Planetě Venuši se na Oslu věnují Jan Špaček a Tomáš Petrásek pravidelně. Již dříve se tak jejich čtenáři na Oslu mohli seznámit s tím, že její atmosféra může být gigantickou laboratoří organické chemie, jak ukázaly experimenty doktora Jana Špačka a jeho týmu. Nyní přišli s dalším dílkem své detektivní skládačky. Ať už je v mracích Venuše cokoli, je to neobyčejně divné, a je toho hodně.
POZOR !!! Kosmoschůzka se tentokrát výjimečně koná ve ČTVRTEK 22.10.2026. Stejně jako v září, i v říjnu ji najdete v kinosále Planetária Praha, kam jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dokonce tři atraktivní přednášející: Jan Baštecký se podívá na Čínu vertikálně, Michael Polák rozebere aktuální misi MMX a Vítězslav Škorpík představí Nancy G. Roman ST. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. Čtvrtek 22. října 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Planetárium Praha, Kinosál, Královská obora 233 170 00 Praha 7 vstup zdarma Přednášky kosmoschůzky: Vertikální Čína – Jan Baštecký H3, MMX a Idéfix – Michael Polák Představení Nancy […]
Sonda Solar Orbiter, jejíž misi vede Evropská kosmická agentura, prolétla tzv. magnetickou kličkou (anglicky switchback), tedy esovitým záhybem magnetických siločar ve slunečním větru. Analýza charakteristických vlastností vzácně pozorovaných částic uvnitř kličky umožnila vědeckému týmu sondy vystopovat původ tohoto jevu až k povrchu Slunce a odhalit další podrobnosti o slunečním magnetismu, nevyzpytatelném původci nebezpečných slunečních bouří. Slunce má silné a neklidné magnetické pole. Toto pole nejen ovlivňuje dění na samotné hvězdě, ale je také unášeno do okolního prostoru slunečním větrem – proudem horkých nabitých částic (plazmatu), který neustále uniká ze Slunce. Magnetické siločáry se mohou při cestě Sluneční soustavou kroutit, přetrhávat či ohýbat zpět. Sluneční vítr […]
Září nám nabídlo skvělou kosmonautickou podívanou v podobě první orbitální mise Super Heavy a lodi Starship pod označením IFT-14, se kterou zahájíme tyto Vesmírné výzvy. Pak se podíváme na to, jak se do vesmíru vznesla první evropská raketa přímo z evropského kontinentu. Start Progressu MS-35 je námětem další reportáže. U ISS ještě zůstaneme kvůli kosmické vycházce, která tento měsíc také proběhla. Dále se můžete těšit na starty misí Sentinel-3C, FLEX, O3b mPOWER 11-13, USSF-153, USSF-259 a USSF-385. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také […]
Blíží se poslední středa v měsíci. Ta zářijová vychází na 30. 09. 2026. POZOR !!!, Kosmoschůzka se nově koná v kinosále Planetária Praha, kam jsou zváni všichni příznivci kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka nabídne dva atraktivní přednášející: Milan Halousek představí přehled pilotované kosmonautiky do konce roku 2026 a Tomáš Petrásek se zaměří na planetární povrchy. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná tradičně v 17:30. středa 30. září 2026 od 17:30 do 20:00 hodin, Planetárium Praha, Kinosál, Královská obora 233 170 00 Praha 7 vstup zdarma Přednášky kosmoschůzky: Přehled pil. kosmonautiky 2026 – Milan Halousek Planetární povrchy, aneb co nás čeká jinde – Tomáš Petrásek […]
Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.
Nejprestižnější fyzikální cenou je samozřejmě ta Nobelova. Přestože to paradoxně není cena s nejvyšší finanční prémií pro držitele, tu získá laureát nejvyšší i Průlomové ceny, prestiž Nobelovy ceny lze dosáhnout jen velmi těžko. Nevýhodou Nobelovy ceny pro astronomy je však to, že se o ni dělí se všemi ostatními fyzikálními obory, a tak získají astronomové Nobelovu cenu jen jednou za pár let, a to jen za ty skutečně nejdůležitější objevy. Ale netřeba smutnit. Astronomové mají i celou řadu dalších ocenění, které mohou získat. Dosti důležitá je zejména Wolfova cena za fyziku, druhé nejprestižnější fyzikální ocenění, jehož zisk často vede i k Nobelově ceně. Ale i o tu se musí astronomové dělit […]
Pacifická astronomická společnost (v angličtině Astronomical Society of the Pacific – ASP) je největší astronomickou společností na světě. Založena byla 7. února 1889 v souvislosti s úplným zatměním Slunce, které proběhlo 1. ledna 1889 nad Tichým oceánem a západní částí USA. K jejímu ustanovení došlo v San Franciscu, kde také dodnes sídlí. Jejím současným předsedou je Enrico Ramirez-Ruiz z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Na světě pochopitelně existují i starší astronomické společnosti, zejména v Evropě, ale Pacifická astronomická společnost je významná právě svou velikostí. Sdružuje totiž přes 15 000 astronomů nejen z USA, kde byla společnost založena a kde sídlí, ale i z dalších 70 zemí. Vydává dokonce i několik vlastních vědeckých časopisů a udílí také několik prestižních ocenění. Právě jim se […]
S využitím dat z kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), jejíž misi vede Japonsko, se astronomům podařilo přímo pozorovat hvězdný vítr z obří hvězdy zachytávaný jejím kompaktním průvodcem. Tento proces je zdrojem energie pro silné rentgenové záblesky. Výzkum je součástí širších snah agentury NASA prozkoumat extrémní jevy ve vesmíru, aby lidstvo lépe porozumělo tomu, jak v něm vše funguje.
Od chvíle, kdy teleskop Jamese Webba začal v létě 2022 posílat výsledky svých pozorování na Zemi, pomohl vědcům získat mnohem jasnější představu o vesmíru, ale také odhalil několik frustrujících záhad. Mezi ně patří i tajemství tzv. malých červených teček, označovaných zkratkou LRD (Little Red Dots). Jde o podivné kompaktní kosmické objekty, které se vyskytovaly v mladém vesmíru, ale vytratily se ještě předtím, než vesmír dosáhl stáří přibližně dvou miliard let. Aby tým astronomů záhadu LRD objasnil, nezaměřil se jen na samotné objekty, ale také na širší kontext. Konkrétně vědci studovali povahu galaxií, které tyto objekty obklopují.
