OHB
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.
Experti z technologického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském technologickém středisku ESTEC strávili posledních pět měsíců vybalováním a testováním dílů pro novou evropskou kosmickou misi. Nyní, když se dvě hlavní části spojily dohromady, je mise Smile na správné cestě k tomu, aby mohla být připravena ke startu před koncem roku 2025. Smile poskytne lidstvu první kompletní pohled na to, jak Země reaguje na proudy částic a výrony záření ze Slunce. Zlepšení našich znalostí o slunečním větru, slunečních bouřích a kosmickém počasí díky datům z mise Smile umožní zaplnit mezery v chápání Sluneční soustavy. Na tom, aby byl zajištěn úspěch této mise, pracují neúnavně týmy pracovníků, kteří většinou zůstávají v pozadí.
Hera, první evropská mise zaměřená na planetární obranu, odstartovala v říjnu 2024 a vydala se na cestu k dvojplanetce Didymos, kterou má studovat jak s pomocí vlastních vědeckých přístrojů, tak i díky dvěma CubeSatům (Milani a Juventas), přičemž hlavní důraz bude kladen na průzkum následků prvního pokusu lidstva o změnu dráhy planetky. Evropská mise Ramses využije velkou část technologií vyvinutých pro sondu Hera, aby usnadnila svůj rychlý vývoj. Ani zde tak nebudou chybět dva spolucestující CubeSaty.
Vysokoškoláci z Brna porazili v prestižní soutěži Evropské kosmické agentury desítky týmů z celé Evropy a rok a půl tak mohou využívat konzultací s experty z ESA. Ještě letos by chtěli vypustit menší družici KOSTKA, na které si vyzkouší všechny důležité činnosti. Ty později chtějí zúročit na větší družici CIMER, která bude na oběžné dráze studovat mikroorganismy. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. Tento díl byl natočen v únoru roku 2025. Zdroje obrázků: hvezdarna.cz
Evropská kosmická observatoř INTEGRAL byla 17. října 2002 vynesena z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketou Proton-K, aby studovala neustále se měnící, energetický vesmír kolem nás. „Po více než dvě desetiletí nám INTEGRAL znovu a znovu ukazoval, jak důležité je hledět na oblohu v oblasti gama záření,“ poznamenal Jan-Uwe Ness, vědec z ESA zapojený do mise INTEGRAL a dodal: „Některé záblesky spojené s extrémními kosmickými událostmi mohou být plně pochopeny, pokud zachytíme záření, které pochází přímo z jádra těchto záblesků, tedy gama záření.“
Vloni v srpnu jsme Vás v článku „Nadějné prvotní výsledky zkoušek evropského motoru“ seznámili s vývojem prototypu nového raketového motoru TLPD (Throttleable Liquid Propulsion Demonstrator) na kapalné pohonné látky. Produkt výzkumné sítě Łukasiewicz – Institutu letectví by měl být ideální pro využití na horních stupních malých raket, případně na kosmických lodích, či dodatečných (nakopávacích) horních stupních a průzkumných misích. Motor dokáže měnit svůj tah od pouhých 10 do 110 % ideálních provozních podmínek, což z něj dělá horkého kandidáta pro použití na planetárních landerech. Navíc je restartovatelný a používá netoxické pohonné látky.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na rozlučku s evropskou družicí Meteosat, která je spojená s přístrojem Copernicus Sentinel 4. Pro Evropu je to jedna z nejpokročilejších misí zaměřených na pozorování Země. V dalších tématech se podíváme za aktuálními plány na nejbližší lety sestav Super Heavy Starship či start další rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od svého startu v roce 2020 provedla evropská sonda Solar orbiter hned několik gravitačních manévrů u Země i Venuše, které postupně snížily její oběžnou dráhu a sonda se tak mohla více přiblížit ke Slunci. Zatím ještě nikdy se však nedostala tak blízko k povrchu Venuše, jako včera, 18. února 2025. Ve 21:48 SEČ prolétla jen 379 kilometrů od Venuše. Pro srovnání, Mezinárodní kosmická stanice krouží kolem Země ve výšce zhruba 415 kilometrů.
Společnost AAC Clyde Space zahajuje práce na konstelaci INFLECION. Konstelace spojí námořní bezpečnost, provozní účinnost a udržitelnost životního prostředí.
Evropská kosmická agentura 14. února oznámila, že John McFall, záložní člen skupiny astronautů, byl certifikován nadnárodní lékařskou komisí pro dlouhodobé mise na ISS. McFall přišel o pravou nohu při nehodě na motocyklu ve věku 19 let a nosí protézu. Je prvním člověkem s takovým postižením, který byl lékařsky schválen k výcviku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.