Pokud máte pocit, že je současná kosmonautika i přes své neoddiskutovatelné pokroky a úspěchy na hony vzdálená vizím sci-fi románů a filmů? Pak zkuste svůj zrak zaměřit na program NIAC, v rámci kterého agentura NASA podporuje první teoretické krůčky myšlenek, které jako by vypadly ze sci-fi světa. Jsou však reálné a mají značný potenciál, jen se jejich nasazení nedá očekávat v blízké budoucnosti. Jelikož jde často o velmi komplexní a přelomové myšlenky, je prvotní fáze nanahraditelná. Právě během ní se ukáže, zda je projekt opravdu realizovatelný, zda potřebuje nějaké korekce, či zda se jedná o slepou uličku. Skupina výzkumníků navrhla do programu NIAC projekt fotoforetické levitace a pohonného mechanismu, který by pomohl vytvořit létající stroje bez pohyblivých součástek využitelné pro průzkum horních vrstev zemské atmosféry. Fotoforetická síla vzniká, když se pevná látka v důsledku osvětlení zahřeje oproti okolnímu plynu, což vyvolá výměnu hybnosti mezi pevnou látkou a plynem. Síla vytváří vztlak ve struktuře, která ve spodní části pohlcuje světlo, ale v horní části zůstává chladná. Tým navrhl desku z mechanických metamateriálů, které maximalizují vztlakovou sílu a množství užitečného nákladu. Levitace a možnosti nákladu desky mají být