Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Administrátor NASA Jared Isaacman naznačil, že by byl otevřený přesunu jiné kosmické lodi než raketoplánu Discovery do Houstonu.
Evropská kosmická agentura potvrdila narušení bezpečnosti neutajovaných materiálů z vědeckých serverů na základě zpráv na sociálních sítích.
Vesmírná základna Vandenberg nabízí poskytovatelům startů přístup k nové startovací plošině s podmínkami, které by mohly umožnit lety rakety Starship společnosti SpaceX.
Společnost Planet, známá především poskytováním geoprostorových informací prostřednictvím své konstelace zobrazovacích družic, vidí významnou příležitost ve vývoji orbitálních datových center pro umělou inteligenci.
Společnost Space Forge 31. prosince oznámila, že na palubě své první družice vygenerovala plazma. Britský startup tvrdí, že tento milník ukazuje, že dokáže vytvořit a udržet podmínky potřebné k výrobě cenných polovodičových materiálů na LEO.
Francouzský startup HyPrSpace začal hledat využití své hybridní pohonné technologie v oblasti obrany.
Japonská společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním, byla vybrána jako partner v projektu japonského ministerstva obrany na vybudování a provozování družicové konstelace, která by japonské armádě poskytla přednostní přístup ke snímkům.
Tory Bruno, který nedávno odstoupil z funkce generálního ředitele společnosti United Launch Alliance, se připojuje ke společnosti Blue Origin jako vedoucí nové divize národní bezpečnosti.
Evropská kosmická agentura oznámila plány na nábor přibližně 520 nových zaměstnanců počínaje rokem 2026, a to na základě rozhodnutí schválených na 342. zasedání Rady ESA začátkem tohoto měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.
Potřebujeme i dnes pozemskou astronomii? Tuto otázku by si mohl položit každý průměrný fanoušek kosmonautiky, když vidí spory kolem projektů typu Starlink a když vidí, jak si astronomové stěžují na zhoršující se stav noční oblohy. Vždyť přece v době, kdy již dokážeme dostat do kosmického prostoru i poměrně velké náklady a tím pádem i velké astronomické observatoře, není pozemní astronomie nutná, ani potřebná. Aspoň to by si tedy mohl ledaskdo myslet. Dokonce jsem už viděl i návrh, kdy bylo jednomu ze stěžujících si astronomů doporučeno se obrátit na Muska s tím, že Musk je přeci výzkumu nakloněn a vynese astronomům do kosmu všechno, co budou potřebovat.
Jenže takový pohled je při bližším prozkoumání naivní, a především dosti nepřesný, opomíjí totiž důležité skutečnosti. Ano, je pravda, že kosmická astronomie je důležitá. Ale neméně důležitá je i astronomie pozemská. Možná jednou bude fungovat jen astronomie vesmírná. Ale v tuto chvíli nemohou jedna bez druhé fungovat. Tedy ano, potřebujeme i pozemskou astronomii, a to dost zásadně. Ve zbytku se vám pokusím ukázat proč a také to, proč kosmická astronomie sama o sobě nestačí. Myslet si, že
O současné situaci v americké agentuře NASA se toho napsalo již dost. Skoro by se dalo říci, že každý, kdo umí psát a aspoň trochu zavadil o kosmonautiku už vyjádřil svůj názor. Tyto názory se přitom často pohybují v extrémech, ať už na jednu či druhou stranu. Můžeme se setkat s tvrzeními, že NASA končí, je zbytečná, měla by být zrušena a stejně všechno převálcuje Čína, ale naopak i s názory, že se vůbec nic neděje, všechno je v pořádku a šlape tak, jak má. Je asi jasné, že pravda není ani u jednoho z těchto extrémů. Pojďme se dnes společně podívat na krizi NASA trochu více do hloubky.
Zdůrazňuji ovšem, že dnes nebudeme až tak rozebírat pilotovaný program Artemis, stanici Gateway, Mezinárodní kosmickou stanici a spolupráci s Ruskem či další podobné projekty. Od toho tu jsou jiní kolegové, ať už Dušan Majer, Jiří Hošek či Lukáš Houška. Jak dobře víte, já se věnuji vědě, a proto bych si dovolil se v dnešním článku zaměřit převážně právě na tuto část činnosti NASA. Část, kterou někteří považují za postradatelnou
Prosincová Kosmoschůzka tentokrát nebude čekat na poslední středu v měsíci, jelikož je zrovna Štědrý den. Bude tedy o týden dříve, konkrétně 17. 12. 2025. Místo zůstává nezměněno. Zavítat můžete opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže), kde jsou očekáváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška se podívá na misi Escapade a dále Jakub Kapuš povypráví o českých a slovenských cubesatech. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30. středa 17. prosince 2025 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Mise Escapade – Jiří Myška Příběhy cubesatů v Čechách a na Slovensku – Jakub Kapuš Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202512.png
Vůbec poprvé se vědcům podařilo získat čistou rentgenovou detekci chloru a draslíku v troskách bývalé hvězdy. Využili k tomu data z observatoře XRISM, kterou provozuje japonská agentura JAXA s pomocí americké NASA. Přístroj Resolve na palubě teleskopu XRISM detekoval stopy zmíněných prvků v pozůstatku supernovy označované jako Cassiopeia A, či krátce Cas A. Expandující oblak trosek se nachází zhruba 11 000 světelných let od nás v souhvězdí Kasiopeji na severní obloze. „Tento objev nám pomáhá ilustrovat, jak jsou spolu do základů provázaná smrt hvězd a život na Zemi,“ vysvětluje Tošiki Sato, astrofyzik z univerzity Meiji v Tokyu a dodává: „Na noční obloze hvězdy vypadají, jako kdyby se tiše leskly, ovšem ve skutečnosti aktivně vytvářejí materiály, ze kterých se tvoří planety a které umožňují život, jak jej známe. Nyní, díky XRISM, máme lepší představu o tom, kdy a jak hvězdy vytvářejí důležité, ale těžko zjistitelné prvky.“
Po více než dvě desetiletí si astronomové lámali hlavy nad tím, jak supermasivní černé díry (jedny z nejjasnějších objektů ve vesmíru) mohly existovat méně než miliardu let po Velkém třesku. Běžné hvězdy jednoduše nemohly vytvořit tak masivní černé díry dostatečně rychle. Nyní tým mezinárodních vědců využil data z Teleskopu Jamese Webba a našel v nich první přesvědčivý důkaz, který řeší tuhle kosmickou záhadu: obří hvězdy, které dostaly v angličtině přezdívku „monster stars“, protože vážily jako 1 000 až 10 000 Sluncí (M⊙), existovaly v mladém vesmíru.
Kosmologie, dříve vysmívaná věda, dnes zažívá bouřlivý rozvoj a má k dispozici již poměrně dlouhou řadu způsobů, kterými můžeme zkoumat náš vesmír, jeho vznik a vývoj. Drtivá většina těchto metod nějakým způsobem souvisí s vlnami. Elektromagnetické vlny nám přináší možnost zkoumat reliktní záření, fotony zbylé po fázi raného horkého vesmíru, ale také díky nim vidíme proměnné hvězdy cefeidy a supernovy, které dovolují určovat vzdálenosti v kosmu. Nyní hodně zkoumané gravitační vlny fyzikům v principu umožňují nahlédnout až těsně k počátku vesmíru. A i když to někoho možná překvapí, můžeme využít i vlny akustické, díky nimž zkoumáme baryonové akustické oscilace.
Od našeho minulého dílu seriálu věnovaného gravitačním vlnám uplynulo už hodně vody, takže myslím, že je na místě se na tuto mimořádně atraktivní část fyzikálního výzkumu podívat znovu. Událo se v ní totiž mnoho zajímavého, o čem stojí za to se rozepsat. A to jak v oblasti výzkumu pozemního, tak kosmického.
Nebudu zde znovu opakovat základní fyzikální principy, pokud někoho zajímá fyzika za gravitačními vlnami, nebo si potřebuje některé skutečnosti zopakovat, doporučím se podívat na první díl našeho seriálu, popřípadě na dlouhý článek věnovaný jen gravitačním vlnám, který jsem vydal před několika lety.
Vědeckým světem v posledních dnech rezonuje dost možná přelomová novinka. Astronomové totiž možná poprvé v historii spatřili temnou hmotu, k čemuž jim pomohl americký kosmický teleskop Fermi pracující v gama oblasti spektra. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, šlo by o historickou událost. Temnou hmotu teoreticky předpověděl astronom Fritz Zwicky v roce 1933, když zjistil, že pozorovatelné galaxie v kupě galaxií ve Vlasech Bereniky postrádají nezbytný gravitační vliv, který by kupě zabránil v tom, aby se rozpadla. V sedmdesátých letech minulého století pak astronomka Vera Rubin se svými kolegy zjistila, že se vnější okraje spirálních galaxií otáčejí v podstatě stejnou rychlostí jako jejich středy. Něco takového by bylo možné pouze v případě, že by většina hmoty v těchto galaxiích nebyla soustředěna v jejich centrech, ale byla rozptýlena v širším prostoru. Tohle však samozřejmě nejsou přímá pozorování temné hmoty, ale závěry vyvozené na základě interakcí temné hmoty s gravitací a vlivu gravitace na běžnou hmotu a světlo. Na základě těchto zjištění však astronomové vypočítali, že všechny velké galaxie jsou obklopeny rozsáhlými haly temné hmoty, která se rozprostírají daleko za hranice viditelné hmoty v galaxiích (jako je například galaktické halo
Dnešní nekrolog si dovolím začít trochu netradičně drobnou úvahou. Na rozdíl od mnoha kolegů nemám problém s psaním nekrologů, zvláště když zemře někdo starý, popřípadě člověk, který za svůj, třeba kratší, život prožil opravdu hodně. Ideální pochopitelně je, když se obě věci sejdou. Možná budu znít cynicky, či po někoho neuctivě, ale nesdílím obecný sentiment automatického a povinného truchlení, kdykoli někdo zemře. Moje myšlenky docela dobře vyjádřil jeden diskutující, který reagoval na nedávné úmrtí Jamese Lovella: „Jestliže někdo zemře ve věku 97 let, není to důvod ke smutku, je to důvod k oslavám!“
A něco podobného se povedlo i dnes. Muž, o kterém budeme hovořit totiž zemřel ve věku 92 let a prožil velmi bohatý a naplněný život. Jmenoval se Rainer Weiss. V Česku jej zná jen málokdo, a to je velká škoda, až bych si dovolil říci ostuda. Zvláště proto, že tento významný fyzik měl poměrně silnou vazbu i na Československo, konkrétně Prahu. Kdybychom měli národní cítění podobné jako Maďaři, počítali bychom si Weisse mezi své laureáty Nobelovy ceny. Protože ale Weiss nebyl etnický Čech, měl
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.