Z-Trak Space
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropský teleskop Cheops potvrdil existenci čtyř záhadných, teplých exoplanet s velikostmi mezi Zemí a Neptunem, které obíhají kolem jejich hvězd blíže než Merkur Slunci. Exoplanety byly označeny jako mini Neptuny. 9. června 18:46
V dubnu proběhlo kritické zhodnocení komunikačního systému, který agentura ESA dodá na americký modul HALO (Habitation and Logistics Outpost) pro chystanou stanici Gateway. ESA proto při této příležitosti vyzpovídala vedoucího projektu Esprit, kterým je Luca Stagnaro. Ten zodpovídá za oba prvky, které tvoří Esprit, tedy jak za lunární komunikační systém modulu HALO (označuje se též jako Esprit-HCLS), tak i za evropský modul pro doplňování pohonných látek. Jelikož má komunikační systém startovat ze zmíněné dvojice jako první, musí být připraven a postaven v předstihu. Stejně jako každý jiný kosmický hardware, i on si prošel kritickým zhodnocením návrhu, kde všechny zainteresované strany odsouhlasily jeho design a implementaci. Od uzavření tohoto procesu je design jasně stanoven a může začít výroba.
Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.
Evropská kosmická agentura dnes na svém webu zveřejnila článek, který můžeme považovat za velmi vítaný závan čerstvého vzduchu do celého oboru. Agentura totiž vyzývá evropské firmy k předkládání návrhů na zajištění služeb komerční dopravy nákladu nejen na stanici ISS a zpět, ale i na budoucí komerční kosmické stanice, které vzniknou na nízké oběžné dráze. ESA se tímto krokem podle svých slov snaží rozšířit možnosti evropské pilotované kosmonautiky, přičemž komerční nákladní mise jsou součástí strategie Terrae Novae pro pilotovaný i robotický průzkum kosmického prostoru.
Na našem webu pravidelně vychází seriál S Webem za hlubokým nebem, ve kterém máte možnost seznámit se s nejnovějšími pozorováními a objevy nové vlajkové lodě kosmické astronomie. V dnešním článku si ale ukážeme něco trochu jiného – čtyři snímky, ve kterých se kombinují pozorování Webbova teleskopu se snímky z kosmické observatoře Chandra. Těšit se můžete na dvě galaxie, mlhovinu a hvězdokupu. V každém snímku se kombinují snímky vysokoenergetického rentgenového záření z teleskopu Chandra s infračervenými pozorováními od Webba. Důležité je, že oba tyto typy záření jsou pro lidské oko neviditelné.
První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle očekávání bude pohybovat na úrovni menší než je miliontina té pozemské. Tento přístroj vyvinula Královská observatoř v Belgii společně se španělskou firmou EMXYS. Aby se prokázalo, že je přístroj připraven k integraci do CubeSatu Juventas, který poletí se sondou Hera, byl GRASS vystaven podmínkám, které na něj čekají – silnému vakuu a intenzivním změnám teplot. Poté byl usazen na vibrační stůl, který simuloval chvění při startu rakety.
Evropa má velké problémy udržet ekonomiku vynášení nákladů na oběžnou dráhu, na současném trhu, konkurenceschopnou. Což může být větší problém než se může zdát. Ve hře je totiž nezávislý přístup evropských států do vesmíru. Což nedávno potvrdil i Josef Aschbacher. Bude třeba udělat změny, reformu chcete-li. Na ní se však budou muset dohodnout všechny státy pod záštitou ESA. Určité představy, jak by mohla taková reforma vypadat a kam se ubírá myšlení vedení pomalu vyplouvá na povrch. Všichni tuší, že bude třeba se více zaměřit na tržní přístup. Což neznamená nic jiného než zapojení soukromého sektoru i nastavení nových pravidel v tomto směru.
Dalších sedm dní je za námi a nedělní poledne vám již tradičně přinese přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se tentokrát můžete v hlavním tématu těšit na popis jednoho unikátního českého přístroje, který se dostal do kosmického prostoru na palubě první družice OneWeb druhé generace. V dalších tématech se podíváme na úpravy rampy pro Super Heavy Starship na Boca Chica, či na dnešek chystanou komerční pilotovanou misi Axiom-2. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmologie je rychle se rozvíjející vědou, která nám odhaluje čím dál více tajemství o našem vesmíru. S tím, jak se pozorovací technika stále více zdokonaluje však dochází i k tomu, že se objevují nové záhady. Jedna taková má svůj prapůvod už v datech z americké sondy WMAP a pozdější evropské družice Planck, které zkoumaly reliktní záření. Jedná se o poměrně podivný výsledek, který sice nemusí nic zvláštního znamenat, ale na druhou stranu má též potenciál změnit svět fyziky. Proto se na něj dnes podíváme podrobněji.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.