křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
28. září poprvé v historii zamířila Super Heavy Starship na oběžnou dráhu. Jde o velmi zásadní moment celého programu a SpaceX konečně dokázala, že je tento systém orbitálních misí schopný. Koneckonců, ještě aby ne. I když se čtrnáctému letu nevyhnuly menší komplikace, podařilo se úspěšně splnit všechny zásadní úkoly, které byly plánovány, včetně vypuštění prvních družic Starlink třetí generace na stabilní oběžné dráze. Jak bylo zmíněno v předstartovním článku, SpaceX se o první let se Starship na oběžnou dráhu pokusila až téměř po třech a půl letech od mise IFT-1, ovšem nikoliv proto, že by toho raketa nebyla dříve schopna, ale jednak kvůli seznamu priorit, na němž se orbitální let nenacházel na prvním místě, druhak kvůli zodpovědnosti firmy co nejvíce snížit následky případných nehod. Je totiž nutné si uvědomit, že Super Heavy Starship je první systém svého druhu na světě, proto na něj musíme nahlížet i vlastní optikou a nesrovnávat ho s ostatními konvenčními raketami od konkurence nebo Falconem 9. Zatímco většina používaných orbitálních raket neumožňuje ani částečnou znovupoužitelnost, kterou má například Falcon 9, je jejich jediným úkolem dosáhnout oběžné dráhy.
Kosmonautika má své starty i další události časově rozloženy velmi nerovnoměrně. Někdy nás zastihne třeba i týden, či déle trvající startovní půst, kdy nemáme žádné komentované přenosy, jindy se jich na nás sype hned několik v krátkém časovém sledu. A právě druhá možnost nás nyní čeká. Takže si povolte opasky, čeká nás pořádný nášup živě a česky komentovaných přenosů. Dnes večer a v noci na zítřek pro Vás chceme připravit hned čtyři živě a česky komentovaná vysílání – Falcon 9 totiž vynese pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon, další Falcon 9 poletí na sdílenou misi Transporter-18, Crew Dragon má předvést nejrychlejší přílet k ISS v podání americké kosmické lodě a vše nad ránem zakončí Falcon Heavy, který má vyrazit na misi s utajeným nákladem. Snad tedy nepřijdou žádné odklady.
Inženýrský model sestupové sondy mise DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) od agentury NASA prošel klíčovým testem, který probíhal od 28. srpna do 10. září. Zkouška ukázala, že tento hardware dokáže přečkat extrémní teploty panující na Venuši. Tým mise DAVINCI umístil inženýrský model do pece společnosti Rex Heat Treat v pensylvánském Bedfordu. Jde totiž o jedno z mála zařízení, která dokážou hardware zahřát na teplotu panující na Venuši stejně rychle, jako se bude jednou zahřívat skutečná sonda. Sestupové pouzdro, velké podle NASA přibližně jako gymnastický míč, bylo uloženo do keramikou vyložené komory s opálenými stěnami. Inženýři nastavili ohřev tak, aby teplota během jedné hodiny dosáhla 465 °C. To je stejné tempo, jakým se bude pouzdro ohřívat během svého sestupu k povrchu Venuše.
Suborbitální výzkumná mise MAPHEUS-17 německé letecké a kosmické agentury DLR má odstartovat ze švédského kosmického střediska Esrange nejdříve 1. října. V aktualizaci ze 16. září agentura potvrdila, že několik klíčových předstartovních testů bylo dokončeno a nyní probíhají závěrečné přípravy mise. Podle společnosti SSC Space se očekává, že mise MAPHEUS-17, kterou bude řídit tým Mobile Rocket Base (MORABA) agentury DLR, odstartuje z Esrange ve Švédsku mezi 1. a 8. říjnem.
Pozornost fanoušků kosmonautiky v pondělí 28. září poutal především 14. let rakety SuperHeavy s lodí Starship, přičemž leckdo si vzpomněl i na to, že onoho dne prováděla evropská sonda JUICE gravitační manévr u Země. Jenže v pondělí se také konala tisková konference NASA k programu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, na které zazněly nové informace o současném stavu i budoucnosti letového programu této pilotované kosmické lodi, kterou v uplynulých letech provází jeden technický problém za druhým.
Evropská kosmická agentura dosáhla dalšího významného milníku ve svém úsilí prohloubit naše chápání dynamických procesů na Zemi a přispět k řešení palčivých environmentálních problémů. Tři návrhy misí – ECO, Keystone a CryoRad – byly vybrány k postupu do další přípravné fáze, což představuje důležitý krok na cestě k realizaci již 12. družicové mise agentury ESA v programu Earth Explorer.
Starship S41 dnes jako první Starship v historii dosáhla oběžné dráhy a podle původního plánu měla kolem země kroužit přibližně devět hodin. SpaceX však před pár desítkami minut oznámila, že mění plány a Starship se má vrátit už tři hodiny po startu. Náš živě a česky komentovaný přenos se tedy také uspíšil. Pokud tedy chcete vidět, jak se bude do atmosféry vracet první Starship, která dosáhla oběžné dráhy, přehrávač přenosu najdete v tomto článku. Deorbitační manévr by mohl přijít kolem 17:00 a přistání v tichém oceánu pak o přibližně půl hodiny později.
Zítra, tedy v pondělí 28. září nás čeká čtrnáctý start Super Heavy Starship. Ovšem tentokrát oproti předchozím letům se zásadní změnou – poprvé v historii programu zamíří exemplář kosmické lodě Starship na oběžnou dráhu. Ano, čtete správně, stabilní oběžnou dráhu, nikoliv transatmosférickou. Na první pohled může tato situace, kdy se chce SpaceX o něco takového pokusit až při čtrnáctém startu, působit poněkud úsměvně, ovšem v kontextu celého systému Super Heavy Starship se jedná o logický krok.
Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
10. září odstartoval Falcon 9 z rampy SLC-4E Vandenebrgovy základny na misi USSF-153 s utajeným nákladem. O sedm dní později následoval další start stejného typu rakety, opět ze stejné rampy, tentokrát na misi USSSF-259, také tentokrát s utajeným nákladem. Nyní se již ke startu chystá další Falcon 9. Opět má vzlétnout z jediné rampy, kterou má zatím SpaceX Vandenbergově základně a i tentokrát půjde o utajený náklad pro Kosmické síly Spojených států amerických. Informací o nákladu mise USSF-385 není mnoho, ty oficiální nejsou téměř žádné. Víme jen to, že start proběhne a SpaceX jej bude jako obvykle vysílat živě. My toto vysílání doplníme o český komentář a náš přenos najdete v tomto článku.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
