U.S. Space Force
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Čína zakládá průmyslovou alianci VLEO, satelity demonstrují trvalý provoz na nízké oběžné dráze
Britský startup SatVu, který se zabývá termovizemi, oznámil 29. června zahájení komerčních služeb s družicí HotSat-2, což znamená návrat k provozování generujícímu zisky poté, co její debutová družice selhala na nízké oběžné dráze Země v roce 2023.
Generální ředitel společnosti Rocket Lab uvedl, že akvizice společnosti Iridium touto společností byla logickým dalším krokem v jeho ambicích proniknout na lukrativní trh vesmírných služeb.
Evropská kosmická agentura se bude během fáze návrhu svého lunárního modulu Argonaut a pravděpodobně i pro svou první misi spoléhat na externí měsíční topografická data a zároveň bude pracovat na vývoji vlastních mapovacích schopností pro pozdější mise.
Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.
Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.
Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Klíčovou součástí záměru NASA vytvořit udržitelnou lidskou přítomnost u Měsíce je připravovaná kosmická stanice Gateway. V úvodu minulého dílu byla umístěna fotografie rozměrové makety modulu HALO v Johnsonově vesmírném středisku, v níž budou astronauti trénovat v rámci příprav na pobyt a práci na oběžné dráze Měsíce. Maketa je nyní postupně vybavována. Dnešní fotografie nabízí pohled do jejího interiéru. Zatímco maketu postavil Northrop Grumman, konstrukci letového modulu HALO, který bude součástí stanice Gateway, svařuje jeho subdodavatel Thales Alenia Space v Turíně. V srpnu 2022 jsme podrobně popsali text autorizačního zákona pro NASA, který byl po schválení oběma komorami Kongresu podepsán 9. srpna 2022 prezidentem Joe Bidenem. Text zákona je výrazem zájmu Kongresu o udržitelnou lidskou přítomnost v cislunárním prostoru a na Měsíci, tato přítomnost má ale hlavně posloužit jako odrazový můstek k budoucímu průzkumu Marsu. Zákon přikazuje, aby administrátor NASA vytvořil program Moon to Mars, který bude zahrnovat činnosti kampaně Artemis za účelem implementace vize průzkumu obou kosmických těles.
Evropská sonda k průzkumu Jupiteru bezpečně dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, kde hned začaly přípravy na její dubnový start. Sondu Juice (plným názvem Jupiter Icy Moons Explorer) dopravil 8. února na letiště Félix Eboué v Cayenne transportní letoun An-124. Sonda do Jižní Ameriky vyrazila z francouzského Toulouse, kde se její hlavní výrobce, firma Airbus, téměř deset let podílela na celém procesu jejího vzniku – od konceptu přes návrh, konstrukci a testy. Nyní sondu čekají závěrečné zkoušky a inspekce od inženýrů z Airbusu a ESA – poté bude Juice natankována a usazena na raketu Ariane 5.
Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu se opět servíruje čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme do České republiky a na velmi zajímavou misi LVICE2, která prošla přezkumem od ESA. V dalších tématech se můžete těšit na dvě zprávy z Indie. Nejdříve o úspěšném startu nové rakety a následně o testech nově připravované indické pilotované kosmické lodě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.
Evropský teleskop Cheops si zrovna dával pauzu od pozorování exoplanet a přitom se díval směrem k trpasličí planetě v naší Sluneční soustavě. Během této přestávky se mu však nečekaně podařilo podílet se na objevu hustého prstence materiálu kolem trpasličí planety Quaoar. Přítomnost prstence, který se nachází zhruba sedm a půl průměru Quaoaru od samotné trpasličí planety, staví před astronomy záhadu, kterou je potřeba vyřešit – jak je možné, že se tento materiál nespojil do podoby malého měsíce?
Před několika dny jste si mohli na našem webu přečíst článek, který vyvrací spekulace, že Teleskop Jamese Webba svými pozorováními zpochybnil teorii Velkého třesku. V dnešním článku si ale budeme povídat o skutečné revoluci, kterou tento teleskop spustil a jejíž rozsah a význam si zatím v plném rozsahu dost možná ani neuvědomujeme. Natalie Batalha toužebně čekala na data z JWST. Pár měsíců poté, co tato špičková kosmická observatoř dosáhla své oběžné dráhy, se Batalha i její výzkumná skupina z University of California ve městě Santa Cruz dočkala potvrzeného pozorovacího času, v rámci kterého mohla provést sledování několika exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd než našeho Slunce.
Americko-evropský program Mars Sample Return (MSR) využije i 2,5 metru dlouhý evropský manipulátor, který se chopí trubiček s cennými vzorky marsovských hornin a přepraví je do rakety, která se s nimi vydá na historickou cestu. Pokročilé zařízení označované zkratkou STA (Sample Transfer Arm) bude v programu MSR hrát klíčovou úlohu. Toto robotické rameno má být autonomní, odolné a velmi spolehlivé. Počítá se u něj s velkým rozsahem pohybů při sedmi stupních volnosti. Pomáhat mu bude také dvojice kamer a bezpočet nejrůznějších senzorů. Na konci paže se bude nacházet úchopové zařízení schopné zachytit a manipulovat s trubičkami se vzorky při nejrůznějších vzájemných úhlech.
V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku mají technici plné ruce práce s evropským servisním modulem, který bude vyslán s pilotovanou kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. V rámci pokračujících prací byl servisní modul 13. ledna přesunut na zvedací stanoviště. Právě tady mají technici dobrý přístup ke spodní části servisního modulu, což bylo nezbytné k dalšímu kroku – instalaci trysky hlavního motoru, který dříve létal na raketoplánu jako součást systému OMS. K této instalaci došlo 16. ledna. Servisní modul obstarává pro loď Orion schopnost manévrování v kosmickém prostoru, ale zajišťuje i dodávky elektrické energie, či komodit nezbytných pro systém podpory života astronautů.
Lidská noha poprvé stanula na povrchu jiného tělesa v červenci roku 1969 a prvním člověkem, který tento krok učinil byl Neil Armstrong. Do konce roku 1972 se pak po měsíčním povrchu prošlo celkem 12 pozemšťanů. Když posléze NASA program Apollo ukončila, nepředpokládala, že návrat lidských bytostí zpět na Měsíc se protáhne na předlouhých padesát let. První zmínky o možném návratu lidí na Měsic se začaly objevovat již v devadesátých letech, ale reálné práce na programu, který měl tento návrat umožnit, byly zahájeny až v novém tisíciletí. Za těmito účely vyvinula americká NASA spolu s dalšími zahraničními partnery prostředky, které jí tento krok umožní. Řeč je samozřejmě o superraketě SLS či kosmické lodi Orion. V rámci prvního přistání, které by měla uskutečnit mise Artemis III by se měla po měsíčním povrchu projít také první žena. O ní a dalších podrobnostech programu Artemis by vás v dnešní přednášce chtěl informovat Mgr. Jan Veselý z pražského planetária.
Kromě přednášek vám na tomto serveru čas od času nabízíme i jiné pořady, které se týkají kosmonautiky. Jedním z nich je i pravidelný pořad Sedmikrásky, který pro vás již delší dobu připravuje na serveru youtube Hvězdárna a planetárium Brno. Vystupují v něm ředitel Hvězdárny pan Mgr. Jiří Dušek PhD. a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní protagonisté, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty, které ustálené schéma zpestří. Na tento večer si oba Jirkové pozvali Norberta Wernera z z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity. Dnešní díl se bude cele věnovat dalekohledu Jamese Webba a objevům, které se dalekohledu podařily za uplynulý rok. Pořad začíná v neděli večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.