sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (ViaSat-3 F2)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Čínský institut

Čínský institut nedávno dokončil pozemní testy toho, co popisuje jako rekonfigurovatelnou flexibilní výrobní platformu na oběžné dráze, zaměřenou na budoucí velkoobjemovou a nízkonákladovou výrobu ve vesmíru.

SES

Společnost SES se obrátila na japonského vlajkového operátora s žádostí o dodatečné přidělení šířky pásma pro družice, aby udržela krok s rostoucí poptávkou po připojení ze strany cestujících létajících napříč Asií, a to i po výrazném rozšíření vlastní flotily koupí družic Intelsat.

Telesat

Společnost Telesat se chystá v prosinci 2026 vypustit dvě družice Lightspeed. V následujícím roce by mělo být vypuštěno 96 družic pro první globální širokopásmovou službu z nízké oběžné dráhy Země, která má kompenzovat rostoucí poklesy obchodu s geostacionárními družicemi.

Kyivstar

Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění
Rover Perseverance po spojení se sestupovým stupněm

99 dní do přistání Perseverance

Necelých sto dní má rover Perseverance na to, aby urazil zbývajících 265 milionů kilometrů, které mu zbývají k Marsu. Přistání proběhne 18. února 2021 ve 21:43 SEČ, přičemž potvrzení dorazí na Zemi o zhruba 11,5 minuty později. Šestikolové vozítko má za úkol prozkoumat kráter Jezero, který před miliardami let býval skutečně jezerem. Tady bude pátrat po stopách dávného mikrobiálního života a také odebere vzorky hornin a regolitu určené k dopravě na Zemi. V neposlední řadě navíc pomůže i vyšlapat cestu pilotované výpravě k Rudé planetě.

Štvrtý krok Číny v prieskume Mesiaca

V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.

Krátery na Titanu vypráví o erozi

V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak více detailů o tom, jak se krátery vyvíjí a jak jejich změny ovlivňuje počasí. Podobně jako Země má i Titan hustou atmosféru, která funguje jako ochranný štít před dopady meteoritů. Ukázalo se, že eroze a další geologické procesy postupně vymažou i krátery, které vytvořily meteority, které se dostaly až k povrchu. Výsledkem je, že na Titanu vidíme mnohem méně kráterů než na jiných měsících. Při takových impaktech dochází vždy k odhalení podpovrchového materiálu a takové krátery na Titanu toho prozradí opravdu hodně.

Jak se hýbe Německo?

Drobné posuny zemského povrchu na území celého Německa se podařilo vůbec poprvé zmapovat díky evropským radarovým družicím Sentinel 1. Deformace zemského povrchu postupné sedání materiálu, nejčastěji nastávají v důsledku změn, které probíhají pod povrchem – ať už jde o odčerpávání podzemní vody, těžbu, prudkou urbanizaci, nebo přirozenou konsolidaci sedimentů. Takový pohyb může představovat riziko – ať už k němu dojde ve městech či na venkově. Dlouhodobé drobné účinky mohou ve výsledku vést k poškození budov, silnic, mostů, říčních koryt a dalších částí infrastruktury. Může se také změnit způsob, kterým se voda po povrchu pohybuje a kde se akumuluje. Všechny tyto jevy mají ekonomické dopady.

Příprava mise Crew-1 míří do finiše

Ve čtvrtek 5. listopadu dorazila do montážní haly HIF u rampy 39A na Kennedy Space Center loď Crew Dragon. Předtím pobývala v hale na Mysu Canaveral, kde prošla nezbytnou předletovou přípravou. Nyní technici pracují na připojování lodi k raketě, aby mohl přijít vývoz na rampu. Posádka ve složení Michael Hopkins, Victor Glover a Shannon Walker z NASA společně s japonským astronautem Sojči Nogučim má v průběhu 8. listopadu opustit středisko přípravy na Johnsonově středisku v Houstonu a zamíří na Floridu.

Kosmotýdeník 425 (2.11. – 8.11.)

Týden se s týdnem minul a je připraven další přehled událostí v kosmonautice, které přineslo posledních sedm dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát vypravíme do Číny, kde se podařil start čínskému start-upu s jejich raketou Ceres-1. Podpora soukromých kosmických firem v posledních letech v Číně zesiluje a začíná se to projevovat na úspěších těchto firem. Budeme se však věnovat i indickému startu, kde raketa PSLV přetrhla dlouhou dobu indického raketového půstu. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rocket Lab zkusí poprvé zachránit stupeň Electronu

V rámci následující mise, která by měla odstartovat v průběhu listopadu, společnost Rocket Lab vypustí raketu Electron z kosmodromu na Novém Zélandu a následně se pokusí poprvé získat první stupeň zpět. Plán počítá s přistáním stupně na padáku do oceánu. Tento pokus má firmu posunout blíže k velkému finále – zachycení stupně za letu vrtulníkem a poté tento zachráněný hardware použít opakovaně. Primárním úkolem těchto snah je navýšení počtu letů, které Rocket Lab obslouží, ale podle šéfa firmy, Petera Becka, se nedá vyloučit ani finanční úspora.

Dlouhý pochod 6 vynesl 13 družic

Ze vzletové rampy číslo 16 čínského kosmodromu Tchaj-jüan dnes ráno ve 4:19:14,901 SEČ úspěšně odstartovala nosná raketa CZ-6 s 13 družicemi. Dříve oznámený čas startu byl 4:18:50 SEČ. Vypuštěno bylo deset argentinských družic ÑuSat a tři čínské družice. Jednalo se v pořadí o čtvrtý start rakety CZ-6, která patří mezi slabší z nové generace čínských nosných raket vyvíjených od začátku jako kosmické rakety. Starty této nosné rakety nejsou moc časté a premiéru si odbyla již v září 2015.

Sonda Lucy dostala první vědecký přístroj

Ještě než se americká sonda Lucy vydá na svou dlouhou cestu k průzkumu Trojánů, musela její vědecká kamera urazit cestu dlouhou skoro 2500 kilometrů přes polovinu Spojených států. Kamera L’LORRI (Lucy LOng Range Reconnaissance Imager) se vydala na cestu z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) ve městě Laurel (stát Maryland) a zamířila do čisté místnosti firmy Lockheed Martin ve městě Littleton (stát Colorado), kde se celá sonda postupně skládá. Cenná zásilka dorazila na místo určení už 25. října a technici na nic nečekali – její integrace úspěšně proběhla 30. října.

ŽIVĚ A ČESKY: Odkládaná družice GPS čeká na start

Více než měsíc uplynul od chvíle, kdy do startu rakety Falcon 9 s družicí GPSIII-04 zbývaly pouhé dvě sekundy, ale počítač zastavil odpočet. Stalo se tak kvůli nečekanému zvýšení tlaku v plynovém generátoru jednoho motoru na prvním stupni. Ten se vyměnil a proběhla kontrola, která nakonec odhalila příčinu. Mezitím byl od rakety odpojen kryt s nákladem a zamířil do montážní haly k dobití akumulátorů. Nyní je již vše připraveno a Falcon 9 by měl odstartovat 6. listopadu v 0:24 SEČ. Srdečně Vás zveme ke sledování našeho přenosu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.