sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

DARPA

Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.

Národní geoprostorová agentura

Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Ostatní

Kulinářská soutěž s misí JUICE

Jedním z vrcholů letošního roku bude dubnový start rakety Ariaen 5 s evropskou misí JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Objektem jejího zájmu se stane obří plynný obr, planeta Jupiter, ale i tři největší měsíce, které kolem Jupiteru krouží – oceánské světy Europa, Ganymed a Callisto. Jedním z hlavním úkolů projektu je hledání odpovědi na otázku, zda oceány na těchto měsících někdy mohly skýtat příznivé podmínky pro život. Sonda po osmileté cestě kosmickým prostorem, při které provede gravitační manévry u Země a Venuše, dorazí v roce 2031 k Jupiteru, na jehož oběžnou dráhu vstoupí. JUICE následně provede 35 průletů kolem tří největších měsíců této planety a v závěru své mise se zaměří na měsíc Ganymed, který prozkoumá přímo z jeho oběžné dráhy. Název mise agenturu ESA inspiroval k soutěži, do které se můžete zapojit i Vy.

Pokec s kosmonautixem – Prosinec 2022

Ještě než dáme roku 2022 definitivní sbohem, je čas na některé věci, které jsme zatím nestihli. Jednou z nich je i Pokec s kosmonautixem, na který přišel čas právě dnes – je totiž poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od osmi hodin večer začne na našem YouTube kanálu zhruba dvouhodinové živé vysílání, ve kterém budete o tématech rozhodovat právě Vy, diváci. Stačí jen napsat svůj dotaz do chatu a pak jen čekat na odpověď. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi vás u našeho posledního letošního živého vysílání přivítáme.

Kosmonautix.cz Vám přeje krásné Vánoce

Dámy a pánové, vážení čtenáři a čtenářky, dovolte mi, abych Vám jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz ze srdce popřál co možná nejlépe strávené Vánoce. Děkujeme Vám za důvěru, kterou jste nám celý rok projevovali tím, že jste náš web navštěvovali, četli naše články, komentovali, hvězdičkovali a sdíleli je. Děkujeme Vám za to, že nás sledujete na sociálních sítích i za to, že Vás kosmonautika zajímá. Přejeme Vám, abyste dnešní Štědrý večer, ale i následující dny, strávili v klidu a pohodě se svými blízkými. U svátečního stolu si pak, prosím, alespoň na chvíli vzpomeňte na ty, kteří kvůli svým pracovním povinnostem nemohou být doma – kromě hasičů, policistů, zdravotníků a mnoha dalších „běžných“ profesí, se kterými se setkáváme v každodenním životě, sem patří třeba i astronauti a obsluha pozemních středisek.

StatistiX

StatistiX: 10. díl – SpaceX v roce 2021

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vám jménem celé naší redakce popřál co možná nejkrásnější Vánoce. Když jsme před pár týdny v naší redakci diskutovali, jaký článek bychom měli vydat 24. prosince, přišel Lukáš Houška s nápadem, který jsme nakonec realizovali. Vždyť jaký lepší dárek byste si Vy, naši čtenáři, zasloužili více, než další díl seriálu, na který jste se v uplynulých měsících ptali dost možná nejčastěji. Se značným zpožděním Vám tedy přinášíme 10. díl seriálu StatistiX, který nabízí přehled dění kolem firmy SpaceX v jednotlivých letech. Dnes si posvítíme na události z roku 2021.

Do Brna dorazí dva kosmičtí experti – jste zváni

Mezinárodní konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) se koná jednou za dva roky a účastní se jí stovky vědeckých expertů. Věnují se diskusím mezi sebou i s politiky, přičemž témata se točí kolem problémů a trendů ve vědě. Jenže pozor, letos poprvé je v rámci této konference připravený také program pro veřejnost. Letošní konferenci společně organizují Evropská komise a Masarykova univerzita v Brně. Do digitária (hlavního sálu) brněnského planetária tak na setkání s veřejností zamíří dva špičkoví experti, kteří potěší jak zájemce o kosmonautiku, tak i astronomii – Xavier Barcons z Evropské jižní observatoře a Nicolaus Hanowski z Evropské kosmické agentury.

Vylepšená aplikace Eyes on the Solar System

Snad každý, kdo se zajímá o kosmonautiku, už někdy narazil na webovou stránku Eyes on the Solar System, kterou provozuje NASA. Web, který umožňuje lidem nahlédnout na různé sondy i přirozená kosmická tělesa, nyní dostal aktualizaci, která se připravovala skoro dva roky. 3D vizualizační nástroj tak činí meziplanetární cestování snazší a interaktivnější, než kdy dříve bylo. Aktualizace nabízí lepší možnosti ovládání, navigace, ale i nové možnosti naučit se něco o vesmíru, aniž byste k tomu potřebovali skafandr. Všechno, co potřebujete, je připojení k internetu.

Nová mapa vody na Marsu

Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.

Pohled na jámu v oblasti Mare Tranquillitatis. Na jinak hladkém dně vidíme i jednotlivé kameny. Snímek kamery na sondě LRO zobrazuje oblast širokou 400 metrů (a sever je na snímku nahoře). Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University, https://www.nasa.gov/

Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci jámy s příhodnou teplotou

V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech, kde je i ve formě ledu, nebo ledu s regolitem. Proto se pro budoucí základny uvažují především místa, kde je pokud možno dlouhodobý sluneční svit pro získávání energie a výskyt vody. Jak ukázal průzkum snímků sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jedna z míst, kde je překvapivě příznivá teplota, jsou jámy, které možná pokračují i jeskyněmi. Teplota zde průměrně dosahuje 17 °C.

Testy družic Galileo

Navigační družice evropského systému Galileo byla vyfocena v testovací komoře Maxwell. Při testech takzvané „elektromagnetické kompatibility“ se kontroluje, zda všechny systémy fungují správně a navzájem se negativně neovlivňují. Jakmile jsou dveře této komory uzavřeny, vytvoří její kovové stěny tzv. Faradayovu klec, která odstíní vnější elektromagnetické záření. Bezodrazové pěnové hroty pokrývající vnější stěny komory pohlcují vnitřní signály (včetně zvuku), čímž brání jejich odrazům. Je tak možné při testech napodobit nekonečnou prázdnotu kosmického prostoru. Na fotografii je dobře vidět družice o rozměrech 2,5 × 1,2 × 1,1 metru pokrytá vícevrstvou tepelnou izolací. Náhledová fotka článku nám umožňuje popsat si nejdůležitější prvky družice. Dominantním prvkem na snímku je hlavní anténa o průměru 1,4 metru, která v pásmu L vysílá k zemi navigační signály. Nalevo od ní je šestiúhelníková pátrací anténa pro záchranné mise, která zachytává nouzové signály a předává je místním záchranným složkám – tento systém každý rok zachrání více než 2 000 životů.

Shawova cena za astronomii pro hlavní vědce projektů Hipparcos a Gaia

Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.