Už od konce devadesátých let krouží nad našimi hlavami Mezinárodní vesmírná stanice. Na jejím provozu se podílí jako hlavní partneři Roskosmos spolu s NASA a dalšími zahraničními partnery. Stanice se dlouhé roky budovala a dokončena byla v roce 2011. V té době se však již začaly objevovat plány na sestavení nové menší orbitální stanice, která by nebyla umístěna na nízké dráze Země, ale dál. Plány se postupně upravovaly, program získal od roku 2015 financování, časem se začala také vyjasňovat podoba a budoucí poloha této nástupnické základny. Své návrhy předkládaly jednotlivé firmy i kosmické agentury. Vše se postupně začalo krystalizovat směrem, že budoucí stanice nebude na povrchu Měsíce, ale spíše se bude nacházet v blízkosti věčného souputníka naší Země. V roce 2017 NASA kontaktovala i různé vědecké týmy, aby se pokusily navrhnout koncepty vědeckých studií, který by využívaly polohu budoucí stanice. Finální podoba stanice stále nebyla definitivně určena, ale 4 moduly již získaly definitivní podobu, jsou jimi Power and Propulsion Element (PPE), Habitation and Logistic Outpost (HALO), ESPRIT (European System Providing Refueling, Infrastructure and Telecommunications) a I-HAB (International Habitat). O plánované stanici u měsíce nám ve své přednášce pohovoří šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer.
Říkám si, jestli nenadešel čas opustit Trumpovo politické zadání a vrátit se k logickému postupu, čili nejdříve zprovoznit Gateway a teprve pak přistávat na Měsíci, stejně se už o odsunu přistání na rok 2026 mluví. Takže bych A3 vyslal v ruce k zárodku Gateway a zprovoznil ho. Pak by se k němu připojil lander a na Měsíci by přistávalo až A4 v roce 2026
Odklad termínu avizovaného na rok 2024 se dá očekávat. Osobně bych tomu ani neříkal odklad, ale spíše zreálnění termínů.