Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dříve známé Američany Kjella Lindgrena a Roberta Hinese s Italkou Samanthou Cristoforetti doplnila Američanka Jessica Watkins. Mise by měla odstartovat z rampy 39A v dubnu 2022. 16. listopadu 21:50

Dnes ve 3:03 našeho času jsme byli svědky startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Endurance, která dopravila na oběžnou dráhu čtyřčlennou posádku. Startem však jejich cesta rozhodně nekončí. Cílem čtveřice z USA a Německa je Mezinárodní kosmická stanice, kde by měli strávit půl roku. K tomu je ale potřeba, aby se Crew Dragon ke stanici připojil. Zhruba 22 hodin po startu by tedy mělo dojít k automatickému připojení lodi k ISS. Tím bude počet členů 66. dlouhodobé expedice na stanici rozšířen na dnes již tradičních sedm. Přílet lodi budeme samozřejmě vysílat s českým komentářem.

Po moha odkladech z různých důvodů se konečně zdá, že bychom se mohli dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodí Crew Dragon Endurance. Blíží se tedy začátek mise Crew-3, v rámci které se k ISS vydají čtyři lidé – tři muži a jedna žena, tři Američané a jeden Němec a nebo tři nováčci a jeden zkušený astronaut. Jinými slovy posádku tvoří Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron a Matthias Maurer. Start je naplánován na 11. listopadu ve 3:03 našeho času. Pokud pro Vás nebude noční čas překážkou, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

Ať už jde o panoramatické snímky, nebo detailní fotky, 3D mapy terénu, či kontrolní snímky kol, pozemské dvojče evropského roveru Rosalind Franklin zkouší široké spektrum nastavení snímání, aby letový hardware mohl z Marsu v rámci mise ExoMars přinést ty nejlepší vědecké poznatky. Vědecké oči v rámci této mise představuje soubor panoramatických kamer zkráceně označovaný PanCam. Neletový exemplář na „hlavě“ pozemského testovacího roveru Ground Test Model dosahuje podobné úrovně detailů, jaká se očekává od vozítka Rosalind Franklin po jeho přistání na Marsu v roce 2023.

Na tomto webu se už více než rok snažíme našim čtenářům a divákům nabízet záznamy zajímavých přednášek které se více, či méně zabývají kosmonautikou. V těchto přednáškách jsou zmíněni astronauté, zajímavé rakety, družice, výsledky družic a občas zde zmíníme i aplikovanou kosmonautiku. Od tohoto formátu ovšem občas utečeme a uděláme výjimku, která je ovšem pro dobro věci. Je totiž milou tradicí, že pravidelně každou neděli řada fanoušků kosmonautiky a astronomie tráví nedělní večer sledováním pořadu Hvězdárny a planetária Brno, který se jmenuje Sedmikrásky. Dokonce i na diskuzním serveru discord, kam bych vás mimochodem chtěl pozvat, jsou pravidelně několik minut před osmou hodinou večerní všichni aktivní návštěvníci zváni na tento pořad. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Témata jejich rozhovorů jsou obsáhlá, ale dají se jednoduše shrnout do dvou slov, kosmonautika a astronomie. Čas od času je do tohoto pořadu zván zajímavý host, který tu vypráví o astrofotografii, jindy o světelném smogu a někdy tento host vypráví o kosmonautice. Dnes si oba hlavní protagonisté
Crew-2 má ISS opustit 7. 11. v 19:05 SEČ, přistane 8. 11. v 13:14 SEČ. Crew-3 má startovat 11. 11. ve 03:03 SEČ a s ISS se spojí 12. 11. v 01:00. 6. listopadu 11:11

Dámy a pánové, vítám Vás u článku, ve kterém najdete aktuální informace o přípravách na start největšího a nejdokonalejšího kosmického teleskopu všech dob, Dalekohledu Jamese Webba (alias JWST – James Webb Space Telescope) a jeho nosné rakety Ariane 5. Teleskop již v polovině října dorazil z Kalifornie do Francouzské Guyany, kde v čisté místnosti na místním kosmodromu CSG prochází závěrečnými kontrolami a přípravou na samotný let. Dá se očekávat, že v dalších dnech a týdnech budou zapojené kosmické agentury NASA, ESA a CSA sdílet videa, fotografie i prosté textové novinky o aktuálním stavu příprav. Abyste měli vždy přístup ke všem novinkám, připravili jsme pro Vás tento článek, který budeme postupně aktualizovat o nejnovější informace.

Třetí operační mise Crew-3 se v posledních dnech musela vypořádat hned se dvěma odklady. Nejprve vystavilo stopku nepříznivé počasí v dráze letu a následně byl nový termín startu zrušen z důvodu drobných zdravotních potíží jednoho člena posádky. Nebylo specifikováno, koho se tyto problémy týkají, ani jakého jsou rázu, dozvěděli jsme se pouze, že nejde o Covid-19. Byl však stanoven nový termín startu – letět se mělo 7. listopadu ve 4:36 SEČ, ovšem nyní se začíná objevovat další překážka, která by mohla opět odložit start této mise. Také v tomto případě by šlo o komplikace související s počasím v dráze letu.

Nyní, když Dalekohled Jamese Webba bezpečně dorazil na místo svého startu, tedy do Francouzské Guyany na severovýchodním pobřeží Jižní Ameriky, začaly technické týmy postupně odškrtávat položky v závěrečných seznamech úkolů, které musí proběhnout před startem v prosinci letošního roku. Očekává se, že tyto přípravy zaberou 55 dní od příjezdu observatoře po den startu. První úkoly po příjezdu jedinečné kosmické observatoře do čisté místnosti firmy Arianespace měli technici sledující kontaminaci. Ti museli prověřit, že teleskop je i po více než 9 000 kilometrů dlouhé cestě stále čistý a bez kontaminací.

Dne 10. února roku 2020 odstartovala z floridské rampy SLC-41 nosná raketa Atlas V 411, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala sonda Solar Orbiter. Tato sonda, určená k průzkumu naší mateřské hvězdy, je společným projektem americké NASA a evropské ESA. Cílem sondy je zkoumání vnitřní heliosféry a slunečního větru. Během své činnosti by měla provádět i blízká pozorování polárních oblastí Slunce. Než se však dostane sonda na svou cílovou dráhu, bude muset provést několik gravitačních manévrů u Země a Slunce, které sondě zaberou celkem 3,5 roku. Tyto manévry postupně upraví dráhu sondy tak, že v nejbližším bodě se ke Slunci přiblíží na 42 milionů kilometrů a v tom nejvzdálenějším bude téměř na dohled Zemi. Finální oběžná dráha bude eliptická se sklonem 24°. Nominální mise by měla trvat 7 let. Více o družici samotné, misi i přístrojích na ní se dozvíte v dnešní přednášce. Přednášejícím bude pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci cyklu Science to go, který si dal za úkol zpřístupnit
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.