sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-179)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

PiLogic

Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.

Copernicus

Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.

AAC Clyde Space

Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění, Věda a výzkum

Kvantová laboratoř na ISS dostala mrazivé vylepšení

Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice aktivovali nově vylepšené zařízení Cold Atom Lab, jedinečný systém určený k tomu, aby mohli výzkumníci lépe studovat základy fungování hmoty a vyvinuli nové kvantové technologie. Využitím jedinečného prostředí mikrogravitace v kosmickém prostoru může tato laboratoř provádět špičkové vědecké aktivity, které by se jinde dělat nedaly. Kvantový výzkum patří do oboru výzkumu hmoty v nejmenších měřítcích, jako jsou atomy, elektrony, či fotony. Je sice jednoduché si představit atomy jako kulečníkové koule, které se od sebe navzájem odrážejí, ale mohou se tako chovat jako vlny a dokonce existovat souběžně na dvou místech, či skrz sebe procházet.

Data z Chandrayaan-2 odhalila podpovrchový led

Vědci z fyzikálního ústavu PRL z indického Ahmedabádu provedli podrobný průzkum podpovrchového ledu v okolí jižního pólu Měsíce a využili k tomu pozorování provedení dvoufrekvenčním radarem se syntetickou aperturou DFSAR z mise Chandrayaan-2. Jedná se o první plně polarimetrický přístroj pro studium Měsíce a využívá frekvenčních pásem L- a S-. Studie se zaměřila na dvojitě zastíněné krátery, což je speciální kategorie kráterů, které se nacházejí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. Díky trvalému odclonění slunečního světla a tepelného záření jsou tyto oblasti extrémně chladné (jen okolo 25 K) a považují se za vhodné k zachování vodního ledu po dlouhá geologická období. Jejich studie nyní vyšla v časopise Nature.

NASA testuje materiál, který může pomoci získávat zdroje na Měsíci

Na Glennově středisku v Clevelandu nedávno objevili materiál, díky kterému by si budoucí astronauti mířící na mise k Měsíci mohli zabalit méně nákladu. NASA momentálně prozkoumává způsoby, kterými by průzkumníci mohli využívat místní zdroje, což obnáší také tavení lunárních hornin, aby z nich mohli extrahovat kovy pro stavbu infastruktury, ale také kyslík pro podporu života i pohon raketových motorů. V rámci postgraduálního stipendijního programu „Space Technology Graduate Research Opportunities“ agentury NASA se Kevin Yu, který v současné době působí jako technolog v Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii, spojil s Jamesou Stokes, inženýrkou zabývajícím se výzkumem materiálů v Glennově středisku, aby společně zkoumali, jak různé látky reagují se roztaveným měsíčním prachem.

Sonda MAVEN pomohla s objevem atmosférického jevu u Marsu

V prosinci roku 2023 se vědci analyzující data od Marsu setkali s něčím úplně nečekaným. Pozorovali totiž atmosférický jev, jaký nebyl nikdy u Marsu zaznamenán. S použitím přístrojů na sondě MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) od NASA mohli odborníci tento jev identifikovat jako fenomén, který se odehrává v zemské magnetosféře a nabité částice jsou podél magnetických struktur (flux tubes) stlačovány jako když z tuby vymačkáváme zubní pastu. Tento tzv. Zwan-Wolf efekt se podílí na odklánění slunečního větru kolem Země a u naší planety jej vědci pozorují a studují desítky let. Nyní však nové studie publikovaná v Nature Communications poskytla první zevrubná pozorování stejného efektu v atmosféře Marsu.

kosmoschůzka

Květnová Kosmoschůzka 2026

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta květnová vychází na 27. 05. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Jiří Myška povypráví o nedávno proběhlé misi Artemis II a Vladimír Kováč nás seznámí se stručnou historií fotografického průzkumu Měsíce. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 27. května 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Artemis II – Jiří Myška Stručná historie fotografického průzkumu Měsíce – Vladimír Kováč     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202605.png

Vzorky z planetky Ryugu odhalily nečekaně velké organické molekuly

V kosmickém prostoru existuje pestrá paleta organických látek. Jelikož tyto mimozemské organické látky mohou uchovávat chemické informace z mladé Sluneční soustavy, probíhá jejich intenzivní studium. Ovšem podrobné strukturální informace zůstávají omezené. V této studii se experti zaměřili na analýzu vzorků z uhlíkaté planetky Ryugu prostřednictvím mikroskopu atomárních sil (AFM = atomic force microscope) s vysokým rozlišením. Experti přímo odhalili chemické struktury individuálních organických molekul z planetky. Podařilo se jim objevit širokou škálu polyaromatických uhlovodíků (PAH = polycyclic aromatic hydrocarbons), přičemž mnoho z nich bylo nečekaně velkých. Největší objevená molekula je tvořena přibližně stovkou spojených kruhů, což je výrazně více, než u mimozemských polyaromatických uhlovodíků objevených v předešlých analýzách. Tyto PAH jsou tvořeny rovinnými strukturami, které obsahují pět, šest, sedm, či osm spojených kruhů. Tak komplexní struktury lze podrobně rozlišit pouze pomocí analýzy AFM na úrovni jednotlivých molekul.

VV_2026_04

Vesmírné výzvy – Duben 2026

Odhadovat, co bude hlavním tématem dubnových Vesmírných výzev by bylo jako nošení sov do Atén. Není to žádné jiné téma než let Artemis II okolo Měsíce. Kromě této události, na níž fanoušci kosmonautiky čekali bezmála 60 let, vám Vesmírné výzvy nabídnou například start rakety New Glenn s družicí BlueBird 7, Start Falconu Heavy s družicí ViaSat 3 F3, mise zásobovacích lodí Cygnus NG-24 a Progress MS-34 nebo přípravu mise IFT-12 či starty družic Amazon Leo na dvou různých nosičích. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy

kosmoschůzka

Dubnová Kosmoschůzka 2026

Blíží se poslední středa v měsíci. Ta dubnová vychází na 29. 04. 2026. Tentokrát opět do Ústavu letadlové techniky, ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 (viz mapa níže) jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Vladimír Kováč nás seznámí se stručnou historií fotografického průzkumu Měsíce a dále Vítězslav Škorpík, kterého znáte nejen jako redaktora Kosmonautixu, pohovoří na téma reliktního záření. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce tentokrát začíná v 18:00! středa 29. dubna 2026 od 18:00 do 20:00 hodin, Ústav letadlové techniky ČVUT FS, Karlovo náměstí 13 121 35 Praha 2 vstup zdarma  zobrazit mapu Přednášky kosmoschůzky: Stručná historie fotografického průzkumu Měsíce – Vladimír Kováč Reliktní záření: Odkud pocházíme – Vítězslav Škorpík     Změna programu vyhrazena Více informací na webových stránkách Kosmo Klubu, o.s. (http://klub.kosmo.cz/novinky) nebo na e-mailu Kosmoschůzek ([email protected]). Hlavními organizátory akce jsou Petr Tomek – petrtomek98(c)gmail.com, Martin Kostera a Michal Václavík. Přidejte se k události také na Facebooku! Zdroje obrázků: http://mek.kosmo.cz/cz/kk/kklogoc.jpg https://www.syfy.com/sites/syfy/files/styles/1200×680/public/2019/07/screen-shot-2019-07-09-at-3.15.31-pm.png http://klub.kosmo.cz/system/files/Kosmoschuzka202604.png

Webbův teleskop odhaluje chemické složení atmosféry exoplanety HAT-P-12b

Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.

Experiment ARCHeR: Jak Artemis II zkoumala lidskou psychiku na cestě k Měsíci

Když v dubnu 2026 svět sledoval první pilotovaný let k Měsíci za více než padesát let, na palubě lodi Orion probíhal tichý, ale zásadní experiment. Čtyři astronauti mise Artemis II nejen testovali systémy kosmické lodi, ale zároveň byli výzkumnými subjekty studie ARCHeR, která sledovala jejich spánek, stres, kognitivní výkon a schopnost fungovat jako tým v prostředí, které lidé naposledy zažili v éře Apolla.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.