LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Díky pozorování HST cílenému na našeho trpasličího galaktického souputníka, Velký Magellanův oblak (LMC, PGC 17223), byli poprvé v dějinách astronomie vědci schopni měřit jeho rotační moment pomocí změření drobných rozdílů v pohybech místních hvězd. A opravdu nejde o fádní či nudné zjištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, kterou trvá našemu slunečnímu systému, aby jednou oběhl centrum Galaxie.
A opravdu nejde o fádní, či nudné zjiištění. Výsledky měření poukazují na to, že hvězdy oběhnou centrum Velkého Magellanova oblaku přibližně jednou za 250 milionů let – to je takřka stejná doba, která trvá našemu slunečnímu systému aby jednou oběhl centrum naší Galaxie.
Na to, že na mezinárodní vesmírnou stanici dopravují zásoby soukromé firmy jsme si už tak trochu zvykli. Ještě před deseti lety se to zdálo jako čirá fikce a nyní už se z toho málem stává rutina. Skoro by mohlo hrozit, že by starty raket Falcon přestaly diváky zajímat. Ale SpaceX to očividně nehodlá dopustit a proto v minulých hodinách vypustila do pléna informaci, která zaručeně zvedla tepovou frekvenci všech fandů kosmonautiky. Nebudeme chodit kolem horké kaše – SpaceX chce udělat další výrazný krok ke znovupoužitelnosti svých raket.
Na začátku ledna jsme v našem článku psali o tom, že americké soukromá loď Cygnus měla velkou smůlu na neobvyklé odklady. Obavy a opatrnost byly na místě – Cygnus se vydával na svou první operační misi k ISS. Po startu, který proběhl devátého ledna už šlo všechno podle plánu. O tři dny později už kosmická loď dorazila k Mezinárodní stanici. Michael Hopkins s pomocí Koičiho Wakaty zachytili Cygnus pomocí robotické paže a připojili jej na spodní uzel modulu Harmony. Soukromá loď pobývala na stanici až do včerejšího dne, kdy bylo naplánované její oddělení.
Do zemské atmosféry vstupují vysloužilé družice celkem pravidelně. Stroje vypuštěné často před mnoha lety pomalu třou o zbytky atmosféry, tím ztrácí rychlost a klesají do stále hustších vrstev atmosféry – smrtící kolotoč se roztáčí stále vyšší rychlostí a končí zánikem družice ve vysokých vrstvách atmosféry. Právě v těchto hodinách obrací lidstvo opět svůj zrak k nebi. Na ohnivý konec se chystá sovětská vojenská družice Kosmos 1220. Problém je, že nikdo přesně neví, kam několik desítek let nepoužívaný stroj dopadne.
Týden se s týdnem sešel a jak už tradice vyžaduje, je tu další vydání nedělního kosmotýdeníku. Tentokrát se podíváme na tři velké zprávy z oblasti kosmonautiky. První se bude zaobírat problémy a nadějemi čínského lunárního vozítka Yutu a jeho landeru Chang’e 3. Další zpráva nás zavede na Mars a rekord a výzvy, které tam překonává vozítko Curiosity. Třetí zpráva se bude týkat úspěšného startu Protonu. I tento kosmotýdeník uzavřeme krátkým přehledem o dalších zprávách, které v kosmonautice přinesl tento týden. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.
Jen těžko bychom v historii kosmonautiky hledali spolehlivější nosič, než je americká Delta II. Ze 151 startů selhala pouze dvakrát. Přesto se nad ní v minulých letech málem zavřela voda. Jejich hlavní artikl, družice systému GPS přešly na Delty IV a Atlasy V, takže stará dobrá „dvojka“ ztratila své hlavní odbytiště. Pokud si k tomu přidáme její postupující věk, dojdeme k tomu, že si důchod zaslouží. Na letošní rok se chystá její zmrtvýchvstání, ale i tentokrát hrozí, že se bude jednat pouze o labutí píseň. Kolikrát tedy ještě uvidíme tento elegantní nosič startovat? O tom bude pojednávat náš dnešní článek, který vychází přesně čtvrt století po prvním startu Delty II.
Evropský navigační systém Galileo, první světový systém pro určení polohy spravovaný čistě civilním sektorem v minulých měsících prošel složitým procesem kontrol, měření a nastavování. Tato fáze byla nezbytná pro další etapy, které už budou posouvat celý systém do stavu, kdy Galileo začne sloužit veřejnosti. V dnešním článku se zaměříme jak na samotné testování, zmíníme se o tom, jaká je v současnosti přesnost celého systému. Najde se ale místo i na popis samotného systému Galileo.
K nedělnímu obědu již tradičně patří kosmotýdeník a ani tentokrát tomu nebude jinak. Již sedmdesátý třetí díl kosmotýdeníku vám dnes přinese zprávu o startu Progresu M-22M a o detailech jeho nákladu, který doručil na Mezinárodní kosmickou stanici. Dále se podíváme na průzkum čerstvého kráteru na Marsu, který objevila a zkoumala sonda MRO a na Marsu zůstaneme i se třetí zprávou, kde se podíváme, jak Curiosity překonávalo písečnou dunu. Ani v tomto díle nevynecháme souhrn několika dalších menších zpráv, které se za uplynulý týden objevily a obohatily téma kosmonautiky. Přejeme příjemnou neděli a doufáme, že se vám kosmotýdeník bude líbit.
Evropská mise ExoMars je sice ještě několik let vzdálená, ale už nyní poutá pozornost fanoušků kosmonautiky. Největší zájem je pochopitelně o vědecké vozítko, ale to vyrazí k Rudé planetě až ve druhé vlně, tedy roku 2018. Už o dva roky dříve ale vyrazí předvoj v podobě družice TGO (Trace Gas Orbiter), která bude nejen zkoumat Mars, ale prověří i klíčové komponenty pro druhou část programu ExoMars, která obsahuje již zmíněné vozítko. V těchto dnech se sonda TGO dočkala významného milníku – Jádro sondy je hotové.
O zásobování Mezinárodní vesmírné stanice se starají prakticky všechny kosmické agentury, které jsou do projektu zapojené. Evropa má svou ATV, Japonci disponují HTV, Američanům vozí náklady Dragon a Cygnus. Nejčastěji ale se zásobami na stanici létají Rusové se svými osvědčenými loděmi Progress. Ty startují většinou čtyřikrát do roka a pokaždé s sebou přivezou asi dvě a půl půl tuny zásob. V těchto dnech se na kosmodromu Bajkonur připravuje start další nepilotované kosmické lodi, která má dovést čerstvé zásoby na momentálně jedinou obydlenou vesmírnou stanici.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.