iSpace
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma Kosmotýdeníku se tentokrát zaměří na zajímavá data, které přinesl evropský kosmický teleskop CHEOPS, který je zaměřen na hledání a pozorování exoplanet. Díky jeho pozorování se podařilo lépe prozkoumat poměrně málo známou kategorii planet nazvanou mini-Neptuny. V dalších tématech se podíváme za posledním proběhlým výstupem z Mezinárodní kosmické stanice, či na přípravu mise Transporter-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.
Evropský teleskop Cheops potvrdil existenci čtyř záhadných, teplých exoplanet s velikostmi mezi Zemí a Neptunem, které obíhají kolem jejich hvězd blíže než Merkur Slunci. Exoplanety byly označeny jako mini Neptuny. 9. června 18:46
V dubnu proběhlo kritické zhodnocení komunikačního systému, který agentura ESA dodá na americký modul HALO (Habitation and Logistics Outpost) pro chystanou stanici Gateway. ESA proto při této příležitosti vyzpovídala vedoucího projektu Esprit, kterým je Luca Stagnaro. Ten zodpovídá za oba prvky, které tvoří Esprit, tedy jak za lunární komunikační systém modulu HALO (označuje se též jako Esprit-HCLS), tak i za evropský modul pro doplňování pohonných látek. Jelikož má komunikační systém startovat ze zmíněné dvojice jako první, musí být připraven a postaven v předstihu. Stejně jako každý jiný kosmický hardware, i on si prošel kritickým zhodnocením návrhu, kde všechny zainteresované strany odsouhlasily jeho design a implementaci. Od uzavření tohoto procesu je design jasně stanoven a může začít výroba.
Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.
Evropská kosmická agentura dnes na svém webu zveřejnila článek, který můžeme považovat za velmi vítaný závan čerstvého vzduchu do celého oboru. Agentura totiž vyzývá evropské firmy k předkládání návrhů na zajištění služeb komerční dopravy nákladu nejen na stanici ISS a zpět, ale i na budoucí komerční kosmické stanice, které vzniknou na nízké oběžné dráze. ESA se tímto krokem podle svých slov snaží rozšířit možnosti evropské pilotované kosmonautiky, přičemž komerční nákladní mise jsou součástí strategie Terrae Novae pro pilotovaný i robotický průzkum kosmického prostoru.
Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.
První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle očekávání bude pohybovat na úrovni menší než je miliontina té pozemské. Tento přístroj vyvinula Královská observatoř v Belgii společně se španělskou firmou EMXYS. Aby se prokázalo, že je přístroj připraven k integraci do CubeSatu Juventas, který poletí se sondou Hera, byl GRASS vystaven podmínkám, které na něj čekají – silnému vakuu a intenzivním změnám teplot. Poté byl usazen na vibrační stůl, který simuloval chvění při startu rakety.
Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.