ESA

  • ESA zadala zakázky na studie budoucích služeb systému IRIS²

    ESA zadala zakázky na studie budoucích služeb systému IRIS²

    Evropská kosmická agentura (ESA) zadala 18 zakázek v celkové hodnotě 20 milionů eur na studie možného budoucího rozvoje zabezpečených komunikačních služeb systému IRIS² Evropské unie. Zakázky, podepsané 17. září, sdružují téměř 80 evropských společností, které budou zkoumat nové zabezpečené komunikační služby založené na družicích a související koncepce misí. Podle ESA budou tato řešení využitelná pro zabezpečené širokopásmové připojení státní správy, námořní provoz a letectví, předávání dat a zadávání úkolů družicím.

  • OASIS – Evropská lunární servisní stanice

    OASIS – Evropská lunární servisní stanice

    Budoucí průzkum Měsíce bude vyžadovat více než jen landery, rovery a astronauty. Bude vyžadovat také infrastrukturu, tedy systémy, které zajistí energii, komunikaci a podporu potřebnou pro dlouhodobý provoz ve velmi náročném prostředí. Právě tuto roli má plnit OASIS (česky oáza; zkratka vychází z plného názvu Outpost for Advanced Scientific Investigation Station – stanice pro pokročilý vědecký výzkum) Evropské kosmické agentury. OASIS se má stát evropskou lunární stanicí, která bude podporovat vědecké experimenty a technologické demonstrace na Měsíci. Tím, že zajistí dodávky energie, správu dat i jejich ukládání, umožní užitečným nákladům fungovat na lunárním povrchu několik let – pracovat během lunárních dnů a hibernovat během lunárních nocí.

  • ESA

    Zástupci několika evropských národních kosmických agentur vyjádřili podporu plánům Evropské kosmické agentury (ESA) na rozvoj vlastních kapacit pro pilotované lety do vesmíru a na realizaci dalších nových projektů.

  • Solar orbiter si posvítil na magnetické kličky

    Solar orbiter si posvítil na magnetické kličky

    Sonda Solar Orbiter, jejíž misi vede Evropská kosmická agentura, prolétla tzv. magnetickou kličkou (anglicky switchback), tedy esovitým záhybem magnetických siločar ve slunečním větru. Analýza charakteristických vlastností vzácně pozorovaných částic uvnitř kličky umožnila vědeckému týmu sondy vystopovat původ tohoto jevu až k povrchu Slunce a odhalit další podrobnosti o slunečním magnetismu, nevyzpytatelném původci nebezpečných slunečních bouří. Slunce má silné a neklidné magnetické pole. Toto pole nejen ovlivňuje dění na samotné hvězdě, ale je také unášeno do okolního prostoru slunečním větrem – proudem horkých nabitých částic (plazmatu), který neustále uniká ze Slunce. Magnetické siločáry se mohou při cestě Sluneční soustavou kroutit, přetrhávat či ohýbat zpět. Sluneční vítr […]

  • Společnost Omnidea získala aktiva Orbex a plánuje raketu PrimeNEO

    Společnost Omnidea získala aktiva Orbex a plánuje raketu PrimeNEO

    Portugalská skupina působící v oblasti kosmických technologií Omnidea získala většinu duševního vlastnictví a britských aktiv společnosti Orbex poté, co se výrobce raket v únoru dostal do nucené správy. Omnidea plánuje vyvinout další vývojovou verzi malé nosné rakety Orbex s názvem PrimeNEO. Omnidea dokončila akvizici britských výrobních aktiv, duševního vlastnictví a značky Orbex dne 30. září.

  • NASA hlásí další krok ve vývoji svého podílu na misi LISA

    NASA hlásí další krok ve vývoji svého podílu na misi LISA

    Agentura NASA se pochlubila dalším krokem ve vývoji nového celoskleněného teleskopu pro misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna), tedy kosmickou observatoř navrženou k detekci vlnění časoprostoru, které známe jako gravitační vlny. Společnost L3Harris Technologies má pro NASA navrhnout, sestavit a integrovat nový teleskop. Tento zkušební exemplář, označovaný jako Engineering Test Unit, představuje poslední krok před výrobou letového hardwaru. Mise LISA, kterou vede Evropská kosmická agentura, má odstartovat zhruba v polovině 30. let. NASA se jako partner projektu podílí na dodávkách teleskopů a dalšího klíčového hardwaru a poskytuje také inženýrskou a vědeckou podporu. Cílem mise je lépe porozumět tomu, jak vesmír funguje. Misi LISA bude tvořit trojice sond, které […]

  • Sonda Hera musí začít zpomalovat

    Sonda Hera musí začít zpomalovat

    Sonda Hera Evropské kosmické agentury se od svého vypuštění před dvěma roky postupně vzdalovala od Země. Tento stroj, velikostí zhruba srovnatelný s osobním automobilem, se nyní připravuje na svou nejnáročnější operaci od startu: sérii brzdicích manévrů, které zpomalí jeho přílet k cílové dvojplanetce. Hera odstartovala 7. října 2024 z floridského mysu Canaveral, jen krátce před příchodem hurikánu Milton. Od té doby měl řízení sondy většinou na starost Isaac Newton. Její dráhu upravily dva manévry v hlubším vesmíru a průlet kolem Marsu na jaře 2025, který změnil její kurz a zvýšil rychlost.

  • Pouštní testy pro evropský marsovský rover

    Pouštní testy pro evropský marsovský rover

    Během osmi dnů ujel prototyp marsovského roveru pustou krajinou 220 metrů a po celou dobu plnil příkazy vědeckého týmu, který od něj byl vzdálen zhruba 1200 kilometrů. Toto cvičení bylo důležitou přípravou na situace, které mohou čekat evropské vozítko Rosalind Franklin, až v roce 2030 přistane na Marsu. Do zářijového testu se zapojil prototyp roveru pojmenovaný Charlie a zhruba stovka vědců a inženýrů z celé Evropy. Ti společně rozhodovali o tom, jak se má robot bezpečně pohybovat, připravovali vědecké strategie a snažili se dosáhnout co nejlepších vědeckých výsledků. Jejich hřištěm byla rozeklaná kamenitá poušť Tabernas v jihovýchodním Španělsku, která byla vybrána mimo jiné proto, že připomíná krajinu Marsu.

  • O geologický krok blíž k Měsíci

    O geologický krok blíž k Měsíci

    Zatímco se připravujeme na návrat lidí k Měsíci, přední evropský program geologického výcviku astronautů PANGAEA slaví 10. výročí. Už deset let proměňuje mimořádné lokality na Zemi v učebny pro kosmický průzkum. Astronaut Evropské kosmické agentury Pablo Álvarez Fernández, astronautka agentury NASA Jasmin Moghbeli a Kimija Jui z japonské kosmické agentury JAXA se zúčastnili 10. ročníku programu PANGAEA. Astronauti se učili rozpoznávat lunární a marsovské horniny, vysvětlovat jejich původ a chápat geologickou historii, kterou odhalují. Společně se vydali na vědecké putování, jehož náročnost postupně rostla a během něhož čelili průzkumným výzvám v reálném prostředí.

  • Smile vstupuje do vědecké fáze

    Smile vstupuje do vědecké fáze

    23. září byla evropsko-čínská mise Smile vyhodnocena jako připravená zahájit výzkum toho, jak Země reaguje na proud nabitých částic ze Slunce. Tomuto kroku předcházelo intenzivní období uvádění palubních systémů do provozu. Sonda vypuštěná 19. května se také musela přesunout na konečnou oběžnou dráhu, což se jí podařilo 20. června. Sondy se v kosmickém prostředí prakticky nikdy nechovají zcela stejně jako při pozemních zkouškách. Týmy odborníků z Číny i Evropy se proto od 20. června věnovaly přípravě systémů sondy. Do této fáze patří vyklápění nejrůznějších mechanismů, zapínání elektroniky, kontrola veškeré komunikace mezi sondou a Zemí či opravy případných závad.

sociální sítě

Přímé přenosy

Návrat do atmosféry (IFT-15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗