NASA
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Přestavba technologického (inženýrského) modelu marsovského roveru OPTIMISM na skutečný lunární rover by podle odhadů mohla NASA stát více než 1 miliardu dolarů. Tento odhad však administrátor NASA důrazně odmítl.
Čína ve středu vyslala na zcela nový typ oběžné dráhy dvojici utajovaných družic a zároveň rozšířila své schopnosti komunikačního přenosu dat prostřednictvím retranslačních družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti K2 Space kontrakt v hodnotě 22,9 milionu dolarů na testování laserových komunikačních terminálů, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly přímý přenos dat mezi družicemi na oběžné dráze.
Společnost Rocket Lab získala další kontrakt od japonské firmy iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země, na uskutečnění několika startů své rakety Electron.
Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman by měl být vypuštěn na konci srpna, tedy o devět měsíců dříve, než bylo původně plánováno.
Společnost K2 Space získala nové financování ve výši 500 milionů dolarů, čímž za pouhých sedm měsíců více než zdvojnásobila svou hodnotu. Výrobce družic se nyní připravuje na přechod od demonstračních misí na oběžné dráze k realizaci velkých komerčních a vojenských zakázek.
Americké vesmírné síly zadaly společnosti SpaceX dvě zakázky na vynesení vojenských družicových konstelací v celkové hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Jde o dosud největší veřejně oznámený soubor misí v rámci programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3.
Americké ministerstvo dopravy navrhuje vyjmout udělování licencí pro komerční kosmické starty z působnosti řady předpisů na ochranu životního prostředí. Tento krok přivítali zástupci kosmického průmyslu, zatímco ekologické organizace jej kritizují.
Společnost Sophia Space 30. července oznámila udělení patentu, který sdílí s Kalifornským technologickým institutem (Caltech). Patent se týká velkých modulárních datových center umístěných ve vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Na Floridu dorazil po téměř třech letech první náklad, který by měl letošní rok odstartovat na Falconu Heavy. Ten má na letošní rok naplánovaných celkem pět startů. První je mise USSF-44, druhá Psyche, třetí ViaSat-3 Americas + Aurora 4A, čtvrtá USSF-52 a poslední pátá USSF-67. A právě druhá zmíněná mise (Psyche) se opět posunula o krok blíže startu. Na Floridu dorazila sonda na přelomu dubna a května a nyní ji čekají závěrečné předstartovní přípravy. Psyche z JPL v Kalifornii zamířila na základnu March Air Reserve Base, odkud byla letecky přepravena na Floridu. Tato mise také bude první, při které bude Falcon Heavy vynášet náklad pro agenturu NASA.

Připravená na další pokus o start k Mezinárodní kosmické stanici ISS se opravená kosmická loď Starliner od Boeingu 4. května vydala k obslužné věži na Mysu Canaveral, čímž začala závěrečná fáze příprav na start, který je zatím plánován na 20. května. Při této testovací misi nebude na palubě žádná posádka, ovšem její úspěch otevře cestu pilotované testovací misi k ISS, která by mohla proběhnout ještě letos, případně v roce 2023. Nosná raketa Atlas V od United Launch Alliance (ULA) by měla startovat 20. května v 0:54 SELČ. Kosmická loď, která bude mít na palubě figurínu astronauta a zhruba čtvrt tuny zásob, by se měla o den později spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí, u které zůstane připojena několik dní. Během té doby se mají ověřovat její systémy a dojde i k přenesení nákladu. Loď se poté oddělí od orbitálního komplexu a odhodí již nepotřebný servisní modul. Znovupoužitelnou návratovou kabinu čeká vstup do atmosféry a sestup na padácích, který bude zakončen měkkým dosednutím do airbagů v oblasti White Sands. Pokud mise OFT-2 odstartuje v plánovaném termínu, mohla by se loď vrátit na Zemi 25. května.

Jak už bývá v poslední době zvykem, tak na floridském kosmodromu je rušno. Vývoz rakety SLS na rampu, starty Falconu 9 s pilotovanými Crew Dragony a nespočet dalších aktivit. Jeden z dlouhodobých zvyků je i vynášení dalších a dalších várek družic Starlink a i tentokrát je to hlavní téma tohoto článku. Na floridské startovní rampě LC-39A je již v pozoru raketa Falcon 9, která vynese další část této konstelace. Bude se jednat o misi Starlink 4-17 a už název mise nám klasicky prozradí, že se bude jednat o 17. várku družic pro takzvanou 4. skupinu. Tato skupina o oddělení od horního stupně obíhá Zemi ve výšce 304 – 317 km a vůči rovníku má sklon 53,2°.

Za účelem pomoci výzkumným modelům klimatických efektů má mise Earth Surface Mineral Dust Source Investigation sledovat složení minerálů, ze kterých se stanou částice polétavého prachu. Ty jsou pak větrem hnány přes kontinenty i oceány a mají na svědomí více věcí než jen zamlženou oblohu, podrážděné plíce nebo nános na automobilech. Takzvaný minerální prach, případně pouštní prach může mít vliv na počasí, urychlovat tání sněhu, nebo hnojit rostliny na souši i v oceánech. Částice ze severní Afriky mohou po celé planetě cestovat tisíce kilometrů a na různých místech ovlivňují rozvoj fytoplanktonu, zásobují živinami amazonské deštné pralesy a zahalují některá města závojem, který zároveň pohlcuje a rozptyluje sluneční světlo.

Americká sonda Juno pořídila přiložený snímek planety Jupiter během svého jubilejního 40. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem této obří planety, ke kterému došlo 25. února 2022. Velká protáhlá tmavá skvrna v levé části snímku je stín, který na povrch planety vrhnul Jupiterův měsíc Ganymed. Zpracování snímku se zvýrazněnými barvami obstaral amatérský nadšenec Thomas Thomopoulos, který využil surová data z palubní kamery JunoCam. V době, kdy byl tento surový snímek pořízen, nacházela se sonda 71 000 kilometrů nad vrcholky oblaků Jupiteru zhruba nad 55. stupněm „jupiteropisné“ šířky. Byla tedy plynné planetě přibližně 15× blíže než Ganymed, který obíhá ve vzdálenosti 1,1 milionu kilometrů.

Firma Rocket Lab v roce 2019 oznámila, že plánuje zachraňovat a opakovaně používat první stupně svých raket Electron. Nyní se tato společnost sídlící v Kalifornii pokusila o vůbec první zachycení prvního stupně za letu. Zachycení samotné bylo sice úspěšné, ovšem pilot vrtulníku si všiml, že se charakteristiky zatížení odlišují od hodnot, které byly pozorovány při předešlých testech. Rozhodl se proto břemeno uvolnit, takže stupeň měkce dosedl na mořskou hladinu. Ale začněme hezky popořádku. Mise pojmenovaná There and Back Again (tam a zase zpátky) odstartovala 3. května v 0:49 našeho času a jejím cílem bylo doručit 34 družic na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 520 kilometrů. Mise původně měla startovat už 19. dubna, ovšem musela být několikrát odložena, protože se čekalo na vhodné počasí pro premiérový pokus o zachycení prvního stupně.

Sestavování nosné rakety Vega-C, která vyrazí na svou premiérovou misi, začalo 15. dubna dopravením prvního stupně P120 na tuhé pohonné látky na vzletovou rampu raket Vega, která se nachází na evropském kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Mimochodem P120 bude létat i na raketě Ariane 6 – buďto ve dvojicích nebo ve čtveřicích (podle charakteru mise) jakožto pomocný urychlovací stupeň. V průběhu 22. dubna došlo k usazení mezistupně na vrchol P120C. Na tomto mezistupni pak bude umístěn druhý stupeň Z40, který je také na tuhé pohonné látky.

Začátek dubnových Vesmírných výzev bude patřit startu českého CubeSatu BDSAT. Další čtyři reportáže budou z ranku pilotované kosmonautiky, konkrétně o misích Axiom-1, Crew-4 a Shenzhou 13. Pilotovaný blok zakončíme dvěma výstupy z ISS do volného prostoru. Poté se podíváme jaká dostala NASA vědecká doporučení na další desetiletí. Pořad zakončí starty družic NROL-85 a Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

V pátek jsme vydali článek o tom, že nás za pár hodin čeká start malé rakety Electron od Rocket Lab. K tomu však nedošlo. Po spoustě odkladů to ale vypadá, že třicet pět minut po půlnoci by mohla tato malá raketa konečně odstartovat. Za odklady mohlo většinou špatné počasí v oblasti záchytu prvního stupně a také Rocket Lab nacvičovala záchyt prvního stupně. U této mise by se firma měla pokusit zachytit na padáku klesající první stupeň helikoptérou Sikorsky S-92. Pokud jste nečetli minulý článek s více informacemi o nákladu a raketě, můžete si ho přečíst zde.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.