ESA
Evropská kosmická agentura dokončuje balíček programů v hodnotě 22 miliard eur pro ministerskou konferenci, která se bude konat příští měsíc.
ESA
-
-
Kosmotýdeník 683 (13. 10. – 19. 10.)
Tento týden rozvířil zejména let Super Heavy Starship, kterážto sestava letěla naposledy v současných vývojových verzích. A ačkoli i tomuto tématu se budeme věnovat, v týdnu se děly i další věci. Jako hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát zvolil souhrn jedenácti letého sběru dat z družic Swarm, které studují magnetické pole Země a osvětlují záhady kolem magnetických anomálií. V dalších tématech nás čeká převoz lodi Orion do VAB, nový lunární modul s nosností tři tuny a přípravy na start japonské zásobovací lodi HTV-X. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
-
Evropa pokračuje ve vývoji kompozitního horního stupně Phoebus
Odborníci z Evropské kosmické agentury společně s kolegy z firem ArianeGroup a MT Aerospace pracují na projektu pojmenovaném Phoebus. Jeho cílem je posoudit proveditelnost a výhody nahrazení kovových nádrží na horním stupni rakety Ariane 6 agentury ESA nádržemi z uhlíkových vláken vyztužených plastem. Ačkoliv lehký materiál nabízí možnost ušetřit na hmotnosti konstrukce stupně až několik tun, zatím nikdy nebyl takový přístup uplatněn v praxi, protože s sebou nese velké technologické výzvy.
-
Dokončená observatoř Plato čeká na testy
Usazením slunečního štítu a fotovoltaických panelů dokončili inženýři konstrukci teleskopu Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars), což je mise Evropské kosmické agentury, která má hledat exoplanety podobné Zemi. Plato je nyní na správné cestě vstříc závěrečným testům, které mají potvrdit, že je připraven na svůj start. Aktivity spojené s dokončením observatoře Plato začaly už krátce poté, co dorazila do testovacího střediska agentury ESA, tedy do nizozemského ESTECu. 9. září inženýři ve vyhrazené čisté místnosti připravili pečlivou operaci, která spočívala v zavěšení kombinovaného slunečního štítu a fotovoltaických panelů na speciální zvedací konstrukci. Následně posunuli štít/panely tak, aby bylo vše správně zarovnáno vůči zbytku observatoře. Když bylo […]
-
Deník astronauta | 13 – Týden, kdy se z astronauta stává trochu zdravotník
Tento týden v European Astronaut Centre v Kolíně nad Rýnem měl jednu hlavní linii: anatomii a praktické zdravotnické dovednosti. Spousta rozšířené reality, spousta ultrazvuku a pár jehel. Takže zajímavé zážitky i užitečné dovednosti.
-
Start evropské radarové družice Sentinel-1D se blíží
Rok 2025 představuje pro kosmický program Evropské unie další milník. Po úspěšném rozšíření programu Copernicus v podobě vypuštění projektů Sentinel-5A a Sentinel-4A má 4. listopadu vyrazit z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně družice Sentinel-1D. Jejím úkolem bude zajistit pokračování služeb pro široké spektrum koncových uživatelů na celém světě. Sentinel.-1D se přidá k družici Sentinel-1C vypuštěné v prosinci 2024. Obě družice disponují přijímači signálů družic Galileo pro přesné určení pozice na oběžné dráze, ale také nesou zařízení AIS (Automatic Identification System), které přijímá signály z plavidel. Podporuje tím povědomí o námořních oblastech i odhalování neoprávněných činností na moři. Vypuštění družice Sentinel-1D na palubě Ariane 6 odráží rostoucí schopnost Evropy umisťovat své družice na oběžnou dráhu podle vlastních podmínek, což posiluje odolnost služeb Copernicus a strategickou autonomii EU.
-
Polsko přidává čtvrtou družici k síti CAMILA pro snímkování Země
Evropská kosmická agentura ESA jménem polské vlády prodloužila smlouvu se společností Creotech Instruments na vývoj a vypuštění čtvrté družice pro polskou konstelaci pro pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis). Díky tomuto prodloužení má smlouva nyní hodnotu přes 59 milionů eur. V říjnu 2023 polské ministerstvo vývoje a technologií pověřilo ESA dohledem nad vývojem sítě CAMILA. Tato síť má být využívána v širokém spektru aplikací včetně analýzy pro zemědělce, správu půdy, či reakcí na mimořádné události. Projekt byl také navržen tak, aby posílil schopnosti Polska v oblasti výroby družic.
-
Evropské sondy pozorovaly mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS
Mezi 1. a 7. říjnem obrátily evropské sondy TGO a Mars Express u rudé planety své elektronické oči k mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, která v té době prolétávala v okolí Marsu. Tyto dvě evropské sondy se k tomuto návštěvníkovi přiblížily nejblíže ze všech sond agentury ESA. Během maximálního přiblížení k Marsu, které proběhlo 3. října, se mezihvězdný cestovatel nacházel zhruba 30 milionů kilometrů od obou sond. TGO i Mars Express využily svých palubních kamer, aby sledovaly vzácnou kometu. Je však potřeba říct, že obě sondy mají kamery přizpůsobené sním kování relativně jasně osvětlených útvarů na povrchu Marsu ve vzdálenosti pár stovek až pár tisíc kilometrů od nich. Vědci si nebyli jistí, co mohou očekávat […]
-
VIDEO: Hera slaví rok od nervy drásajícího startu a vede si dobře
7. října roku 2024, tedy přesně před rokem, odstartoval z Floridy Falcon 9 s evropskou sondou Hera. Ale tento start nebyl až do poslední chvíle jasný. Kromě administrativních překážek spojeným s dočasným uzemněním Falconů kvůli anomálii při předešlém startu, se přidal i problém s počasím – na Floridu totiž směřoval hurikán. Přesto se start uskutečnil a sonda Hera si od té doby vede skvěle. Nejen na napínavý start, ale i na události z následujících 12 měsíců se zaměřilo povedené video z dílny Evropské kosmické agentury. Kromě zajímavých rozhovorů a povedených obrázků se můžete těšit i na zmínky o dalších projektech, které těží z odkazu mise Hera, jako jsou Comet Interceptor a Ramses.
-
ESA
Evropská kosmická agentura slavnostně spustila v New Norcia v Západní Austrálii novou komunikační anténu pro komunikaci se zařízeními v hlubokém vesmíru v rámci úsilí o posílení vazeb mezi Evropou a Austrálií ve vesmíru.
křišťálová lupa
Naše podcasty
Doporučujeme
