Družicová platforma NOVA
Tomáš Pojezný
16. 9. 2024
15:00
Výrobce družic Apex formálně uvedl na trh větší družicovou platformu NOVA, která je podle společnosti určena pro náročnější mise vládních zákazníků. První dodávky zákazníkům začnou
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Výrobce družic Apex formálně uvedl na trh větší družicovou platformu NOVA, která je podle společnosti určena pro náročnější mise vládních zákazníků. První dodávky zákazníkům začnou
Evropská kosmická agentura plánuje otestovat služby řízení kosmického provozu, které nabízí portugalský startup Neuraspace. Na základě smlouvy oznámené 16. září bude kancelář ESA Space Debris Office
Konstelace družic na negeostacionární oběžné dráze NGSO mají do roku 2028 předběhnout v příjmech geostacionární družice. Trh s geostacionární oběžnou dráhou Země představoval v roce 2023 přibližně 85 %
Kosmická loď Crew Dragon Resilience mise Polaris Dawn přistála poblíž Dry Tortugas v Mexickém zálivu. Skončila tak pětidenní soukromá mise během které došlo na první komerční
Telesat zajistil vládní prostředky pokrývající více než polovinu 3,5 miliardy dolarů nákladů na navrhovanou širokopásmovou konstelaci s nízkou oběžnou dráhou Země (LEO). 14. září 13:00
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) vybrala 10 společností, které budou v příštích pěti letech soutěžit o zakázky až do výše 290 milionů dolarů na poskytování komerčních družicových snímků
Americký dopravce United Airlines oznámil plány začít vybavovat více než 1 000 letadel ve své mezinárodní flotile připojením Starlink, a to od příštího roku. Společnost tak přejde
Den po tvrdé kritice ze strany Kongresu a průmyslu obhajoval Federální úřad pro letectví svůj přístup k udělování licencí. Jako příklad dobré spolupráce použil úřad společnost SpaceX.
SpaceX vypustilo prvních pět produkčních družic pro širokopásmovou konstelaci AST SpaceMobile. Zakladatel, předseda a generální ředitel AST SpaceMobile Abel Avellan uvedl, že operátor navázal po startu
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nadchnout děti vesmírem – takový cíl si dává nově vytvořená aplikace z dílny Evropské kosmické agentury, která nese jméno ESA Kids. Aplikaci můžete zdarma instalovat jak na mobilní telefony se systémem iOS, tak i Android. Aplikace se skládá z různých her, které byly speciálně navrženy tak, aby děti bavily a zároveň je hravou formou něco naučily o vesmíru. Aplikace není na ovládání vůbec složitá, právě naopak! Přesto dokáže nadchnout zájemce v širokém věkovém spektru. Vždyť kdo by si nechtěl vyzkoušet kosmické pexeso, zachytávání kosmického smetí, nebo stavbu kosmické sondy. Stejně tak si můžete zkusit přistát na různých kosmických tělesech, nebo prověřit své znalosti v tematickém kvízu. To vše a ještě mnohem více je k dispozici ve 14 jazycích, mezi kterými nechybí čeština.
Evropský teleskop XMM-Newton zřejmě vyfotografoval nový typ hvězdy, který nebyl ještě nikdy spatřen v rentgenové části elektromagnetického spektra. Tato pro vědce podivná hvězda vznikla poté, co se dva bílí trpaslíci (pozůstatky po hvězdách podobných našemu Slunci) srazili a splynuli dohromady. Místo toho, aby se obě hvězdy navzájem zničily, daly vzniknout novému objektu, který jasně září v rentgenové části spektra. Tým astronomů, který vede Lidia Oskinova z Postupimské univerzity, studoval objekt, který byl původně objeven už v roce 2019 a ke svému studiu použili právě data z teleskopu XMM-Newton.
Evropská kosmická agentura podepsala 7. ledna kontrakt se společností Thales Alenia Space dohodu o stavbě evropského modulu ESPRIT pro lunární stanici Gateway. Úkolem tohoto modulu bude zajištění komunikace a možností doplňování pohonných látek pro tento nový průzkumný komplex. Na stavbě Gateway se mají podílet státy, které již provozují stanici ISS a prostřednictvím této nové stanice by mělo být možné provádět výzkum u Měsíce, ale i na něm. Prováděné výzkumy a testy nových technologií jsou přitom nezbytné pro budoucí plánované cesty lidí k Marsu.
Na rok 2022 nebo 2023 je plánován start rentgenového teleskopu XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) a je tedy jasné, že se na projektu již musí pracovat. Dnes bychom Vás rádi seznámili se dvěma videy, která byla natočená v srpnu roku 2020. Teď si možná říkáte, proč Vám přinášíme informace o půl roku starých videích. Důvodem je jejich kvalita a také skutečnost, že jsme na ně narazili až nyní při prohledávání starších článků na webu NASA. Osobně neznám mnoho videí, kde by diváci dostali možnost nahlédnout pod ruce technikům, kteří připravují zrcadla pro rentgenový teleskop.
Je tu první neděle nového roku a i nyní je pro vás přichystán pravidelný přehled událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem Kosmotýdeníku planeta Jupiter a nová zjištění, která přinesla americká sonda Juno o jedné čtvrt století staré záhadě. Dalšími tématy budou například novinky ze základny Boca Chica o přípravách prototypů lodí Starship. Nevynecháme ani novoroční dění na Mezinárodní kosmické stanici a součástí jsou i pravidelné rubriky. Přeji vám příjemné čtení a příjemnou neděli.
Evropská brána do kosmického prostoru má zajištěnou budoucnost. Evropská agentura ESA a Francouzská kosmická agentura CNES totiž koncem roku 2020 uzavřely dohodu, která se týká provozu, ale také postupné modernizace kosmodromu CSG (Centre Spatial Guyanais) ve Francouzské Guyaně. Dohoda, která potvrzuje, že se na údržbě, provozu a modernizaci kosmodromu bude podílet Evropská kosmická agentura, platí do roku 2024. Na setkání rady ESA 16. prosince byl totiž podepsán dokument: „Údržba vzletového kosmického střediska v Guyaně v provozním stavu pro období 2020–24, včetně obnovovacích činností základních systémů“. Za ESA dokument podepsal její ředitel, Jan Wörner, za agenturu CNES pak její prezident, Jean-Yves Le Gall.
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Čtyř stý třicátý druhý Kosmotýdeník se stane posledním v tomto roce. Nicméně ani sváteční čas a období Vánoc nezanechalo kosmonautiku v ležérním nic nedělání a pojídání cukroví. Naopak! V hlavním tématu se proto podíváme na aktuální stav testování prototypů lodi Starship i na stavbu prvního exempláře nosiče Super Heavy. Podíváme se i na to, kdy by se mohla vznést Starship SN-9 a jak budou následovat další exempláře. V dalších tématech nahlédneme pod sukni evropského servisního modulu, nahlédneme na palubu a zhodnotíme, jak se slavily Vánoce na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na to, jak poprvé letěla nová čínská raketa CZ-8. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení, hezkou neděli a dobrý vstup do nového roku.
Evropská kosmická agentura hraje v americkém programu Artemis významnou roli. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nejdůležitější částí kosmické lodi Orion je návratová kabina, není tomu tak. Ano, v návratové kabině budou od mise Artemis II sedět lidé a právem se na tento díl bude zaměřovat pozornost, ale bez servisního modulu by loď neměla elektrickou energii, nemohla by manévrovat a komplikované by byly také další činnosti. Tohle všechno má na starost právě servisní modul, který vyrábí Evropská kosmická agentura.
Na náhledovém obrázku dnešního článku vidíte něco, co byste na první pohled asi jen stěží dokázali určit. Díváte se na bublinu, která vznikla v rámci nástupce experimentu Multiscale Boiling, který je znám také jako Rubi. A proč má bublina na fotce tak nezvyklý tvar? O její protažení se postaraly elektrostatické síly. Ty se nevyužívají jen k tomu, aby vznikaly podobné působivé fotky, ale také pro lepší vědecké porozumění procesu varu. Var zná lidstvo už tisíce let, ale stále nemáme tento proces plně pochopený – zvlášť v podmínkách mikrogravitace. Pochopení toho, jak se chová proces varu ve stavu mikrogravitace, je pro vědce důležité, protože gravitace hraje důležitou roli. Bez jejího účinku vypadá var jakoby zpomaleně a vznikají při něm také větší bubliny. Díky tomu mohou vědci pozorovat a měřit efekty a projevy, které jsou při varu na Zemi buďto příliš rychlé nebo příliš malé.
