sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Spark Space

Čínský startup Spark Space si po testech motorů Lieyan-2 zajistil v řadě kol financování pro projekt, o kterém tvrdí, že bude největší raketou na světě s elektrickým čerpadlem.

EQT

Soukromá investiční společnost EQT získává společnost Exolaunch, která se zabývala vypouštěním stovek družic pro sdílenou dopravu. EQT tak pomůže uspokojit rostoucí poptávku po vypouštění těchto produktů.

Deep Space Network

Vyšetřování NASA dospělo k závěru, že škody ve výši několika milionů dolarů na jedné z největších antén sítě Deep Space Network (DSS-14 Goldstone) byly způsobeny nedostatečným výcvikem personálu a chybnými pracovními postupy.

Look Up

Francouzský startup Look Up, který se zabývá vesmírným dohledem, plánuje využít síť pozemních stanic Skynopy k automatizaci své navrhované služby pro zamezení srážkám na nízké oběžné dráze Země.

PiLogic

Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.

Copernicus

Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Aktuální dění

Kosmotýdeník 492 (14.2. – 20.2.)

Jako každý týden vám i toto nedělní poledne přináší dávku nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na start indické rakety PSLV-XL, který přerušil dlouhý startovní půst, který Indie poslední měsíce zažívala. Podíváme se také na nově připravovaný skafandr společnosti SpaceX, na instalaci vědeckého přístroje do sondy JUICE, anebo na start rakety Antares s nákladní lodí Cygnus. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: K ISS se vydá loď Cygnus

ISS je v současnosti největší mezinárodní kosmický projekt, na kterém se podílelo mnoho kosmických agentur a států. Je to také největší a nejdražší projekt, který kdy člověk ve vesmíru zvládnul postavit. Stavba započala roku 1998, kdy byl vynesen základní modul Zarja, na který se později připojovaly další a další moduly. V současnosti se na ISS provádí nespočet důležitých experimentů a také zde k dnešnímu dni bydlí sedm astronautů. Ti zde ke každodennímu životu potřebují mnoho věcí. Ať už jde o věci osobní, nebo materiál, bez kterého nemůžou na ISS pracovat. Mnoho nezbytných a potřebných položek, jako třeba jídlo, voda, oblečení, nové experimenty a mnoho dalšího se sem musí pravidelně dovážet. K tomu slouží nákladní lodě jako například lodě Progress, Cargo Dragon a nebo Cygnus. Právě o lodi Cygnus dnes bude řeč, protože na startovací rampě LP-0A nacházející se na Wallops Flight Facility v americké Virginii je připravena raketa Antares 230+, která vynese k ISS právě nový exemplář lodi Cygnus. Bude se jednat o misi Cygnus NG-17, která bude mít jako obvykle za úkol doplnit zásoby na Mezinárodní vesmírné stanici. Nákladem bude náklad o hmotnosti přes 3 700 kg a bude

Výzkum plamenů v mikrogravitaci

Díky výzkumům hořlavých materiálů se lidé v rozvinutém světě mohou cítit bezpečněji – jejich oblečení, postele i domy již neobsahují extrémně hořlavé substance. NASA spoléhá na podobné studie a standardy, aby ochránila astronauty při výběru materiálů pro kosmické skafandry a lodě. Oheň se však ve vesmíru chová jinak. Odlišná gravitace a proudění vzduchu výrazně mění způsob, jakým se plameny šíří a také se tím komplikuje jejich hašení. Jak tedy navrhnout bezpečné základny pro Měsíc, jehož povrch navštívilo zatím pouze 12 lidí, nebo dokonce pro Mars, kde ještě žádný člověk nebyl? Jak mohou vědci studovat chování plamenů v těchto málo prozkoumaných prostředích?

Solar orbiter zachytil obří protuberanci

Evropsko-americká sonda Solar orbiter zaznamenala největší sluneční protuberanci, která kdy byla zachycena na jediném snímku i s celým slunečním diskem. Protuberance jsou obří struktury propletených siločar magnetického pole, které udržují hustou koncentraci slunečního plazmatu rozptýleného nad povrchem Slunce. Někdy mohou mít podobu klenutých oblouků. Často jsou spojeny s výrony koronální hmoty, které (pokud jsou vyvrženy přímo k Zemi) mohou ohrozit naše technologie i každodenní život. Ke zmíněnému pozorování došlo 15. února a protuberance se rozšířila do vzdálenosti několika milionů kilometrů. Výron koronální hmoty nemířil k Zemi, ale spíše opačným směrem. Sluneční disk viditelný ze sondy (která se aktuálně blíží ke spojnici Slunce-Země) nenese žádné známky erupce. To znamená, že protuberance musela mít původ na straně Slunce, kterou aktuálně nevidíme.

NASA podpořila inovativní projekty malých firem

Program STTR (Small Business Technology Transfer), který NASA používá k přenosu technologií od malých firem, rozdělil 15 milionů dolarů mezi společnosti, které chtějí pokračovat ve vývoji inovativních technologií, které se věnují různým tématům – od letectví přes vědu až po kosmický průzkum. „NASA je hrdá, že může spolupracovat se všemi vybranými formami a jejich partnerskými výzkumnými institucemi. Můžeme do oboru přinést čerstvé nápady a využít je při agenturních misích, ale i na komerčním trhu,“ vysvětluje Jenn Gustetic, ředitelka pro inovace a partnerství v počáteční fázi pro Ředitelství vesmírných technologií NASA ve Washingtonu a dodává: „Navázání spolupráce s malými firmami nám umožní využívat pestré nápady a schopnosti, které obohacují národní ekonomiku.“

VZLUSat-2 na oběžné dráze

Český VZLUSAT-2 poslal fotky

Odborníci z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) hlásí další úspěch. Dokázali aktivovat první systémy na CubeSatu VZLUSAT-2 a už se chystají na zprovoznění složitějších systémů. Družice byla vypuštěna raketou Falcon 9 13. ledna a až do 26. ledna byla uložena v samostatně letícím deployeru. Ještě v den uvolnění byla zachycena několika amatérskými stanicemi sítě SatNOGS a už první přelet nad ČR umožnil plzeňské stanici zachytit signál z družice. Tím pro experty začala etapa uvádění systémů do provozu. Nejprve se ověřovaly systémy nutné pro chod CubeSatu – napájení, UHF komunikace, nebo palubní počítač. Kromě toho se experti pustili do měření vnitřních teplot. Ukázalo se, že v útrobách CubeSatu je -10°C, což bylo způsobeno jejím několikadenním pobytem v deployeru. Jakmile se však aktivovaly některé systémy, začala teplota pomalu růst, až se ustálila mezi 0 a 10 °C.

Testování kamenů na Zemi s cílem pomoci roveru Perseverance

Pomocí vybraných hornin nalezených na Zemi se inženýři snaží zjistit, jak pracovat s drolivými horninami, jako je ta, na kterou rover Perseverance narazil při svém prvním pokusu o odběr vzorku. Když se Perseverance minulý rok v srpnu pokusil odebrat svůj první vzorek, výsledek představoval pro vědecký tým hádanku. Pouzdro se vzorkem bylo prázdné. Ale proč? Nedlouho poté rover Perseverance úspěšně odebral druhý vzorek o velikosti kousku křídy z jiného kamene. Tým dospěl k závěru, že první kámen, který si vybrali, byl tak drolivý, že ho vrták roveru pravděpodobně rozdrtil.

Noční snímek nákladní lodi Progress MS-16 předtím, než odletěla spolu s modulem Pirs vstříc hustým vrstvám atmosféry, aby uvolnila místo modulu MLM-U Nauka. Zdroj: flickr.com

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení kosmické lodi Progress MS-19

Dva dny, dvě hodiny a čtyřicet jedna minut po startu rakety Sojuz 2.1a z kosmodromu Bajkonur s kosmickou lodí Progress MS-19 by mělo dojít k připojení této lodi k Mezinárodní vesmírné stanici. Progress MS-19 by se měl automaticky připojit k modulu Poisk a na stanici doručí potraviny, vodu, pohonné látky, dusík, vědecké experimenty, oblečení pro posádku atd. Na připojení k dokovacímu portu budou dohlížet kosmonauti Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov. Pokud tedy nebudete mít ve čtvrtek v půl osmé ráno co dělat, můžete dorazit na náš Živě a česky komentovaný přenos, který spustíme zhruba v 07:35 našeho času.

První snímek z teleskopu IXPE

14. února NASA zveřejnila první data z teleskopu IXPE (Imaging X-Ray Polarimetry Explorer) vypuštěného 9. prosince 2021, která dorazila po dokončení měsíc dlouhé fáze oživování. Všechny palubní systémy fungují a teleskop je připraven studovat záhadné kosmické objekty. IXPE nejprve zaměřil svůj rentgenový zrak na pozůstatek hvězdy, která explodovala v 17 století. Tento objekt známe jako Cassiopeia A. Rázová vlna z exploze odmrštila okolní plyn, zahřála jej na vysokou teplotu a urychlila částice kosmického záření, takže vznikl oblak zářící v rentgenové části spektra. Tento útvar již dříve sledovaly jiné teleskopy, ovšem IXPE umožní vědcům úplně nový průzkum.

Start Progressu MS-10.

ŽIVĚ A ČESKY: Progress MS-19 se vydává k ISS

V úterý ráno se můžeme těšit na start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-19. Start je naplánován na 15. února v 05:25 našeho času. Sojuz 2.1a se vznese z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu a jak již bylo zmíněno, na jeho vrcholu se bude nacházet kosmická loď Progress MS-19. Samotná kosmická loď má na výšku 7,23 metru, v průměru 2,72 metru a na ISS dokáže dopravit 2,5 tuny nákladu. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout 17. února a Progress se připojí k modulu Poisk.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.