Aktuální dění

  • Kosmotýdeník 513 (11.7. – 17.7.)

    Kosmotýdeník 513 (11.7. – 17.7.)

    Lukáš Houška7 komentářů

    Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, při kterém se nejzásadnějším tématem stalo představení prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na další snímky, které vznikly při kalibračním procesu přístrojů dalekohledu. I tyto snímky dokazují neuvěřitelné schopnosti této observatoře. V dalších tématech se podíváme na dění na základně Boca Chica, anebo si připomeneme premiérový start nové evropské rakety Vega-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

    ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Jedenáctého července proběhla mise Starlink 3-1 a začalo tak budování třetí slupky tohoto komunikačního systému. To však neznamená, že by další starty mířily pouze do této slupky – ta s pořadovým číslem 4 zatím není plná. Čeká nás tedy období, ve kterém budou družice Starlink vypuštěny při každém startu do jiné slupky – velmi často na střídačku. V neděli 17. července v 16:20 nás tak čeká start, který bude mířit opět na čtvrtou slupku. Celkem 53 telekomunikačních družic v rámci mise Starlink 4-22 vynese první stupeň Falconu 9, který poletí už potřinácté. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Dragonu k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Dragonu k ISS

    Matěj Soukup5 komentářů

    Včera jsme byli svědky startu dlouho odkládaného startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2 na misi CRS-25. Start se uskutečnil v plánovaný čas 02:44 SELČ. K Mezinárodní vesmírné stanici se kosmická loď připojí kolem 17:20 našeho času a na mezinárodní stanici dopraví celkem 2 668 kilogramů nákladu. 544 kilogramů je umístěno v nehermetizovaném trunku kosmické lodi a 2 124 kilogramů v kabině, kde jsou například zásoby pro posádku, hardware pro opravy a modernizaci stanice atd. Dragon 2 se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony.

  • Gateway (červenec 2022)

    Gateway (červenec 2022)

    Jiří Hošek19 komentářů

    28. června se na cestu k Měsíci vydala sonda CAPSTONE. Po čtyřech a půl měsících letu má být 13. listopadu navedena na dosud nevyzkoušenou vysoce eliptickou lunární oběžnou dráhu NRHO se sedmidenní dobou oběhu, s perilunem 3 000 km nad severním pólem a s apolunem 70 000 km nad jižním pólem. Tady má po dobu více než šesti měsíců ověřovat vypočítanou orbitální stabilitu a charakteristické vlastnosti dráhy. Počítačové simulace totiž naznačují, že tato konkrétní oběžná dráha nabízí dlouhodobou stabilitu s nízkými požadavky na pohonné hmoty. CAPSTONE tedy poskytne informace s dostatečným předstihem před tím, než se na NRHO vydá soulodí HALO/PPE, které bude tvořit zárodek kosmické stanice Gateway (přípravě modulů HALO a PPE jsme se věnovali v minulém dílu). Ještě před tím má být dráha NRHO využita při misi Artemis 3 pro přestup dvou astronautů z kosmické lodi Orion do lunárního landeru Starship. Cílem mise je pilotované přistání na Měsíci.

  • CubeSat s laserovou komunikací

    CubeSat s laserovou komunikací

    Dušan Majer1 komentář

    Na palubě nákladní lodi Dragon 2 v rámci mise CRS-25 vyrazil k Mezinárodní kosmické stanici i CubeSat CLICK A. Tato malá družice spolufinancovaná NASA spadá do programu ELaNa (Educational Launch of Nanosatellites). Na tomto CubeSatu je zajímavé, že má testovat laserovou komunikaci – též se můžete setkat s přídavným jménem optická. Ta nabízí vyšší přenosovou rychlost než běžně používané rádiové metody. První ze dvou na sebe navazujících demonstrací CLICK (CubeSat Infrared CrosslinK), tedy družice CLICK A, má prokázat schopnosti nízkonákladové jednosměrné komunikace z 3U CubeSatu k pozemní stanici s využitím běžně dostupné techniky. Pokud CLICK A uspěje, přijde druhá fáze – dvě družice CLICK B otestují obousměrnou komunikaci.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Start problémové mise CRS-25

    ŽIVĚ A ČESKY: Start problémové mise CRS-25

    Matěj Soukup6 komentářů

    Falcon 9, který měl startovat již před měsícem na misi CRS-25, konečně stojí na rampě a je připraven ke startu. Důvod dlouhého odkladu startu je prostý. Při předstartovních přípravách byl zjištěn únik pohonných látek pro trysky Draco, které zajišťují manévrování. Na ISS Dragon dopraví potraviny, oblečení, vědecké experimenty atd. Při této misi sebou také Dragon poveze několik CubeSatů, z toho pět z nich bude studentských, které budou na oběžnou dráhu vypuštěny v rámci programu ElaNa 45. Dále se na oběžnou dráhu podívá CubeSat TUMnanoSAT, což je první moldavský CubeSat, na kterém Moldavsko spolupracovalo s agenturou JAXA. Dalším zařízením na palubě bude EMIT. Tento přístroj bude umístěný na plošině ELC-1 a má za úkol mapovat množství, složení a výskyt prachu v atmosféře. Jedním z biologických experimentů, které Dragon doveze, bude i výzkum hojení ran v mikrogravitaci. První stupeň pro tuto misi má označení B1067 a bude startovat po páté. Přistávat bude na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat…

  • Statistika startů (první polovina roku 2022)

    Statistika startů (první polovina roku 2022)

    Matěj Soukup13 komentářů

    První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.

  • Perseverance vybírá místo dalšího přistání

    Perseverance vybírá místo dalšího přistání

    Dušan Majer2 komentáře

    Rover Perseverance se věnuje vědě a odebírá vzorky z dávné říční delty v kráteru Jezero. Kromě toho se však také věnuje analýze terénu. Hledá totiž lokace, kde by mohl přistát další stroj chystaný v rámci programu MSR (Mars Sample Return), který bude mít za úkol odebrat pouzdra, která Perseverance plní vzorky. Tohle místo se analyzuje díky jeho blízkosti k říční deltě, ale i vzhledem k tomu, že jde o relativně rovnou plochu vhodnou k přistání. Program MSR má na Zemi dopravit vzorky z Marsu pro intenzivní analýzu v laboratořích, kde se bude pátrat po stopách dávného mikroskopického života. Strategické partnerství mezi agenturami NASA a ESA vytvoří několik sond, mezi kterými najdeme i raketu, která odstartuje z povrchu Marsu.

  • Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

    Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

    Vítězslav Škorpík9 komentářů

    Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Premiérový start Vegy-C

    ŽIVĚ A ČESKY: Premiérový start Vegy-C

    Matěj Soukup7 komentářů

    Dlouho očekávaný moment je tu. Nová evropská raketa Vega-C je připravena ke startu na startovní rampě ELA-1 na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Startovní rampa ELA-1, ze které proběhne start, byla upravena tak, aby z ní mohly probíhat starty jak Vegy, tak novější Vegy-C. Při této první misi se bude vynášet družice LARES-2, což je družice, která bude zkoumat zemské gravitační pole a Lense-Thirringův efekt. Dále je družice vybavena 303 odražeči, které mají za úkol odrážet laserové pulsy vysílané různými vysílači. To umožní určit polohu družice s přesností menší než jeden centimetr. Družice bude dopravena na oběžnou dráhu se sklonem 70,16° vůči rovníku a výškou 5 899 × 5 899 kilometrů. Hmotnost družice LARES-2 je 387 kilogramů.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗