sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Startup Rendezvous Robotics získal první kolo financování na komercializaci technologie TESSERAE, která by mohla vytvářet rozsáhlé struktury na oběžné dráze.
Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.
Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.
Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Astronaut vstupuje do skeneru těla a za několik hodin může vystoupit na povrch Marsu ve skafandru „šitém“ přesně na míru. Kyslík k dýchání je průběžně získáván z atmosféry Marsu bohaté na oxid uhličitý. Oblohou na Venuši se pak zase prohání nafukovací drony připomínající ptáky. Jejich úkolem je studovat atmosféru planety a meteorologické jevy v ní. Zní Vám první věty tohoto článku jako kdybychom je vytrhli z nějaké sci-fi povídky? Máte pravdu, za současné úrovně techniky není nic takového možné, ale některé z těchto vizí se třeba jednou stanou realitou. Pomoci by jim v tom měly i finance, které jim nedávno schválila NASA.
V rámci programu Artemis chce NASA vrátit člověka na Měsíc s využitím moderních technologií, aby bylo možné prozkoumat povrch Měsíce lépe, než kdy dříve. K tomu budou zapotřebí systémy schopné dodávat nepřetržité a spolehlivé množství energie pro těžbu, stavbu, výzkum a ubytování. Nejnovější fáze výzvy Watts on the Moon nabízí celkem 4,5 milionů dolarů za návrh, stavbu a demonstraci prototypu, který má zaplnit technologickou mezeru v přenosu a skladování energie. Maximalizace účinnosti při minimalizaci hmotnosti bude pro všechny zájemce důležitá, jelikož doprava veškerého vybavení na Měsíc k dosažení udržitelné přítomnosti lidí na povrchu Měsíce bude vyžadovat několik misí. Výzva hledá pokročilé technologie, které mají potenciál se posunout vstříc připravenosti k letu a budoucímu provozu na povrchu Měsíce.
Miliardář Jared Isaacman, který uhradil veškeré náklady historicky první kosmické mise, jejíž posádka byla vloni na podzim složena pouze z amatérů, oznámil 14. února nové plány. Ty počítají s až třemi lety dojednanými u SpaceX. Soukromě financovaný program pojmenovaný Polaris má obnášet hned několik zajímavých aspektů, přičemž nade všemi ční první komerční výstup do volného kosmického prostoru, ale i pilotovaná výprava v lodi Starship. První mise tohoto ambiciozního programu by se měla odehrát už letos během listopadu či prosince a využije se při ní nosná raketa Falcon 9 a loď Crew Dragon.
NASA oznámila výběr dvou nových misí. MUSE (Multi-slit Solar Explorer) a HelioSwarm mají pomoci porozumět dynamice Slunce a propojení naší Zeměkoule s touto životodárnou hvězdou i s neustále se měnícím kosmickým počasím. Vybrané mise mají přinést důležité informace pro lepší ochranu astronautů i družicových systémů jako je GPS, ale třeba i komunikační družice. „MUSE a HelioSwarm poskytnou nový a hlubší pohled na sluneční atmosféru a kosmické počasí,“ vysvětluje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor pro vědecký výzkum z centrály NASA ve Washingtonu a dodává: „Nejenže rozšíří vědecký přínos dalších heliofyzikálních misí, ale také poskytnou jedinečnou perspektivu a inovativní přístup k řešení záhad naší hvězdy.“
NASA koncem tohoto roku oznámí jména čtyř astronautů, kteří poletí na první pilotované misi programu Artemis, jejíž start je v současné době naplánován na rok 2024, řekl nedávno ředitel divize NASA pro pilotovaný kosmický průzkum. Očekává se, že posádku budou tvořit tři američtí astronauti a jeden kanadský astronaut. Mise Artemis 2 by měla odstartovat dva roky po testovacím letu Artemis 1 nepilotované testovací misi, která má odstartovat nejdříve v březnu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.
Termín, do kdy má Mezinárodní kosmické stanice zajištěn provoz, se v minulých letech již několikrát posunul. Agentury zapojené do projektu vždy jednou za několik let zhodnotí přínosy projektu a jednají o zajištění dalšího financování této jedinečné laboratoře. Ta totiž přináší ohromné množství vědeckých, edukačních i technologických pokroků, které pomáhají mnoha lidem na Zemi. Zároveň se díky ISS lidstvo připravuje na budoucí cesty do hlubšího vesmíru. Aktuální administrativa NASA nyní pracuje na prodloužení provozu stanice do roku 2030, což by mělo nejen agentuře, ale i Spojeným státům umožnit využít v tomto desetiletí veškeré výhody, zatímco se americké firmy budou připravovat na komerční kosmické stanice, aby se kosmická ekonomika dále rozvíjela.
Firma Northrop Grumman nedávno podepsala dohody o licencování tří technologií od NASA, které se týkají servisování družic na oběžné dráze. Dvě ze tří technologií byly vyvinuty agenturou NASA pro misi OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tato jedinečná mise (dříve nazývaná Restore-L) se má po startu v roce 2024 zachytit na družici Landsat 7, doplnit jí pohonné látky a demonstrovat schopnost potenciálně prodloužit operační dobu družice na oběžné dráze. Vtip je v tom, že Landsat 7 nebyl původně navržen k tomu, aby mu šlo doplnit pohonné látky, či aby mohl být opraven. Právě z toho důvodu bylo potřeba vyvinout technologie, které umožní NASA překonat tyto překážky.
Americká společnost Astroscale U.S., která se zaměřuje na vývoj služeb, které prodlouží družicím na oběžné dráze životnost, 11. ledna oznámila, že podepsala dohodu na využívání kosmických tankerů/zásobníků firmy Orbit Fab. Zmíněná společnost Orbit Fab, je mladý startup, který má za cíl vytvořit „kosmické benzinky“. V rámci dohody by měla tato společnost zajišťovat na geostacionární dráze doplňování pohonných médií obslužným družicím LEXI (Life Extension In-Orbit) firmy Astroscale. V dohodě bylo stanoveno, že Orbit Fab dodá až 1 000 kilogramů xenonu, který bude určen k naplnění nádrží družic LEXI, přičemž první start má proběhnout v roce 2026.
Co se týče kosmických teleskopů, maximální porci pozornosti se v těchto dnech dostává Kosmickému dalekohledu Jamese Webba. Tato pozornost je právem zcela zasloužená, přesto se sluší připomenout, že Webbovým teleskopem rozhodně plány na vypouštění velkých kosmických astronomických observatoří nekončí. Už za pár let bychom se mohli dočkat vypuštění teleskopu, který si mnohem více než JWST zaslouží označení „nástupce Hubbleova teleskopu“. Webbův teleskop se totiž od Hubbleova dalekohledu liší (kromě jiného) oblastí elektromagnetického spektra, kterou pozoruje. Nový teleskop bude v tomto směru legendárnímu Hubbleovi mnohem podobnější. Řeč je o dalekohledu, který byl dříve označován zkratkou WFIRST a nyní jej známe jako Nancy Grace Roman Space Telescope.
Zatímco včera jsme se seznámili s důležitými momenty, které se v bezpilotní kosmonautice chystají na rok 2022, dnes nás čeká podobný výhled, který však bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou. Do této kategorie však zařadíme také bezpilotní mise, které se však pilotované kosmonautiky týkají – jedná se o starty bezpilotních lodí vstříc kosmickým stanicím, ale také o vypuštění nových modulů. Poslední den roku 2021 tedy zahajujeme přehledem dění, které se očekává na Mezinárodní kosmické stanici a také na modulární čínské stanici, která dostala označení Tiangong.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
