Arkadia Space
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Arkadia Space, který se zabývá pohonem kosmických zařízení, podepsal smlouvu na dodávku trysek pro družici, kterou staví společnost Reflex Aerospace.
Britský startup Applied Atomics získal předběžné financování ve výši 4 milionů dolarů a etabloval se v USA. Snaží se tak vybojovat pozici na trhu s mobilitou kosmických zařízení, což je sektor, který přitahuje zájem vojenských zákazníků hledajících družice s vysokou mírou obratnosti.
Poskytovatel družicových dat Spire Global navázal partnerství s jedním z největších německých obranných dodavatelů na vývoji vesmírných systémů varování před raketami a detekce hypersonických hrozeb.
Poslanci Sněmovny reprezentantů odhalili návrh zákona o výdajích na obranu ve výši 1,07 bilionu dolarů na fiskální rok 2027, který by americkým vesmírným silám poskytl 55,5 miliardy dolarů a nezahrnuje miliardy dolarů na dodatečné financování obrany
Evropská společnost Isar Aerospace, která se zabývá kosmickou technikou, získala 270 milionů eur (312 milionů dolarů) na podporu své globální expanze v rámci příprav na další pokus o start.
Finská společnost Iceye, která vyvíjí a provozuje radarové zobrazovací družice, oznámila kolo financování v hodnotě přesahující 1 miliardu eur (1,16 miliardy dolarů), což oceňuje hodnotu společnosti na více než 10 miliard eur.
Národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office) udělil společnosti BlackSky Technology modifikaci smlouvy na urychlení vývoje družic AROS pro sběr dat v širokém okolí.
NewOrbit Space, britský startup vyvíjející družice pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO), získal v investičním kole série A 18,5 milionu dolarů.
Společnost Axiom Space odhalila návrh dalšího prvku lunárního skafandru, který vyvíjí pro NASA ve spolupráci s návrhářskou společností Prada.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.
7. května na italské ambasádě v Berlíně podepsal Yamakawa Hiroshi, prezident japonské kosmické agentury JAXA memorandum o spolupráci s Josefem Aschbacherem, generálním ředitelem Evropské kosmické agentury. Dohoda má posílit spolupráci obou agentur na poli planetární obrany. V rámci memoranda také obě agentury podepsaly dohodu o spolupráci na misi RAMSES (Rapid Apophis Mission for SpacE Safety), která má za cíl blízkozemní planetku Apophis. Celá akce se uskutečnila ve spolupráci italské ambasády v Berlíně a Italské kosmické agentury ASI. Vše souviselo s rozhodnutím Evropské kosmické agentury ESA, podle kterého se má firma OHB Italia stát hlavním dodavatelem mise.
V obalu ve tvaru americké koblihy se nachází pečlivě zabalený padák o průměru 35 metrů, který poté čekalo „pečení“ ve specializované suché sterilizační troubě. Tento padák o hmotnosti 74 kilogramů je vyroben převážně z nylonu a Kevlaru, přičemž jeho hlavním úkolem bude vydržet šestiminutový sestup v řídké atmosféře Marsu a zpomalit tak sestup vozítka Rosalind Franklin tak, aby bezpečně přistálo na rudé planetě. Měl by se stát největším padákem, jaký kdy letěl nejen na Mars, ale i kamkoliv mimo Zemi. Samotná mise roveru Rosalind Franklin má odstartovat v roce 2028 a cesta k Marsu jí potrvá více než 25 měsíců. Po přistání pak rover začne projíždět povrch rudé planety a pátrat po podpovrchových stopách života.
Space Rider je na dobré cestě stát se první evropskou znovupoužitelnou kosmickou lodí. Bezpilotní robotická laboratoř bude moci zůstat na oběžné dráze až dva měsíce. Díky dveřím nákladového prostoru bude moci plnit celou řadu úkolů. Na konci své mise se jeho návratová kabina vrátí na Zemi a s pomocí parafoilu (padák ve tvaru křídla) dosedne na ranvej. Zatím žádná provozovaná kosmická loď nebyla navrhována na cílené přistání s parafoilem, proto probíhají intenzivní zkoušky celého systému. Model určený ke shozovým testům byl postaven v rumunském městě Craiova na Rumunském národním institutu pro letecko-kosmický výzkum Elie Carafoli (INCAS) a následně byl přeprave do italské Capuy do Italského letecko-kosmického výzkumného střediska CIRA. To zodpovídá za design, integraci a implementaci shozových testů.
Ohýbání časoprostoru nepatří jen do sci-fi filmů. Ve skutečném světě můžeme vidět efekty takového ohýbání, kterými gravitace působí na časoprostor a vytváří gravitační čočky. Extrémní gravitace masivních objektů (jako jsou obrovské galaxie či kupy galaxií) deformuje tvar časoprostoru a může ohnout světelné paprsky přicházející zpoza těchto objektů. Ohnutí časoprostoru pak způsobuje, že tyto masivní objekty fungují jako obrovská zvětšovací skla. Světlo z objektů v pozadí, které by jinak bylo zastíněno, totiž v důsledku tohoto jevu necestuje přímo. Namísto toho se ohýbá kolem interagující hmoty, což často vytváří několik obrazů, protáhlé oblouky, či dokonce kompletní prstence, které mají přívlastek Einsteinovy. Jeden takový nedávno objevil teleskop Euclid od Evropské kosmické agentury.
Mise Plato od Evropské kosmické agentury úspěšně dokončila sérii drsných testů v podmínkách napodobujících kosmické prostředí. Díky tomuto úspěchu je observatoř stále na správném kursu ke startu na počátku roku 2027, aby mohla zahájit své pátrání po kamenných exoplanetách. Plato opustila komoru LSS (Large Space Simulator) v technologickém středisku ESTEC Evropské kosmické agentury, kde podstoupila první seznámení s kosmickým prostorem. V rámci vesmírných projektů je „testování za letu“ mantrou každého inženýra. Před vypuštěním sondy je proto nezbytné zkontrolovat všechny její funkce v podmínkách, které na ni čekají v kosmickém prostoru. A právě proto byla observatoř PLATO uložena do LSS. Jakmile začátkem března došlo k hermetickému utěsnění předního a horního krytu komory, silná čerpadla vysála z tohoto prostoru prakticky veškerý vzduch a vytvořila vakuum – prostředí miliardkrát řidší než běžný atmosférický tlak. Současně s tím začal v trubičkách na stěnách cirkulovat kapalný dusík, který reprezentoval chlad kosmického prostředí. Soubor výkonných topných těles, která jsou strategicky rozmístěny v LSS pak byl zapnut, aby napodoboval teplo ze Slunce dopadající na fotovoltaické panely observatoře a její sluneční štít.
Týden šest třetí části základního výcviku v European Astronaut Centre byl kombinací teorie, aplikací a reálného kontaktu s tím, jak se kosmické mise skutečně připravují a realizují. Program se tentokrát výrazně opřel o oblast pozorování Země a zároveň nás na pár dní vytrhl z Kolína nad Rýnem směrem do technologického centra European Space Research and Technology Centre v nizozemském Noordwijku. Začátek týdne patřil základům, které jsou sice „učebnicové“, ale dávají pilotovaným kosmickým letům zajímavý kontext. Přednáška o Slunci jako nejbližší hvězdě nebyla jen o astronomii, ale hlavně o pochopení zdroje energie, který ovlivňuje jak provoz satelitů, tak prostředí, ve kterém se pohybujeme na oběžné dráze. Na to navázal úvod do dálkového průzkumu Země a přehled programů a aplikací. Tohle je oblast, která dnes stojí na pomezí vědy, byznysu a bezpečnosti. Od monitoringu klimatu přes zemědělství až po krizové řízení. Data z oběžné dráhy jsou jedním z klíčových vstupů pro rozhodování na Zemi. V úterý se to propojilo s provozem ISS. Jak se Earth Observation integruje do každodenní práce posádky, jaké jsou limity, jak se plánují experimenty a snímkování.
Data, na jejichž základě lze přijímat opatření, bude v budoucnu možné přijímat z kosmického prostoru během pár sekund. Pomohou tomu i pokroky Evropské kosmické agentury vstříc rychlejší a zabezpečené laserové komunikační síti HydRON (High‑thRoughput Optical Network). Na 41. kosmickém sympoziu v Colorado Springs byl kanadské firmě Kepler, která se specializuje na družicovou komunikaci, udělen kontrakt na vedení další fáze evoluce celého projektu. Projekt HydRON má za cíl umožnit přenosy dat v reálném čase mezi družicemi a pozemními stanicemi napříč různými oběžnými drahami. Zjednodušeně řečeno, chce rozšířit infrastrukturu kabelového internetu do kosmického prostoru. Namísto toho, aby se spoléhal na tradiční rádiové spoje a omezené kontakty pozemních stanic, má HydRON pro přenosy velkých objemů dat rychle a efektivně využívat laserovou technologii.
Italské letecko-kosmické výzkumné středisko CIRA dokončilo klíčové zkoušky systému tepelné ochrany kosmické lodi Space Rider od Evropské kosmciké agentury. Testy prokázaly, že štít dokáže přečkat návrat do zemské atmosféry i v případě, že jej poškodily mikrometeoroidy či kosmická tříšť. Space Rider je osm metrů dlouhá znovupoužitelná kosmická loď navržená k dopravě nákladů na oběžnou dráhu. Jeho mise může trvat až dva měsíce, než se vrátí na Zemi. Firma Thales Alenia Space je hlavním dodavatelem návratového modulu a jako subdodavatele si zajistila právě CIRA. Tamní experti měli vyvinout a otestovat systém tepelné ochrany návratového modulu.
NASA schválila, aby projekt ROSA (Rosalind Franklin Support and Augmentation) zahájil přípravy. To podtrhuje dlouhodobé partnerství americké agentury s evropskou ESA a její misí Rosalind Franklin. Právě ESA tuto misi vede a je zodpovědná třeba za její přeletový modul, přistávací platformu, ale i rover a jeho povrchové aktivity. Rosalind Franklin, která má startovat v roce 2028, bude prvním marsovským roverem, který bude pátrat po stopách dřívějšího, či současného života pod povrchem rudé planety. Projekt ROSA poskytne agentuře ESA potřebný hardware a služby pro podporu mise Rosalind Franklin, včetně služeb spojených se startem, motorů přistávací plošinu, či radioizotopová topná tělíska pro vnitřní systémy roveru. Projekt také zahrnuje specializovanou elektroniku a špičkový hmotnostní spektrometr pro analyzátor marsovských organických látek, který bude pátrat po základních stavebních kamenech života ve vzorcích nasbíraných v místě přistání roveru, marsovské lokalitě Oxia Planum.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.