Štítek ‘ESA’

Gateway (červen 2024)

V minulém dílu jsme napsali, že konstrukce obytného modulu HALO je v průmyslovém závodě Thales Alenia Space v Turíně připravována na strukturální zátěžovou zkoušku. Na začátku června 2024 byl proto modul přepraven na místo v areálu společnosti, kde budou zátěžové testy probíhat (fotografie ovšem pochází z října 2023, kdy byl HALO přemístěn od svařovacího nástroje na místo pro vybavování modulu). Po provedení testů modul poputuje z Itálie do výrobního závodu hlavního dodavatele, společnosti Northrop Grumman v Gilbertu v Arizoně. Přeprava do Spojených států je plánována na druhou polovinu roku 2024. Jakmile bude modul dodán, bude zahájena instalace kapalinového potrubí, kabeláže a dalších subsystémů. HALO bude také podroben testování v nové tepelně vakuové komoře. Poté se bude pokračovat v montáži vybavení modulu.

Družice Galileo druhé generace mají zelenou

Výroba družic Galileo druhé generace může naplno pokračovat, jelikož dvě nezávislé komise zodpovědné za kritické zhodnocení návrhu potvrdily, že návrh družic splňuje všechny požadavky na očekávané výkony. Jde o další milník, který se stihl včas i přes ambiciózní harmonogram, který počítá s vývojem prvních dvanácti družic Galileo druhé generace. Evropský navigační systém Galileo, celosvětově nejpřesnější síť, se již delší dobu chystá na družice druhé generace (G2). Ty nabídnou nesrovnatelnou přesnost určení pozice i času, čímž podpoří široké spektrum uživatelských potřeb a služeb.

Teleskop Plato dostal první kameru

Vizualizace kosmické observatoře Plato

Ve vesmírném středisku optiky společnosti OHB v německém Oberpfaffenhofenu začaly práce na integraci kamer do teleskopu Plato. Jedna kamera po druhé budou připojovány na optickou lavici teleskopu, tedy na povrch, který zajistí, že všechny kamery budou mířit stejným směrem. Nyní se Evropská kosmická agentura pochlubila snímkem, který zachycuje první z 26 kamer po úspěšné integraci. Plato bude disponovat celkem 24 klasickými a dvěma „rychlými“ kamerami, které budou pozorovat více než 100 000 hvězd a přitom mají pátrat po planetách, které kolem nich krouží. Mise využije k charakterizaci exoplanet tzv. tranzitní metodu. Když planeta přejde z pohledu teleskopu přes disk své hvězdy, dojde k poklesu jasu zastíněné hvězdy. Rozborem tohoto zastínění se mohou vědci dozvědět o velikosti, hmotnosti a hustotě planety.

ESA stojí o umělou gravitaci

Fanoušci sci-fi filmů a knih znají fantastické příběhy, ve kterých jejich hrdinové žijí a pracují na kosmických stanicích či v lodích, které disponují umělou gravitací. V praxi však tato metoda nebyla využívána, ale to se může už brzy změnit. Generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, a výkonný ředitel společnosti Vast, Max Haot, podepsali 6. června na Kosmickém dni na mezinárodní berlínské letecko-kosmické show memorandum o porozumění pro budoucí kosmickou stanicí firmy Vast. Tato společnost totiž připravuje komerční kosmické stanice s umělou gravitací, která umožní nákladům i posádkám zažít různé úrovně – nejen tradiční mikrogravitaci, ale i lunární úroveň. Jejich jednomodulová stanice Haven-1 má na nízkou oběžnou dráhu Země vyrazit nejdříve v srpnu 2025.

Euclid – široké spektrum vědy v nových snímcích

Euclid

O teleskopu Euclid, prvotřídní vědecké kosmické observatoři Evropské kosmické agentury v poslední době slýcháme docela často. Bohužel ale ne vždy v úplně pozitivním smyslu. Observatoř potkalo od startu několik technických problémů, které vědcům a inženýrům přidělaly několik vrásek na čele. Nicméně u všech se snad už podařilo najít uspokojivé řešení, a tak se tu dnes můžeme společně setkat u článku o pěti nových krásných vědeckých snímcích nového dalekohledu.

Přístroj sledující ovzduší je připraven

Po měsíce trvajících pečlivých zkouškách, které ověřovaly, že nový evropský přístroj Sentinel-5 bude dodávat špičková data o kvalitě ovzduší po celém světě, mohl být tento instrument přepraven do Francie, kde se firma Airbus postará o jeho usazení na první meteodružici MetOp Second Generation, která má startovat v roce 2025. Úkolem mise Sentinelu-5 bude měřit distribuci aerosolů a stopových plynů v atmosféře. Jde například o ozon, oxid dusičitý, oxid siřičitý, formaldehyd, glyoxal, oxid uhelnatý, či metan. Tyto plyny ovlivňují nejen vzduch, který dýcháme, ale také zemské klima. Sentinel-5 přitom vychází z vysoce úspěšné mise družice Sentinel-P (P jako precursor, tedy předchůdce), která od svého startu v roce 2017 dodala mnoho cenných informací o kvalitě vzduchu.

Evropské kontrakty na dopravu nákladu

Zástupci Evropské kosmické agentury podepsali dva kontrakty se zástupci evropských průmyslových firem na vývoj komerčních služeb zaměřených na dopravu nákladů na Mezinárodní kosmickou stanici a zpět do roku 2030.  22. května na zasedání Kosmické rady v Bruselu uzavřel generální ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher, kontrakty s Hélène Huby z německé společnosti The Exploration Company a Massimo Comparinim z italské firmy Thales Alenia Space. Kontrakt se týká vývoje služeb pro dopravu nákladů z oběžné dráhy na Zemi.

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #4 ISTSat

Tým ISTSat-1

Jelikož je první start nového nosiče zcela výjimečnou událostí, věnujeme mu velkou pozornost. O to víc, že start Ariane 6 představuje zásadní událost pro Evropu. Strategický a všestranný nosič má umožnit nejen trvalý přístup Evropy do kosmického prostoru, ale také zefektivnit tyto cesty. Nosič byl od počátku navrhován pro celou řadu modelových misí a jeho schopnosti umožňuje vypustit pestrou paletu nákladů. V tomto seriálu si představujeme všechny první cestující, kteří se na tomto premiérovém letu nechají vynést. Samozřejmě nejde o nejdražší a nejkomplexnější stroje. Přeci jen první start stále představuje značné riziko. Přesto je to soubor zajímavých a hlavně inspirativních nápadů, unikátních řešení, či pro mnohé představuje příležitost vyslat do kosmu svůj projekt i s menším rozpočtem. Velkou měrou se na řadě misí podílejí studenti a různé vzdělávací instituce – tak jako v tomto případě.

Gaia – dokáže změřit gravitační vlny?

Gaia

Jednou z nejzajímavějších kosmických observatoří současnosti je bezesporu evropská Gaia. Bohužel ale většinou nepořizuje působivé snímky vesmíru a tak je mezi širší veřejností spíše neznámá. A to je přitom obrovská škoda. Její výsledky jsou totiž mimořádně zajímavé. A to ať už se bavíme o původním účelu, kterým je astrometrie, totiž důkladné proměření poloh a pozic miliardy hvězd a mnoha dalších objektů naší Mléčné dráhy, nebo úkolů vedlejších. Ukazuje se, že družice Gaia dokáže plnit i mnoho úkolů k nimž navržena nebyla. A o jednom takovém si dnes promluvíme.

Zero Debris

ESA 22. května oznámila, že 12 zemí podepsalo chartu Zero Debris. Cílem je omezit vytváření orbitálních trosek při kosmických misích. 31. května 15:00