sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (IMAP)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Boeing

Společnost Boeing oznámila, že zahájila 3D tisk konstrukčních panelů, které tvoří páteř solárních panelů pro družice. Tento krok podle společnosti zkrátí výrobní dobu na polovinu a pomůže jí udržet krok s poptávkou.

Eutelsat

Společnost Eutelsat se spojila s francouzským startupem Skynopy, který se zabývá družicovou konektivitou, aby prozkoumala možnosti, jak nabídnout operátorům družic pro pozorování Země volnou kapacitu na pozemních stanicích používaných pro OneWeb.

FCC

Federální komunikační komise ukončila vyšetřování společnosti EchoStar, která se chystá prodat spektrum společnostem SpaceX a AT&T v rámci obchodů v celkové hodnotě přesahující 40 miliard dolarů.

Apophis

Mise k asteroidu Apophis pod vedením Evropy probíhá podle plánu, přičemž v nadcházejících měsících budou v Evropě i Japonsku přijata klíčová rozhodnutí o financování.

EchoStar

Společnost EchoStar se vzdala svých plánů na vytvoření konstelace družic s přímým vysíláním na nízké oběžné dráze Země. Prodala spektrum společnosti SpaceX a zároveň zrušila zcela novou smlouvu se společností MDA Space.

GHGSat

Společnosti GHGSat a ExxonMobil Corp. 5. září oznámily partnerství za účelem monitorování a zmírňování emisí metanu pro pobřežní provozy v Severní Americe a Asii.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Sci-fi se stává realitou – shrnutí 5. letu Starship

13. říjen 2024 se navždy zapíše do kosmonautické historie. Opět se o to postarala firma SpaceX, která ve 14:25 našeho času spustila divadlo, které si mnozí z nás budou pamatovat po zbytek života. Od teď totiž platí, že největší raketa v historii lidstva nebude přistávat, ale bude se chytat pomocí obřích mechanických ramen. Přesně toto sci-fi se dnes stalo skutečností.

ŽIVĚ A ČESKY: Cesta k ledovému měsíci Europa začíná

Když se hovoří o místech ve Sluneční soustavě, která by mohla mít podmínky vhodné pro život, velmi často bývá zmiňován Jupiterův měsíc Europa. Podle dosavadních poznatků jeho povrch tvoří několik kilometrů silná vrstva ledu, pod kterou se zřejmě nachází desítky kilometrů hluboký oceán kapalné vody. Prozkoumat Europu a především to, zda opravdu skýtá podmínky pro život, bude úkolem americké sondy Europa Clipper. Její start na raketě Falcon Heavy nás čeká možná už zítra – 14. října v 18:06 našeho času.

Milton

Kosmotýdeník 630 (7. 10. – 13. 10.)

Ačkoli jsou všechny smysly fanoušků kosmonautiky nyní zaměřeny na pátý integrovaný let sestavy Super Heavy Starship, kosmonautika v celé své šíři poskytla i celou řadu dalších zajímavých věcí. My se v pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího, co uplynulý týden přinesl, v hlavním tématu zaměříme na průběh a dopady hurikánu Milton. Ten zasáhl Floridu a částečně dotčen byl i kosmodrom. V dalších tématech nás čeká třeba přistání zajímavé čínské návratové mise z oběžné dráhy Země, návrat posádky Crew-8 z ISS či vypuštění evropské mise Hera. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Nejsilnější raketa světa znovu v akci!

Po absolutním přehodnocení situace ze strany FAA došlo k něčemu, co minimálně většina z nás opravdu neočekávala. Konkrétně to, že Super Heavy Starship na svůj další testovací let odstartuje ještě v říjnu. Jak to celé mělo probíhat a nakonec opravdu probíhalo jsme detailně rozebrali v posledním dílu seriálu Aktuality o Starship, který vyšel dnes o půlnoci. Každopádně nezaměřujme se nyní na to proč, ale to nejpodstatnější, tedy co nás doufejme zítra čeká a není to jen další „obyčejný“ testovací let největší a nejsilnější rakety v historii lidstva.

#20 Aktuality o Starship: Přehodnocení situace – IFT-5 startuje zítra!

Vážení čtenáři, poslední díl seriálu Aktuality o Starship byl na našem webu vydán 17. července a v té době jsme měli po čtvrtém letovém testu přibližně měsíc. Shrnuli jsme si nové poznatky o IFT-4, informace o přípravách na další let nebo stavbě nové rampy. Tento díl ale vychází o něco dříve, než jsem původně plánoval, a to z důvodu, jak neskutečně rychle se celá situace přehodnotila a kolik věcí se ve Starbase začalo dít. Pojďme si tedy dnes podrobně rozebrat, co se vlastně v posledních 3 – 4 týdnech na nejjižnějším cípu Texasu stalo a co nás čeká.

Strojové učení a zapojení veřejnosti pomáhá kosmickému výzkumu

Zatímco kosmické sondy studují cizí světy, vědci na Zemi se snaží před vysláním přístrojů na mimozemské cesty co nejlépe připravit. Jedním ze způsobů této přípravy na průzkumné mise je využití technik strojového učení k vývoji algoritmů s daty z komerčních přístrojů nebo z letových exemplářů přístrojů na kosmických misích. Abychom byli konkrétní – NASA používá na marsovských misích hmotnostní spektrometry, které analyzují vzorky a identifikují v nich organické molekuly. Vytvoření algoritmů strojového učení před misemi může pomoci urychlit a také zefektivnit proces analýzy dat nasbíraných během časově omezených vesmírných operací.

Sentinel 1C dorazil na kosmodrom

Evropská družice Serntinel-1C, tedy třetí zástupce družicové řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má ještě před koncem letošního roku odstartovat na raketě Vega-C. Úkolem této družice bude pokračovat v důležité práci, kterou rozjeli její předchůdci. Sentinel-1C bude dodávat radarové snímky zemského povrchu, které najdou uplatnění v širokém spektru služeb programu Copernicus a vědeckých aplikacích. Základ Sentinelu-1C vznikl ve francouzském Cannes a poté zamířil do italského Turína. Tady se na něj dále pracovalo a nakonec mohl být na zdejším letišti naložen do transportního letounu Antonov, který s ním bezpečně přistál ve Francouzské Guyaně. Tady projde sérií předstartovních příprav, které zajistí, že je připraven na start.

Měření z Artemis I potvrzují, že Orion ochrání posádku před radiací

Kosmická loď Orion má vozit astronauty do hlubšího vesmíru a tak je musí ochránit před drsnými podmínkami, které tam panují. Na bezpilotní misi Artemis I výzkumníci z NASA i dalších organizací umístili na palubu lodi Orion několik přístrojů k měření, jakou dávku radiace by dostali potenciální astronauti na palubě. O měření v Orionu se staralo 5600 pasivních senzorů a 34 aktivních detektorů. Ty během 25,5 dne trvající mise k Měsíci a zpět poskytovaly důležitá data o radiační zátěži v různých fázích letu včetně průletu skrz van Allenovy radiační pásy.

Vnější kostra nového teleskopu se zatočila

Jeden z hlavních konstrukčních prvků chystaného Nancy Grace Roman Space Telescope se povozil na centrifuze Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Takzvaná Sestava vnějšího válce (Outer Barrel Assembly) je navržena tak, aby udržela teleskop ve stabilní teplotě a také fungovala jako stínítko bránící pronikání nežádoucího světla ze strany. Tento dvoudílný rotační test se odehrál ve velké kruhové zkušební hale, které dominuje 272 tun vážící ocelové rameno. To sahá téměř z jednoho konce místnosti na druhý a uprostřed je usazeno na obřím otočném ložisku v podlaze.

RocketLab pomůže misi Mars Sample Return

Agentura NASA vybrala firmu RocketLab, aby dokončila studii související s historicky první dopravou vzorků hornin z povrchu Marsu na Zemi. Tato mise patří mezi nejvyšší priority výzkumu Sluneční soustavy z hlediska vědecké komunity. Analýza vzorků z Marsu v pozemských laboratořích by přinesla revoluci do našeho chápání Marsu a potenciálně bychom mohli získat odpověď na otázku, zda na povrchu Marsu někdy v historii neexistoval život. Získané informace by také mohly pomoci připravit první lidské průzkumníky rudé planety.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.