Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Cesta k Artemis 1 a 2 (ohlédnutí za 2. čtvrtletím a výhled na 3. čtvrtletí 2019)

I takhle vypadalo přepisování názvu programu pilotovaných letů za nízkou oběžnou dráhu Země poté, kdy administrátor NASA Jim Bridenstine tyto průzkumné mise nově pojmenoval. V rámci našich čtvrtletních přehledů pravidelně sumarizujeme postup příprav na první dvě mise – nepilotovanou, nyní nazvanou Artemis 1 na oběžnou dráhu Měsíce a pilotovanou Artemis 2, během níž má čtyřčlenná posádka kosmické lodě Orion uskutečnit oblet Měsíce. Podívejme se tedy, co vše se událo od posledního čtvrtletního přehledu. Tentokrát začneme děním na startovním komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral.

Výzkum na ISS – cubesaty, rostliny a hoření

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z nejrůznějších vědeckých oborů, které postupně posouvají znalosti světa vpřed. Náš nepravidelný seriál Výzkum na ISS se snaží ukazovat některé z nich, aby si čtenáři udělali představu o tom, že kosmonauti opravdu ve vesmíru nejsou na dovolené, ale pracují. Dnes se podíváme na některé zajímavé činnosti, které prováděla tříčlenná posádka v pátek 28. června. Jako obvykle je potřeba upozornit, že to není kompletní výčet všech vědeckých experimentů, které ten den posádka obsluhovala.

Kosmotýdeník 354 (24.6. – 30.6.)

Končí školní rok, ale Kosmotýdeník si prázdniny rozhodně brát nebude. I dnes se můžete těšit na přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát si v hlavním tématu uděláme výlet do laboratoří v Evropě, kde se ke startu připravuje testovací exemplář nové evropské platformy pro telekomunikační družice. Blíže se také podíváme na sobotní start rakety Electron a na náklad, který nesla. Nevynecháme ani pěkné fotky ze startu Falconu Heavy a další pravidelné rubriky. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.

Řídící středisko programu Apollo opět ožilo

20. července 1969 amerického času se psal historický okamžik – Neil Armstrong a Buzz Aldrin jako první lidé přistáli na Měsíci. Veškerou činnost těchto dvou mužů i jejich kolegy Michaela Collinse, který čekal na oběžné dráze, sledovaly a kontrolovaly týmy expertů v Johnsonově středisku v Houstonu. Nyní toto místo dostalo nový úkol – má sloužit jako místo pro vzdělávání a hlavně pro inspiraci. Apollo Mission Control Center, jak zní přesný název střediska, prošlo důkladnou proměnou, aby vypadalo přesně tak, jako v letech své největší slávy.

Pokec s Kosmonautixem – červen 2019

Čtyři týdny uběhly jako voda a opět tu máme poslední pátek v měsíci. A to znamená, že přichází další díl našeho seriálu Pokec s kosmonautixem. Formát se oproti minulým dílům nijak nezměnil – stále na Vás čeká zhruba dvouhodinové živé vysílání, jehož podobu ovlivňujete Vy, diváci. Vaše dotazy v chatu pokaždé určují, o čem bude v rámci pokecu řeč. Pokud tedy máte čas a chuť strávit zhruba dvě hodiny přátelským povídáním s lidmi, kteří mají stejné zájmy, pak jste srdečně zváni. Ještě připomenu, že startujeme už dnes v osm večer.

Kolos se dnes vydá na startovní rampu

Obsluha pozemních systémů floridského kosmodromu EGS (Exploration Ground Systems) v uplynulých měsících tvrdě pracovala na dalším významném milníku k misi Artemis 1. Konkrétně je řeč o zkušebním vývozu mobilní odpalovací plošiny ML-1 na rampu 39B na Kennedyho středisku. Jde o významný krok k finální fázi integrace testování kombinace obslužných ramen a samotné konstrukce. Kolos, ze kterého bude startovat raketa SLS zatím čeká v montážní hale VAB, kde strávil několik posledních měsíců. Během dnešního dne by se však měl vydat na několikahodinovou cestu, kterou budete moci sledovat v tomto článku ve vloženém okně.

Na Falconu Heavy letěl cubesat s brněnským rukopisem

Cubesaty zažívají v posledních letech boom a nás velmi těší, že zlaté české ručičky tento trend následují. Dnes se podíváme na cubesat, který se sice nemůže označovat jako stoprocentně český, ovšem Češi na něm odvedli velký kus práce. Cubesat PSAT-2 vynesla tento týden na oběžnou dráhu nejsilnější raketa současnosti Falcon Heavy při své misi STP-2. Název PSAT-2 dává jasně najevo, že jde již o druhou generaci. „Jeho předchůdce PSAT funguje od roku 2015. Současný PSAT2 zachovává funkce APRS systémů původního PSATu a přidává nová rozšíření,“ vysvětluje Aleš Povalač z Ústavu radioelektroniky Vysokého učení technického v Brně, který se na konstrukci cubesatu podílel.

Triumf lapače aerodynamických krytů

GO Ms. Tree je pravděpodobně jedna z nejsledovanějších lodí současnosti. Udivuje jak fanoušky kosmonautiky, tak nautiky a to zejména proto, že tu nic podobného nikdy předtím nebylo. Loď sama prošla v posledních měsících řadou menších úprav a nakonec došlo i na změnu jména. Původní loď, jejíž majitelem byla společnost SeaTran Marine, nesla název Mr. Steven a všichni jí určitě dobře znáte. Nově nese název Ms. Tree, což je tak trošku slovní hříčka, která svou výslovností připomíná slovo Mystery (záhada). A velkou neznámou dlouho zůstalo také to, zda se nově pojmenovaná loď skutečně vydá na svůj první „lov“ aerodynamického krytu během misie STP-2. Nakonec Ms. Tree přeci jen vyplula z přístavu a hned na své první historické misi pod novým majitelem i jménem uspěla. Po předešlé sérii neúspěšných pokusů o zachycení krytu je konečně čas slavit. Plavidlo GO Ms. Tree poprvé v historii lapilo aerodynamický kryt.

OBRAZEM: Návrat Sojuzu MS-11

Třetího prosince loňského roku se z kosmodromu Bajkonur vydala kosmické loď Sojuz MS-11, které velel Rus Oleg Kononěnko a spolu s ním letěla Američanka Anne McClain a Kanaďan David Saint-Jacques, pro které šlo o první kosmickou misi. Tato posádka po dobu několika měsíců pobývala na ISS sama. Vinou loňské nehody Sojuzu MS-10 byla expedice s číslem 58 pouze tříčlenná. V březnu se trojice dočkala návštěvy dalších tří kosmonautů a počet lidí na ISS se rozrostl na šest. V noci na dnešek našeho času přišel pro posádku Sojuzu MS-11 čas návratu. Po přesně 203 dnech, 15 hodinách a 16 minutách v kosmickém prostoru jejich mise skončila. Půl roku dělali vědu na ISS, přijímali různé kosmické lodě včetně prvního exempláře Crew Dragonu. Jejich mise byla úspěšně zakončena přistáním v kazašské stepi u města Džezkazgan.

ŽIVĚ A ČESKY: Nejkomplexnější mise v historii SpaceX

Tak tohle bude stát za to a hned z několika důvodů! Nejsilnější raketa současnosti se potřetí vydává do vesmíru. Oba její boční stupně pochází z minulé mise a opět se pokusí o přistání na pevnině. Centrální stupeň je nový, ale přistávací plošina čeká v rekordní vzdálenosti od pobřeží. Půjde o první noční start Falconu Heavy. Pod aerodynamickým krytem se ukrývá 24 družic, které horní stupeň rozveze na tři různé oběžné dráhy. Celá mise potrvá šest hodin a do vesmíru poletí i cubesat s českou stopou. To už je dost důvodů, proč považovat tuto misi za atraktivní. Přijměte proto naše pozvání k česky komentovanému přenosu startu, jehož okno se otevírá zítra v 5:30 našeho času.