Archiv rubriky ‘Ostatní’

Historie kosmologie, reliktní záření a kosmický výzkum

Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá celá řada teorií a hypotéz. Některé jsou pavědecké a pseudovědecké, jiné náboženské a mytologické. Přestože lze bezesporu mezi oběma skupinami najít zajímavé myšlenky, dnes se budeme zabývat pouze teoriemi vědeckými. Respektive pouze jednou z nich, teorií velké třesku, nejúspěšnější kosmologickou teorií všech dob. Její nejnovější verzi možná znáte jako standardní kosmologický model nebo též model ΛCDM. Cesta k věrohodné teorii vzniku a vývoje našeho vesmíru byla ale velmi dlouhá a náročná. Od doby antických filosofů a prvních moderních vědců, přes posměch kosmologům ze strany astronomů a fyziků z jiných oborů až po velké úspěchy v posledních dekádách. Vydejte se na podivuhodnou pouť za poznáním naší vlastní historie.

Galileo pomáhá zachraňovat životy

Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.

I Váš mobil může pomoci výzkumníkům

Nedávno vydaná aplikace pro systém Android umožňuje proměnit Váš mobilní telefon ve vědecký senzor. Nechte jej každou noc u okna a povolte přístup k určování pozice pomocí družic. Váš telefon pak bude zaznamenávat droboučké odchylky družicových signálů. Získaná data poté projdou procesem strojového učení a výsledkem by měly být analýzy počasí v atmosféře, ale i toho kosmického. Aplikaci CAMALIOT vyvinula agentura ESA v rámci programu NAVISP (Navigation Innovation and Support Programme) s podporou GNSS Science Support Centre – také v rámci agentury ESA. Tato aplikace je vhodná pro více než 50 modelů telefonů na trhu, které disponují dvoufrekvenčními přijímači navigačních dat.

Gravitační vlny a kosmický výzkum

V únoru 2016 přišla z USA senzační novina, která brzy zaplnila vědecké weby a další sdělovací prostředky. Observatoř LIGO v září 2015 pozorovala gravitační vlny. Přesně po sto letech od předpovědi Alberta Einsteina tak byly gravitační vlny přímo pozorovány, přestože nešlo o první důkaz jejich existence. Americkým pozorováním se uzavřela jedna dlouhá kapitola fyzikálního výzkumu, a co víc, otevřelo se nám nové okno do vesmíru, které umožní prozkoumání mnoha zajímavých jevů. O tom všem si povíme. Nejprve si ale řekněme něco o základních fyzikálních silách a historii výzkumu gravitace.

Pošlete své jméno k Měsíci

Mezi čtenáři našeho webu se jistě najde celá řada těch, kteří v minulých letech využili nabídky agentury NASA a poslali své jméno třeba k Marsu na palubě roveru Perseverance. NASA tuto tradici drží již dlouho a nabídla virtuální letenky na celou řadu misí včetně posledních startů raketoplánů. Nyní stojí americká kosmonautika na prahu nové éry, kterou symbolizují především raketa Space Launch System (SLS) a kosmická loď Orion. Do startu jejich první společné mise Artemis I již zbývají nízké jednotky měsíců. Je tedy nejvyšší čas oprášit osvědčenou tradici. Pokud tedy máte zájem, můžete se zaregistrovat a Vaše jméno poletí na lodi Orion k Měsíci.

Cesty za kosmonautikou: Jedinečná výstava podpisů

Technické muzeum v Brně zahájilo 25. ledna letošního roku výstavu s názvem „Pozvali nás všechny do vesmíru“, která má připomenout jedinečnou sbírku autogramů 572 z 579 lidí, kteří se dostali na oběžnou dráhu. Takto kompletní sbírky bychom na celém světě spočítali na prstech jedné ruky a ještě bychom nepotřebovali všechny prsty. Sbírka, kterou v průběhu let vytvořil Tomáš Přibyl, byla dokonce zapsána do České knihy rekordů jako „největší sbírka podpisů kosmonautů“. Na své si přijdou nováčci (pro které jsou připraveny infopanely se základními informacemi), tak i pokročilí – zvlášť když budou mít to štěstí a sám majitel sbírky jim poskytne osobní výklad. Ke každému podpisu by se totiž dala najít zajímavá historka. Původně měla výstava skončit 27. února, ale organizátoři se rozhodli, že ji prodlouží do 13. března.

Kosmické záření a kosmický výzkum

Kosmické záření, fenomén dráždící fyziky už svým nepřesným názvem, nepřestává překvapovat ani po více než sto letech od svého objevu. Může totiž dosahovat energií milionkrát vyšších než nejlepší urychlovače částic, které má lidstvo k dispozici. Zdroje těchto obřích energií jsou navíc dosud neznámé. K rozřešení záhady bylo vybudováno několik špičkových fyzikálních zařízení, například observatoř Pierra Augera v Argentině, na výzkumu se však významně podílí i řada kosmických observatoří a v poslední době se uvažuje o vypuštění dalších speciálních detektorů kosmického záření například na palubu Mezinárodní kosmické stanice.

Nový studijní program se zaměřením na kosmonautiku

Zájemci o kosmonautiku mohou tento obor již několik let studovat na pražském ČVUT. Nyní přišla z Brna potěšující zpráva o novém studijním projektu. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně se totiž rozhodla spustit studijní program Space Applications, který má být zaměřený plně na vesmírný průmysl. Projekt má podporu Evropské kosmické agentury i firem, které se v oboru pochybují – SAB Aerospace, OHB, Honeywell, brněnská hvězdárna, JIC, Brno Space Cluster, Výzkumný a zkušební letecký ústav a řada dalších. Studenti dostanou možnost naučit se, jak postavit vlastní CubeSat, ale také navštíví špičková střediska kosmického výzkumu – ať už jde o střediska německé agentury DLR, nebo o areály Evropské kosmické agentury ESA.

Testy obecné relativity a kosmický výzkum

Už více než celé jedno století je platnou teorií gravitace obecná teorie relativity publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915. Od té doby obstála v mnoha experimentech, které si kladly za cíl její prověření, od prvních pokusů při zatměních Slunce v 10. letech minulého století až po moderní kosmologické a astrofyzikální experimenty vyžadující pokročilé technologie, z nichž mnohé úzce souvisejí s kosmickým výzkumem. Povíme si ale i něco o slavném experimentu považovaném za nejlevnější pokus moderní fyziky a o třech základních způsobech prověření Einsteinovy teorie. Nejprve si však musíme udělat stručnou exkurzi do samotné obecné relativity a říci si něco více o jejím původu a významu a o tom, co nám vlastně říká i co nám naopak neříká.

Soutěž o tričko Kosmonautix

V nepravidelných intervalech na našem portálu máte možnost také něco vyhrát a další příležitost je právě teď. Pro velký ohlas na naše tričko z přenosu z brněnské hvězdárny a planetária jsme se rozhodli dát do hry právě tuto cenu. Možnost mají vyhrát úplně všichni včetně dětí. Motivem je Teleskop Jamese Webba, který na Boží hod Vánoční odstartoval do kosmu, a tak je jasné, že soutěž bude souviset právě s ním. Půjde o jednoduché tipování, takže to tentokrát bude zejména o štěstí. „Zakopaný pes“ je totiž v tom, že správnou odpověď zatím neznáme ani my v redakci. A o co tedy půjde? Stačí když si tipnete, kdy bude zveřejněn první snímek z Teleskopu Jamese Webba. Počítá se jakýkoliv první snímek. Nerozhoduje, co konkrétně na snímku bude, ale to, že byl jako první uveřejněn.