sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-385)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ViaSat-3

Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.

Americké Vesmírné síly

Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.

NASA

NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.

Sedarov

Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.

Isar Aerospace

Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.

Space Cargo Unlimited

Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: dragonfly

Dragonfly se plní kabeláží a její přistávací oblast dostala jméno

Kdybyste měli možnost nahlédnout do čisté místnosti na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, dost možná by první věcí, které si u sondy Dragonfly všimnete budou desítky stříbřitých kabelů, které se provlékají okolo struktur i skrz ně. Právě takhle vzniká sonda, která se vydá k Titanu. Společně tyto shluky drátů, kabelů a konektorů vytvářejí elektrické kabelové svazky sondy. Je to jakýsi nervový systém sondy Dragonfly, který bude bezpečně přenášet energii i data mezi jejími počítači, aktuátory, senzory, vědeckými přístroji a zdrojem energie.

Dragonfly již dostává obrysy

Sonda Dragonfly od agentury NASA přestává připomínat soubor dílů a stále více se podobá rotory vybavenému stroji, který bude létat nad terénem Titanu, mlhavého Saturnova měsíce. 29. června dosáhla mise velkého milníku, protože do Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu dorazil téměř čtyři metry dlouhý trup stroje, který bude potřebný pro další fázi integrace sondy a navíc ještě dříve, než bylo plánováno. Tato dodávka proběhla po přibližně měsíc trvajícím procesu strukturálních zkoušek sestavené kostry landeru. Ten disponuje mnoha prvky, které dávají létající sondě Dragonfly nezaměnitelný tvar – včetně přistávacích lyží, obalu zdroje energie, či ramen, která jednou ponesou osm sad rotorů.

PSP

Kosmotýdeník 717 (8. 6. – 14. 6.)

Další týden přinesl mnoho zajímavých kosmonautických událostí. Aleš Svoboda získal svoji misi, posádka byla přidělena také k výpravě Artemis III a třeba Parker Solar Probe provedla 28. oběh kolem Slunce! A právě poslednímu tématu se budeme věnovat v hlavním tématu Kosmotýdeníku. Dále nás čeká start japonské rakety H3, čínský start rakety CZ-5, či pokrok v přípravě očekávané mise Dragonfly. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Materiál tepelného štítu mise Dragonfly obstál ve zkoušce žáru před cestou k Titanu

V rámci příprav na cestu k povrchu Saturnova měsíce Titanu prošel materiál tepelného štítu mise Dragonfly termálně-strukturálními zkouškami v poušti Nového Mexika. Členové týmu mise Dragonfly, mezi kterými byli i zástupci Ames Research Center z kalifornského Silicon Valley, Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu, či firmy Lockheed Martin v coloradského Littletonu spolupracovali s pracovníky National Solar Thermal Test Facility, které patří organizaci Sandia National Laboratories, aby u města Albuquerque v Novém Mexiku zkušebně zatížili tepelný štít mise Dragonfly, prověřili jeho materiály a ujistili se, že vrtulový stroj projde bezpečně hustou vrstvou Titanu.

Dragonfly

Kosmotýdeník 710 (20. 4. – 26. 4.)

V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměří na stavbu Dragonfly, očekávaného kosmického vrtulníku, který by se měl prohánět v atmosféře měsíce Titanu. Jeho stavba pokročila a začíná získávat svůj tvar. V dalších tématech nás čekají trochu nemilé zprávy. Jednak je to diskuze kolem možného většího zpoždění pří vývoji skafandrů pro program Artemis a pak také diskutovaná koroze dvou modulů, které byly původně plánované pro stanici Gateway. Na závěr oslavíme narozeniny Hubbleova kosmického dalekohledu a podíváme se na odstřel obslužné věže pro Sojuzy na evropském kosmodromu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vizualizace vrtulníku Dragonfly na povrchu měsíce Titan

Začíná fáze integrace a testů mise Dragonfly

Fáze integrace a testů mise Dragonfly, období vyhrazené aktivitám zaměřeným na sestavování vrtulového dronu a ověřením, jak zvládne podmínky při startu i v kosmickém prostředí, oficiálně začalo v čistých i řídících místnostech na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu. Ve spolupráci s týmy napříč vládními agenturami, průmyslovou i akademickou sférou, vznikne v APL jadernou energií poháněný dron pro NASA o velikosti osobního automobilu. Dragonfly má startovat nejdříve v roce 2028, kdy se vydá na svou šestiletou cestu k Saturnově měsíci Titanu. Na něm bude studovat široké spektrum rozličných lokalit, ve kterých se zaměří na chemická, geologická a atmosférická měření tohoto měsíce, aby mohlo lidstvo lépe porozumět chemickému původu života.

Inženýři pokročili, aby Dragonfly mohla létat

NASA chce už za pár let vypustit do meziplanetárního prostoru sondu o velikosti auta, která bude vybavena rotory a měla by prozkoumat Saturnův měsíc Titan. Misi Dragonfly čeká bezkonkurenční cesta vědeckých objevů. A práce na zajištění, aby tento jedinečný projekt naplnil své ambiciózní průzkumné vize, probíhají na nejpokročilejších amerických laboratořích, které se věnují jak kosmickým simulacím, tak i samotným zkouškám.

Kongres odmítl Trumpovy brutální škrty v NASA

Americký kongres nesouhlasí s výraznými škrty Donalda Trumpa v rozpočtu NASA. Bílý dům ve svém návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026, vydaném na jaře 2025, alokoval pro kosmickou agenturu pouze 18,8 miliardy dolarů, což by byl oproti předešlému fiskálnímu roku propad o zhruba 24 %. Tyto škrty byly obzvláště drsné ve vědeckém programu NASA, který měl dostat jen 3,9 miliardy USD, což by byl propad o 75 %. Ovšem návrh rozpočtu není nic jiného než jen … návrh. Kongres řídí státní finance a zákonodárci právě hodili NASA záchranné lano. 5. ledna Sněmovna reprezentantů a Senát vydali plán rozpočtu, který by agentuře pro fiskální rok 2026, který začal vloni 1. října, dal 24,4 miliardy dolarů. Mnoho obnovených financí by šlo do vědeckého programu NASA.

Top 5: Létajících strojů pro průzkum Sluneční soustavy

Létající stroje nejsou jen doménou Země. Vědci, inženýři a kosmické agentury už desítky let zkoumají, jak posílat drony, balony, letouny a další roztodivné automaty na jiné planety a měsíce. A jejich nasazení bude stoupat. Všechny sondy, družice, moduly jsou samozřejmě také létající stroje, ale nás bude zajímat jiná, užší kategorie automatů. Od Marsu po Venuši až do odlehlých koutů Sluneční soustavy, tyto technologie nám pomáhají odhalovat tajemství vesmíru. Pojďme se podívat na pár nejzajímavějších nápadů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti.

Dragonfly si posvítí na záhady měsíce Titanu

Až americká sonda Dragonfly proletí přes nazlátlý opar saturnova měsíce Titanu, bude na tento rotorový létající stroj čekat děsivě známý terén. Kolem rovníku Titanu se táhnou duny, po obloze se pohybují mraky, ze kterých prší, déšť napájí toky řek, které vytvářejí kaňony, jezera i moře. Ovšem ne vše je tak známé, jak to na první pohled vypadá. Při teplotě okolo – 180°C nejsou duny tvořeny křemičitými zrnky, ale organickými látkami. Řeky, jezera a moře neobsahují vodu, ale metan a etan. Titan je zmrzlým světem naplněným organickými molekulami. Dragonfly, rotorový létající stroj o velikosti osobního automobilu, který má odstartovat nejdříve v roce 2028, bude zkoumat tento mrazivý svět a snad zodpoví jednu z největších vědeckých otázek: Jak vznikl život? Hledání odpovědí o životě na místě, kde pravděpodobně nemůže přežít, vypadá divně. Ale o tom to přesně je.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.