Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura uzavřela se společností TEC (The Exploration Company) smlouvu na poskytování služeb v další fázi programu evropské komerční dopravy nákladu do kosmického prostoru a zpět, který byl dříve znám jako LCRS. Jde o významný krok k zajištění nezávislé evropské schopnosti dopravovat náklady na nízkou oběžnou dráhu Země a zpět. V roce 2022 členské státy ESA podpořily koncept služby LCRS (LEO Cargo Return Service) pro dopravu nákladu z nízké oběžné dráhy Země. Šlo o soutěž pro evropský průmysl, v níž měly firmy za úkol navrhnout první kroky k zajištění dopravy nákladu na kosmické stanice na nízké oběžné dráze Země (jako třeba ISS) a zpět. Po vyhodnocení několika návrhů od evropských firem ESA už dříve vybrala dva projekty a každému z nich přidělila počátečních 25 milionů eur na podporu vývoje těchto služeb.
Třetí člen posádky, v níž poletí Aleš Svoboda či několik úspěšných startů. To jsou události, které tvořily kosmonautiku v tomto týdnu. Kosmotýdeník se pak v hlavním tématu netradičně podívá na hledání jména pro jednoho dinosaura. V dalších rubrikách vás čeká příprava dalšího startu rakety Gravity-1, přípravy 14. a 15. letu Super Heavy Starship či porovnání stavu rampy LC-36, která prochází opravou po explozi nosiče New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Řídicí středisko Eumetsatu v německém Darmstadtu převzalo 9. září kontrolu nad nejnovějším přírůstkem do své flotily meteorologických družic, družicí MTG-I2. Ta totiž předtím úspěšně dokončila fázi LEOP (Launch and Early Orbit Phase), která zahrnuje start a první činnosti na oběžné dráze. Do vesmíru byla vynesena 27. srpna letošního roku z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně a nyní se již nachází na geostacionární oběžné dráze ve výšce okolo 36 000 kilometrů nad Zemí. Během fáze LEOP, kterou v zastoupení Eumetsatu zajišťovala společnost Telespazio, byla navázána komunikace s družicí, její fotovoltaické panely byly vyklopeny a série přesných manévrů ji navedla na požadovanou pozici na oběžné dráze.
Družice řady Sentinel-3 z programu Copernicus tvoří jednu z nejvšestrannějších misí pro měření a sledování klimatického systému Země. Tyto družice totiž shromažďují velké množství dat o životním prostředí a významně přispívají k poznatkům, které lidstvo v posledním desetiletí získalo o změně klimatu. Start třetí družice z této série zajistí další přísun těchto cenných informací.
Právě dnes, 9. září, začíná v Paříži dvoudenní Mezinárodní kosmický summit (International Space Summit), který spojí světové lídry, ministry, zástupce průmyslu i astronauty v klíčovém okamžiku pro budoucnost kosmonautiky. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vyzve evropské představitele, aby se zamysleli nad rolí, kterou si Evropa přeje hrát v příští éře průzkumu vesmíru, a nad mírou ambicí potřebnou k jejímu utváření.
1. září večer na akci Space for Inspiration v dánské Kodani mohli zástupci Evropské kosmické agentury a společnosti ispace-Europe během slavnostního podpisu oslavit, že se MAGPIE má stát prvním evropským roverem na Měsíci. MAGPIE (celým jménem Mission for Advanced Geophysics and Polar Ice Exploration) se má stát prvním vozítkem agentury ESA na Měsíci a počítá se s tím, že vydrží deset pozemských dnů, během kterých má studovat okolí jižního pólu Měsíce. Zde bude detekovat a měřit přítomnost vody a dalších těkavých látek, ale čeká na něj také analýza lunární podpovrchové geologie. Rover bude vybaven vrtačkou, analyzátorem těkavých látek, radarem, který penetruje povrch a detektorem neutronů. K jeho startu má dojít v roce 2029 a měl by zlepšit naše chápání měsíčního prostředí i zdrojů, které Měsíc obsahuje, což jsou kriticky důležité znalosti pro další fázi lunárního průzkumu.
Start Falconu Heavy s kosmickým dalekohledem Nancy Grace Roman či první fáze příletu evropsko-japonské mise BepiColombo k Merkuru. To byla hlavní témata tohoto týdne. V Kosmotýdeníku se podíváme i na další dění. V hlavním tématu se podíváme do hal společnosti Rocket Lab, kde se snaží dokončit vývoj nového zajímavého a vícenásobně použitelného nosiče Neutron. V dalších tématech nás čeká změna podoba landeru Blue Moon Mark 2, indický start či přípravy na misi evropského vozítka Rosalind Franklin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po přibližně osmi letech od startu stojí evropsko-japonská mise BepiColombo na prahu své fáze příletu k Merkuru. Právě dnes, 3. září, se přeletový modul MTM (Mercury Transfer Module) oddělí od obou vědeckých sond. Jde o první významný krok v jedné z provozně nejnáročnějších přibližovacích planetárních sekvencí, o jaké se kdy Evropská kosmická agentura pokusila. ESA bude celou událost vysílat živě, přičemž na kriticky důležité milníky od času 13:45 SELČ. Pokud si přenos pustíte, budete živě sledovat, jak řídící středisko prožívá jednu z nejkomplexnějších fází celé mise. Evropsko-japonská mise BepiColombo je připravena na první kriticky důležitý krok k přiblížení ke své konečné destinaci, stále ještě poměrně tajemné planetě Merkur. Po osmi letech společné cesty, kdy tvořily jeden složený celek, se od zbytku oddělí přeletový modul MTM, který svými iontovými motory zajišťoval změny dráhy. Dvě vědecké družice zůstanou i po dnešku spojené dohromady. Ovšem dnešní oddělení je jen začátkem rozsáhlejšího procesu. Dostat se k Merkuru je náročné. A usadit se u něj je ještě těžší. Přílet mise BepiColombo představuje jednu z nejnáročnějších provozních sekvencí, o jaké
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Na Mezinárodní kosmické stanici proběhly v srpnu tři výstupy do volného kosmického prostoru. Další se už těsně do srpna nevešel a připadl na 1. září. Zítra odpoledne opustí přechodovou komoru modulu Quest dvě astronautky – Američanka Jessica Meir a její francouzská kolegyně, astronautka ESA Sophie Adenot. Půjde o šestý případ, kdy se kosmické vycházky zúčastní dvě ženy. Vůbec poprvé však půjde o zástupkyně různých států. Při předchozích pěti případech šlo pokaždé o dvě Američanky. Mezi jejich úkoly bude patřit výměna koutového odražeče na modulu Harmony, který se využívá při setkávání a přibližování přilétávajících kosmických lodí. Následovat má instalace kabelů systému pro přenos dat, příprava radiátoru přístroje AMS-2 na budoucí údržbu a také výměna kamery s vysokým rozlišením na příhradové konstrukci stanice. Přímý přenos z výstupu můžete sledovat v tomto článku, kde je vložen přehrávač vysílání Evropské kosmické agentury.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.