Úřad pro vesmírný obchod
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) představil svůj návrh na snadnější přístup k povolování misí, což je nejnovější pokus v dlouhodobém úsilí o regulaci nových komerčních vesmírných aplikací.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Úřad pro vesmírný obchod (Office of Space Commerce) představil svůj návrh na snadnější přístup k povolování misí, což je nejnovější pokus v dlouhodobém úsilí o regulaci nových komerčních vesmírných aplikací.
Navrhované změny v podpoře komerčních vesmírných stanic ze strany NASA vyvolaly obavy a zmatek mezi společnostmi, které je vyvíjejí, varoval šéf jedné z oborových organizací.
Indická společnost Bellatrix Aerospace 27. března oznámila, že získala 20 milionů dolarů na zvýšení výroby svých družicových pohonných systémů poté, co si zajistila prvního velkého komerčního zákazníka mimo zemi.
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky sondám Evropské kosmické agentury to už víme. Sondy mohou během této fáze sužovat poruchy a horní vrstvy atmosféry se výrazně nabíjí. V květnu 2024 byla Země zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká byla zaznamenána za dvacet let. To způsobilo přebuzení atmosféry naší planety a vyvolalo třpytivé polární záře, které byly vidět až na jihu v Mexiku. Tato bouře zasáhla také Mars. Naštěstí v té době byly dvě evropské sondy (Mars Express a TGO) ve správnou chvíli na správném místě, přičemž radiační monitor na palubě TGO zaznamenal během 64 hodin dávku, která je ekvivalentem 200 „normálních“ dní.

Struktury kosmických lodí, které se umí jako tkáně samy zahojit, by mohly být již brzy možné díky špičkové kompozitní technologii. Švýcarské firmy CompPair a CSEM spolu s belgickou společností Com&Sens navázaly spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, aby mohly upravit svůj samohojící produkce z uhlíkových vláken pro využití v kosmické dopravě. Projekt Cassandra (volná zkratka z Composite Autonomous SenSing AnD RepAir) zahrnuje senzory a topné prvky zabudované do kompozitního materiálu z uhlíkových vláken, který by umožnil kosmickým sondám autonomně opravovat prvotní fáze poškození. Cassandra je součástí iniciativy FIRST! (Future Innovation Research in Space Transportation) evropské kosmické agentury, který hledá a testuje inovativní technologie, které přinesou evropské kosmické dopravě výhody. Kompozitní materiály, jako jsou uhlíkovými vlákny vyztužené polymery se ve strukturách kosmických sond používají stále častěji. Tvoří je polymerová matrice vyztužená vrstvou uhlíkových či skleněných vláken. Tím vzniká pevný a přitom lehký materiál odolný vůči korozi. Ovšem kompozitní materiály jsou také náchylné k poškození – především pokud mají opakovaně létat do kosmického prostoru a zpět. Postupem času se začnou malé praskliny zvětšovat. Opravy mohou

Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.

Projekt Greta, který spadá do programu FLPP (Future Launchers Preparatory Programme – Přípravný program budoucích nosičů) Evropské kosmické agentury, vyvíjí raketový motor patřící do úrovně pohonů s tahem kolem 5 kN, který bude schopen spolehlivě provést několik opakovaných zážehů. Greta používá jako pohonnou směs peroxid vodíku a etanol, což je udržitelnější alternativa s menší uhlíkovou stopu i toxičností oproti monometylhydrazinu, který používá ve většině tradičních raketových motorů s touto úrovní tahu. Mezi červencem a říjnem 2025 byl motor Greta opakovaně zažehnut a vykázal přitom stabilní provoz včetně řízených vypnutí. během zkušební kampaně motor pokaždé pracoval více než 40 sekund.

Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.

Evropská kosmická agentura se chystá na start své demonstrační mise Celeste LEO-PNT. Dvojice družic má odstartovat nejdříve 24. března z novozélandské základny Māhia Launch Complex na raketě Electron od americké firmy RocketLab. Celeste má vyšlapávat cestu pro budoucí zlepšení evropských navigačních možností. Mise, která je prvním evropským navigačním projektem na nízké oběžné dráze, bude testovat technologie nové generace a k již existujícím družicovým navigačním systémům přidá nová frekvenční pásma. Celeste má demonstrovat jak doplňkové vrstvy blíže k Zemi mohou obohatit současný evropský systém Galileo na střední oběžné dráze a rozšířit jeho možnosti. Tím dojde k celkovému zodolnění a posílení výkonosti, což otevře nové možnosti pro budoucí služby přímo z nízké oběžné dráhy Země.

Je to jen lehce přes rok od chvíle, kdy sonda Smile dorazila ve dvou částech do Nizozemí. Nyní je již kompletní a důkladně otestovaná. S jejím startem na raketě Vega-C se počítá v období mezi 8. dubnem a 7. květnem. Tato společná evropsko-čínská mise je téměř připravena vydat se na svou jedinečnou kosmickou misi. S využitím rentgenových a ultrafialových kamer, ale i detektorů částic a magnetického pole má Smile poskytnout lidstvu první kompletní pohled na to, jak Země reaguje na proudy částic a erupce záření ze Slunce.

Pokud bychom si udělali seznam nejočekávanějších evropských vědeckých kosmických misí, které mají startovat nejbližších pěti letech, téměř jistě by mezi nimi nechyběl projekt RAMSES. Ten konstrukčně vychází z evropské mise Hera, která na konci letošního roku dorazí ke svému cíli. RAMSES má také studovat planetku, konkrétně tu se jménem Apophis, která se v roce 2029 přiblíží k Zemi více, než ke se nacházejí geostacionární družice. Vzhledem ke konstrukční podobnosti se zmíněnou sondou Hera je logické, že ESA využívá pro misi RAMSES osvědčené dodavaele. A to se týká i České republiky – na misi Hera se podílely společnosti OHB Czech Space a G. L. Electronic. Zapojilo se také VUT. Před pár dny na Facebooku oznámila firma G. L. Electronic, že podepsala dohodu s firmou OHB Italia S.p.A. na realizaci kabelových svazků pro projekt RAMSES! „Jedná se o komplexní výrobu a elektrické testy kabelových svazků DC/DC a CPS, včetně mock-up, na kterém budou všechny naše kabely montovány a důkladně zkontrolovány,“ uvedla firma na sociální síti a dodala: „Tento krok znamená, že se naše společnost

Jak jsem minule slíbil, po výběru sedmé vědecké mise střední třídy Evropské kosmické agentury (M7) se podíváme i na výběr osmé vědecké mise této třídy (M8). Na rozdíl od M7, kde je výběr už ve fázi finále, a ještě letos by se mělo rozhodnout, která ze tří misí poletí, výběr M8 je na samém počátku. Dnešní článek proto bude sloužit jako základ pro další článek, k němuž se dostaneme za pár let až výběr pokročí.

Ve čtvrtek 12. února bychom se měli konečně dočkat prvního startu rakety Ariane 6 v její plnohodnotné konfiguraci. To znamená, že bude vybavena již čtyřmi urychlovacími stupni P120C, které se mimo jiné používají jakožto první stupně raket Vega-C. Aby byla sestava kompletní, bude poprvé využit i prodloužený aerodynamický kryt. Náklad při tomto startu tvoří dvaatřicet družic pro konstelaci Amazon Leo, dříve známou pod jménem Kuiper, jejímž primárním úkolem je zajistit vysokorychlostní připojení k internetu. Start se uskuteční ze startovní rampy ELA-4 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.