křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura ESA jménem polské vlády prodloužila smlouvu se společností Creotech Instruments na vývoj a vypuštění čtvrté družice pro polskou konstelaci pro pozorování Země CAMILA (Country Awareness Mission in Land Analysis). Díky tomuto prodloužení má smlouva nyní hodnotu přes 59 milionů eur. V říjnu 2023 polské ministerstvo vývoje a technologií pověřilo ESA dohledem nad vývojem sítě CAMILA. Tato síť má být využívána v širokém spektru aplikací včetně analýzy pro zemědělce, správu půdy, či reakcí na mimořádné události. Projekt byl také navržen tak, aby posílil schopnosti Polska v oblasti výroby družic.
Mezi 1. a 7. říjnem obrátily evropské sondy TGO a Mars Express u rudé planety své elektronické oči k mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, která v té době prolétávala v okolí Marsu. Tyto dvě evropské sondy se k tomuto návštěvníkovi přiblížily nejblíže ze všech sond agentury ESA. Během maximálního přiblížení k Marsu, které proběhlo 3. října, se mezihvězdný cestovatel nacházel zhruba 30 milionů kilometrů od obou sond. TGO i Mars Express využily svých palubních kamer, aby sledovaly vzácnou kometu. Je však potřeba říct, že obě sondy mají kamery přizpůsobené sním kování relativně jasně osvětlených útvarů na povrchu Marsu ve vzdálenosti pár stovek až pár tisíc kilometrů od nich. Vědci si nebyli jistí, co mohou očekávat od pozorování tak slabě zářícího objektu v takové dálce. Sonda TGO pořídila s pomocí své kamery CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) sérii snímků, které obsahuje přiložený gif. Kometa 3I/ATLAS vypadá na fotkách lehce mlhavá bílá tečka pohybující se směrem dolů v okolí středu snímků. Tato tečka obsahuje jádro komety, které tvoří led a kameny, ale také je zde koma, která jádro
7. října roku 2024, tedy přesně před rokem, odstartoval z Floridy Falcon 9 s evropskou sondou Hera. Ale tento start nebyl až do poslední chvíle jasný. Kromě administrativních překážek spojeným s dočasným uzemněním Falconů kvůli anomálii při předešlém startu, se přidal i problém s počasím – na Floridu totiž směřoval hurikán. Přesto se start uskutečnil a sonda Hera si od té doby vede skvěle. Nejen na napínavý start, ale i na události z následujících 12 měsíců se zaměřilo povedené video z dílny Evropské kosmické agentury. Kromě zajímavých rozhovorů a povedených obrázků se můžete těšit i na zmínky o dalších projektech, které těží z odkazu mise Hera, jako jsou Comet Interceptor a Ramses.
Evropská kosmická agentura slavnostně spustila v New Norcia v Západní Austrálii novou komunikační anténu pro komunikaci se zařízeními v hlubokém vesmíru v rámci úsilí o posílení vazeb mezi Evropou a Austrálií ve vesmíru.
Po příjezdu do Kalifornie před pár týdny nastal čas, aby se inženýři pustili do předstartovních příprav nové družice pro sledování změn výšky mořské hladiny. Sentinel-6B z programu Copernicus má startovat v listopadu. Prvním krokem bylo opatrné vyjmutí této cenné družice z jejího přepravního kontejneru, aby mohly začít zevrubné zkoušky. Sentinel-6B má za úkol pokračovat v odkazu družice Sentinel-6 Michael Freilich, prvního zástupce řady Sentinel-6, který startoval v listopadu 2020. Mise Sentinel-6 slouží jako hlavní světová referenční mise radarových výškových měření. Cílem aktuálně chystané mise bude prodloužit nepřetržitou sérii měření výšky mořské hladiny, která začala už v 90. letech minulého století francouzsko-americkou družicí Topex-Poseidon, na kterou poté navázaly družicové mise z řady Jason.
V NASA mají shutdown a financování agentury je nyní krom nejnutnějších projektů pozastaveno. Osud agentury je na vlásku a až další dny se uvidí, co se stane. V Kosmotýdeníku se tedy budeme věnovat těm, kteří mají co dělat. Například v Austrálii byla otevřena nová anténa pro komunikaci v hlubokém kosmu pro ESA. Podíváme se na ní blíže. Věnovat se však budeme i dvěma plánovaným startům. Jednak australské rakety Eris a pak hlavně druhému letu New Glennu. Společnost Blue Origin totiž chce při druhém startu úspěšně přistát s prvním stupněm, aby vůbec mohla uskutečnit start třetí. Podíváme se i na fotku Tianwen- 2 či zajímavý koncept Arc. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rumunský Národní institut pro letecko-kosmický výzkum ‘Elie Carafoli’ (INCAS) dokončil kvalifikační testy sestupového a přistávacího testovacího modelu Space Rideru (DLRM), což je důležitý milník celého programu. V prosinci 2021 zadala společnost Thales Alenia Space italskému centru pro letecký výzkum (CIRA) zakázku na provedení série pádových testů zaměřených na ověření systému přistání návratového modulu Space Rider pro návrat do atmosféry. Institut INCAS, pracující pod koordinací CIRA, je odpovědný za návrh a výrobu modelu pro výzkum sestupu a přistání (DLRM), prototypu, který odráží velikost, hmotnost, aerodynamický tvar a přistávací vybavení finální verze stroje.
Evropská sonda Mars Express nás dnes vezme na další působivý průlet nad kroutícími se kanály, které vyhloubila voda, ostrovy, které odolaly erozi a bludištěm kopcovitého terénu. Středem naší cesty bude 1300 kilometrů dlouhý kanál Shalbatana Vallis, který kaskádovitě klesá dolů z výše položené lokality Xanthe Terra k hladším nížinám Chryse Planitia. Před miliardami let těmito kanály proudila voda, která vytvořila mnoho útvarů, které dnes pozorujeme. Celá cesta vyvrcholí dechberoucím pohledem na imapktní kráter o průměru 100 kilometrů, který vznikl, když do Marsu narazil velký kosmický kámen. Tak si užijte let a nezapomeňte si zapnout zvuk, ať nepřijdete o hlasového průvodce (v angličtině).
Vědci procházející bohaté archivy dat pořízené sondou Cassini objevili nové komplexní organické molekuly, které do svého okolí vyvrhuje saturnův měsíc Enceladus. Jedná se o jasný důkaz, že v podpovrchovém oceánu dochází ke komplexním reakcím. Některé z nich by mohly být součástí řetězce, který vede k ještě komplexnějším, potenciálně biologicky relevantním, molekulám. Objev, který byl 1. září publikován v časopise Nature Astronomy, dále posiluje význam vyhrazené mise Evropské kosmické agentury, která by nejprve kroužila kolem Enceladu a poté by na něm i přistála.
Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů pod zmrzlým povrchem obklopujícím jižní pól. Tím došlo k navýšení počtu známých aktivních podledovcových (subglaciálních) jezer na Antarktidě o více než polovinu na 231.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
