Pokud se nic nezmění, měla by se 10. května letošního roku sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) rozloučit s planetkou Bennu a vydat se na cestu k Zemi. Vloni 20. října se sondě podařilo odebrat slušné množství materiálu z povrchu Bennu. Podle dosavadních odhadů tak byl s velkou pravděpodobností překročen požadovaný minimálně limit 60 gramů. Cenné vzorky by měly na Zemi dorazit 24. září roku 2023.
Nová americká administrativa převzala štafetu od té předchozí a hned první den přišly tři pozitivní signály o jejím vztahu k návratu amerických astronautů za nízkou oběžnou dráhu Země. Mezi patnácti exekutivními příkazy, které prezident Joe Biden podepsal, aby se odstřihl od aktivit Trumpovy administrativy, nebylo nic, co by se týkalo NASA. Na žádost Bidenovy administrativy byl z Johnsonova vesmírného střediska zapůjčen a vystaven v Oválné pracovně Bílého domu lunární kámen z poslední mise Apolla, což JSC vysvětluje mimo jiné jako připomenutí podpory budoucích misí za nízkou oběžnou dráhu Země. Úřadující administrátor NASA Steve Jurczyk a Bhavya Lal za Bílý dům, která je současně členkou přechodového týmu NASA pro prezidenta Bidena, vydali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili nadšení nad plánem návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. V dnešním článku si připomeneme i další události, ke kterým došlo od našeho prosincového přehledu.
Jestli se 18. února letošního roku podaří americkému vozítku Perseverance přistát na Marsu, dopraví sem i malého spolucestujícího – marsovskou helikoptéru pojmenovanou Ingenuity. Tento stroj váží na Zemi pouze 1,8 kilogramu a jeho vývoj začal před šesti lety jako projekt, který neměl moc šancí na realizaci. Inženýři z jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory věděli, že je teoreticky možné létat v řídké atmosféře Marsu, ale nikdo si nebyl jistý, zda dokáží postavit stroj dost silný na to, aby mohl vzlétnout, komunikovat a celkově autonomně fungovat vzhledem k drsným omezením spojeným s jeho hmotností. Tým proto zkusil marsovské podmínky napodobit na Zemi. Když už bylo jasné, že se tyto úkoly dají splnit, zbývá už pouze vyzkoušet Ingenuity ve skutečném prostředí na Marsu.
Před několika dny jsme na našem webu vydali článek, který se věnoval skutečnosti, že NASA schválila nadstavbovou službu pro mise InSight a Juno. Oběma sondám jsme se přitom věnovali poměrně stručně. Nyní je tedy čas si podrobněji posvítit právě na sondu Juno, která sbírá informace o plynném obrovi již od července 2016 a v dalších letech se zaměří na celý planetární systém – kromě Jupitera si posvítí i na jeho prstence a měsíce. V současné době nejvzdálenější oběžnice nějakého tělesa by měla studovat největší planetu do září 2025, případně do technického selhání. Těšit se můžeme na několik relativně blízkých setkání se třemi nejzajímavějšími měsíci, které patří mezi takzvané Galileovské měsíce – konkrétně půjde o Ganymed, Europu a Io.
Laboratoř kosmické dynamiky spadající pod Státní univerzitu v Utahu oznámila, že v rámci vývoje přístroje AWE (Atmospheric Waves Experiment) úspěšně dokončila etapu označovanou jako Bod klíčového rozhodnutí C (Key Decision Point (KDP)). To, že byl bod KDP-C dokončen, dává agentuře NASA možnost povolit zahájení finálního designu a výrobu. Tato nadcházející etapa se označuje jako Fáze C. Agentura nyní také může stanovit základní plán z hlediska harmonogramu, ale také rozpočtu. Zatím to vypadá, že by přístroj AWE mohl na Mezinárodní kosmickou stanici vyrazit v roce 2022. Přístroj má studovat atmosférické vlny v zemské atmosféře, aby vědci získali lepší informace o vztazích, které jsou způsobeny klimatickými systémy naší atmosféry a také interakcí mezi atmosférou a kosmickým prostorem.
Když Mezinárodní kosmická stanice obíhá kolem naší Země, starají se čtyři páry jejích fotovoltaických panelů o převod slunečního záření na elektrickou energii, která následně napájí bezpočet výzkumných experimentů, které na ISS denně probíhají, ale této energie využívají také všechny palubní systémy zajišťující běžnou činnost. Mezinárodní kosmická stanice má široké přínosy – slouží mimo jiné také jako odrazový můstek pro technologie, které se v rámci programu Artemis vydají k Měsíci. Mohou se tu testovat pokročilé systémy, které jednou umožní pilotované výpravy k Marsu. V neposlední řadě také nesmíme zapomínat, že NASA otevřela stanici obchodním a komerčním činnostem, kam patří i návštěvy komerčních astronautů.
Evropská kosmická agentura podepsala 7. ledna kontrakt se společností Thales Alenia Space dohodu o stavbě evropského modulu ESPRIT pro lunární stanici Gateway. Úkolem tohoto modulu bude zajištění komunikace a možností doplňování pohonných látek pro tento nový průzkumný komplex. Na stavbě Gateway se mají podílet státy, které již provozují stanici ISS a prostřednictvím této nové stanice by mělo být možné provádět výzkum u Měsíce, ale i na něm. Prováděné výzkumy a testy nových technologií jsou přitom nezbytné pro budoucí plánované cesty lidí k Marsu.
Výzkumníci z Kennedyho střediska na Floridě nedávno vložili malé robotické vozítko do 120 tun těžké komory naplněné prachem a kameny, které simulují lunární regolit. Čtyřkolové vozítko CubeRover přejíždělo přes duny tvořené ostrým prachem, otáčelo se na místě a zkoušelo jezdit nahoru a dolů po prudkém svahu, který byl vytvořen v laboratoři GMRO (Granular Mechanics and Regolith Operations). Celkově vozítko provedlo více než 150 testů mobility. Tvůrce roveru, firma Astrobotic Technology z Pittsburghu spolupracovala s týmem Swamp Works z Kennedyho střediska. Spolupráce se zaměřila především na manévrovatelnost vozítka a to, jak zajistit správné fungování senzorů, motorů a dalších systémů v prašném prostředí.
Evropská kosmická agentura hraje v americkém programu Artemis významnou roli. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že nejdůležitější částí kosmické lodi Orion je návratová kabina, není tomu tak. Ano, v návratové kabině budou od mise Artemis II sedět lidé a právem se na tento díl bude zaměřovat pozornost, ale bez servisního modulu by loď neměla elektrickou energii, nemohla by manévrovat a komplikované by byly také další činnosti. Tohle všechno má na starost právě servisní modul, který vyrábí Evropská kosmická agentura.
V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.
Rubrika Budoucnost 
Štítky: Artemis III, CSA, ESA, Gateway, Gateway (seriál), Měsíc, NASA, RL-10, RS-25, SLS 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
28. ledna 2021 
