Archiv rubriky ‘Ostatní’

Dokážete připojit Crew Dragon k ISS?

První (zatím nepilotovaný) Crew Dragon během přibližování k ISS.

Na 27. května je plánován po téměř devíti letech první pilotovaný start z území USA. Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley usednou do lodi Crew Dragon od firmy SpaceX, kterou vynese z Floridské rampy 39A raketa Falcon 9. Zhruba 19 hodin po startu dorazí tato loď k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se připojí. Ačkoli nákladní lodě Dragon bývají zachytávány robotickou paží, Crew Dragon je loď nové generace a proto nabídne připojení v automatickém režimu. Když to ale bude potřeba, mohou astronauti vzít ovládání lodi do vlastních rukou. Pokud Vás zajímá, jaké rozhraní bude mít posádka k dispozici, nebo pokud si snad chcete sami vyzkoušet, jak se s ovládáním pracuje, máme pro Vás dobrou zprávu – můžete si to vyzkoušet klidně hned a navíc úplně zdarma.

Pojmenujte novou misi Thomase Pesqueta

Evropský astronaut Thomas Pesquet vyrazí příští rok na ISS – nyní trénuje v evropském středisku v Kolíně nad Rýnem a chystá se na přesun do Houstonu. Technická stránka je tedy zajištěna, ale ESA se nyní obrací na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání názvu jeho mise. Thomas byl do oddílu astronautů přijat v roce 2009 a v roce 2016 pobyl na ISS půl roku v rámci mise Proxima. Nyní můžete navrhnout jméno jeho druhé šestiměsíční mise, při které bude provádět experimenty a výzkum, nebo udržovat systémy stanice. Nejde o nic malého – název mise astronauta patří mezi nejikoničtější prvky. Má zdůrazňovat její význam, odrážet astronautovu osobnost a je často zmiňován ve zprávách ESA.

Unikátní model ISS k 3D tisku

Pokud jste majiteli 3D tiskáren, nebo znáte někoho, kdo by pro vás byl schopen něco vytisknout, tak pro vás něco máme. Detailní model Mezinárodní kosmické stanice, který kvalitativně převyšuje většinu dostupných modelů a ještě je od českého tvůrce Josefa Vladíka. Model byl před pár dny dokončen a obsahuje na dvě stovky unikátních dílů. Detailní propracování stanice je navíc po faktické stránce velmi vydařené.

Nobelovy ceny za fyziku a kosmonautika

Nobelova cena se v udělovaných oborech považuje za nejvýznamnější možnou poctu. První ocenění za fyziku bylo předáno Wilhelmu C. Röntgenovi již v roce 1901 a do letošního roku bylo vyznamenáno 213 osob. John Bardeen získal cenu dvakrát, nejmladšímu laureátovi (Lawrence W. Bragg) bylo 25, nejstaršímu (Artur Ashkin) 96 let. Z Českých vědců byl nominován pouze Jaroslav Heyrovský, který roku 1959 nakonec získal ocenění za chemii. I přes zastoupení různých fyzikálních oborů by se oceněné výzkumy přímo související s kosmonautikou daly spočítat na prstech jedné ruky. V minulém století dokonce nebyl žádný takový. Až počátkem nového milénia přišel první a po něm následovaly ještě další dva.

Vzhůru na přednášku „Příběh kosmického teleskopu“ aneb kterak podpořit dobrou věc, aniž by Vás to stálo jedinou korunu

Příští týden uplyne třicet let od okamžiku, kdy se na oběžnou dráhu vydal legendární Hubbleův kosmický teleskop. Toto výročí si Technické muzeum v Brně připomene přednáškou. Bohužel doba je taková, jaká je – ale přesto existuje způsob, jak se přednášky zúčastnit. A zároveň podpořit dobrou věc! Přednáška „Příběh kosmického teleskopu“ bude on-line přístupná na webu Technického muzea v Brně ve čtvrtek 23. dubna. Tedy v předvečer třicátého výročí startu vypuštění Hubbleova teleskopu. Nouzovému stavu navzdory se přednášky Příběh kosmického teleskopu můžete zúčastnit! Stačí jen málo: poslat na e-mail [email protected] svoji fotografii (nebo fotografii, která Vás nějak vystihuje). Technické muzeum v Brně se už postará o zbytek: fotku vytiskne a „posadí“ na Vaše místo v přednáškovém sále!

Druhy oběžných drah

Na našem webu jsme před sedmi lety vydali článek, který se věnoval představení základních druhů oběžných drah. Když nyní na webu Evropské kosmické agentury vyšel článek na podobné téma, tak jsme se v redakci zamysleli, zda by nestálo za to se k tomuto tématu vrátit. Přece jen před sedmi lety četlo náš web podstatně méně lidí než dnes a noví čtenáři dnes nebudou listovat sedm let zpátky. Jedinou možností je vyhledávání, ale to také nevyužívá každý. Nakonec jsme si tedy řekli, že nic nezkazíme s tím, když na našem webu vydáme lehce edukační článek, který bude překladem textu vydaného na webu ESA. Jako vždy ale hned na začátek uvedu, že tento typ článků cílí hlavně na nováčky v oboru. Jako vždy tedy poprosím zkušenější čtenáře, aby přimhouřili oko nad případným zjednodušením v zájmu srozumitelnějšího výkladu.

Jak mohou družice pomoci při pandemii?

Epidemie COVID-19 dočasně prakticky paralyzovala běžný život, jak jej známe. Ačkoliv se šíření této vysoce nakažlivé choroby daří zpomalovat, bude svět čelit velkým výzvám při snaze vrátit se zpět do běžného režimu. Ve snaze pomoci expertům, kteří pracují v těchto mimořádných dobách v evropských výzkumných centrech a technických organizacích, založila ESA dvě nové iniciativy spojené s lepším porozuměním toho, jak pandemie ovlivňuje společnost, ekonomiku a životní prostředí. Silniční provoz po celém světě byl výrazně omezen a evropská družice Sentinel 5P poskytuje klíčové informace o změnách koncentrací látek jako je třeba oxid dusičitý v atmosféře. I přesto je tu ohromný potenciál k využití dat ze sledování Země, která mohou vrhnout nové světlo na další společenské a ekonomické změny, které se momentálně odehrávají.

Oslavte Noc Jurije Gagarina online!

12. dubna si celý svět připomíná rok 1961, kdy se lidem otevřel kosmický prostor. Tyto oslavy se globálně organizují pod hlavičkou celosvětové akce Noc Jurije Gagarina „Yuri’s Night“. Ani v České republice nechybí akce připomínající první let člověka na oběžnou dráhu. Kosmo Klub plánoval na letošní rok svou již desátou připomínku historického letu. Akce se měla uskutečnit ve spolupráci s pražskou hvězdárnou, ale čáru přes rozpočet udělala epidemie COVID-19 a s ní spojená omezení setkávání většího množství lidí. Organizátoři se ale nevzdali a díky moderním technologiím si Gagarinův let připomenou i tak. A co víc! Zapojit se můžete i Vy.

Vesmírná architektura (11. díl)

Londýn byl v šedesátých letech šedivým, nepříliš přívětivým místem, kde byl pořád patrný vliv druhé světové války. Všude se stavělo a slavné město se pomalu probíralo z popela. Ona „melancholie rozbořených zdí“ jakoby přecházela i na lidi kolem. Do tohoto nepřívětivého prostředí plného neonových poutačů jednoho zářijového večera roku 1968 přijel hledat štěstí neznámý muž z Čech, který v následujících letech svým osobitým stylem obohatí architekturu jako málokdo. Tehdy 31letý Jan Kaplický přicestoval do neznámé země se sto dolary v kapse a nákresy, které tvořilo jeho portfolio. Avšak nezahálel a rychle si udělal jméno jako výborný návrhář a vizionář. Během dvou let v Londýně už navrhoval například Národní divadlo u Denyse Lasduna a navázal spolupráci s takovými velikány, jako Richard Rogers nebo Norman Foster. Ovšem sám se cítil spíše nespokojen. Neuměl se totiž ztotožnit s jednoduchými tvary, protože již tehdy jeho vize vedly jiným směrem. Život Jana Kaplického byl tak trochu předurčený designu, protože se narodil do rodiny významných umělců. Jeho otec – Josef Kaplický, byl učitelem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a stal se uznávaným grafikem a sochařem a vypracoval například i některé přebaly knih.

Jak jednoduše zjistit termíny přeletů (nejen) Starlinků

Česká republika se v těchto dnech nachází v mimořádném stavu, takže lidé musí trávit svůj volný čas doma a hledají způsob, jak se zabavit. Nemalé množství našich spoluobčanů zkouší obracet zrak k obloze a vyhlížet na ní přelety jasných družic a třeba i velmi populární vláčky článků systému Starlink. Takový člověk rázem zjistí, že potřebuje nějaký systém, který mu řekne, kdy má k přeletu dojít. A tady nastává problém. Doposud dostupné aplikace poskytovaly bezesporu fantastický informační servis, ale člověk se musel prokousávat pro laika nepříliš srozumitelnými tabulkami. Tomu je ale nyní konec.