Ostatní

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 8 – V motorové sekci kosmického raketoplánu

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 8 – V motorové sekci kosmického raketoplánu

    Jsou věci, které by člověka ani v nejšílenějším snu nenapadly, že se mohou stát. Jsou natolik iracionální a absurdní a nepravděpodobné, že jednomu ani nevytane na mysl, že by se mohly stát. Leč stávají se. Jako nám tuhle v Alabamě. V předminulém díle seriálu Cesta (nejen) na kosmodrom jsme se poněkud tajuplně 10. února rozloučili s tím, že jsme NĚCO výjimečného zahlédli. A potom jsem ji spatřil. „Michale, vidíš to? Vidíš to, co já?“ „Jo, nějaká plesnivá deska. Ale říkal jsem si, že asi bude hrozně vzácná, tak už jsem ji už vyfotil.“ „Jestli je to to, co si myslím…“ Přistoupil jsem k objektu blíže. Bylo to ONO. A co to […]

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 7 – Tři rampy, tři rakety

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 7 – Tři rampy, tři rakety

    Minule jsme se s laskavými čtenáři rozloučili v okamžiku, kdy jsme neprozradili, cože tak mimořádného zaujalo moji pozornost v U. S. Space and Rocket Center (Alabama). Snad nám titíž laskaví čtenáři prominou, že je ještě chvíli podržíme v napětí (ale nebojte se, vše prozradíme) a rozjedeme druhou linii příběhu. Ve středu 11. února jsme s vyplazeným jazykem dorazili na Floridu a absolvovali prémiovou (protože za příplatek) KSC Explore Tour autobusem po Kennedyho kosmickém středisku. Mimochodem, když jsme dojeli večer na hotel – přesně týden po začátku naší výpravy – tak jsme měli za sebou 3731 mil v autě. V lidštějších jednotkách je to 5999 kilometrů. V jednom řidiči, uf.

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 5 – Zastávka u továrny Michoud Assembly Facility

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 5 – Zastávka u továrny Michoud Assembly Facility

    Loučíme se Starbase a zahajujeme návrat zpět na Floridu. Na cestu se vydáváme v neděli 8. února před polednem s tím, že je to cca 2200 km, takže plánujeme dorazit do cíle v úterý 10. února před polednem. (Jedeme s jedním řidičem, který to odtáhl i sem…) Aby nám cesta lépe ubíhala, zastavujeme se v pondělí 9. února u továrny Michoud Assembly Facility. Jde o továrnu, která vznikla v době druhé světové války, ale rozkvětu se dočkala s rozvojem programu Apollo. Tehdy se zde rozjela sériová výroba prvního stupně S-IC rakety Saturn V. Letových exemplářů zde vzniklo patnáct (použito nakonec bylo třináct) plus několik kusů ověřovacích. Pak sem přišla výroba vnějších nádrží ET (External Tank) pro kosmické raketoplány Space Shuttle, později se tu počítalo s výrobou prvního a druhého stupně rakety Ares V. K tomu nakonec nedošlo. Dnes se zde vyrábí první stupně SLS (Space Launch System) pro program Artemis.

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 4 – Vzpomínka na Raketový ranč

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 4 – Vzpomínka na Raketový ranč

    O každé návštěvě Starbase by se daly napsat desítky stránek. Viz včerejší díl našeho seriálu, kde jsme jen „naťukli“ hromadu témat, z nichž u každého by šlo jít do hloubky. A je vám jasné, že se zdaleka nedostalo na všechno. Jak už jsme uvedli, na Starbase jsme dorazili v sobotu 7. února odpoledne. Zůstávali jsme do neděle 8. února, takže bylo třeba řešit otázku nocování. To je problém, protože přímo na Starbase žádná ubytovací kapacita není. A cestovat do Brownsville znamená přes 30 minut jízdy. Hotely jsou zde sice levné, leč vzhledem k blízkosti hranice kriminalita relativně vysoká. Takže se vyplatí pár desítek minut jízdy přidat a najít si ubytování v „texaském Miami“, tedy na ostrově South Padre Island. Jenže to je: cesta tam, cesta zpátky, ráno znovu cesta tam, cesta zpátky… Ten čas by šlo využít smysluplněji.

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 3 – Starbase: to se neochodí

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 3 – Starbase: to se neochodí

    „Buď se zbláznil ten lokalizační čip, nebo ty,“ psal mi kamarád, který má možnost sledovat můj pohyb prakticky v reálném čase. Aneb v pátek 6. února ráno nastupujeme do auta kousek od mysu Canaveral, v sobotu 7. února odpoledne z něj vystupujeme (samozřejmě mezi tím byl nocleh v motelu) na základně Starbase. Dosud jsem na Starbase byl pětkrát, loni mi však osud nedopřál. Vzhledem k tomu, jak se dramaticky proměňuje, je to téměř nekonečně dlouhá doba. Když jsme se na podzim 2024 bavili s místními, kteří se nás ptali, kdy jsme tu byli naposledy a my odpověděli, že před půl rokem, mávli rukou. S tím, že je to dávno a že se od té doby hodně změnilo. A měli pravdu. Člověk sedící u počítače ty změny nevidí, ale na místě jsou vidět. A jsou jich opravdu kvanta.

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 2 – Raketa pro Apollo 19, která možná ani nebyla pro Apollo 19

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 2 – Raketa pro Apollo 19, která možná ani nebyla pro Apollo 19

    Pokud jsme první díl našeho seriálu končili slovy „Tak tedy: vzhůru (nejen) na kosmodrom, vzhůru (nejen) na Floridu!“, tak hned ve druhém díle opustíme kosmodrom i Floridu. Dočasně, samozřejmě. A navštívíme Infinity Science Center v Mississippi. Když jsme plánovali cestu, uvažovali jsme pro první týden o dvou variantách. První byla odpočinková (zůstat u bazénu/na pláži a užívat si moře, sluníčka a raket), druhá brutální. Nakonec za nás rozhodlo jednak horší počasí na Floridě (na sluníčko a koupání to úplně nebylo) a jednak pozastavení letů raket Falcon 9 kvůli selhání druhého stupně po startu 2. února během manévru, který jej měl navést k zániku do hustých vrstev atmosféry. A taky zvědavost.

  • Cesta (nejen) na kosmodrom | 1 – Přes oceán a pak hurá na kosmodrom

    Cesta (nejen) na kosmodrom | 1 – Přes oceán a pak hurá na kosmodrom

    Čtenáři Kosmonautixu často žádají další a další seriály, což je formát zavazující autory k pravidelné činnosti. Ale protože hlasu čtenářů nasloucháme, tak dnes jeden nový seriál začínáme. Bude trochu specifický: netušíme, kolik přesně bude mít dílů ani to, co v něm bude. Půjde o volnou reportáž z jedné (právě probíhající) cesty za krásami kosmonautiky. Jde o reportáž z cesty do Spojených států, která nemá prakticky nic vytesané do kamene. Reportáž z cesty, která právě začala a ještě chvíli bude probíhat. Reportáž, jejímž středobodem bude floridský kosmodrom a vše v blízkém (někdy i trochu vzdálenějším) okolí.

  • „Bude ta raketa zase vidět na obloze?“

    „Bude ta raketa zase vidět na obloze?“

    Občas se stane, že je z oblasti střední Evropy (a tedy i České a Slovenské republiky) pozorovatelný zajímavý úkaz na nebi. V tomto článku necháme stranou úkazy astronomické. Přece jen jsme web o kosmonautice, takže se zaměříme na jevy související s umělými kosmickými tělesy. Na „vláčky Starlinků“ si už lidé zvykli, stejně jako na viditelné přelety Mezinárodní kosmické stanice. Vzácnější jevy však stále poutají velkou pozornost. Třeba když 11. ledna startoval Falcon 9 na misi Twilight, byl jeho horní stupeň vidět z našeho území. Anebo když byl v létě 2024 při premiéře Ariane 6 také pozorovatelný její horní stupeň. Lidé nadšeně sdíleli fotky a videa ze svých mobilů a nejprve se ptali, co to je. Když se jim dostalo odpovědi, často následovalo něco mezi povzdechem a výtkou ve stylu: proč jste o tom neinformovali dopředu? V týdnech následujících po těchto pozorováních se pak především na sociálních sítích u příspěvků věnovaných startům různých raket objevují dotazy typu: „Bude ta raketa zase…

  • Kosmonautika pomáhá: Kde chovat ústřice?

    Kosmonautika pomáhá: Kde chovat ústřice?

    Když chovatel ústřic, Luke Saindon, hledal místo, kde by v americkém státě Maine mohl chovat měkkýše, dobře věděl, že výběr špatné vodní plochy by mohl jeho farmu potopit ještě než by vznikla. A proto udělal něco, co farmáři minulých generací nemohli – použil družicová data od NASA, aby si pobřeží prohlédl z oběžné dráhy. „Rozběhnutí farmy je velká věc,“ vysvětluje Sandon, ředitel farmy The World Is Your Oyster z mainského města Wiscasset a dodává: „Pokud zvolíte špatné místo, můžete přijít o spoustu peněz, aniž byste na trh dodali nějaké ústřice.“ Družice agentury NASA nad těmito vodami přelétávají už dlouhé roky a zaznamenávají přitom teploty a další podmínky. S využitím nástroje pro výběr vhodného místa, který vytvořili výzkumníci z University of Maine, mohl Saindon prostudovat družicové mapy ukazující, kde by teplota vody i úrovně živin mohly být nejvhodnější pro chov ústřic. Tato analýza jej nasměrovala do širokého a mělkého zálivu nedaleko jeho bydliště. O čtyři roky později jeho farma stále funguje a…

  • Potřebujeme pozemskou astronomii? – 2. díl

    Potřebujeme pozemskou astronomii? – 2. díl

    V prvním díle našeho článku jsme si probrali, proč potřebujeme pozemskou i kosmickou astronomii a jedna se bez druhé neobejde. Dnes navážeme tím, že se podíváme na to, co představuje pro astronomická pozorování ze zemského povrchu hlavní problém. Řekneme si něco k tomu, jak by bylo možné tento problém řešit a proč je to nezbytné, jak z hlediska astronomie, tak z hlediska naší vlastní bezpečnosti. Když totiž tyto věci řešit nebudeme, jednou bychom na to mohli velmi ošklivě doplatit.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗