sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.
NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropské sondě Solar orbiter se vůbec poprvé v historii podařilo najít souvislost mezi měřením slunečního větru v jejím okolí a snímky slunečního povrchu ve vysokém rozlišení z velké blízkosti. Tento úspěch otevírá sluneční fyzice nové možnosti ke studiu oblastí, které slouží jako zdroje slunečního větru. Tímto výrazem se označuje nepřerušený proud elektricky nabitých částic, které vyletují od Slunce. Sluneční vítr je silně proměnlivý a jeho charakteristiky jako třeba rychlost, hustota a složení závisejí na tom, ze které části povrchu Slunce dané částice vyšly. Navzdory desetiletím věnovaným tomuto oboru jsou stále určité aspekty původu slunečního větru pochopeny jen slabě. Ve chvíli, kdy sluneční vítr dorazí k Zemi, bývá už mnoho detailů nečitelných. Je tedy prakticky nemožné vystopovat jejich původ a určit specifický region na povrchu Slunce, ze kterého částice vyšly.
Již potřetí se setkáváme nad jednou z položek prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Ta by měla odstartovat během prvních dvou týdnů v červenci. Zatímco jiné nosiče nesou při prvních startech prosté simulátory hmotnosti, tým nového stěžejního evropského nosiče se rozhodl ukázat všestrannost Ariane 6. Náklad tak tvoří celá plejáda nákladů a užitečných zařízení, které mají širokou škálu vědeckých i inženýrských úkolů. Tentokrát se budeme věnovat CubeSatu, který má nečekaně konkrétní, ale poměrně složitý úkol vědecký, ale zároveň má i další úkol inženýrský. Robusta-3A je navíc další z ukázkových projektů, které nevzešly z osvědčených kosmických laboratoří, ale jedná se o univerzitní projekt – ačkoli realizační tým měl z části již pestrou paletu zkušeností z předchozích projektů.
Dalších sedm dní plných kosmonautiky je za námi a před vámi je připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Hlavní téma si Kosmotýdeník tentokrát vybral tak trochu domácí. Slovensko-česká firma Spacemanic zvítězila ve velmi specifické soutěži, která sice souvisí s kosmonautikou, ale vítězný projekt bude plavat v moři a ocenil jej módní návrhář. V dalších tématech se můžete těšit například na aktualizaci termínu startu první pilotované mise lodi Starliner, test WDR sestavy Super Heavy Starship či sobotní start Electronu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Objekt na obrázku vypadá, jako kdyby pocházel z dílny nějakého abstraktního umělce. Jedná se však o 3D tištěný hliníkový rám pro usazení elektronických desek pro družice, který byl navržen tak, aby pomohl vyřešit jeden z hlavních problémů, který trápí kosmické mise – teplo. V kosmickém vakuu neexistuje konvekční proudění, které na Zemi odnáší mnoho přebytečného tepla. V kosmickém prostoru se tak teplo snadno hromadí na místě. Tím, že se elektronické prvky zasunou do tohoto rámu, budou chráněny před přehříváním. Ve struktuře rámu jsou totiž zapracovány teplovodné trubičky, které odnáší odpadní teplo pryč.
Evropská kosmická agentura podepsala s firmou Airbus Defence & Space UK kontrakt v hodnotě 340 milionů Euro týkající se vývoje sondy Vigil. Ta bude ze svého jedinečného pozorovacího místa získávat data, která významně zlepší schopnost lidstva včas varovat před drsnými projevy kosmického počasí jako jsou třeba sluneční bouře, které mohou způsobit na Zemi různé problémy. Zmíněný kontrakt byl podepsán nejen zástupci ESA a firmy Airbus Defence & Space, ale také britským ministrem pro vědu, výzkum a inovace. K podpisu došlo v Královském muzeu umění v Bruselu.
Agentura ESA 22. května oznámila, že udělila smlouvy v hodnotě 25 milionů eur společnostem Thales Alenia Space a The Exploration Company. Obě společnosti budou rozvíjet své koncepty vesmírných lodí určených k přepravě nákladu na ISS. 23. května 10:00
První dva zástupci evropských astronautů, kteří vyšli z náboru z roku 2022, se dočkali letové nominace. Francouzka Sophie Adenot a Belgičan Raphaël Liégeois se díky tomu dočkají svého prvního letu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, přičemž obě jejich mise by měly odstartovat v roce 2026. Tento významný milník pro nové členy oddílu astronautů, kteří teprve před pár týdny oficiálně dokončili svůj základní výcvik, byl oznámen 22. května odpoledne našeho času v rámci Kosmické rady, která se včera a dnes koná v Bruselu. V rámci živě vysílaného přenosu jejich letovou nominaci oznámil Josef Aschbacher, generální ředitel agentury ESA.
Tým zodpovědný za přípravu rakety Ariane 6 oznámil nejnovější aktualizaci termínu startu tohoto nového evropského nosiče. Zmíněný tým tvoří nejvyšší manažeři agentury ESA, která je hlavním zadavatelem zakázky na Ariane 6 a vytvořila také architekturu nosného systému. Dále jsou zde zástupci francouzské kosmické agentury CNES, která je hlavním dodavatelem hardwaru pro rampu, ale své zástupce v něm má i společnost ArianeGroup, která je hlavním dodavatelem nosiče, a společnosti Arianespace, která je poskytovatelem služeb spojených se starty. Tato skupina pravidelně podává zprávy o pokroku dosaženém na cestě k premiérovému letu nové kosmické rakety Ariane 6.
Na přelomu června a července odstartuje nová evropská raketa Ariane 6. Na svém demonstračním letu neponese jen nějaký hmotnostní simulátor, ale pestrou paletu družic a vědeckých přístrojů, které mají demonstrovat široké možnosti tohoto nového vlajkového nosiče. Ariane 6 je zásadním strategickým nosičem, který pro Evropu znamená otevřený přístup do kosmického prostoru. Jejími primárními náklady budou telekomunikační a vojenské družice a také družice velkých konstelací. Na prvním letu však letí řada malých nákladů, které si v tomto seriálu postupně představíme. Tentokrát se můžete těšit na dvojici CubeSatů, které v tandemu budou měřit rádiové vlny přicházející od naší hvězdy. Tato mise navíc ukazuje zásadní výhodu CubeSatů – za málo peněz půjde zaznamenávat do té doby těžko dostupná měření.
I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
