Archiv rubriky ‘Ostatní’

Nová mapa vody na Marsu

Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli.  Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.

Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci jámy s příhodnou teplotou

Pohled na jámu v oblasti Mare Tranquillitatis. Na jinak hladkém dně vidíme i jednotlivé kameny. Snímek kamery na sondě LRO zobrazuje oblast širokou 400 metrů (a sever je na snímku nahoře). Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University, https://www.nasa.gov/

V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech, kde je i ve formě ledu, nebo ledu s regolitem. Proto se pro budoucí základny uvažují především místa, kde je pokud možno dlouhodobý sluneční svit pro získávání energie a výskyt vody. Jak ukázal průzkum snímků sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jedna z míst, kde je překvapivě příznivá teplota, jsou jámy, které možná pokračují i jeskyněmi. Teplota zde průměrně dosahuje 17 °C.

Testy družic Galileo

Navigační družice evropského systému Galileo byla vyfocena v testovací komoře Maxwell. Při testech takzvané „elektromagnetické kompatibility“ se kontroluje, zda všechny systémy fungují správně a navzájem se negativně neovlivňují. Jakmile jsou dveře této komory uzavřeny, vytvoří její kovové stěny tzv. Faradayovu klec, která odstíní vnější elektromagnetické záření. Bezodrazové pěnové hroty pokrývající vnější stěny komory pohlcují vnitřní signály (včetně zvuku), čímž brání jejich odrazům. Je tak možné při testech napodobit nekonečnou prázdnotu kosmického prostoru. Na fotografii je dobře vidět družice o rozměrech 2,5 × 1,2 × 1,1 metru pokrytá vícevrstvou tepelnou izolací. Náhledová fotka článku nám umožňuje popsat si nejdůležitější prvky družice. Dominantním prvkem na snímku je hlavní anténa o průměru 1,4 metru, která v pásmu L vysílá k zemi navigační signály. Nalevo od ní je šestiúhelníková pátrací anténa pro záchranné mise, která zachytává nouzové signály a předává je místním záchranným složkám – tento systém každý rok zachrání více než 2 000 životů.

Shawova cena za astronomii pro hlavní vědce projektů Hipparcos a Gaia

Rozhodnutí o udílení Shawovy ceny bylo učiněno v roce 2002 v Hong Kongu. Ocenění mělo sloužit jako jakási východní protiváha Nobelovy ceny a bylo pojmenováno po hongkongském filantropu Run Run Shawovi (1907-2014). Cena se udílí jednotlivcům, kteří jsou v současné době aktivní ve svých oborech a v nedávné době dosáhli vynikajících výsledků nebo významně přispěli k akademickému a vědeckému výzkumu a aplikacím nebo těm, kteří ve svém oboru dosáhli excelence.

Hledejte rozdíly na kometě a pomozte vědcům

Každý asi někdy hrál nějakou variantu hry „najdi deset rozdílů mezi dvěma obrázky“. Evropská kosmická agentura nyní navázala spolupráci s organizací Zooniverse a výsledkem je projet Rosetta Zoo, do kterého nyní agentura láká zájemce z řad široké veřejnosti. I Vy tak můžete pomoci vědcům lépe porozumět tomu, jak se povrch komety mění v průběhu času, kdy kometa prolétává kolem Slunce. Evropská sonda Rosetta strávila na oběžné dráze komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko více než dva roky. Vědci tak dostali možnost studovat kometu zblízka a nasbírali data, jaká tu dříve nebyla. Cílem vědců je nyní využít tyto údaje k rozlousknutí některých tajemství spojených se vznikem a vývojem Sluneční soustavy. Zhruba v polovině období, kdy Rosetta studovala jádro, se kometa dostala do takzvaného perihelu – na své dráze se nejvíce přiblížila ke Slunci. Kometa se ke Slunci dostala na vzdálenost 186 milionů kilometrů a poté se zase začala vzdalovat. To znamená, že povrch komety byl v různých fázích mise osvětlen odlišně.

Crew Dragon se čtyřmi kosmonauty přistál v Žatci

Velké věci se o víkendu děly v Žatci. Na tamním letišti totiž přistála kosmická loď Crew Dragon. Či přesněji její nafukovací maketa. Jak jistě víte, loď je čtyřmístná. Proto se do ní „vešli“ všichni čtyři českoslovenští kosmonauti. Vždyť Ivan Bella, Michal Fulier, Oldřich Pelčák i Vladimír Remek se narodili v Československu, že? Program začal již v pátek 22. dubna, kdy přijel první ze čtveřice kosmonautů, Ivan Bella.  Přijela i hlavní hvězda celé akce, Francis Gary Powers Jr. Gary je synem slavného pilota Francise Garyho Powerse. Ten byl na vrcholku studené války sestřelen nad Sovětským svazem ve svém špionážním letounu U-2. Podle tohoto incidentu byl natočen i film Most špionů. Po krátkém Garyho proslovu byla velmi uvolněná atmosféra, při čemž měl každý možnost si s ním promluvit. Té chvíle jsem využil i já a od Garyho si nechal podepsat jeho vlastní knihu (Spy Pilot) a rovnou si s ním udělal fotku, kterou jsem si druhý den nechal podepsat.

Galileo pomáhá zachraňovat životy

Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.

I Váš mobil může pomoci výzkumníkům

Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.

Pošlete své jméno k Měsíci

Mezi čtenáři našeho webu se jistě najde celá řada těch, kteří v minulých letech využili nabídky agentury NASA a poslali své jméno třeba k Marsu na palubě roveru Perseverance. NASA tuto tradici drží již dlouho a nabídla virtuální letenky na celou řadu misí včetně posledních startů raketoplánů. Nyní stojí americká kosmonautika na prahu nové éry, kterou symbolizují především raketa Space Launch System (SLS) a kosmická loď Orion. Do startu jejich první společné mise Artemis I již zbývají nízké jednotky měsíců. Je tedy nejvyšší čas oprášit osvědčenou tradici. Pokud tedy máte zájem, můžete se zaregistrovat a Vaše jméno poletí na lodi Orion k Měsíci.

Cesty za kosmonautikou: Jedinečná výstava podpisů

Technické muzeum v Brně zahájilo 25. ledna letošního roku výstavu s názvem „Pozvali nás všechny do vesmíru“, která má připomenout jedinečnou sbírku autogramů 572 z 579 lidí, kteří se dostali na oběžnou dráhu. Takto kompletní sbírky bychom na celém světě spočítali na prstech jedné ruky a ještě bychom nepotřebovali všechny prsty. Sbírka, kterou v průběhu let vytvořil Tomáš Přibyl, byla dokonce zapsána do České knihy rekordů jako „největší sbírka podpisů kosmonautů“. Na své si přijdou nováčci (pro které jsou připraveny infopanely se základními informacemi), tak i pokročilí – zvlášť když budou mít to štěstí a sám majitel sbírky jim poskytne osobní výklad. Ke každému podpisu by se totiž dala najít zajímavá historka. Původně měla výstava skončit 27. února, ale organizátoři se rozhodli, že ji prodlouží do 13. března.