sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Impulse Space zvýší frekvenci svých společných (rideshare) misí na geostacionární oběžnou dráhu, přičemž jako důvod uvádí silnou komerční poptávku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V dobách, kdy létání do vesmíru existovalo jen v myslích experimentátorů a vizionářů. V dobách, kdy se rakety v západním světě používaly hlavně pro zábavu, chápalo jen pár jedinců jakou potencionální sílu ukrývají. Samotné vědění však nestačilo. K pokusům byla třeba notná dávka kuráže a odvahy, protože experimenty s raketami byly velice nebezpečné a každý krok směřoval do neznáma. Tehdy se však zrodili hrdinové, kterým vděčíme za mnohé a jejichž jména se navždycky zapsala do historie kosmonautiky a to přesto, že jejich stroje a vynálezy se kosmického prostoru dotkly až o mnoho let později. Jedním z těchto velikánů je i Američan Robert Goddard (celým jménem Robert Hutchings Goddard), který přesně před sto lety zažehl kosmický věk.
Nobelova cena se v udělovaných oborech obvykle považuje za nejvýznamnější možnou poctu. Pojďme se proto společně podívat na Nobelovu cenu za fyziku a její souvislost s kosmonautikou.
Nová analýza desítky let starých dat přinesla významný výsledek. Jde o první objev sloučenin s vázaným amoniakem (čpavkem) na povrchu Jupiterova měsíce Europa. Amoniak je sloučenina obsahující dusík. Právě tento prvek je – stejně jako uhlík, vodík a kyslík – klíčový pro život, jaký známe. Jako vůbec první nález tohoto typu na Europě má objev významné důsledky pro geologii i potenciální obyvatelnost tohoto ledového světa a jeho rozsáhlého podpovrchového oceánu.
Od posledního dílu indické cesty do kosmu sice uběhlo více času, než bylo původně v plánu, ale o to více informací se do něj podařilo nastřádat. Přípravy na první pilotovaný let Indie pokračují a událo se toho celkem dost. Tentokrát se zaměříme na indické kosmonauty a jejich přípravu na let. Na úvod si rychle shrneme dosavadní počínání v pilotovaném programu, včetně připomenutí historie a kontextu, ale hlavní prostor věnujeme prvnímu oddílu indických astronautů v programu Gaganyaan (Gaganyán).
Dnešní nekrolog si dovolím začít trochu netradičně drobnou úvahou. Na rozdíl od mnoha kolegů nemám problém s psaním nekrologů, zvláště když zemře někdo starý, popřípadě člověk, který za svůj, třeba kratší, život prožil opravdu hodně. Ideální pochopitelně je, když se obě věci sejdou. Možná budu znít cynicky, či po někoho neuctivě, ale nesdílím obecný sentiment automatického a povinného truchlení, kdykoli někdo zemře. Moje myšlenky docela dobře vyjádřil jeden diskutující, který reagoval na nedávné úmrtí Jamese Lovella: „Jestliže někdo zemře ve věku 97 let, není to důvod ke smutku, je to důvod k oslavám!“
A něco podobného se povedlo i dnes. Muž, o kterém budeme hovořit totiž zemřel ve věku 92 let a prožil velmi bohatý a naplněný život. Jmenoval se Rainer Weiss. V Česku jej zná jen málokdo, a to je velká škoda, až bych si dovolil říci ostuda. Zvláště proto, že tento významný fyzik měl poměrně silnou vazbu i na Československo, konkrétně Prahu. Kdybychom měli národní cítění podobné jako Maďaři, počítali bychom si Weisse mezi své laureáty Nobelovy ceny. Protože ale Weiss nebyl etnický Čech, měl rodiče
Dne 12. prosince 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Voyager prováděl přijmuté příkazy ze Země, ale neodesílal zpět vědecká data. Příčinou byl jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikoval správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nebyla na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data. Dne 3. března 2024 zaznamenal tým mise Voyager 1 aktivitu jedné části FDS. Tato aktivita se lišila od zbytku nečitelného datového toku počítače FDS. Díky pomoci specialistů z Deep Space Network se podařilo dekódovat nečitelný datový tok a zjistit, že obsahuje přečtení celé paměti FDS. V následné aktualizaci se již podařilo zjistit primární příčinu problému a pokračovalo se v řešení celého problému. Dne 19. května pak začal Voyager 1 opět posílat vědecká data. Toto je malé shrnutí o potížích, které potkaly sondu Voyager. Dnes se však nebude zabývat problémem Voyageru, ale podíváme se blíže na samotný výpočetní systém sondy.
![Zpracováno s využitím infračervených a ultrafialových (IR1, IR2, UV1 [283 nm, 365 nm]) filtrovaných snímků Venuše, které pořídila Akatsuki 24. srpna a 4. září 2016.](https://kosmonautix.cz/wp-content/uploads/2025/08/Venus_-_August_24_2016-1024x775.png)
Po věky věku tuto „hvězdu“ zářící na noční obloze pozorovali naši předci. Začali přicházet na to, že je viditelná nejen večer, ale i před rozbřeskem. Egypťané v době pyramid nazvali si jí Nebeským ptákem ranním a večerním. Všímaví Babyloňané pozorovali její přechod přes Slunce. V Indii jí říkali skvoucí a Arabové Zohra, neboli jas nebeský. Mluvil o ní Homér před více 1200 lety. Izajáš slavil její jas pod zlověstným jménem Lucifer. Jenže to nebyla hvězda, ale planeta, ale na to jsme přišli až později. V raném starověkém Řecku byla Venuše nazývána Fosforos (což znamená „nositelka světla“). Teprve pozdější Hellénové spojovali tuto planetu s nám už mnohem známější bohyní lásky Afroditou, římskou Venuší bohyní lásky. V sanskrtu se Venuše nazývá Shukrah (Šukra) „jasný“ nebo „zářivý“. Má i další významy, například jméno mudrce, který byl učitelem asurů a učil védy. V Čínštině jí zase říkali Taibai Jinxing – Kovová hvězda (Večernice)… Staletí plynula. Od těch dob se věru hodně změnilo. Národy, řeči, náboženství – všechno. Kolik asi očí ve třpytu této pseudo „hvězdy“ do prázdna vyslovovalo svá přání, sliby, nebo přísahali věrnost a kdoví co
Letošní seriál TOP 5 je u svého konce a pokračování bude opět za rok v červenci. Poslední díl je zaměřen na atmosféry těles Sluneční soustavy. Jejich podrobný výzkum a dlouhodobé měření umožnila až kosmonautika, takže je to ideální téma pro náš portál. Historie výzkumu atmosfér planet sahá ještě dál do minulosti, a tak se v článku krátce zmíníme i o astronomických pozorováních. V naší soustavě je několik míst, která byla zkoumána opravdu unikátně pouze jedinou kosmickou misí a pak tu jsou planety, kde sondy atmosféru zkoumaly nejen z dálky, ale i přímo, a to i dlouhodobě. Výběr žebříčku TOP 5 je tedy obtížný, ale kritérium unikátnosti hrálo tentokrát prim. 5: Mars – od objevu řídkého závoje k meteorologickým měřením Přemýšlím, kdy nejdříve lidé mohli usuzovat na existenci atmosféry Marsu. Patrně už v dávných dobách věřili, že i jiné blízké planety jsou obydlené a Mars byl vždy na čele těchto lákadel. Skutečné ověření existence atmosféry mohlo přijít nepřímo z pozorování polárních čepiček Marsu. I amatérský astronom by si v průběhu desetiletí snadno povšiml, že jejich velikost se mění rok od roku i během roku samotného, a tedy musí být z ledu a měnit svou rozlohu kvůli
Není mnoho lidí, na jejichž odchod by reagovaly největší světové tiskové agentury okamžitou záplavu vzpomínek a nekrologů. Je jen velmi málo jedinců, kteří se mohou „honosit“ tím, že žurnalisté mají kdesi na svých pevných discích či serverech předem připraveny texty pro případ jejich smrti. Nejčastěji se v této souvislosti každému vybaví osobnosti showbusinessu či politické scény. Věda či technologie v této souvislosti rozhodně nehraje prim. Avšak muž, o jehož odchodu minulý týden referovala snad všechna média, nicméně do této kategorie spadal. A zcela oprávněně se v jeho nekrolozích objevovala slova jako „legenda“,či „hrdina“. Jim Lovell totiž legendou a hrdinou rozhodně byl, a to nejen pro fanoušky kosmonautiky, ale pro obecnou veřejnost…
Na letošním letním speciálu Top 5 je nejvíce patrná rozmanitost. Nejen, že jej tvoří vícero našich autorů, ale mísí se zde i styl a různá témata. O to pestřejší je a mě napadlo připomenout si v něm jedno důležité, ale pozapomenuté výročí, kterému jsme se v širším kontextu ještě nevěnovali. Letos si totiž Indie připomíná už padesát let od startu první vlastní družice Aryabhata (Árjabhata). Jak začal průzkum vesmíru v USA nebo Sovětském svazu je již poměrně dobře známo. Téměř každý zná název, nebo jména: První družice, prvního člověka ve vesmíru, první ženy ve vesmíru nebo kdo byl první Měsíčňan, ale zkuste si vzpomenout kolik toho víte o začátku kosmonautiky v Indii? Zde je několik zajímavých faktů o jedné z těchto počátečních kapitol indické kosmonautiky. Malá poznámka k textu na úvod. Rozhodl jsem se dát přednost používání anglického názvu družice čistě z praktických důvodů. Původní název se snadněji hledá v dostupných informacích a má tedy i slovníkový význam. Český přepis je zde hlavně uveden kvůli správné výslovnosti názvu. To platí i o většině indických názvů a jmen použitých v textu. Pokud je uváděn pouze český přepis, je to opět pouze
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
