GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zítra po naší půlnocí, konkrétně v 1:11 SELČ se na povrch rudé planety chystá dosednout další robotické vozítko. Jde o vůbec první čínskou misi k Marsu a pokud se to lidové republice opravdu povede, tak se zapíše jako teprve druhý národ, kterému se to povedlo. Pokud tedy nepočítáme krátké vysílání modulu sondy Mars 3. Jde o opravdu prestižní záležitost a nás může těšit, že rover má na palubě celou řadu zajímavých vědeckých přístrojů, které nám mohou pomoci odhalit další tajemství Marsu.
Když jsme v polovině března vydali článek pojmenovaný „Orbitální let Starship ještě letos?“, ve kterém jsme představili smělý plán provést let sestavy Super Heavy / Starship mířící na oběžnou dráhu ještě v červnu letošního roku, byla na místě určitá opatrnost. Starship v té době ještě neměla ani jedno úspěšné přistání a výroba Super Heavy nebyla zrovna rozjetá. A to raději ani nemluvím o výstavbě orbitální rampy a obslužné věže. Dva měsíce ale utekly jako voda a máme tu pokračování příběhu – Starship SN15 si připsala úspěšné přistání, ve výrobní sekci se objevují díly pro Super Heavy BN3 i Starship SN20, které mají podniknout orbitální let a rampa pro starty celé sestavy roste úctyhodným tempem. Její prvky se skládají na nedalekém místě a pak se pouze jeřábem usadí na konstrukci. Je toho potřeba udělat zcela jistě ještě hodně, ale není pochyb o tom, že nyní jsme orbitálnímu letu mnohem blíže, než před dvěma měsíci.
Po téměř pěti letech v kosmickém prostoru se americká sonda OSIRIS-REX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vydala na zpáteční cestu k Zemi. S sebou přitom nese velké množství kamenů a prachu, které odebrala z blízkozemní planetky Bennu. Bylo pondělí 10. května 22:23 SELČ, když se aktivovaly hlavní motory, na které čekal sedm minut dlouhý zážeh. To, že nešlo o běžný manévr dokládá skutečnost, že sonda neudělala větší manévr od příletu k Bennu v roce 2018. Zážeh způsobil, že se sonda na jeho konci vzdalovala od planetky rychlostí skoro 1000 km/h. Zhruba dva a půl roku dlouhá cesta k Zemi začala.
Plán NASA vybrat jednoho nebo dva dodavatele pilotovaného lunárního landeru vyústil 16. dubna z rozpočtových důvodů v rozhodnutí o podpisu jediné smlouvy – se SpaceX v hodnotě 2,9 miliardy dolarů. Důvodem byl obrovský rozdíl mezi tím, kolik peněz NASA na program požadovala pro fiskální rok 2021 a tím, kolik skutečně obdržela. Rozpočet ve výši 850 milionů dolarů znemožnil při snaze o udržení termínu přistání na Měsíci v roce 2024 v rámci mise Artemis 3 výběr druhého alternativního dodavatele. Podrobný popis odůvodnění rozhodnutí jsme přinesli v minulém dílu. Podle nového záměru by konkurenceschopnost a zastupitelnost mezi dodavateli dopravních služeb landerů měla být vytvořena až v další fázi, do které bylo druhé pilotované přistání přesunuto. V rámci této fáze je plánováno nejméně šest rutinních misí. Každý vybraný dodavatel by před certifikací provedl jedno demonstrační přistání a po certifikaci by získal nárok na zajištění minimálně dvou rutinních misí. Na Průmyslovém fóru 3. května NASA potvrdila, že v této fázi bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice Gateway, pohybující se na oběžné dráze Měsíce NRHO.
NASA a Axiom Space podepsaly dohodu o první misi komerčních astronautů k ISS, která proběhne nejdříve v lednu 2022. „Jsme nadšeni, že vidíme, jak má více lidí přístup k vesmírným letům prostřednictvím této první soukromé mise lidí na stanici,“ uvedla Kathy Lueders, přidružená administrátorka pro pilotované mise z ředitelství NASA a dodala: „Jedním z našich původních cílů v rámci Commercial Low-Earth Orbit Development Program a opět v rámci našeho Commercial Low-Earth Orbit Development Program je to, že naši poskytovatelé mají jiné zákazníky než NASA, což může rozvíjet komerční ekonomiku na nízké oběžné dráze Země.“
Než bude moci americké vozítko VIPER vyšlapat cestu k dlouhodobému pilotovanému průzkumu Měsíce, musí nejprve projít sérií zevrubných testů mobility, které probíhají u Erijského jezera. Laboratoř simulovaných lunárních operací SLOPE Lab (Simulated Lunar Operations Laboratory) na Glennově středisku v Clevelandu ukrývá několik terénů, které napodobují situaci na Měsíci a Marsu. Právě zde se vyhodnocuje chování strojů při pohybu a inženýři tu také hledají limity aktuálních návrhů. S tím, jak jsou vozítka sofistikovanější a komplexnější, pomůže tým SLOPES přidávat unikátní možnosti, které pomohou simulovat terénní podmínky a chování vozítka i dlouho před vlastním startem.
Podruhé během jediného roku zůstal na oběžné dráze použitý velký první stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Ten byl odsouzen k neřízenému zániku kdekoliv mezi 41,5. stupněm severní a jižní šířky. Zanikl nakonec 9. května ráno našeho času. „Stupeň nosné rakety CZ-5B zanikl v atmosféře Země okolo 4:15 SELČ a trosky později dopadly do vod Indického oceánu v oblasti okolo 72,47° v. d. a 2,65° s. š.,“ uvedl na svém Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Těžká čínská raketa Dlouhý pochod 5B odstartovala 28. dubna s modulem Tianhe – základem nové čínské kosmické stanice. Dlouhý pochod 5B, který se řadí mezi nejsilnější nosiče světa, odstartoval z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan a zamířil směrem na jihovýchod.
Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně probíhají kombinované testy, které mají připravit zdejší personál i hardware na příchod nové evropské rakety Ariane 6. Na kosmodrom již z Evropy dorazil první aerodynamické kry dlouhý 20 metrů s průměrem 5,4 metru. Nyní se testuje jeho integrace s maketou nákladu, aby bylo možné důkladně vyzkoušet všechna zařízení v montážní hale a s nimi spojené procedury. Obě poloviny aerodynamického krytu vyrábí švýcarská firma Ruag Space ve městě Emmen. Každá polovina je tvořena jedním velkým kusem kompozitu, jehož základem jsou uhlíková vlákna. Tento kus se pak nechává „zrát“ v průmyslové peci. Tento přístup snižuje náklady a zrychluje výrobu. Méně dílů umožňuje horizontální i vertikální integraci krytů na raketu, což je velmi důležité právě u Ariane 6.
Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát připravovaný první „pilotovaný“ start turistického raketového stroje New Shepard společnosti Blue Origin. Dále se podíváme na jmenování nového administrátora NASA, čínský start s vojenskými družicemi, anebo si připomeneme úspěšný let Starship SN-15. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Když SpaceX začala recyklovat první stupně Falconů 9, sledovali jsme s napětím každé posunutí hranic. V průběhu času se stále jasněji ukazovalo, že použité stupně nepředstavují žádné zvýšené riziko a že naopak dokazují, že jsou letem prověřené. Stále častěji se proto objevovaly otázky, kdy se dočkáme jubilejního desátého použití nějakého prvního stupně. Dnes už víme, že pokud se nestane nic nečekaného, tak tento historický moment přijde u mise Starlink 27, jejíž start je plánován na 9. května v 8:42 našeho času. Přijměte proto naše pozvání ke sledování komentovaného přenosu z této mise.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.