NASA
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Společnost Blue Origin pokračuje ve vývoji svých lunárních modulů Blue Moon, přičemž vyrábí sedm těchto modulů.
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Společnost Firefly Aerospace oznámila 7. července, že jí Jet Propulsion Laboratory udělila subkontrakt v hodnotě 13 milionů dolarů na výrobu, otestování a dodání tzv. aeroshellu pro marsovskou misi SkyFall od NASA, která má podle aktuálního plánu odstartovat koncem roku 2028. Mise SkyFall, kterou manažersky spravuje Jet Propulsion Laboratory, má na Mars dopravit tři vrtulníky vycházející z legendárního stroje Ingenuity, které budou provádět vědecký výzkum a demonstrují možnosti leteckého podpovrchové mapování a vyhledávání zdrojů pro budoucí americké astronauty na Marsu. „SkyFall od NASA je pro Firefly prvním kontraktem, který vzešel z naší inovační laboratoře Gloworks, která ztělesňuje náš závazek vyvíjet průlomové vesmírné technologie, aniž by došlo k narušení našich stávajících výrobních linek,“ zmínil Shea Ferring, technologický ředitel Firefly Aerospace a dodal: „Naše zkušenosti se stavbou velkých kompozitních struktur jak pro kosmické sondy, tak i pro rakety nám dávají jedinečnou výhodu při vytváření planetárních misí, jako je SkyFall. Tyto klíčové technologie prostřednictvím Gloworks dále inovujeme, abychom ještě více posunuli hranice toho, co je možné a otevřeli nové hranice napříč Sluneční soustavou.“ Aeroshell pro SkyFall budou tvořit dvě části – zadní schránka backshell a tepelný
Od exploze rakety New Glenn na vzletové rampě LC-36 kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station uplynul už více než měsíc. Ačkoliv závěry výbuchu vypadaly hrozivě a naznačovaly, že návrat raket New Glenn k provozu potrvá minimálně rok, se CEO firmy, Dave Limp od prvních vyjádření netají ambiciózním cílem – New Glenn má z rampy LC-36 znovu letět ještě letos. Nyní na webu společnosti vyšel článek, který se tomuto tématu věnuje podrobněji a obsahuje i vizualizace některých změn. Tento článek je jeho překladem a začneme proto, stejně jako u originálu, zprávou přímo od Limpa.
Evropská kosmická agentura učinila prvotní rozhodnutí o budoucnosti svého podílu na kosmické stanici Gateway poté, co americká kosmická agentura tento program „pozastavila“. Agentura v zásadě očekává, že bude pokračovat ve vývoji většiny svého plánovaného hardwaru pro Gateway, zatímco bude čekat na výsledky studií o tom, jak jednotlivé prvky co nejlépe využít k jiným účelům. Koncem března během akce Ignition NASA představila revidovanou architekturu programu Artemis, která odsunula Gateway na druhou kolej ve prospěch založení základny na povrchu Měsíce. Toto rozhodnutí znamenalo, že plánované podíly agentury ESA na stanici již neměly v programu jasnou roli.
Pokud máte pocit, že je současná kosmonautika i přes své neoddiskutovatelné pokroky a úspěchy na hony vzdálená vizím sci-fi románů a filmů? Pak zkuste svůj zrak zaměřit na program NIAC, v rámci kterého agentura NASA podporuje první teoretické krůčky myšlenek, které jako by vypadly ze sci-fi světa. Jsou však reálné a mají značný potenciál, jen se jejich nasazení nedá očekávat v blízké budoucnosti. Jelikož jde často o velmi komplexní a přelomové myšlenky, je prvotní fáze nanahraditelná. Právě během ní se ukáže, zda je projekt opravdu realizovatelný, zda potřebuje nějaké korekce, či zda se jedná o slepou uličku. Skupina výzkumníků navrhla do programu NIAC projekt fotoforetické levitace a pohonného mechanismu, který by pomohl vytvořit létající stroje bez pohyblivých součástek využitelné pro průzkum horních vrstev zemské atmosféry. Fotoforetická síla vzniká, když se pevná látka v důsledku osvětlení zahřeje oproti okolnímu plynu, což vyvolá výměnu hybnosti mezi pevnou látkou a plynem. Síla vytváří vztlak ve struktuře, která ve spodní části pohlcuje světlo, ale v horní části zůstává chladná. Tým navrhl desku z mechanických metamateriálů, které maximalizují vztlakovou sílu a množství užitečného nákladu. Levitace a možnosti nákladu desky mají být
Astronomové už dlouho vědí, že neutronové hvězdy, zborcená jádra zbylá po výbuchu masivních hvězd, by měly být rozptýlené po celé naší galaxii. Ovšem většina z nich je v podstatě neviditelná. Nová studie publikovaná v Astronomy and Astrophysics naznačuje, že chystaný americký kosmický teleskop Nancy Grace Roman by je i přesto mohl zaznamenat. S využitím detailních simulací Mléčné dráhy a budoucích pozorování od nového teleskopu mohli výzkumníci ukázat, že nová observatoř z kategorie vlajkových lodí může být schopna identifikovat a charakterizovat desítky izolovaných neutronových hvězd prostřednictvím nenápadného efektu, kterému se říká gravitační mikročočkování.
Přichází čas se opět na chvíli vydat na krátkou exkurzi do budoucnosti, ve které si může kosmonautika klást smělejší cíle než dnes. Aby taková budoucnost mohla třeba za pár desítek let nastat, musíme k tomu udělat první kroky už dnes. Vývoj technologií je zdlouhavý, často naráží na nečekané překážky a některé se za současné úrovně techniky překonat nedají. Na nic z toho ale nepřijdeme, pokud se nepustíme do nejzákladnější fáze výzkumu, na které pak mohou všechny ostatní fáze stavět. A právě podporovat tyto časné fáze vývoje technologií, které mají do budoucnosti značný potenciál, je úkolem programu NIAC.
Mnoho fanoušků sci-fi zažívá při střetu s reálnou kosmonautikou nepříjemné vystřízlivění. Ano, v reálu probíhají úžasné mise, které přinášejí výrazné pokroky, ale ve srovnání se světy v představách spisovatelů a režisérů sci-fi příběhů je realita pomalá, neohrabaná a všechno, co v ní strašně dlouho trvá, by hrdinové smyšlených příběhů zvládli hravě levou zadní. Přesto i pro tuto skupinu lidí najdeme v kosmonautice něco, co by je mohlo uspokojit. Program NIAC kosmické agentury NASA má za cíl podporovat první fáze úvah o technologiích, které vypadají, jako kdyby vypadly ze sci-fi příběhu. Ne všechny se uskuteční. A i ty, na které se usměje štěstí, se do praxe prosadí až za několik desítek let. Ale i tak je fascinující sledovat, kterým směrem by se v budoucnu mohla kosmoanutika ubírat – a to plat nejen pro fanoušky sci-fi.
V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.
Jelikož se NASA snaží pochopit záhady našeho vesmíru, rozvíjí také technologie pro objevení a průzkum Zemi podobných planet mimo Sluneční soustavu. Klíčovým prvkem tohoto výzkumu je pozorování světla odraženého z exoplanet, které může odhalit náznaky, že daná Zemi podobná planeta obsahuje látky jako je voda, či kyslík. Ovšem detekce tohoto velmi slabého odraženého svitu s pomocí současných technologií teleskopů je mimořádně náročná. Důvodem je oslepující svit blízkých hvězd a dalších hvězdných objektů. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) od NASA představuje možné řešení. Kombinuje orbitální starshade, tedy stínítko, s velkými pozemskými teleskopy s cílem potlačit svit hvězd a umožnit přímé snímkování exoplanet.
Dnes se opět vydáme až na hranice možností současné techniky. Program NIAC cílí na podporu inovativních nápadů, které by jednou mohly změnit obor kosmonautiky, ale zatím jsou na samém počátku dlouhé cesty k praktickému nasazení. Pokud je však budeme chtít za pár desítek let používat, musíme je začít podporovat už nyní. U některých se může v průběhu prvotních analýz ukázat, že jejich nasazení brání nějaká předtím nepředpokládaná překážka. Ale i to je součástí pokroku. Dnes se podíváme na další projekt, který NASA v rámci programu NIAC ocenila a tím mu zajistila prostředky na výzkum a pokroky. Mezi nejzáhadnější objekty v celém širém vesmíru patří obří supermasivní černé díry. Ani po 30 letech výzkumu zatím vědci přesně nevědí, jak tyto objekty vytvářejí svou sílu. K tomuto výzkumu jsou potřeba pozorování v rentgenové části spektra. Špičkové rentgenové snímky z observatoře Chandra (rozlišení ~0.5-1 obloukové vteřiny), ale ani její kvalita nestačí k nasnímání oblastí v okolí supermasivních černých děr, kde dochází k nejenergetičtějšímu chování. Accretion Explorer (AE) je architektura mise, která by mohla přinést průlomové výsledky díky pořizování rentgenových snímků v energetických rozsazích 0,7–1,2 keV, 1,5–2,5 keV a 6–7
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.