boom v obou světových válkách či dalších válečných konfliktech. Nového rozměru pak bylo dosaženo s nástupem kosmonautiky. Dálkový průzkum Země je totiž metodou, jak získávat řadu zajímavých informací o jevech na povrchu, bez nutnosti fyzického kontaktu. Údaje takto získané využívají civilní osoby, vědci i vojáci. Asi si dokážete představit sami, že tyto údaje se dají používat při tvorbě map, v geologii, v zemědělství, či při pátrání po raketových střelnicích. Údaje z těchto družic ale používají i archeologové, když pomocí nich vyhledávají
Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.
Pokud se řekne kosmonautika, jako první člověka asi napadnou pilotované mise. Když bude dál přemýšlet, vzpomene si i na bezpilotní zásobovací lety či na starty družic na oběžnou dráhu. Značná část těchto sond je provozována komerčními firmami. Přesto se najdou i takové sondy, které nemají za svůj primární cíl finanční zisk, ale spíše lidské poznání. Mezi ně patří i ty, které ve své přednášce zmíní dnes prof. RNDr. Petr Kulhánek, známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky. Ten se v dnešní přednášce rozhodl zabývat okamžikem počátku našeho vesmíru, kterému se říká Velký třesk. Tato teorie však neměla vůbec lehký život. Ani v polovině minulého století nebyla stále obecně přijímána a to i přes důkazy, které byly v té době k dispozici, myslím tím Hubblův zákon rozpínání. Na další důkazy se pak muselo čekat až do 60. let, kdy Arno Penzias a Robert Wilson náhodně objevili předpovězené reliktní záření. Objev to byl úžasný, oba za něj získali v roce 1978 Nobelovu cenu. Přesto na zapojení kosmonautiky do tohoto oboru se muselo ještě
Horní stupeň rakety, která má v závěru letošního roku vynést Dalekohled Jamese Webba (JWST), vyrazil na cestu do Francouzské Guyany, kde sídlí evropský kosmodrom. JWST bude největším a nejpokročilejším teleskopem, jaký se kdy dostal do kosmického prostoru. Tohoto mezinárodního projektu se účastní také agentura ESA a součástí jejího podílu je i zajištění služeb, které souvisí se startem teleskopu. Ve spolupráci s mezinárodními partnery byla ESA zodpovědná i za vývoj a kvalifikační proces úprav rakety Ariane 5, aby odpovídala požadavkům na start JWST.
Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Sonda v areálu firmy Airbus podstoupí závěrečné zkoušky před odesláním na kosmodrom. 12. srpna 10:45
Sondy Solar Orbiter a BepiColombo mají studovat různé objekty a startovaly více než rok od sebe, přesto se mezi 9. a 10. srpnem dostaly k planetě Venuši v rozestupu pouhých 33 hodin. Obě sondy potřebovaly využít gravitace této planety, která jim měla odebrat trošku energie, aby mohly zamířit blíže ke středu naší soustavy. Tento dvojitý průlet nabídl nevídanou možnost studovat Venuši i její okolí z různých míst ve stejnou chvíli. Navíc byly sondy na místech, kde se běžné orbitery nějaké planety nenachází.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.