Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Mezihvězdná sonda: divoký nápad k posouzení

Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu vede mezinárodní skupinu vědců a techniků studující možnosti mise do neprozkoumaného prostoru za sférou vlivu našeho Slunce, kterou z velkou nadsázkou nazývají první mezihvězdnou misí. APL chce navázat na misi sondy „New Horizons“, kterou laboratoř připravila a vede. Ralph McNutt, vedoucí studie „Interstellar Probe“ v APL říká, že práce týmu pokračuje dobře, a že předpokládá, že jimi připravené podklady pro posouzení v rámci příští Decadal Survey budou solidní. Skupina navrhuje doposud nejrychlejší let do mezihvězdného prostoru (téměř 6× rychlejší než let Voyageru 1, kterému trvalo překonat 121 AU za heliopausu 35 let – od 1977 do 2012). Navrhovaná sonda by měla za cíl dosáhnout vzdálenosti téměř 1000 AU (145 miliard km) od Slunce. McNutt vedl i zpracování příspěvku předneseného na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu v Brémách v říjnu 2018: „Near-Term Interstellar Probe: First Step“ (První krok k blízké mezihvězdné sondě). V tomto příspěvku autoři vysvětlují, že další krok při cestě ke hvězdám bude vyžadovat prozkoumání technologických omezení, vědeckých vyvažování a kompromisů. Za takový krok považují navrhovanou sondu, jejíž čas, podle nich, již nazrál.

Kosmotýdeník 332 (21.1. – 27.1.)

Kosmotýdeník již tradičně shrnuje uplynulých sedm dní v kosmonautice. I tento týden se toho stalo poměrně hodně a ne vše se vešlo do našich standardních článků. Podíváme se tak podrobně na vědecké experimenty, které nesl New Shepard při svém posledním testovacím skoku, zamíříme do Indie, kde otestovali vědecky využitelný čtvrtý stupeň rakety PSLV XL. Nevynecháme ani pohled na připravovanou misi DM-1 i dočasné ukončení amerického Shutdownu. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Tříčlenná posádka ISS má pořád co dělat

Včera opustila Mezinárodní stanici ruská zásobovací loď, která následně zanikla nad Tichým oceánem. Loď Progress MS-09 byla ke stanici připojená šest a půl měsíce a včera ve 13:55 SEČ se oddělila od ISS. Po brzdícím zážehu následoval sestup do atmosféry a zánik, který přišel zhruba čtyři hodiny po oddělení. Ruská loď naplněná odpadky a nepotřebným materiálem shořela východně od Nového Zélandu. Členové 58. dlouhodobé expedice se tak mohou zaměřit na blížící se odlet jejího amerického protějšku – lodi Cygnus od firmy Northrop Grumman. Anne McClain a David Saint-Jacques proto v těchto dnech prochází postupy pro oddělení lodi a zároveň pokračují v plnění jejích útrob.

Evropský modul Columbus schytal stovky nárazů

Příběh našeho dnešního článku začal 6. září loňského roku, když se 17 metrů dlouhá robotická paže na mezinárodní vesmírné stanici dala do pohybu. Měla před sebou jasně daný úkol – detailně prozkoumat stav vnějšího povrchu evropského laboratorního modulu Columbus a zjistit, jak jej v uplynulých letech poškodily nárazy mikrometeoritů. Jelikož robotická paže vykonává řadu jiných úkolů a také s přihlédnutím k detailnosti průzkumu, nemůžeme se divit, že sběr dat v rámci prvních dvou skenování, skončil teprve nedávno. K dispozici jsou již první údaje o tom, kolik drobných kráterů obsahují vnější panely evropského modulu.

Pokec s Kosmonautixem – leden 2019

Dámy a pánové, sliby se mají plnit nejen o Vánocích. Před několika měsíci jsme Vám slibovali, že až dojde k přesunu našich živě a česky komentovaných přenosů startů raket z YouTube na Mall.TV, spustíme nový pořad. Ten bude vycházet na YouTube a bude mít formu přímého přenosu. Jeho náplní bude přátelské virtuální setkání členů redakce našeho webu s Vámi, našimi čtenáři a diváky. Setkání bude trvat zhruba jednu až dvě hodiny a její náplní bude odpovídání na dotazy z chatu. Něco podobného už vlastně naši pravidelní diváci znají, protože podobný formát jsme už několikrát uskutečnili v rámci oslav narozenin našeho diskusního fóra.

Konečně nová fotka Ultima Thule

Sonda New Horizons

Sonda New Horizons nemohla zhruba deset dní posílat na zemi data nasbíraná při novoročním průletu kolem objektu Ultima Thule, ale v posledních dnech již na Zemi proudí nové fotky i výsledky měření. Specialisté z vědeckého týmu včera večer zveřejnili doposud nejdetailnější snímek tělesa 2014 MU69 – nejvzdálenějšího objektu, kolem kterého  kdy proletěla lidská sonda. Snímek pořídila širokoúhlá kamera MVIC (Multicolor Visible Imaging Camera), která je součástí přístroje Ralph. Níže přiložený snímek vznikl 1. ledna v 6:26 SEČ, tedy pouhých sedm minut před maximálním přiblížením. Fotka s originálním rozlišením 135 metrů na pixel byla uložena do palubní paměti a na Zemi ji sonda odeslala mezi 18. a 19. lednem. Odborníci pak na surový snímek aplikovali algoritmy, které snímek zostřily a podpořily detaily. Tento proces zvaný dekonvoluce však na druhou stranu také zvyšuje zrnitost snímku s vyšším kontrastem.

SpaceX míří k nepilotovanému testu Crew Dragonu

Vizualizace Crew Dragonu u ISS

Jestli je letošní rok něčím skutečně mimořádný, pak je to skutečnost, že by v roce 2019 mělo poprvé dojít k připojení soukromé lodě s posádkou k Mezinárodní vesmírné stanici. O to by se měly postarat lodě Crew Dragon od SpaceXStarliner od Boeingu. Obě by měly před vstupem do ostré služby provést dvě testovací mise – první z nich bude nepilotovaná, druhá pilotovaná. SpaceX má zatím proti Boeingu náskok pár měsíců a její první testovací mise by měla přijít během pár týdnů. Jasný důkaz přišel včera, když Falcon 9 určený pro tuto misi provedl statický zážeh.

ŽIVĚ: Falcon s Crew Dragonem čeká na zážeh

Původně mělo ke statickému zážehu devíti motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9 dojít už včera – raketa se 22. ledna vydala na rampu 39A, ale v průběhu odpoledne došlo k jejímu sklopení do horizontální polohy. Za několik hodin již byla opět vztyčená a předpokládá se, že by ke statickému zážehu mohlo dojít dnes. V našem psaném přenosu budeme celou událost sledovat, abychom Vám mohli přinášet všechny aktuální zajímavé informace a fotografie, které se na internetu objeví. Předpokládá se, že by se okno pro zážeh mělo otevřít ve 20:00 našeho času, ale problémy možná bude dělat počasí.

První letošní Electron poslouží agentuře DARPA

Americká agentura DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) se zabývá vývojem inovativních technologií, které mohou být později uplatněny v běžném provozu. Firma RocketLab nyní oznámila, že první letošní start jejich rakety Electron poslouží právě této agentuře. Electron zatím prováděl tzv. sdílené starty, kdy najednou letělo několik malých družic – v případě této mise však půjde o tzv. vyhrazený let. Na palubě bude jediná družice – 150 kilogramů vážící platforma R3D2 (DARPA’s Radio Frequency Risk Reduction Deployment Demonstration). Ke startu by mělo dojít na konci února a družice by měla ve vesmíru ověřit chování prototypu odrazné antény, která by měla být schopna vylepšit radiovou komunikaci s malými družicemi.

Crew Dragon čelí odkladu

Nástupní rameno do lodi Crew Dragon, které bylo k lodi poprvé cvičně přiblíženo.

Nepilotovaný testovací let soukromé lodi Crew Dragon bude bezesporu velkou událostí, která přitahuje mimořádnou pozornost. Již od začátku bylo jasné, že v zájmu bezpečnosti a opatrnosti bude docházet k mnoha odkladům, aby měly všechny zainteresované strany maximální jistotu v novou, zatím v ostrém provozu netestovanou loď. Celou situaci navíc ještě zkomplikoval americký federální shutdown, vinou kterého je provoz federálních agentur omezen jen na nezbytné udržovací činnosti. Nemůžeme se tedy divit nové neoficiální informaci, že se očekávaná mise DM-1 odsouvá o týden – nejdříve na 16. února.