křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lynk Global plánuje sloučení se společností Omnispace s cílem modernizovat své služby přímo na zařízení (D2D) o globálně koordinované spektrum v pásmu S. Spolu se SpaceX a AST SpaceMobile se tak připojí k posílení družicových frekvencí.
Společnost Vantor, komerční firma zabývající se pozemskými průzkumy, dříve známá jako Maxar Intelligence, začala poskytovat americkým vesmírným silám snímky z vesmíru ve vysokém rozlišení, čímž zaplnila mezeru ve vojenském dohledu nad nízkou oběžnou dráhou Země
Startup Venus Aerospace zabývající se raketovými pohony 22. října oznámil, že Lockheed Martin Ventures získal strategický podíl ve společnosti.
Společnost Quantum Space oznámila, že plánuje vypustit svou první družici Ranger v polovině roku 2026, aby demonstrovala své schopnosti pro mise národní bezpečnosti.
Maďarsko se stalo další zemí, která podepsala Artemis Accords
Patentovaná technologie zaměřování družic společnosti Samara Aerospace bude brzy testována na oběžné dráze v orbitálním transportním zařízení Mira od společnosti Impulse Space, které bude vypuštěno při sdílené misi SpaceX Transporter.
Belgický startup Nxgsat oznámil 21. října počáteční financování ve výši 1,2 milionu eur na vývoj virtuálního 5G modemu, který je navržen pro kompatibilitu s více oběžnými dráhami v rámci tradičně uzavřené komunikační infrastruktury.
SpaceX dodá optické terminály společnosti Muon Space, což umožní jeho budoucím družicím Halo využívat širokopásmovou konstelaci Starlink jako globální síť pro přenos dat.
Německé letecké a kosmické centrum (DLR) se snaží zakoupit družice schopné rušit jiná kosmická zařízení a kontrolovat objekty ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V NASA mají shutdown a financování agentury je nyní krom nejnutnějších projektů pozastaveno. Osud agentury je na vlásku a až další dny se uvidí, co se stane. V Kosmotýdeníku se tedy budeme věnovat těm, kteří mají co dělat. Například v Austrálii byla otevřena nová anténa pro komunikaci v hlubokém kosmu pro ESA. Podíváme se na ní blíže. Věnovat se však budeme i dvěma plánovaným startům. Jednak australské rakety Eris a pak hlavně druhému letu New Glennu. Společnost Blue Origin totiž chce při druhém startu úspěšně přistát s prvním stupněm, aby vůbec mohla uskutečnit start třetí. Podíváme se i na fotku Tianwen- 2 či zajímavý koncept Arc. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rumunský Národní institut pro letecko-kosmický výzkum ‘Elie Carafoli’ (INCAS) dokončil kvalifikační testy sestupového a přistávacího testovacího modelu Space Rideru (DLRM), což je důležitý milník celého programu. V prosinci 2021 zadala společnost Thales Alenia Space italskému centru pro letecký výzkum (CIRA) zakázku na provedení série pádových testů zaměřených na ověření systému přistání návratového modulu Space Rider pro návrat do atmosféry. Institut INCAS, pracující pod koordinací CIRA, je odpovědný za návrh a výrobu modelu pro výzkum sestupu a přistání (DLRM), prototypu, který odráží velikost, hmotnost, aerodynamický tvar a přistávací vybavení finální verze stroje.
Evropská sonda Mars Express nás dnes vezme na další působivý průlet nad kroutícími se kanály, které vyhloubila voda, ostrovy, které odolaly erozi a bludištěm kopcovitého terénu. Středem naší cesty bude 1300 kilometrů dlouhý kanál Shalbatana Vallis, který kaskádovitě klesá dolů z výše položené lokality Xanthe Terra k hladším nížinám Chryse Planitia. Před miliardami let těmito kanály proudila voda, která vytvořila mnoho útvarů, které dnes pozorujeme. Celá cesta vyvrcholí dechberoucím pohledem na imapktní kráter o průměru 100 kilometrů, který vznikl, když do Marsu narazil velký kosmický kámen. Tak si užijte let a nezapomeňte si zapnout zvuk, ať nepřijdete o hlasového průvodce (v angličtině).
Vědci procházející bohaté archivy dat pořízené sondou Cassini objevili nové komplexní organické molekuly, které do svého okolí vyvrhuje saturnův měsíc Enceladus. Jedná se o jasný důkaz, že v podpovrchovém oceánu dochází ke komplexním reakcím. Některé z nich by mohly být součástí řetězce, který vede k ještě komplexnějším, potenciálně biologicky relevantním, molekulám. Objev, který byl 1. září publikován v časopise Nature Astronomy, dále posiluje význam vyhrazené mise Evropské kosmické agentury, která by nejprve kroužila kolem Enceladu a poté by na něm i přistála.
Skrytá pod největší masou ledu na planetě Zemi, ledovcová jezera představují důležitou část ledové struktury Antarktidy, ovlivňují pohyby a stabilitu ledovců a následně ovlivňují stoupající hladinu moří na celém světě. Díky datům nasbíraných během desetiletí evropskou družicí CryoSat mohli výzkumníci identifikovat 85 dříve neznámých jezer, která se nacházejí několik kilometrů pod zmrzlým povrchem obklopujícím jižní pól. Tím došlo k navýšení počtu známých aktivních podledovcových (subglaciálních) jezer na Antarktidě o více než polovinu na 231.
Evropská kosmická agentura udělila italskému výrobci raket, firmě Avio, kontrakt za 40 milionů Euro na návrh demonstrátoru znovupoužitelného stupně orbitální rakety. ESA v březnu 2024 nejprve vydala výzvu na první fázi vývoje znovupoužitelného horního stupně. Tato úvodní fáze měla být zaměřena na „identifikaci potřeb v oblasti technologického zrání pro demonstraci opakovaně použitelného horního stupně“. Agentura sice neuvedla žádné informace o firmách, které se do této 1. fáze zapojily, ale vypadá to, že tato etapa trvala zhruba 12 měsíců a vyústila ve zveřejnění výzvy agentury ESA na předkládání návrhů pro Fázi 2, k čemuž došlo v květnu 2025. Podle výzvy by tato druhá fáze zahrnovala aktivity „až do kritického milníku návrhu“. 29. září ESA oznámila, že v rámci Fáze 2 udělila firmě Avio kontrakt ve výši 40 milionů Euro na vývoj projektu. Během následujících 24 měsíců má italská firma dokončit souhrn požadavků na „systémy demonstrační mise a technologická řešení. Vše zakončí předběžný design jak pro letový hardware, tak i pro pozemní systémy.“ Zdá se, že tento rozsah prací těsně nedosahuje kritického milníku
Po pečlivé přípravě a zevrubném výběru se členské státy ESA rozhodly vybrat jako 11. zástupce programu Earth Explorer misi WIVERN, která bude implementována v rámci prestižního programu FurtureEO. Celý příběh začal v roce 2020, když ESA vydala výzvu pro hledání nápadů, které by mohly posunout hranice výzkumu Země a družicových technologií. Z 15 návrhů byly čtyři vybrány do užšího seznamu a postoupily do fáze podrobnější studie. V roce 2023 byla tato skupina ještě více zúžena na pouhé dva projekty – WIVERN a CAIRT. Po zveřejnění podrobné zprávy o každé misi (odkazy níže) a během hloubkových konzultací uživatelů na červencovém setkání byly oba koncepty podrobeny rozborům vědecké komunity a Poradního výboru agentury ESA pro pozorování Země (ACEO). Na základě jejich zhodnocení byl projekt VIWERN doporučen k implementaci jako Earth Explorer 11. Nyní programová rada ESA pro pozorování Země potvrdila toto rozhodnutí. WIVERN byla vybrána jako další Earth Explorer. WIVERN je zkratka z celého názvu wind velocity radar nephoscope a tato mise má poskytnout první měření větru v mracích, ale také informace o vnitřní struktuře mraků. Vyplní tak významnou
Minulý týden byl ukázkovým příkladem toho, jak rozmanitý je astronautský výcvik. Od zasedaček přes posilovnu až po moře u Rostocku – každý den přinesl něco jiného. A i když některé části by si člověk mohl představit praktičtější, dohromady to tvoří mozaiku dovedností, které ESA očekává od svých astronautů.
Evropský demonstrátor technologií pro znovupoužitelné orbitální rakety, Themis, dorazil na svou startovní rampu. Tento první evropský prototyp znovupoužitelné rakety je připraven na kombinované zkoušky, které proběhnou na švédské základně Esrange Space Center. Přesun na startovní rampu představuje milník ve vývoji celého projektu, protože se jedná o začátek kombinovaných testů, které přecházejí úplně prvnímu motorickému poskočení, letům v nízké výšce a následným přistáním. Zhruba 30 metrů vysoká Themis vznikla ve firmě ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturu. O její pohon se stará jeden znovupoužitelný raketový motor Prometheus na kapalný kyslík a kapalný metan.
Čtvrtá družice z evropského programu Copernicus Sentinel 1, tedy Sentinel-1D, dorazila na letiště Félixe Ebouého, což je hlavní letiště ve Francouzské Guyaně. Odsud byla družice, stále bezpečně uložená v ochranném kontejneru, převezena do zařízení pro předstartovní přípravu na evropském kosmodromu v Kourou. Jedná se tedy o začátek startovní kampaně, která povede až ke dni startu, jehož datum zatím nebylo oznámeno. Víme však, že Sentinel-1D poletí na oběžnou dráhu ještě v letošním roce na palubě rakety Ariane 6.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
