křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

EchoStar

Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Prolétněte se nad marsovskou oblastí Xanthe Terra

Evropská sonda Mars Express nás dnes vezme na další působivý průlet nad kroutícími se kanály, které vyhloubila voda, ostrovy, které odolaly erozi a bludištěm kopcovitého terénu. Středem naší cesty bude 1300 kilometrů dlouhý kanál Shalbatana Vallis, který kaskádovitě klesá dolů z výše položené lokality Xanthe Terra k hladším nížinám Chryse Planitia. Před miliardami let těmito kanály proudila voda, která vytvořila mnoho útvarů, které dnes pozorujeme. Celá cesta vyvrcholí dechberoucím pohledem na imapktní kráter o průměru 100 kilometrů, který vznikl, když do Marsu narazil velký kosmický kámen. Tak si užijte let a nezapomeňte si zapnout zvuk, ať nepřijdete o hlasového průvodce (v angličtině).

Výtrysky na Enceladu

Cassini potvrdila komplexní chemické reakce v oceánu na Enceladu

Vědci procházející bohaté archivy dat pořízené sondou Cassini objevili nové komplexní organické molekuly, které do svého okolí vyvrhuje saturnův měsíc Enceladus. Jedná se o jasný důkaz, že v podpovrchovém oceánu dochází ke komplexním reakcím. Některé z nich by mohly být součástí řetězce, který vede k ještě komplexnějším, potenciálně biologicky relevantním, molekulám. Objev, který byl 1. září publikován v časopise Nature Astronomy, dále posiluje význam vyhrazené mise Evropské kosmické agentury, která by nejprve kroužila kolem Enceladu a poté by na něm i přistála.

Družicová data pomohla objevit 85 nových jezer pod ledem Antarktidy

Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů pod zmrzlým povrchem obklopujícím jižní pól. Tím došlo k navýšení počtu známých aktivních podledovcových (subglaciálních) jezer na Antarktidě o více než polovinu na 231.

Firma Avio získala kontrakt od ESA na demonstrátor znovupoužitelného horního stupně

Evropská kosmická agentura udělila italskému výrobci raket, firmě Avio, kontrakt za 40 milionů Euro na návrh demonstrátoru znovupoužitelného stupně orbitální rakety. ESA v březnu 2024 nejprve vydala výzvu na první fázi vývoje znovupoužitelného horního stupně. Tato úvodní fáze měla být zaměřena na „identifikaci potřeb v oblasti technologického zrání pro demonstraci opakovaně použitelného horního stupně“. Agentura sice neuvedla žádné informace o firmách, které se do této 1. fáze zapojily, ale vypadá to, že tato etapa trvala zhruba 12 měsíců a vyústila ve zveřejnění výzvy agentury ESA na předkládání návrhů pro Fázi 2, k čemuž došlo  v květnu 2025. Podle výzvy by tato druhá fáze zahrnovala aktivity „až do kritického milníku návrhu“. 29. září ESA oznámila, že v rámci Fáze 2 udělila firmě Avio kontrakt ve výši 40 milionů Euro na vývoj projektu. Během následujících 24 měsíců má italská firma dokončit souhrn požadavků na „systémy demonstrační mise a technologická řešení. Vše zakončí předběžný design jak pro letový hardware, tak i pro pozemní systémy.“ Zdá se, že tento rozsah prací těsně nedosahuje kritického milníku

ESA vybrala novou misi pro studium Země – WIVERN

Po pečlivé přípravě a zevrubném výběru se členské státy ESA rozhodly vybrat jako 11. zástupce programu Earth Explorer misi WIVERN, která bude implementována v rámci prestižního programu FurtureEO. Celý příběh začal v roce 2020, když ESA vydala výzvu pro hledání nápadů, které by mohly posunout hranice výzkumu Země a družicových technologií. Z 15 návrhů byly čtyři vybrány do užšího seznamu a postoupily do fáze podrobnější studie. V roce 2023 byla tato skupina ještě více zúžena na pouhé dva projekty – WIVERN a CAIRT. Po zveřejnění podrobné zprávy o každé misi (odkazy níže) a během hloubkových konzultací uživatelů na červencovém setkání byly oba koncepty podrobeny rozborům vědecké komunity a Poradního výboru agentury ESA pro pozorování Země (ACEO). Na základě jejich zhodnocení byl projekt VIWERN doporučen k implementaci jako Earth Explorer 11. Nyní programová rada ESA pro pozorování Země potvrdila toto rozhodnutí. WIVERN byla vybrána jako další Earth Explorer. WIVERN je zkratka z celého názvu wind velocity radar nephoscope a tato mise má poskytnout první měření větru v mracích, ale také informace o vnitřní struktuře mraků. Vyplní tak významnou

Deník astronauta | 10 – Týden astronautského výcviku: od PowerPointu po požární cvičení

Minulý týden byl ukázkovým příkladem toho, jak rozmanitý je astronautský výcvik. Od zasedaček přes posilovnu až po moře u Rostocku – každý den přinesl něco jiného. A i když některé části by si člověk mohl představit praktičtější, dohromady to tvoří mozaiku dovedností, které ESA očekává od svých astronautů.

Themis čekají testy

Evropský demonstrátor technologií pro znovupoužitelné orbitální rakety, Themis, dorazil na svou startovní rampu. Tento první evropský prototyp znovupoužitelné rakety je připraven na kombinované zkoušky, které proběhnou na švédské základně Esrange Space Center. Přesun na startovní rampu představuje milník ve vývoji celého projektu, protože se jedná o začátek kombinovaných testů, které přecházejí úplně prvnímu motorickému poskočení, letům v nízké výšce a následným přistáním. Zhruba 30 metrů vysoká Themis vznikla ve firmě ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturu. O její pohon se stará jeden znovupoužitelný raketový motor Prometheus na kapalný kyslík a kapalný metan.

Sentinel 1D už je na kosmodromu

Čtvrtá družice z evropského programu Copernicus Sentinel 1, tedy Sentinel-1D, dorazila na letiště Félixe Ebouého, což je hlavní letiště ve Francouzské Guyaně. Odsud byla družice, stále bezpečně uložená v ochranném kontejneru, převezena do zařízení pro předstartovní přípravu na evropském kosmodromu v Kourou. Jedná se tedy o začátek startovní kampaně, která povede až ke dni startu, jehož datum zatím nebylo oznámeno. Víme však, že Sentinel-1D poletí na oběžnou dráhu ještě v letošním roce na palubě rakety Ariane 6.

Teleskop Plato dorazil do testovacího střediska lodí

Evropská kosmická observatoř Plato bezpečně dorazila do ESTECu, technologického srdce Evropské kosmické agentury v Nizozemí. Tady inženýři dokončí její montáž tím, že na tělo observatoře připojí fotovoltaické panely a sluneční štít. Následně provedou sérii důležitých zkoušek, aby potvrdili, že Plato je připravena na start i na svou kosmickou misi, při které bude hledat exoplanety. Před pár měsíci byly dvě hlavní části observatoře Plato spojeny v čisté místnosti firmy OHB v německém Oberpfaffenhofenu. 1. září Plato dorazila lodí z Německa do Nizozemí po řece Rýn. Loď, která přepravu zajišťovala, zakotvila jen několik kilometrů od ESTECu. Odsud byl kontejner s Plato přesunut do střediska ESA po silnici s řádným doprovodem. V ESTECu byla zásilka opatrně vyložena a přesunuta do čisté místnosti.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.