Artemis Accords
Paraguay podepsala Artemis Accords dne 7. května, jako šestá země, která tak učinila za poslední dva a půl týdne.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Paraguay podepsala Artemis Accords dne 7. května, jako šestá země, která tak učinila za poslední dva a půl týdne.
Komerční kosmická kancelář Velitelství vesmírných systémů (SAS) udělila společnosti Viasat kontrakt v hodnotě 307 milionů dolarů na poskytování družicových komunikačních služeb pro námořní pěchotu USA.
Společnost MDA Space pokračuje v práci na robotickém rameni pro Lunar Gateway a zároveň jedná o budoucnosti projektu s Kanadskou kosmickou agenturou.
Britský startup SatVu zveřejnil snímky z HotSat-2, termální družice postavené pro sledování energetické infrastruktury.
Společnost Rocket Lab dne 7. května oznámila největší kontrakt na využití raket společnosti ve své historii a zároveň se chystá akvizici společnosti zabývající se vesmírnou robotikou.
Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.
Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dalších sedm dní je za námi a i tentokrát přinesly velkou porci zajímavých kosmonautických událostí. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal odložení mise Dragonfly, která čelí rozpočtovým problémům. Tyto problémy však postupně ovlivňují celý rozpočet agentury NASA a předznamenávají další možné odklady zajímavých misí. V dalších tématech nás čeká třeba české pojmenování útvaru na planetce Bennu, start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress, či příprava na start mise vojenského raketoplánu X-37B. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA oznámila odklad mise Dragonfly s odvoláním na rozpočtovou nejistotu. Odložení oficiálního potvrzení mise proběhlo na začátku tohoto měsíce. Odhadovaný start mise se nyní posunul na červenec roku 2028. 29. listopadu 11:00
Ještě než experti z NASA vypraví vstříc Saturnově měsíci Titanu revoluční vrtulemi vybavenou sondu Dragonfly, musí projít celou řadou nezávislých zhodnocení, která prověří, že je celý projekt nastaven správně. Tým odborníků v čele se zástupci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu nedávno překonal významný milník – prošel totiž všemi nástrahami technických požadavků a standardů v rámci několik týdnů dlouhého procesu předběžného zhodnocení návrhu PDR (Preliminary Design Review), který byl úspěšně zakončen 3. března. „Jsem velice hrdý na celý tým Dragonfly,“ říká Bobby Braun, šéf sektoru kosmického průzkumu v APL a dodává: „Ať už šlo o zástupce NASA, Goddardova střediska, Lockheed Martinu a všech našich průmyslových partnerů – všichni se skutečně spojili, aby vytvořili důvěryhodný technický základ. Jasně jsme prezentovali promyšlenost každého rozhodnutí a vytvořili pevný základ, na kterém může tým stavět.“
V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.
Kosmické sondy studující neznámé světy postupně odhalují jejich tajemství, takže experti mohou získané informace uplatnit tak, aby z nich mělo lidstvo prospěch. Ve stejném duchu agentura NASA chystá i misi k Titanu, největšímu měsíci planety Saturn, která by měla pomoci s pátráním lidstva po základních kamenech života ve vesmíru. Klíčový prvek osmirotorového stroje Dragonfly, který má vyrazit k Titanu, nedávno prošel zkouškami v transsonickém dynamickém tunelu TDT v Langleyho středisku v Hamptonu, stát Virginia. Dragonfly má jako dron prolétávat hustou a na dusík bohatou atmosférou Titanu a po přistání prozkoumat různá místa, ze kterých odebere i vzorky. Dragonfly bude mít čtyři páry rotorů – každý pár bude v koaxiální konfiguraci, což znamená, že jeden rotor bude nad druhým. Základ je tedy podobný pozemským dronům, ale Dragonfly bude výrazně větší – v nejširším místě od špičky jednoho rotoru ke druhému bude měřit 3,6 metru.
Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.
Ještě než se skutečná sonda Dragonfly proletí nad dunami s organickými látkami na měsíci Titanu, musí tým z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory zodpovědný za vývoj mise, otestovat celý koncept. K těmto testům slouží zjednodušený model, který létá nad písečnými pouštěmi naší Země. Právě proto se v září 2021 vydalo devět inženýrů z APL do oblasti Imperial Dunes v Kalifornii. Během tří dnů se testoval let makety sondy nad dunami, pořizování fotografií a sběr dat ze senzorů. Právě tyto údaje budou klíčové pro vývoj algoritmů vizuální navigace pro skutečnou misi Dragonfly, která se má k největšímu měsíci planety Saturn vydat v roce 2027.
Na start americké sondy Dragonfly si sice budeme muset hodně počkat – letět má totiž až v roce 2027, ale už dnes víme, že to bude stát za to. Už jen proto, že se díky tomuto robotickému průzkumníkovi lidstvo vrátí na Saturnův měsíc Titan, který v mnoha ohledech připomíná dávnou Zemi. V mnoha ohledech se od ní ale odlišuje. Díky nízkým teplotám tu existuje něco jako pozemský koloběh vody, jen s tím rozdílem, že tu kolují uhlovodíky. Druhým významným důvodem, proč se na tuhle sondu těšit, je skutečnost, že nepůjde o orbiter, lander ani rover, ale o létající vrtulový stroj.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a je tak ideální čas si shrnout ty nejzajímavější kosmonautické okamžiky uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil selhání rakety Electron při její dvacáté misi. Podíváme se však také na současné snahy společnosti Rocket Lab o znovupoužitelnost této rakety. V dalších tématech se vypravíme třeba do daleké budoucnosti, pro kterou se začala ověřovat možná návratová mise na Titan, anebo na aktuální novinky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak více detailů o tom, jak se krátery vyvíjí a jak jejich změny ovlivňuje počasí. Podobně jako Země má i Titan hustou atmosféru, která funguje jako ochranný štít před dopady meteoritů. Ukázalo se, že eroze a další geologické procesy postupně vymažou i krátery, které vytvořily meteority, které se dostaly až k povrchu. Výsledkem je, že na Titanu vidíme mnohem méně kráterů než na jiných měsících. Při takových impaktech dochází vždy k odhalení podpovrchového materiálu a takové krátery na Titanu toho prozradí opravdu hodně.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.