Aktuální dění

  • Hubbleovo hluboké pole už není nejhlubším snímkem vesmíru

    Hubbleovo hluboké pole už není nejhlubším snímkem vesmíru

    V pondělí 11. července jsme se dozvěděli, že alespoň jeden snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude uveřejněn už ve 23:00 našeho času, tedy téměř o den dříve, než bylo původně oznámených 16:30 v úterý 12. července. Ihned se v našich hlavách začaly rojit spekulace, s čím prezident Spojených států přijde. Přeci jenom, dlouho dopředu bylo známo alespoň to, že snímky, o kterých se bude hovořit, pokrývají široké spektrum objektů, od nejstaršího světla z dob právě vzniklého vesmíru, přes snímky mlhovin až po spektrum atmosféry exoplanety. Nabízela se odpověď, že by mohlo jít o nejhlubší pohled do vesmíru vůbec, jaký dosud máme. Tím je Hubbleovo extrémně hluboké pole. Snímek mladých galaxií z vesmíru krátce po velkém třesku. Bylo by stylové, kdyby přišlo porovnání s výkonem nového dalekohledu JWST. Nakonec jsme se dočkali po půlnoci 12. 7. 2022 a v přímém přenosu nám byl odhalen snímek velmi vzdálených galaxií, jejichž světlo bylo deformováno gravitací blíže ležící kupy galaxií.

  • ŽIVĚ: První ze dvou raket Electron s utajeným nákladem

    ŽIVĚ: První ze dvou raket Electron s utajeným nákladem

    Americký úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO provozuje program RASR (Rapid Acquisition of a Small Rocket). V jeho rámci se snaží o vynášení malých družic na komerční bázi. Firma Rocket Lab již v rámci tohoto programu vypustila dvě družice (NROL-151 (RASR-1), též Birds of a Feather v lednu 2020 a RASR-2 (Don’t Stop Me Now) v červnu téhož roku. V průběhu deseti dnů bychom se měli dočkat dalších dvou startů rakety Electron pro tento program. Firma Rocket Lab to bere jako skvělou příležitost demonstrovat schopnosti svého vlastního programu Responsive Space Program. V jeho rámci chce komerčním i vládním zákazníkům nabídnout možnost využívat nepřetržitou schopnost rychlého vypuštění a zjednodušené možnosti výstavby a provozu satelitů. Na 12. července v 7:00 SELČ má raketa Electron odstartovat na misi NROL-162 (RASR-3), která má i tradiční přezdívku – Wise One Looks Ahead (Moudří hledí vpřed). Již o deset dní později má ze sousední rampy 1B odstartovat Electron na misi NROL-199 (RASR-4), Antipodean Adventure (Dobrodružství od protinožců).…

  • Přístroj NIRSpec je připraven na vědu

    Přístroj NIRSpec je připraven na vědu

    Už tři ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Teleskopu Jamese Webba dokončily činnosti spojené s jejich postupným uváděním do provozu a jsou oficiálně považovány za připravené pro vědeckou fázi. Každý ze čtyř zmíněných přístrojů má hned několik režimů provozu, které musí pozemní týmy pečlivě zkontrolovat, otestovat, zkalibrovat a nakonec i prověřit. Teprve až po dokončení tohoto nelehkého procesu může daný přístroj v daném režimu provádět vědecká pozorování. Zatím poslední přístroj, který tímto pečlivým procesem prošel, je NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph), který disponuje čtveřicí pozorovacích režimů. Všechny jsou nyní považovány za připravené na další fázi.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků z Kalifornie

    ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků z Kalifornie

    Neutuchající tempo jakým SpaceX vypouští družice Starlink pokračuje. Je 10. července a již za pár hodin nás čeká start Falconu 9 s další várkou družic Starlink z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Při této misi ale přichází změna v parametrech oběžné dráhy, na kterou budou družice vypuštěny. Jelikož se jedná o misi s označením 3-1, znamená to, že tyto družice míří do tzv. Group 3, neboli třetí orbitální slupky konstelace Starlink. Družice v této orbitální slupce jsou vynášeny na polární oběžnou dráhu se sklonem 97,6° vůči rovníku. Po dokončení bude Group 3 čítat celkem 520 družic. První stupeň pro tuto misi má výrobní číslo B1063 a má za sebou pět startů. Z jeho zajímavých misí můžeme zmínit vynesení sebevražedné sondy DART, nebo družice Sentinel-6A. O přistání se stupeň pokusí na mořskou plošinu Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu 643 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamického krytu se postará loď NRC Quest, která bude čekat…

  • Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

    Kosmotýdeník 512 (4.7. – 10.7.)

    Týden se s týdnem sešel a je tu opět čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát další z překvapení, které sondě OSIRIS-REx připravila planetka Bennu. Podíváme se blíže na její povrch. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica, přineseme vám odsouzení Roskosmosu ze strany NASA za zneužití Mezinárodní kosmické stanice a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Přístroj FGS – nenápadný hrdina na Webbově teleskopu

    Přístroj FGS – nenápadný hrdina na Webbově teleskopu

    Už jen dny zbývají do 12. července, kdy budou zveřejněny první vědecké snímky a spektra z Teleskopu Jamese Webba. Je tedy čas odpovědět na otázku, jak vlastně observatoř najde svůj cíl a dokáže se na něj zaměřit. Tady přichází na scénu příspěvek Kanadské kosmické agentury CSA (Canadian Space Agency), přístroj FGS (Fine Guidance Sensor), který byl postaven právě za tímto účelem. Nedávno se mu podařilo zachytit výhledy na hvězdy a galaxie, které krásně ukazují, co budou schopny palubní přístroje JWST odhalit v následujících týdnech, měsících a letech.

  • OBRAZEM: Dění na Boca Chica

    OBRAZEM: Dění na Boca Chica

    Jelikož se pomalu blíží první orbitální let Superheavy Starship, který mají obstarat prototypy Superheavy B7 a Starship S24, začíná SpaceX čím dál častěji zveřejňovat fotky dvou zmíněných prototypů. Začíná být tak čím dál tím jistější, že se pro první orbitální let chystají právě tyto prototypy, a proto se SpaceX stará o jejich propagaci. Například pokud si to porovnáme se Starship S20, se kterou se původně počítalo na první orbitální let, nebylo ze strany SpaceX ani zdaleka zveřejňeno tolik fotek. Nyní už se ale můžete kochat nádhernými záběry jak na Starship S24, tak Superheavy B7 v celé jejich kráse. Doporučuji obrázek rozkliknout a prohlédnout si je v plném rozlišení. 

  • ŽIVĚ: Druhé třinácté použití prvního stupně Falconu

    ŽIVĚ: Druhé třinácté použití prvního stupně Falconu

    Minulý měsíc jsme poprvé zažili situaci, kdy došlo k třináctému použití prvního stupně Falconu 9. Pokud se nic nezmění, bude tento rekord ve čtvrtek odpoledne vyrovnán. Na rampě SLC-40, kterou bychom našli na floridské základně Cape Canaveral Space Force Station, se totiž připravuje start mise Starlink 4-21. Nákladem je i v tomto případě 53 družic komunikační sítě Starlink, které by měl horní stupeň dopravit na nízkou oběžnou dráhu. Odsud se pak družice pomocí vlastního iontového pohonu na krypton přesunou na pracovní dráhu ve výšce 550 kilometrů. Jak už bývá běžné, velkou pozornost poutá i první stupeň s označením B1058, který poletí na svou 13. misi. Jeho přistání je naplánováno na mořskou plošinu Just Read the Instructions.

  • Nejdřív Etna, potom Měsíc

    Nejdřív Etna, potom Měsíc

    Rozsáhlý nácvik lunární mise podstoupili operátoři ve středisko ESOC s týmem geologů a astronautem Thomasem Reiterem, když testovali proces, při kterém dálkově ovládané vozítko odebíralo vzorky hornin. Vše probíhalo tak, jako by astronaut pobýval na oběžné dráze Měsíce, ačkoliv se nacházel v hotelovém pokoji sicilského města Catania. Rover byl v té době přibližně o 23 kilometrů dál a 2600 metrů výš – na svahu sopky Etny. Reiter dával roveru pokyny ke sběru kamenů a jeho ruka zažívala, co cítil robotický manipulátor – tím se k dálkovému ovládání přidala další úroveň prožitku.

  • Co nám Webb ukáže 12. července?

    Co nám Webb ukáže 12. července?

    O tom, že všichni fanoušci kosmonautiky už mají příští úterý (12. července) v kalendářích červeně zakroužkované, nikdo z naší redakce nepochybuje. V 16:30 SELČ má totiž začít vysílání agentur NASA a ESA, které představí první snímky a data z Teleskopu Jamese Webba. Nepůjde však již o testovací / kalibrační snímky, jakých jsme se dočkali v minulých měsících. Tentokrát už půjde o skutečná vědecká data. Americko-evropsko-kanadská observatoř tímto dnem také vstoupí do ostré služby a zahájí vědecká pozorování, ze kterých budou vědci čerpat ještě dlouhé desítky let. Nikdo však nevěděl, co přesně nás 12. července čeká. Nyní to již víme.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗