Štítek ‘ESA’

Přesné zaměření laseru mise Proba-3

Jako náhledový snímek dnešního článku jsme použili infračervený pohled na testy, které agentura ESA, firma MDA a Centre Spatial de Liège provádí v belgickém městě Kruibeke v sídle firmy Redwire Space. Jedná se o nezbytnou přípravu na evropskou misi Proba-3, která bude vyžadovat let dvou družic v přesné formaci. Už letos budou obě sondy společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici, koronograf. Tím dojde k zakrytí silně svítícího slunečního disku, takže bude možné dlouhodobě pozorovat slabou korónu – z jednoho oběhu, který trvá 19,5 hodiny, bude pozorování koróny možné věnovat až 6 hodin!

Vzorná spolupráce kosmických sond

17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

Vakuové testy sondy Hera

V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do komory 11,8 metru dlouhé Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“

CHEOPS – nejodrazivější exoplaneta

Cheops

Jednou z nejvíce fascinujících a nejrychleji se rozvíjejících oblastí astrofyziky je výzkum extrasolárních planet, tedy planet u jiných hvězd. Ačkoliv si ještě v polovině minulého století někteří odborníci mysleli, že tyto planety nebude možné nikdy detekovat, natožpak spatřit, od konce 80. let minulého století se situace během pár let razantně změnila. Objevili jsme totiž několik planet a všechny nám řádně zamotaly hlavu, jednalo se totiž o planety, které dle tehdejších modelů vývoje planet ani neměly existovat. Od té doby se exoplanety staly velmi vděčným tématem výzkumu a dnes jich známe již více než 5500. Ale i dnes nám mohou exoplanety přichystat pořádné překvapení, jak dokazuje nový objev evropského teleskopu CHEOPS.

„Dvojče“ teleskopu Euclid dorazilo do řídícího centra

Evropský teleskop Euclid zahájil jedinečný průzkum miliard galaxií, v rámci kterého se pokusí ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země poodhalit záhady temné energie a temné hmoty. Provoz observatoře řídí týmy ze střediska ESOC, kteří k teleskopu posílají pokyny a stahují data i systémové informace, aby se ujistili o dobrém stavu a fungování Euclidu. Tyto týmy při diagnostice a řešení potíží teleskopu spoléhají na jedinečný zkušební exemplář označovaný jako model avioniky, na kterém si mohou vyzkoušet postupy i softwarové aktualizace ještě předtím, než je provedou na skutečné kosmické observatoři.

Náraz sondy DART mohl změnit tvar cílové planetky

Evropská sonda Hera, která je součástí snah o zajištění planetární obrany, se připravuje na svou cestu k planetce-měsíčku Dimorphos, který obíhá okolo planetky Didymos. Mezi její první úkoly bude patřit pátrání po kráteru, který na planetce Dimorphos zanechala předešlá návštěva – sonda DART, která záměrně narazila do planetky, aby pozměnila její oběžnou dráhu. Nejnovější studie zveřejněná v časopise Nature Astronomy nyní naznačuje, že se žádný kráter možná nenajde. Ne snad, že by jej někdo ukradl, ale náraz sondy DART pravděpodobně přeměnil celý povrch planetky. To by byl významný poznatek jak pro výzkum planetek, tak pro planetární obranu.

Stupně první Ariane 6 dorazily do Jižní Ameriky

Premiérový start nové evropské rakety Ariane 6 je plánován na léto letošního roku. Aby se tento termín mohl stihnout, dorazil do přístavu Pariacabo ve Francouzské Guyaně cenný náklad. Jde o první a druhý stupeň nové rakety, které nyní budu na kosmodromu v Kourou sestaveny. Všechny díly tvořící raketu se vyrábí v Evropě a o jejich přesun do Jižní Ameriky se stará nová loď Canopée. Díky moderním plachtám ušetří až 30 % pohonných látek a cestu dlouhou přes 7000 kilometrů urazila za deset dní. Jejím úkolem bude pendlovat mezi přístavy v Evropě, kde na ni budou naloženy jednotlivé díly Ariane 6 a poté je přepraví přes Atlantik.

European Remote Sensing deorbitoval

Družice Evropské kosmické agentury, European Remote Sensing (ERS) 2, vstoupí 21. února do atmosféry Země, kde shoří. Družice byla vypuštěna v roce 1995 a její provoz byl ukončen v roce 2011. 21. února 8:00

Agentura ESA podpoří vývoj rakety od PLD Space

Pokud jste ještě o španělské společnosti PLD Space neslyšeli, možná si zkuste její název zapamatovat. Nemá totiž do dalších let vůbec malé plány. Už v říjnu loňského roku tato firma oficiálně vstoupila do provozu, když provedla suborbitální testovací let své rakety Miura 1, která odstartovala ze zkušební základny El Arenosillo ve Španělsku. Tento suborbitální nosič je podle projektu schopen dopravit až sto kilogramů nákladu do výšky 150 kilometrů nad zemským povrchem. Výzkumným pracovníkům, ale i širokému spektru zákazníků z různých oborů tak nabízí možnost vystavit libovolný náklad krátkému působení mikrogravitace.

Družice ERS-2 vyfocena před zánikem

Družice ERS-2 od agentury ESA byla nedávno vyfocena, kterak rotuje v prostoru s tím, jak klesá vstříc atmosféře. Snímky pořídily kamery na palubách družic od australské firmy HEO v zastoupení kosmické agentury Velké Británie. Národní kosmické agentury provozují národní služby varování před vstupem objektů do atmosféry a často provádějí výzkumy zaměřené na sběr dat pro budoucí předpisy zaměřené na bezpečný a udržitelný kosmický provoz. Sdílení dat s agenturou ESA a dalšími partnery (třeba prostřednictvím Komise pro meziagenturní koordinaci kosmické tříště) je možné monitorovat zániky družic v atmosféře.