Dragonfly

  • Dragonfly se plní kabeláží a její přistávací oblast dostala jméno

    Dragonfly se plní kabeláží a její přistávací oblast dostala jméno

    Kdybyste měli možnost nahlédnout do čisté místnosti na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, dost možná by první věcí, které si u sondy Dragonfly všimnete budou desítky stříbřitých kabelů, které se provlékají okolo struktur i skrz ně. Právě takhle vzniká sonda, která se vydá k Titanu. Společně tyto shluky drátů, kabelů a konektorů vytvářejí elektrické kabelové svazky sondy. Je to jakýsi nervový systém sondy Dragonfly, který bude bezpečně přenášet energii i data mezi jejími počítači, aktuátory, senzory, vědeckými přístroji a zdrojem energie.

  • Dragonfly již dostává obrysy

    Dragonfly již dostává obrysy

    Sonda Dragonfly od agentury NASA přestává připomínat soubor dílů a stále více se podobá rotory vybavenému stroji, který bude létat nad terénem Titanu, mlhavého Saturnova měsíce. 29. června dosáhla mise velkého milníku, protože do Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu dorazil téměř čtyři metry dlouhý trup stroje, který bude potřebný pro další fázi integrace sondy a navíc ještě dříve, než bylo plánováno. Tato dodávka proběhla po přibližně měsíc trvajícím procesu strukturálních zkoušek sestavené kostry landeru. Ten disponuje mnoha prvky, které dávají létající sondě Dragonfly nezaměnitelný tvar – včetně přistávacích lyží, obalu zdroje energie, či ramen, která jednou ponesou osm sad rotorů.

  • Kosmotýdeník 717 (8. 6. – 14. 6.)

    Kosmotýdeník 717 (8. 6. – 14. 6.)

    Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Materiál tepelného štítu mise Dragonfly obstál ve zkoušce žáru před cestou k Titanu

    Materiál tepelného štítu mise Dragonfly obstál ve zkoušce žáru před cestou k Titanu

    V rámci příprav na cestu k povrchu Saturnova měsíce Titanu prošel materiál tepelného štítu mise Dragonfly termálně-strukturálními zkouškami v poušti Nového Mexika. Členové týmu mise Dragonfly, mezi kterými byli i zástupci Ames Research Center z kalifornského Silicon Valley, Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu, či firmy Lockheed Martin v coloradského Littletonu spolupracovali s pracovníky National Solar Thermal Test Facility, které patří organizaci Sandia National Laboratories, aby u města Albuquerque v Novém Mexiku zkušebně zatížili tepelný štít mise Dragonfly, prověřili jeho materiály a ujistili se, že vrtulový stroj projde bezpečně hustou vrstvou Titanu.

  • Kosmotýdeník 710 (20. 4. – 26. 4.)

    Kosmotýdeník 710 (20. 4. – 26. 4.)

    V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná získávat svůj tvar. V dalších tématech nás čekají trochu nemilé zprávy. Jednak je to diskuze kolem možného většího zpoždění pří vývoji skafandrů pro program Artemis a pak také diskutovaná koroze dvou modulů, které byly původně plánované pro stanici Gateway. Na závěr oslavíme narozeniny Hubbleova kosmického dalekohledu a podíváme se na odstřel obslužné věže pro Sojuzy na evropském kosmodromu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Začíná fáze integrace a testů mise Dragonfly

    Začíná fáze integrace a testů mise Dragonfly

    Fáze integrace a testů mise Dragonfly, období vyhrazené aktivitám zaměřeným na sestavování vrtulového dronu a ověřením, jak zvládne podmínky při startu i v kosmickém prostředí, oficiálně začalo v čistých i řídících místnostech na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Ve spolupráci s týmy napříč vládními agenturami, průmyslovou i akademickou sférou, vznikne v APL jadernou energií poháněný dron pro NASA o velikosti osobního automobilu. Dragonfly má startovat nejdříve v roce 2028, kdy se vydá na svou šestiletou cestu k Saturnově měsíci Titanu. Na něm bude studovat široké spektrum rozličných lokalit, ve kterých se zaměří na chemická, geologická a atmosférická měření tohoto měsíce, aby mohlo lidstvo lépe porozumět chemickému původu života.

  • Inženýři pokročili, aby Dragonfly mohla létat

    Inženýři pokročili, aby Dragonfly mohla létat

    NASA chce už za pár let vypustit do meziplanetárního prostoru sondu o velikosti auta, která bude vybavena rotory a měla by prozkoumat Saturnův měsíc Titan. Misi Dragonfly čeká bezkonkurenční cesta vědeckých objevů. A práce na zajištění, aby tento jedinečný projekt naplnil své ambiciózní průzkumné vize, probíhají na nejpokročilejších amerických laboratořích, které se věnují jak kosmickým simulacím, tak i samotným zkouškám.

  • Kongres odmítl Trumpovy brutální škrty v NASA

    Kongres odmítl Trumpovy brutální škrty v NASA

    Americký kongres nesouhlasí s výraznými škrty Donalda Trumpa v rozpočtu NASA. Bílý dům ve svém návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026, vydaném na jaře 2025, alokoval pro kosmickou agenturu pouze 18,8 miliardy dolarů, což by byl oproti předešlému fiskálnímu roku propad o zhruba 24 %. Tyto škrty byly obzvláště drsné ve vědeckém programu NASA, který měl dostat jen 3,9 miliardy USD, což by byl propad o 75 %. Ovšem návrh rozpočtu není nic jiného než jen … návrh. Kongres řídí státní finance a zákonodárci právě hodili NASA záchranné lano. 5. ledna Sněmovna reprezentantů a Senát vydali plán rozpočtu, který by agentuře pro fiskální rok 2026, který začal vloni 1. října, dal 24,4 miliardy dolarů. Mnoho obnovených financí by šlo do vědeckého programu NASA.

  • Top 5: Létajících strojů pro průzkum Sluneční soustavy

    Top 5: Létajících strojů pro průzkum Sluneční soustavy

    Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také  létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší  kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.

  • Dragonfly si posvítí na záhady měsíce Titanu

    Dragonfly si posvítí na záhady měsíce Titanu

    Až americká sonda Dragonfly proletí přes nazlátlý opar saturnova měsíce Titanu, bude na tento rotorový létající stroj čekat děsivě známý terén. Kolem rovníku Titanu se táhnou duny, po obloze se pohybují mraky, ze kterých prší, déšť napájí toky řek, které vytvářejí kaňony, jezera i moře. Ovšem ne vše je tak známé, jak to na první pohled vypadá. Při teplotě okolo – 180°C nejsou duny tvořeny křemičitými zrnky, ale organickými látkami. Řeky, jezera a moře neobsahují vodu, ale metan a etan. Titan je zmrzlým světem naplněným organickými molekulami. Dragonfly, rotorový létající stroj o velikosti osobního automobilu, který má odstartovat nejdříve v roce 2028, bude zkoumat tento mrazivý svět a snad zodpoví jednu z největších vědeckých otázek: Jak vznikl život? Hledání odpovědí o životě na místě, kde pravděpodobně nemůže přežít, vypadá divně. Ale o tom to přesně je.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗