Adrianos Golemis
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otíze a odpovědí z kosmologie. Dnes byly otázky trochu náročnější, takže je i docela dlouhý. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to. 29. Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,8 miliardami let při tzv. Velkém třesku. Pro to máme spoustu důkazů a je to v podstatě tak jisté, jak jisté to může být. Nic na tom nemění ani některá nová pozorování, například ta z Webbova teleskopu. Je tohle skutečně pravda? Neutvrdil nás JWST v Hubble tension a v tom, že 13,8 by klidně mohlo být 12,6-13,0? V současné kosmologii opravdu existuje problém tzv. Hubbleova napětí. Jde o nesoulad v určení hodnoty Hubbleovy konstanty H0. Nicméně je to malinko složitější než jak si asi tazatel představuje. Než se ovšem pustíme do výkladu toho, jak je to doopravdy, musíme si vyjasnit pár základních věcí. A protože tato odpověď bude opravdu dlouhá, dovolím si ji rozdělit na 3 podkapitoly. Terminologické okénko Belgický fyzik Georges Lemaître a americký astronom Edwin Hubble přišli na to, že se od nás většina galaxií (výjimkou jsou ty blízké v Místní skupině) vzdalují.
Poprvé v historii vědci použili Hubbleův teleskop a dalekohled Jamese Webba ke společnému studiu jedněch z nejvzdálenějších objektů naší Sluneční soustavy, takzvaných transneptunických objektů neboli TNO (Trans-Neptunian Objects). Některé z nich patří k nejmenším a nejméně jasným tělesům tohoto typu, jaká kdy byla přímo pozorována. Výzkumníci objevili méně malých TNO, než očekávali. Překvapivé bylo i to, že barvy těchto těles vykazovaly stejné zákonitosti jako u jejich větších příbuzných. Tyto objekty bývají malá, slabě viditelná ledová tělesa obíhající kolem Slunce za oběžnou dráhou Neptunu. Většina z nich je více než stomilionkrát méně jasná než objekty viditelné pouhým okem. Ve dvou vzájemně se doplňujících článcích, které byly 8. září publikovány v časopise The Astronomical Journal, vědci popisují, jak jejich týmy analyzovaly barvy, složení a rozložení velikostí 27 nově objevených drobných a slabě viditelných TNO.
Srpnové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než zahájením mise teleskopu Nancy Grace Roman, který vynesla raketa Falcon Heavy. Dále nás čeká start meteodružice MTG-I2. Kromě bočních stupňů Falconu Heavy, se podařilo přistát i čínskému prvnímu stupni rakety ZhuQue-3. Následující reportáž ukáže přípravy hardwaru na 14. integrovaný let Starship a potom se podíváme na tři výstupy do volného prostoru z ISS. Finále Vesmírných výzev bude patřit startům misí BlueBird 11-13, Globalstar-2 L1 a USSF-366. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana
Poměrně často dostávám otázku, na které budoucí kosmické sondy a observatoře se těším nejvíce a které nadcházející starty jsou pro mě nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy, že toto téma zpracuji do článku a napíšu text, kde představím své oblíbené budoucí mise a krátce zdůvodním, proč se těším právě na ně. Jak jsem už řekl, jde pouze o můj názor a subjektivní pohled. Pokud mi tedy někteří budou chtít vyčítat, jak to rádi dělají, že jsem neobjektivní, nelze než dodat, že mají úplnou pravdu, opravdu jsem. Kdyby byl na mém místě libovolný jiný člen naší redakce, nebo jiný popularizátor kosmonautiky, jeho výběr by pochopitelně mohl být a nejspíše i byl, velmi odlišný. Úvodní slovo Vybíral jsem pouze ty mise, které zatím neodstartovaly. Třeba sondy JUICE nebo Europa Clipper by někdo mohl považovat za budoucí, neboť jsou obě teprve na cestě ke svému cíli. Ale takové mise jsem z výběru vyloučil. A podobně vylučuji i mise dosud neschválené, a sondy a teleskopy ve fázi návrhů. Vynechávám tak třeba teleskop LUVOIR, který by byl úžasný, ale zatím není na 100 % schválený. Zdůrazňuji také, že se nejedná
Nová studie, která vychází ze snímků pořízených evropskou sondou Hera během jejího průletu kolem Marsu, naznačuje, že menší a vzdálenější měsíc Deimos byl v minulosti dramaticky přetvořen v důsledku jediného nárazu planetky. To by mohlo vysvětlovat jeho tajemný hladký a „mladistvý“ povrch. Silná vrstva prachu vzniklá při nárazu mohla fungovat jako planetární obdoba kosmetických výplní. Bramborovitý Deimos má průměr 12 kilometrů, což ESA přirovnává k rozměrům města Lucemburk, a krouží ve vzdálenosti 24 000 kilometrů od Marsu. Poprvé byl navštíven v 70. letech americkými sondami z programu Viking. Tehdy se ukázalo, že má mnohem hladší a zaprášenější vzhled než krátery a puklinami posetý Phobos, druhý měsíc Marsu. Jeho dalším výrazným rysem je dramatická, deset kilometrů široká pánev v okolí jižního pólu, která připomíná sedlo mezi dvěma horami.
Možná jste si někdy kladli otázku, kolik vlastně známe planet mimo naši Sluneční soustavu. Po velkou většinu historie byla odpověď jednoduchá – nula. V 90. letech minulého století se ale začala situace měnit. První planety u jiné hvězdy byly objeveny v roce 1992, o tři roky později pak i první planety u hvězdy podobné Slunci. Stále jsme ale byli na jednotkách planet. Jenže s postupujícím časem počet známých a potvrzených planet začal dosti zásadně narůstat. Díky kosmickým observatořím, jako jsou TESS, či především Kepler, jsme se dostali už na tisíce jiných světů u jiných sluncí. Jenže kolik jich tedy je přesně? Budete-li se snažit této informace dopátrat, můžete překvapivě narazit na potíže. Různé zdroje se totiž v počtu známých planet rozchází. Například anglická Wikipedie uvádí, že je k 30. červenci známo 6 333 planet. Česká Wikipedie naproti tomu uvádí, že jen do ledna 2025 bylo objeveno 7 408 planet. Archiv americké NASA uvádí, že je ke dni 20. 8. 2026 známo 6 336 planet. A taková encyklopedie Exoplanetárních systémů se dokonce neshoduje ani sama se sebou. Při jejím rozkliknutí totiž uvidíte 8 282 potvrzených planet, zatímco při rozkliknutí jejich katalogu
Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 vzdalovala od Slunce, využili astronomové příležitosti a namířili k ní výkonný kosmický teleskop Jamese Webba, aby získali podrobná měření jejího chemického složení. Kometa byla v té době čerstvě zahřátá průletem kolem Slunce a její dávný led se proměnil v jasnou plynnou komu ideální k pozorování. Webbův teleskop zaznamenal podrobné údaje včetně poměrného zastoupení uhlíku a těžkého vodíku (deuteria), které u komet ze Sluneční soustavy není běžné. Tyto výsledky výzkumníky překvapily. Astronomové proto postupovali zpětně a na základě složek, z nichž se kometa 3I/ATLAS skládá, se snažili pochopit prostředí, v němž vznikla. Článek popisující jejich objevy byl publikován 22. června v časopise Nature.
Nová analýza snímků pořízených americkou sondou New Horizons v roce 2015 během jejího setkání s trpasličí planetou Pluto poskytuje důkazy, že kapalný dusík stoupá na povrch Pluta prasklinami na severním okraji oblasti Sputnik Planitia, která je součástí masivního „ledovce“ ve tvaru srdce. Jedná se historicky o vůbec první důkaz, že na Plutu byla přítomna tekoucí kapalina, a to navíc v geologicky nedávné minulosti.
Jedním z nejtypičtějších rysů teleskopu Jamese Webba je jeho velké, segmentované pozlacené zrcadlo, které dodává snímky dvakrát ostřejší, než jaké byly předstartovní odhady. Interferometrie maskováním apertury je pozorovací metoda, která umožňuje snímkování kosmických objektů ve vysokém úhlovém rozlišení. Základní princip vychází z umístění speciálně navržené masky s několika malými dírkami do cesty světla teleskopem. Maska vlastně z primárního zrcadla udělá několik menších teleskopů.
Červencové Vesmírné výzvy začínají 13. letovým testem SH/SS, pak přiletí k ISS Sojuz MS-29 a naopak se na Zemi vrátí Sojuz MS-28. Další reportáž se bude týkat mise Transporter-17 s dvojicí družic z Brna. Po ní nás čeká průlet Hayabusy 2 kolem Torifune, premiérový let Dlouhého pochodu 10B, premiéra rakety Vikram-1, mise NROL-95, poslední let Atlasu V s aerodynamickým krytem a start servisní družice MRV-1. Závěr bude patřit startu vojenských komunikačních družic z programu Tranche 1. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických přednášek Tomáše Přibyla, Dušana Majera a Lukáše
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.