Kosmická loď Dragon dorazila k Mezinárodní kosmické stanici, kam přivezla desítky vědeckých experimentů z mnoha oborů. Nyní její mise pomalu končí a Dragon se včera vydal na Zemi. I tehdy byla na jeho palubě věda – na Zemi totiž dovezl vzorky, přístroje i data nasbíraná během pobytu na nízké oběžné dráze. Dnes Vás seznámíme s několika vybranými experimenty, které představují výběr těch nejzajímavějších kousků z celého pestrého spektra nákladu, který Dragon dovezl na Zemi.
Včerejší čekání na poskočení Starship Hopperu se nám překulilo přes půlnoc a nakonec jsme ponocovali do dvou hodin ráno – a skok jsme přitom neviděli. Podle dostupných informací by měl být problém velmi banální – hovoří se o konektoru u elektrických zapalovačů. Ty má motor Raptor celkem 4 – v každém preburneru (předspalovací komoře) najedeme dva zapalovače. Oprava by tedy měla být jednoduchá a zdá se, že bychom se skoku do výšky 150 metrů mohli dočkat ještě dnes. Pokud dáte Starhopperu po dnešním ponocování druhou šanci, rádi Vás přivítáme na našem přenosu.
Velmi často jsme v posledních dnech dostával dotazy, zda budeme česky komentovat poslední skok zařízení Starship Hopper (či Starhopper). Dlouho jsem si nebyl jistý – ostatně okno otevřené od devíti večer do sedmi ráno SELČ nepůsobilo zrovna lákavě. Když se však ukázalo, že by ke skoku mohlo dojít kolem jedenácté večer, rozhodl jsem se této šance využít. Starhopper sice nakonec nevyletí do 200 metrů, ale „jen“ do 150. Vyplývá to z informací od úřadu FAA. Náš článek však vznikl v době, kdy tyto informace nebyly k dispozici. Přijměte však naše pozvání ke komentovanému přenosu, který proběhne dnes večer. Dost možná stojíme na prahu nové éry SpaceX – nenechte si tento okamžik ujít.
Sonda Parker Solar Probe má za sebou první rok ve vesmíru, který se dá označit jako velmi úspěšný. I díky tomu se pozemní týmy rozhodly, že sondě prodlouží fázi sběru vědeckých dat už během třetího průletu perihelem – nejnižším bodem dráhy kolem Slunce, který přijde 1. září. Sonda tedy zapnula svou čtveřici přístrojů už 16. srpna, což je mnohem dříve, než v případě prvních dvou průletů nejnižším bodem dráhy. Jelikož dojde ke stejnému prodloužení i ve fázi vzdalování od Slunce, bude fáze sběru vědeckých dat prodloužena z dosavadních 11 na celkem 35 dní!
Týden uběhl jako pád do černé díry (pro někoho rychle, pro někoho pomalu – záleží, jak se na to díváte), ale pro všechny je přichystán tradiční přehled nejzajímavějších událostí v kosmonautice za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát netradičně ponoříme pod vodu a to ve zcela nových technologických udělátkách. Nahlédneme totiž do přípravy expedice NEEMO NXT. Dalšími tématy budou například další plán na řešení problémů se Sojuzem MS-14, anebo fotografie z posledního startu rakety Delta IV. Přeji vám dobré četní a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Andrew Feustel, Aqua, Chandrayaan-2, Delta IV, ISS, Kosmotýdeník, Měsíc, NEEMO, NEEMO NXT, Norišge Kanaj, Sojuz MS-13, Sojuz MS-14, Thomas Pesquet, ULA 
Dnes v 7:31 SELČ se měla k Mezinárodní kosmické stanici připojit ruská loď Sojuz MS-14. Ta startovala před dvěma dny bez posádky, aby se ověřilo správné fungování rozhraní mezi nosnou raketou Sojuz 2-1a a kosmickou lodí Sojuz. Na jaře příštího roku by totiž tato nová raketa měla vynášet pilotované lodě Sojuz a je tedy potřeba ověřit její spolehlivost. Na palubě se kromě zhruba 600 kilogramů nákladu pro ruskou sekci ISS nachází jen humanoidní robot Fedor (Skybot F-850). Když se však Sojuz začal chystat na připojení k modulu Poisk, objevil se problém.
Stavba evropského vozítka, které má příští rok vyrazit k Marsu v rámci evropsko-ruské mise ExoMars 2020 je po stránce vědeckých přístrojů kompletní. Do roveru již byly instalovány jak kamery, které budou poskytovat zajímavé snímky, tak vrtačka, která má odebírat vzorky z hloubky pod povrchem i palubní laboratoř. Stavba vozítka, které vzniká ve městě Stevenage ve Velké Británii, kde sídlí firma Airbus Defence and Space se již pomalu chýlí ke konci. Rover nyní dostal kamerový systém PanCam, která je umístěna na stožáru a má zajišťovat fotky z výšky dva metry nad terénem. Tato kamera bude denně využívána k vědeckému výzkumu – pozemní operátoři budou na základě jejích snímků rozhodovat, kam se vydat, nebo kde vrtat.
Na čínském blogu china-aerospace.blog se objevil článek od Jeana Devilla, který převzal a komentoval poslední zprávu FutureAerospace – Commercial Space Investment Race, ze které také pocházejí dále uváděné číselné údaje. Originál zprávy v mandarínské čínštině je dostupný na webu – [1] nebo [2].
Čínský NewSpace roste, ale kdo jej subvencuje?
Pozorovatelé kosmického průmyslu obecně uvědomují, že do čínského New Space, který v současné době čítá něco mezi 50 až 100 společností (v závislosti na definici “NewSpace”), se nalévá velký proud investic. Jen v samotném roce 2018 bylo do čínských start-upů investováno 2,1 miliardy čínských jüanů – RMB (cca 300 mil. USD). Ale odkud se tento kapitál bere? Kteří investoři jsou oporou čínského NewSpace? FutureAerospace, v Pekingu sídlící investorská a konsultační společnost, právě publikovala zprávu Commercial Space Investment Race, která nabízí některé odpovědi na zmíněné otázky. Níže jsou uvedeny přeložené hlavní body této zprávy.
Rakety Delta IV pomalu vyklízejí pole, na kterém zářily téměř dvacet let. Zatímco třítrupé těžké rakety Delta IV Heavy ještě pár let budou fungovat, jejich slabší verze, jejichž trup tvoří jediný raketový stupeň, se již dnes odeberou do pomyslné penze. V 15:00 SELČ nás čeká poslední start středně silně Delty IV – na své derniéře má do vesmíru vynést druhý exemplář nejnovější generace amerických navigačních družic GPS, který dostal přízvisko Magellan po známém mořeplavci. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas, přijměte pozvání na náš komentovaný přenos z tohoto loučení.
V lodích Sojuz létají lidé – tvrzení, které se stalo téměř pravidlem. Ale i u něj se najde výjimka – třeba jako Sojuz MS-14, jehož start nás čeká už zítra v 5:38 SELČ. Jelikož momentálně používané rakety Sojuz-FG při vynášení lodí Sojuz brzy nahradí rakety Sojuz 2-1a, je potřeba ověřit, zda tento přechod bude bezpečný. Nikdo samozřejmě nechce riskovat závadu s posádkou na palubě a proto má spolupráci rakety a lodi vyzkoušet Sojuz bez osádky – tedy té lidské. Na palubě najdeme humanoidního robota FEDORa alias Skybot F-850, který má na ISS, kam loď míří, strávit pár týdnů.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
28. srpna 2019 
