Štítek ‘ESA’

Teleskop Cheops objevil prstenec u trpasličí planety

Evropský teleskop Cheops si zrovna dával pauzu od pozorování exoplanet a přitom se díval směrem k trpasličí planetě v naší Sluneční soustavě. Během této přestávky se mu však nečekaně podařilo podílet se na objevu hustého prstence materiálu kolem trpasličí planety Quaoar. Přítomnost prstence, který se nachází zhruba sedm a půl průměru Quaoaru od samotné trpasličí planety, staví před astronomy záhadu, kterou je potřeba vyřešit – jak je možné, že se tento materiál nespojil do podoby malého měsíce?

Ta pravá revoluce, kterou JWST přináší

Primární zrcadlo JSWT

Před několika dny jste si mohli na našem webu přečíst článek, který vyvrací spekulace, že Teleskop Jamese Webba svými pozorováními zpochybnil teorii Velkého třesku. V dnešním článku si ale budeme povídat o skutečné revoluci, kterou tento teleskop spustil a jejíž rozsah a význam si zatím v plném rozsahu dost možná ani neuvědomujeme. Natalie Batalha toužebně čekala na data z JWST. Pár měsíců poté, co tato špičková kosmická observatoř dosáhla své oběžné dráhy, se Batalha i její výzkumná skupina z University of California ve městě Santa Cruz dočkala potvrzeného pozorovacího času, v rámci kterého mohla provést sledování několika exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd než našeho Slunce.

Evropské rameno pro manipulaci se vzorky na Marsu

Americko-evropský program Mars Sample Return (MSR) využije i 2,5 metru dlouhý evropský manipulátor, který se chopí trubiček s cennými vzorky marsovských hornin a přepraví je do rakety, která se s nimi vydá na historickou cestu. Pokročilé zařízení označované zkratkou STA (Sample Transfer Arm) bude v programu MSR hrát klíčovou úlohu. Toto robotické rameno má být autonomní, odolné a velmi spolehlivé. Počítá se u něj s velkým rozsahem pohybů při sedmi stupních volnosti. Pomáhat mu bude také dvojice kamer a bezpočet nejrůznějších senzorů. Na konci paže se bude nacházet úchopové zařízení schopné zachytit a manipulovat s trubičkami se vzorky při nejrůznějších vzájemných úhlech.

Příprava motoru servisního modulu Orionu pro Artemis II

V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku mají technici plné ruce práce s evropským servisním modulem, který bude vyslán s pilotovanou kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. V rámci pokračujících prací byl servisní modul 13. ledna přesunut na zvedací stanoviště. Právě tady mají technici dobrý přístup ke spodní části servisního modulu, což bylo nezbytné k dalšímu kroku – instalaci trysky hlavního motoru, který dříve létal na raketoplánu jako součást systému OMS. K této instalaci došlo 16. ledna. Servisní modul obstarává pro loď Orion schopnost manévrování v kosmickém prostoru, ale zajišťuje i dodávky elektrické energie, či komodit nezbytných pro systém podpory života astronautů.

Kosmotýdeník 540 (16.1. – 21.1)

Další týden utekl a před vámi je opět nachystáno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které týden přinesl v kosmonautice. V hlavním tématu se podíváme do historie a budoucnosti, když prozkoumáme, jaký zajímavý historický odkaz přidala ESA na svoji připravovanou sondu JUICE, která už brzy zamíří k Jupiteru a jeho měsícům. Mezi dalšími tématy se můžete těšit na povedené snímky ze startu Falconu Heavy, anebo zatím poslední čínský start, při kterém bylo vyneseno hned čtrnáct družic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Tim Peake opouští oddíl astronautů

Astronaut Tim Peake se rozhodl opustit sbor astronautů ESA. Nadále se však bude věnovat popularizaci, vzdělávání, podpoře a obhajobě kosmonautiky. 20. ledna 13:30

O krok blíže k jedinečné kometární misi

Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.

Kosmotýdeník 539 (9.1. – 15.1)

Další týden utekl jako voda a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát podrobněji podíváme na dynamiku antarktických ledovců, strojové učení a družice Sentinel. Co z tohoto mixu plyne, se dozvíte na začátku Kosmotýdeníku. Budeme se věnovat také už třetímu a čtvrtému čínskému startu v letošním roce, či jaké vědecké přístroje by mohla nést česká družice Slavia. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Themis je ve Švédsku

Na základnu Esrange dorazil technologický demonstrátor Themis, který má v budoucnu prověřovat nové možnosti budoucích evropských raket včetně znovupoužitelnosti. 11. ledna 15:32

Jak se evropská sonda Hera ozve domů?

Na titulním snímku tohoto článku vidíte fotografii antény, přes kterou budou proudit první podrobné snímky planetky Dimorphos pořízené poté, co její oběžnou dráhu pozměnila plánovaná kolize s americkou sondou DART. Vysokozisková anténa evropské sondy Hera o průměru 1,13 metru si prošla týden trvající testovací kampaní na Compact Antenna Test Range (CATR), což je součást technologického střediska ESTEC v Nizozemí. Kovové stěny testovací komory odcloní zvenčí přicházející rádiové signály, zatímco pěnové hroty na stěnách pohlcují rádiové signály vysílané sondou a zabraňují tak jejich odrazům, čímž napodobují pustou prázdnotu kosmického prostoru. Každý jednotlivý test trval více než deset hodin, pak se anténa pootočila a měření mohla pokračovat – výsledkem je 360° model tvaru šíření signálu.