sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly 29. května oznámily, že udělily společnosti Blue Origin kontrakt na vynesení mise pro Národní průzkumný úřad a znovu potvrdily vládní podporu raketě New Glenn této společnosti. Stalo se tak pár hodin před havárii rakety na rampě.
Dokumenty Federálního úřadu pro letectví (Federal Aviation Administration) poskytly nové podrobnosti o projektu společnosti SpaceX na vývoj a testování návratových zařízení Starfall, která by mohla být použita k podpoře projektů výroby ve vesmíru.
Vysoký německý vojenský představitel prohlásil, že Evropa potřebuje koordinovaný přístup k vojenským vesmírným operacím a navrhl vytvoření Evropského vesmírného velitelství, které by hostilo Německo a bylo by otevřené účasti spojenců.
Jihokorejská společnost TelePIX, která se zabývá vývojem optických zařízení, a indická společnost Bellatrix Aerospace, která se specializuje na pohonné systémy, spojí své síly při geoprostorové demonstrační misi na velmi nízké oběžné dráze Země (VLEO), která je plánována na rok 2028.
Americké vesmírné síly udělily společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 4,16 miliardy dolarů na vybudování konstelace družic určených ke sledování vzdušných cílů z oběžné dráhy, což představuje jednu z dosud největších sázek Pentagonu na přesun misí sledování bojiště z letadel do vesmíru.
Italsko-nizozemská společnost Revolv Space oznámila, že francouzský poskytovatel služeb na oběžné dráze Infinite Orbits si pro své služby na geostacionární oběžné dráze (GEO) vybral její solární pohonné sestavy (SADA), zařízení používaná ke správě a optimalizaci zachycování sluneční energie.
Společnost Observable Space, která vyvíjí optické systémy pro laserovou komunikaci a povědomí o vesmírné oblasti, získala 90 milionů dolarů a zajistila si kontrakt s americkými Vesmírnými silami.
Navrhovaný rozpočet amerických Vesmírných sil na fiskální rok 2027 ve výši 71 miliard dolarů přitahuje pozornost investicemi do družic pro varování před raketovými útoky, rozsáhlých konstelací družic na nízké oběžné dráze Země a dalších drahých systémů.
Během pokusu o statický zážeh před plánovanou misí s družicemi Amazon LEO došlo dnes v noci k explozi rakety New Glenn na startovní rampě. Krom nosiče samotného byla z části zničena a velmi poškozena pozemní infrastruktura, včetně integrační budovy. Exploze byla pozorována i ze vzdálenosti přes 70 kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.
Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.
Úspěšný manévr v hlubokém vesmíru navedl evropskou sondu Hera na kurz, který povede k jejímu setkání s dvojplanetkou Didymos ještě v letošním roce. Sonda cestuje k jediným dvěma planetkám, jejichž oběžné dráhy byly záměrně pozměněny lidskou činností. Až Hera dorazí k dvojplanetce, pomohou její měření vědcům odpovědět na otázky, které zůstávají poté, co americká sonda DART narazila do menší ze dvou planetek, měsíčku Dimorphos. Díky tomu Hera pomůže udělat z kinetického impaktu dobře pochopenou a zopakovatelnou techniku pro obranu Země. To je ale zatím ještě daleko. Hera zatím dokončila svůj druhý manévr v hlubokém vesmíru na cestě ze Země k Dimorphosu. Při manévru bylo spotřebováno 123 kilogramů hydrazinu z palubní nádrže a došlo ke změně rychlosti o 367 m/s, což ESA přirovnává ke změně srovnatelné se zrychlením stacionárního objektu do nadzvukové rychlosti.
Mise Plato od Evropské kosmické agentury určená k objevování exoplanet podobných Zemi, je nyní uzavřena komoře LSS (Large Space Simulator) v testovacím středisku agentury ESA, kde prochází sérií klíčových zkoušek v podmínkách podobných kosmickému prostředí. Inženýři umístili Plato do LSS už 18. února a od začátku března již teleskop čelí extrémním teplotám a vakuu – jako v kosmickém prostoru. Přiložený snímek zachycuje teleskop uprostřed zmíněné komory jen pár chvil předtím, než byly všechny přístupy do ní hermeticky těsně zašroubovány. Jelikož fotka vznikla u horního otvoru LSS, nabízí nám přímý výhled na 26 ultracitlivých kamer teleskopu Plato. Tyto speciální oči mise využije ke sledování více než 150 000 jasných hvězd najednou, zatímco bude hledat kamenné planety obíhající kolem hvězd podobných Slunci.
Geometricky uspořádané hroty otevírají cestu k extrémnímu výzkumu na úrovni atomových jader. Tento díl je součástí simulátoru galaktického kosmického záření v urychlovači GSI v německém Darmstadtu. Poprvé v Evropě výzkumníci urychlují nabité atomy na rychlosti až 90 % rychlosti světla, aby v jednom z nejsilnějších urychlovačů částic na světě vytvořili plné spektrum kosmického záření. Soustava prstenců a trubek se táhnoucí se na délku několika stovek metrů dokáže vytvořit vysokoenergetický svazek iontů s rychlostí 270 000 km/s. Jádrem struktury tohoto nového zařízení je kombinace deskových modulátorů (plochých panelů, které slouží k rozptýlení primárního paprsku) a komplexních modulátorů (soubor 3D tištěných tenkých kolíků, sloužících k regulaci rychlosti fragmentů). Geometrie, složení a tloušťka modulátorů jsou optimalizovány tak, aby umožnily vytvořit na Zemi spektrum kosmického záření z hlubokého vesmíru.
Družice Smile dorazila na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně. Během následujících týdnů projde závěrečnou přípravou na start na raketě Vega-C, ke kterému má dojít mezi 8. dubnem a 7. květnem. Po dvoutýdenní cestě z Nizozemí nákladní loď Maritime Nantaise Colibri s družicí Smile zakotvila 26. února v přístavu v Kourou. Po připlutí do cílové destinace mohli členové doprovodného týmu Bruno Bras a Chris Runciman poslat do Evropy společné oznámení: „Nezapomenutelné dobrodružství na palubě lodi MN Colibri. Chladné, rozbouřené moře při odplutí vystřídaly při příjezdu teplé, klidné vody. Naším cílem bylo chránit prostředí družice a zajistit nepřetržité čištění přístrojů. Cesta se zdála dlouhá i krátká zároveň: daleko přes Atlantik, ale dokončená za dva týdny, vždy „rychlostí školní zóny“ (náš vtip na palubě).“
Nové středisko agentury ESA, které využije umělou inteligenci k pokrokům v družicové konektivitě vzniká ve Spojeném království. Tzv. AI Hub agentury ESA má podporu Kosmické agentury Spojeného království a měl by nabídnout jedinečné prostředí, kde evropské firmy mohou testovat, ověřovat a škálovat inovace využívající AI pro družice a konvergované komunikace, čímž se změní způsob navrhování, integrace a správy sítí. Vývoj AI Hubu byl oznámen tento týden představiteli ESA a Kosmické agentury Spojeného království na Mobile World Congress, což je globální konference o konektivitě konaná v Barceloně.
Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky sondám Evropské kosmické agentury to už víme. Sondy mohou během této fáze sužovat poruchy a horní vrstvy atmosféry se výrazně nabíjí. V květnu 2024 byla Země zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká byla zaznamenána za dvacet let. To způsobilo přebuzení atmosféry naší planety a vyvolalo třpytivé polární záře, které byly vidět až na jihu v Mexiku. Tato bouře zasáhla také Mars. Naštěstí v té době byly dvě evropské sondy (Mars Express a TGO) ve správnou chvíli na správném místě, přičemž radiační monitor na palubě TGO zaznamenal během 64 hodin dávku, která je ekvivalentem 200 „normálních“ dní.
Struktury kosmických lodí, které se umí jako tkáně samy zahojit, by mohly být již brzy možné díky špičkové kompozitní technologii. Švýcarské firmy CompPair a CSEM spolu s belgickou společností Com&Sens navázaly spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, aby mohly upravit svůj samohojící produkce z uhlíkových vláken pro využití v kosmické dopravě. Projekt Cassandra (volná zkratka z Composite Autonomous SenSing AnD RepAir) zahrnuje senzory a topné prvky zabudované do kompozitního materiálu z uhlíkových vláken, který by umožnil kosmickým sondám autonomně opravovat prvotní fáze poškození. Cassandra je součástí iniciativy FIRST! (Future Innovation Research in Space Transportation) evropské kosmické agentury, který hledá a testuje inovativní technologie, které přinesou evropské kosmické dopravě výhody. Kompozitní materiály, jako jsou uhlíkovými vlákny vyztužené polymery se ve strukturách kosmických sond používají stále častěji. Tvoří je polymerová matrice vyztužená vrstvou uhlíkových či skleněných vláken. Tím vzniká pevný a přitom lehký materiál odolný vůči korozi. Ovšem kompozitní materiály jsou také náchylné k poškození – především pokud mají opakovaně létat do kosmického prostoru a zpět. Postupem času se začnou malé praskliny zvětšovat. Opravy mohou
Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
