sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura se pustila do procesu, který má u mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) zmírnit dopady toho, že Bílý dům i ve druhém roce po sobě v návrhu rozpočtu NASA počítá s eliminací většiny plánované podpory americké agentury. Jedna z těchto snah o omezení dopadů byla formalizována 5. května, když ESA přidělila kontrakt za 26,1 milionů Eur firmě Thales Alenia Space za vývoj teleskopů mise. Celkem budou misi LISA tvořit tři navzájem spolupracující sondy, které mají detekovat gravitační vlny z významných kosmických událostí, jako jsou srážky černých děr. Když ESA misi začátkem roku 2024 přijala, očekávalo se, že NASA poskytne část palubních subsystémů včetně laserových systémů, teleskopů a zařízení pro redukci rušení elektromagnetickými náboji.
Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na sítí Linkedin zveřejnil 18. května status, který mluví o nutnosti začít s projekty evropské pilotované kosmonautiky. Je to natolik zajímavé čtení, že jsme vám jej přeložili a jeho plné znění najdete níže v tomto článku. ESA dlouhodobě spoléhala na partnerství, pokud jde o pilotované lety. Nyní se ukazuje, že závislost na partnerech v kritických a strategických odvětvích – kterým pilotovaná kosmonautika rozhodně je, není ideální. O evropské pilotované lodi se mluví už nějakou dobu, ale až nástup nového amerického prezident a změny v NASA, vytvořily podmínky, které mnohé evropské politiky a národy nutí změnit dosavadní směřování.
Spolupráce kosmických agentur je dnes naprosto běžnou součástí kosmonautiky. Zatímco některá partnerství jsou zcela běžná, třeba Evropa + Spojené státy, jiné spolupráce jsou, diplomaticky řečeno, neobvyklé. Vzpomeňme si třeba na loňský start americko-indické mise NiSAR. Na startovní rampě kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně dnes stojí raketa Vega-C, která pod svým aerodynamickým krytem urývá sondu SMILE, společné dílo Evropy a Číny. Jejím úkolem bude pořizovat během 40 hodin při každém oběhu první snímky zemské magnetosféry v pásmu měkkého rentgenového záření a ultrafialového záření. Na základě naměřený údajů vědci zjistí, jakými způsoby reaguje pozemské magnetosféra na neustálý proud slunečního větru, či jak se na celém procesu podílejí výrony koronální hmoty.
Ještě než se bude moci sonda SMILE pustit do svého výzkumu, jak Země reaguje na proudy částic a intenzivní záření ze Slunce, musela projít pozoruhodnou cestou na Zemi. V tomto článku najdete video, které rekapituluje její závěrečné předstartovní přípravy na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně – od tankování, přes uzavření do ochranného aerodynamického krytu až po setkání se zbytkem nosné rakety Vega-C, která má SMILE vzít do kosmického prostoru. Tato sonda poletí konkrétně na misi s označením VV29, půjde tedy o 29. start rakety z rodiny Vega. Raketa Vega-C vysoká 35 metrů a vážící 210 tun již stojí na startovní rampě a chystá se na start v úterý ráno našeho času.
Společná vědecká mise SMILE agentury ESA a Číny jejíž účelem je studium zemské magnetosféry má být po deseti letech příprav odstartována 19. května.
Společnost Thales Alenia Space dopravila strukturální modely mise ExoMars do střediska v Cannes, kde je čekají vibrační a akustické testy. V dubnu 2024 ESA vybrala konsorcium vedené firmou Thales Alenia Space kontraktem v hodnotě 522 milionů Eur, který se týkal revidované mise ExoMars. Firma od té doby pracuje tak, aby stihla start plánovaný na rok 2028 na raketě Falcon Heavy. 12. května společnost Thales Alenia Space oznámila, že strukturální modely hardwaru mise ExoMars byly plně sestaveny a kvalifikovány úvodními testy na středisku v Turíně, načež mohly být přepraveny do střediska v Cannes. Strukturální modely jsou v podstatě plně reprezentativní verze roveru Rosalind Franklin, přeletového modulu a modulu pro vstup do atmosféry a průchod skrz ni i přistávací platformy, které poslouží k prověření mechanického návrhu ještě před dokončením letového hardwaru. První fáze zkoušek prověří, zda strukturální modely zvládnou odolat nástrahám startu na raketě. Ačkoliv Thales Alenia Space neposkytla specifické detaily o zkušební kampani, vibrační testy obvykle využívají vibrační stůl, který simuluje mechanické namáhání podobné tomu při startu, zatímco akustické zkoušky využívají speciální komoru k napodobení intenzivního
Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.
7. května na italské ambasádě v Berlíně podepsal Yamakawa Hiroshi, prezident japonské kosmické agentury JAXA memorandum o spolupráci s Josefem Aschbacherem, generálním ředitelem Evropské kosmické agentury. Dohoda má posílit spolupráci obou agentur na poli planetární obrany. V rámci memoranda také obě agentury podepsaly dohodu o spolupráci na misi RAMSES (Rapid Apophis Mission for SpacE Safety), která má za cíl blízkozemní planetku Apophis. Celá akce se uskutečnila ve spolupráci italské ambasády v Berlíně a Italské kosmické agentury ASI. Vše souviselo s rozhodnutím Evropské kosmické agentury ESA, podle kterého se má firma OHB Italia stát hlavním dodavatelem mise.
V obalu ve tvaru americké koblihy se nachází pečlivě zabalený padák o průměru 35 metrů, který poté čekalo „pečení“ ve specializované suché sterilizační troubě. Tento padák o hmotnosti 74 kilogramů je vyroben převážně z nylonu a Kevlaru, přičemž jeho hlavním úkolem bude vydržet šestiminutový sestup v řídké atmosféře Marsu a zpomalit tak sestup vozítka Rosalind Franklin tak, aby bezpečně přistálo na rudé planetě. Měl by se stát největším padákem, jaký kdy letěl nejen na Mars, ale i kamkoliv mimo Zemi. Samotná mise roveru Rosalind Franklin má odstartovat v roce 2028 a cesta k Marsu jí potrvá více než 25 měsíců. Po přistání pak rover začne projíždět povrch rudé planety a pátrat po podpovrchových stopách života.
Space Rider je na dobré cestě stát se první evropskou znovupoužitelnou kosmickou lodí. Bezpilotní robotická laboratoř bude moci zůstat na oběžné dráze až dva měsíce. Díky dveřím nákladového prostoru bude moci plnit celou řadu úkolů. Na konci své mise se jeho návratová kabina vrátí na Zemi a s pomocí parafoilu (padák ve tvaru křídla) dosedne na ranvej. Zatím žádná provozovaná kosmická loď nebyla navrhována na cílené přistání s parafoilem, proto probíhají intenzivní zkoušky celého systému. Model určený ke shozovým testům byl postaven v rumunském městě Craiova na Rumunském národním institutu pro letecko-kosmický výzkum Elie Carafoli (INCAS) a následně byl přeprave do italské Capuy do Italského letecko-kosmického výzkumného střediska CIRA. To zodpovídá za design, integraci a implementaci shozových testů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
