sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Jio Platforms, která vlastní největšího indického telekomunikačního operátora, se snaží pronajmout si širokopásmovou kapacitu u globálních družicových konstelací, aby v zemi nastartovala svou vlastní suverénní síť na nízké oběžné dráze Země.
Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.
Kelly Hammettová, bývalá vedoucí Úřadu pro rychlé vesmírné schopnosti U.S. Space Force, byla jmenována výkonnou ředitelkou Centra jaderných zbraní letectva.
Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.
Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.
Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.
Společnost Dawn Aerospace získala 25 milionů dolarů na rozšíření své práce v oblasti vesmírné dopravy a suborbitálních kosmických letounů.
Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.
Startup Katalyst Space Technologies, který se zabývá servisem družic, získal 12 milionů dolarů na provedení demonstrační servisní mise na geostacionární dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pokud máte pocit, že je současná kosmonautika i přes své neoddiskutovatelné pokroky a úspěchy na hony vzdálená vizím sci-fi románů a filmů? Pak zkuste svůj zrak zaměřit na program NIAC, v rámci kterého agentura NASA podporuje první teoretické krůčky myšlenek, které jako by vypadly ze sci-fi světa. Jsou však reálné a mají značný potenciál, jen se jejich nasazení nedá očekávat v blízké budoucnosti. Jelikož jde často o velmi komplexní a přelomové myšlenky, je prvotní fáze nanahraditelná. Právě během ní se ukáže, zda je projekt opravdu realizovatelný, zda potřebuje nějaké korekce, či zda se jedná o slepou uličku. Skupina výzkumníků navrhla do programu NIAC projekt fotoforetické levitace a pohonného mechanismu, který by pomohl vytvořit létající stroje bez pohyblivých součástek využitelné pro průzkum horních vrstev zemské atmosféry. Fotoforetická síla vzniká, když se pevná látka v důsledku osvětlení zahřeje oproti okolnímu plynu, což vyvolá výměnu hybnosti mezi pevnou látkou a plynem. Síla vytváří vztlak ve struktuře, která ve spodní části pohlcuje světlo, ale v horní části zůstává chladná. Tým navrhl desku z mechanických metamateriálů, které maximalizují vztlakovou sílu a množství užitečného nákladu. Levitace a možnosti nákladu desky mají být
Astronomové už dlouho vědí, že neutronové hvězdy, zborcená jádra zbylá po výbuchu masivních hvězd, by měly být rozptýlené po celé naší galaxii. Ovšem většina z nich je v podstatě neviditelná. Nová studie publikovaná v Astronomy and Astrophysics naznačuje, že chystaný americký kosmický teleskop Nancy Grace Roman by je i přesto mohl zaznamenat. S využitím detailních simulací Mléčné dráhy a budoucích pozorování od nového teleskopu mohli výzkumníci ukázat, že nová observatoř z kategorie vlajkových lodí může být schopna identifikovat a charakterizovat desítky izolovaných neutronových hvězd prostřednictvím nenápadného efektu, kterému se říká gravitační mikročočkování.
Přichází čas se opět na chvíli vydat na krátkou exkurzi do budoucnosti, ve které si může kosmonautika klást smělejší cíle než dnes. Aby taková budoucnost mohla třeba za pár desítek let nastat, musíme k tomu udělat první kroky už dnes. Vývoj technologií je zdlouhavý, často naráží na nečekané překážky a některé se za současné úrovně techniky překonat nedají. Na nic z toho ale nepřijdeme, pokud se nepustíme do nejzákladnější fáze výzkumu, na které pak mohou všechny ostatní fáze stavět. A právě podporovat tyto časné fáze vývoje technologií, které mají do budoucnosti značný potenciál, je úkolem programu NIAC.
Mnoho fanoušků sci-fi zažívá při střetu s reálnou kosmonautikou nepříjemné vystřízlivění. Ano, v reálu probíhají úžasné mise, které přinášejí výrazné pokroky, ale ve srovnání se světy v představách spisovatelů a režisérů sci-fi příběhů je realita pomalá, neohrabaná a všechno, co v ní strašně dlouho trvá, by hrdinové smyšlených příběhů zvládli hravě levou zadní. Přesto i pro tuto skupinu lidí najdeme v kosmonautice něco, co by je mohlo uspokojit. Program NIAC kosmické agentury NASA má za cíl podporovat první fáze úvah o technologiích, které vypadají, jako kdyby vypadly ze sci-fi příběhu. Ne všechny se uskuteční. A i ty, na které se usměje štěstí, se do praxe prosadí až za několik desítek let. Ale i tak je fascinující sledovat, kterým směrem by se v budoucnu mohla kosmoanutika ubírat – a to plat nejen pro fanoušky sci-fi.
V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.
Jelikož se NASA snaží pochopit záhady našeho vesmíru, rozvíjí také technologie pro objevení a průzkum Zemi podobných planet mimo Sluneční soustavu. Klíčovým prvkem tohoto výzkumu je pozorování světla odraženého z exoplanet, které může odhalit náznaky, že daná Zemi podobná planeta obsahuje látky jako je voda, či kyslík. Ovšem detekce tohoto velmi slabého odraženého svitu s pomocí současných technologií teleskopů je mimořádně náročná. Důvodem je oslepující svit blízkých hvězd a dalších hvězdných objektů. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) od NASA představuje možné řešení. Kombinuje orbitální starshade, tedy stínítko, s velkými pozemskými teleskopy s cílem potlačit svit hvězd a umožnit přímé snímkování exoplanet.
Dnes se opět vydáme až na hranice možností současné techniky. Program NIAC cílí na podporu inovativních nápadů, které by jednou mohly změnit obor kosmonautiky, ale zatím jsou na samém počátku dlouhé cesty k praktickému nasazení. Pokud je však budeme chtít za pár desítek let používat, musíme je začít podporovat už nyní. U některých se může v průběhu prvotních analýz ukázat, že jejich nasazení brání nějaká předtím nepředpokládaná překážka. Ale i to je součástí pokroku. Dnes se podíváme na další projekt, který NASA v rámci programu NIAC ocenila a tím mu zajistila prostředky na výzkum a pokroky. Mezi nejzáhadnější objekty v celém širém vesmíru patří obří supermasivní černé díry. Ani po 30 letech výzkumu zatím vědci přesně nevědí, jak tyto objekty vytvářejí svou sílu. K tomuto výzkumu jsou potřeba pozorování v rentgenové části spektra. Špičkové rentgenové snímky z observatoře Chandra (rozlišení ~0.5-1 obloukové vteřiny), ale ani její kvalita nestačí k nasnímání oblastí v okolí supermasivních černých děr, kde dochází k nejenergetičtějšímu chování. Accretion Explorer (AE) je architektura mise, která by mohla přinést průlomové výsledky díky pořizování rentgenových snímků v energetických rozsazích 0,7–1,2 keV, 1,5–2,5 keV a 6–7
Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.
“S rostoucí věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře musíme jednat rychleji, eliminovat zpoždění a dosáhnout našich cílů“. Slova administrátora Jareda Isaacmana v tiskové zprávě NASA z 27. února 2026 dokládají naléhavost návratu amerických astronautů na Měsíc. Krok, ke kterému Isaacman přistoupil, však přináší víc otázek než odpovědí. Pod jeho vedením NASA změnila původně plánovanou lunární misi Artemis III na test systémů a provozních schopností lunárních landerů a skafandrů na nízké oběžné dráze Země. Samotné přistání na Měsíci bylo odloženo na misi Artemis IV.
Dnes se opět vracíme k programu NIAC, ve kterém americká kosmická agentura NASA podporuje první průzkumné krůčky projektů, které by v budoucnu mohl být hodně užitečné, ale zatím jsou v tak základní fázi rozvoje, že jejich praktické využití v nejbližších letech nepřichází v úvahu. Díky podpoře NASA mohou autoři těchto projektů rozvíjet základní myšlenky a vyhodnocovat praktickou uskutečnitelnost i s ní spojená rizika. Dnes se podíváme na projekt, který svým názvem slibuje termofotokatalytický rozklad vody na výrobu kyslíku pro pilotované výpravy k Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
