NASA
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.
Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.
Raketa Falcon 9 vynesla 7. února družice Starlink. Stalo se tak poté, co společnost SpaceX dokončila vyšetřování poruchy motoru druhého stupně během předchozího startu rakety o pět dní dříve.
Společnost Quindar, startup poskytující software pro správu misí provozovatelům družic, byla vybrána společností Starfish Space, která se zabývá servisem družic, k podpoře prvních tří misí družic Otter.
Federální úřad pro letectví schválil plány na starty raket Starship ze startovacího komplexu 39A Kennedyho vesmírného střediska, jelikož SpaceX přesouvá starty raket Falcon 9 mimo tuto rampu.
Tomorrow.io získala 175 milionů dolarů na financování DeepSky , družicové konstelace určené ke shromažďování obrovského množství atmosférických dat pro modely umělé inteligence.
Vývojáři družic pro detekci lesních požárů se posouvají nad rámec pouhého poskytování nezpracovaných dat a přidávají nástroje, které hasičům a výzkumníkům ukazují, kdy družic skutečně přeletí nad oblastmi, které sledují.
Společnost Viridian Space Corp. podepsala dohodu o společném výzkumu a vývoji (CRADA) s Výzkumnou laboratoří letectva.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dvě mise využívající pokročilých družic oznámené 5. února pomohou NASA lépe porozumět Zemi a zlepšit možnosti předvídání environmentálních jevů a omezení následků katastrof. „NASA využívá jedinečnou výhodu kosmického prostoru ke studiu naší domovské planety, aby každý den poskytovala životně důležité údaje orgánům reagujícím na katastrofy a rozhodovacím orgánům ve prospěch všech, a zároveň informovala o budoucím průzkumu naší sluneční soustavy,“ vysvětlila Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodala: „Díky pochopení topografie povrchu Země, ekosystémů a atmosféry a zároveň umožnění dlouhodobějších předpovědí počasí nám tyto mise pomohou lépe studovat extrémní prostředí mimo naši domovskou planetu, abychom zajistili bezpečnost astronautů a kosmických lodí při návratu na Měsíc v rámci kampaně Artemis a při cestě na Mars a dále.“
NASA akceleruje své snažení při pátrání po stopách života napříč vesmírem. Nyní nařídila firmám, aby začaly vyvíjet technologie, které jí v tom pomohou, s využitím konceptu kosmického teleskop HWO (Habitable Worlds Observatory). Celkem bylo vybráno sedm firem, se kterýmibyly uzavřeny dohody na tři roky s fixními platbami. Jejich úkolem je prozkoumat inženýrské výzvy, které je potřeba vyřešit, aby bylo možné sestrojit jeden z nejvýkonnějších teleskopů v historii NASA. Mezi zmíněnými firmami najdeme: Astroscale, BAE Systems Space and Mission Systems, Busek, L3Harris, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Zecoat.
Portál Space.com vydal před pár dny článek o možnostech vynášení astronomických observatoří, které s sebou přinášejí supertěžké rakety. Nyní Vám jej přinášíme v češtině. Autorem anglicky psaného originálu je Martin Elvis, seniorní astrofyzik působící u Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian. Je to uznávaný vědec s téměř 500 vědeckými pracemi, které byly citovány více než 38 000× – což svědčí o jeho významném vlivu v astronomii a astrofyzice. Věnuje se dlouhodobě výzkumu supermasivních černých děr, ale také problematice využití planetek a měsíčních zdrojů a vesmírné ekonomice. Je členem prestižních organizací, například American Association for the Advancement of Science, a dříve vedl Hubble Space Telescope Users’ Committee i High Energy Division American Astronomical Society. Pocta jeho práci je fakt, že planetka 9283 Martinelvis nese jeho jméno. V roce 2021 vydal i knihu o planetkách „Asteroids: How love, fear, and greed will determine our future in space“.
V rámci našeho seriálu věnovaného projektům NIAC se věnujeme prvotnímu výzkumu nápadů, které vypadají, jak kdyby si je jejich autoři vypůjčili ze sci-fi románů a filmů. Jejich praktické použití se dá očekávat nejdříve v horizontu desítek let a některé se třeba nemusí realizovat nikdy, protože se během posuzovací fáze objeví nepřekonatelné problémy. Jak na tom bude dnes představený projekt, zatím nikdo netuší. Jeho autoři slibují, že chtějí navrhnout rodinu tzv ISEE (Inflatable Starshade for Earthlike Exoplanets) s průměry od 35 do 100 metrů. Tzv. starshade by umožnily jakémukoliv teleskopu pozorovat exoplanety, což patří mezi vrcholné priority celosvětové vědecké komunity. Ve srovnání s jinými koncepty starshade, cílí autoři ISEE na nižší hmotnost, náklady i komplexnost při zachování vysoké výkonnosti a vědeckého přínosu (možnost pozorovat více než 100 cílů). Jejich návrh starshade by byl kompatibilní s aktuálně plánovaným šestimetrovým teleskopem HWO (Habitable Worlds Observatory), ale i s největším teleskopem světa, Evropským ELT s průměrem 39 metrů, který se buduje v Chile. Mohl by fungovat i jako součást projektu HOEE (Hybrid Observatory for Earthlike Exoplanets) a dalších budoucích teleskopů. Vědci očekávají, že budou s jeho pomocí schopni pozorovat
Máme tu poslední den roku 2025 a tak se přímo nabízí využít jej k informování o tom, co nás v příštím roce čeká na poli pilotované kosmonautiky. Plynule tak navážeme na včerejší článek, který informoval o očekávaných událostech bezpilotní kosmonautiky. Tyto články jsou součástí čtyřdílné série z přelomu roku, ve které se nejprve seznámíme s očekávanými událostmi příštího roku a poté si zrekapitulujeme rok 2025 v nepilotované i pilotované kosmonautice. Ale dost už bylo úvodních slov, pojďme rovnou k tématu.
Na našem webu máme hned několik zvyků, které se snažíme s železnou pravidelností dodržovat. Mezi ně patří i výhled na následující rok a shrnutí roku předchozího na přelomu let. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dva samostatné články. V jednom se věnujeme bezpilotní a ve druhém pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2025 a 2026 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2026.
Americká Space Development Agency (SDA), která spadá pod Kosmické síly přidělila čtyřem firmám zakázky v hodnotě zhruba 3,5 miliardy dolarů. Tyto společnosti nyní zahájí stavbu družic pro družicovou síť agentury SDA třetí generace. Agentura uzavřela smlouvy s pevnou cenou typu Other Transaction Authority (OTA) se společnostmi L3Harris Technologies, Lockheed Martin, Northrop Grumman a Rocket Lab na výrobu celkem 72 družic pro Tracking Layer Tranche 3 (TRKT3 – Sledovací vrstva Tranche 3) konstelace Proliferated Warfighter Space Architecture (PWSA) na nízké oběžné dráze Země. „Sledovací vrstva Tranche 3, jakmile bude integrována do transportní vrstvy PWSA, výrazně zvýší pokrytí a přesnost potřebnou k uzavření řetězců ničení proti pokročilým hrozbám protivníka,“ řekl úřadující ředitel SDA Gurpartap „GP“ Sandhoo. „Síť bude zahrnovat kombinaci varování před raketami a sledování raket, přičemž polovina užitečného náklad celé sítě bude podporovat pokročilé mise protiraketové obrany, aby držela krok s vyvíjejícími se hrozbami.“
Dnes opět vychází článek, který nás na chvilku odnese z reality všedních dnů do budoucnosti, jejíž součástí jsou vyspělé technologie, které se nám dnes jeví jako sci-fi. Aby se však tyto technologie mohly jednou rozšířit, musí se jim od začátku věnovat příslušná pozornost. Oddělit zrno od plev, odlišit, která technologie má skutečný potenciál měnit svět a která je jen uměle nafouklou bublinou, jejíž realizaci brání různé překážky, není snadný ani rychlý proces. Aby mohl probíhat, připravila agentura NASA program NIAC, který podporuje nadějné projekty, jejichž praktické využití je možné minimálně až ve střednědobém horizontu. Dnes se podíváme na projekt TOBIAS alias Tethered Observatory for Balloon-based Imaging and Atmospheric Sampling.
NASA rozhodla, které dva vědecké přístroje se v rámci mise Artemis IV podívají na povrch Měsíce, konkrétně do jižních polárních oblastí. Přístroje zlepší naše znalosti lunárního prostředí, čímž podpoří další průzkumné akce NASA na Měsíci a jednou i dál na Marsu. „Program Apollo nás naučil, že čím dál je lidstvo od Země, tím závislejší jsme na vědě, abychom ochránili a udrželi lidský život na jiných tělesech,“ říká Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí z ústředí NASA ve Washinghtonu a dodává: „Vysláním těchto dvou vědeckých přístrojů na povrch Měsíce, tedy na náš testovací polygon, se NASA stává světovým lídrem ve vytváření mezihvězdného průvodce přežitím lidstva, který má zajistit zdraví a bezpečnost našich kosmických lodí a lidských průzkumníků, když se vydáváme na epickou cestu zpět na Měsíc a dále na Mars.“
Během letošního Czech Space Weeku se poprvé představilo třináct českých vědeckých experimentů. Všechny se chystají na národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali mnoho zajímavých údajů k jednotlivým projektům. Z těchto podkladů vychází náš seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden v něm vychází nový díl věnovaný jednomu experimentu. Texty sice nesou mé autorství, ale nejde o původní tvorbu. Vznikají úpravou oficiálních tiskových materiálů, aby se daly lépe číst. Série postupuje podle abecedy. Pátým pokračováním je projekt CZPAD. Má podtitul Aktivní dozimetrický systém pro mise do hlubokého vesmíru. Na jeho vývoji pracuje Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i. Do projektu je zapojena také společnost Universal Scientific Technologies s.r.o. (UST) jako subkontraktor.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.