Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Po týdnu je tu opět nové vydání Kosmotýdeníku, který vám opět přináší souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát překonání důležitého milníku v přípravách na misi Artemis I. Loď Orion se totiž přesouvá z přípravné budovy do budovy, kde bude započata její příprava na start, která obnáší zejména plnění provozními a pohonnými látkami. Podíváme se i na novinky při testování prototypu lodi Starship a nevynecháme ani let malého raketového stroje New Sheprad. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Některé události v kosmonautice nastávají relativně často, jiné jsou poměrně vzácné. A pak jsou tu události, které se odehrají pouze jedinkrát. V sobotu ve 23:00 našeho času by k takové mimořádné události mělo dojít. Na Stennisově středisku je již rok instalován centrální stupeň rakety SLS – letový hardware určený pro nepilotovanou misi Artemis I, která má odstartovat ještě letos. Před odesláním na floridský kosmodrom ale musí projít ještě poslední zkouškou – zhruba osmiminutovým statickým zážehem. Bude to vůbec poprvé, kdy se najednou zažehnou čtyři motory RS-25. A jelikož centrální stupně raket SLS podobné zkoušky nečekají, máme před sebou opravdu unikátní moment.
Zanedlouho to bude dva pozemské roky a dva měsíce, co na Marsu dosedla sonda InSight. I v marsovském měřítku uběhlo hodně času. Celý rok a jeho další desetinu k tomu. Hlavním úkolem mise bylo proniknout pod povrch Marsu a prozkoumat jeho nitro. Přístrojem, který jí k tomu pomáhá nejvíc, je seismometr SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) a jedním z přístrojů, který se měl pokusit zavrtat do hloubky až několika metrů a měřit změnu teploty směrem k povrchu byl přístroj HP3 (Heat Flow and Physical Properties Package). A právě tento přístroj, kterému se přezdívá „krtek“, to lidově řečeno zabalil. Přesněji řečeno inženýři museli po posledním pokusu o zavrtání do větší hloubky prohlásit, že to je definitivní konec. Mars prostě s jejich krtkem není kompatibilní.
Firma Blue origin si na začátek roku připravila velkou premiéru. 14. ledna okolo 16:45 SEČ by měla ze základny v západním Texasu odstartovat New Shepard na misi NS-14. Průběh letu by měl být srovnatelný s předešlými misemi – nosič dopraví kabinu na suborbitální dráhu, na které by měla být překonána Kármánova hranice. Nosič pak motoricky přistane na vybetonované ploše a kabina se zakrátko snese k zemi na padáku. Přesto bude tento start něčím výjimečný. Vůbec poprvé se totiž v akci představí exemplář označovaný jako NS4, který logicky pokračuje v řadě exemplářů NS1, NS2 a NS3. Výjimečný je v tom, že jde o sestavu nosiče a kabiny, které by měly jednou nést první lidskou posádku.
Od 6. srpna roku 2012, kdy na Marsu přistála zatím poslední pojízdná laboratoř, uplynulo 12. ledna 2021 již 3000 marsovských dní (takzvaných solů). Rover stále funguje a při postupné cestě na horu Mount Sharp pokračuje ve vědeckém výzkumu. Právě průzkumu této 5 kilometrů vysoké hory se vozítko věnuje již od roku 2014. Geology na nejnovějších panoramatických snímcích zaujaly především formace kamenů, které připomínají lavice. NASA nyní snímek představila veřejnosti a jedná se skutečně o luxusní podívanou. Panorama je složené ze 122 fotek, které 18. listopadu 2020 (tedy 2 946. sol pobytu na Marsu) pořídila kamera Mastcam, která se nachází na hlavě vozítka a používá se jako hlavní oko roveru. Poblíž středu obrázku můžeme vidět dno kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Právě v jeho středu se nachází hora Mount Sharp. Na obzoru pak můžeme vidět severní okraj kráteru, v pravé části je pak již vidět horní část Mount Sharp. Ta je známá svými vrstvami hornin, která byly vytvářeny působením jezera před miliardami let.
Na 12. ledna jsou naplánovány hned dvě zajímavé události spojené s firmou SpaceX a obě můžete sledovat živě. NASA TV již zahájila přímý přenos z paluby Mezinárodní kosmické stanice v jehož rámci uvidíme odlet první nákladní lodě Dragon 2 od orbitálního komplexu. „Na její palubě bude více jak 2300 kg důležitého nákladu včetně výsledků vědeckých experimentů. K přistání SpX-21 dojde ve čtvrtek okolo 2:28 SEČ,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. K odletu mělo původně dojít už ve 14:40, ale nakonec byl termín posunut na 15:05 SEČ kvůli lepšímu komunikačnímu pokrytí. Na odlet první americké nepilotované nákladní lodě, která se zvládne od stanice odpojit sama, bude dohlížet astronaut Victor Glover.
Už jen skutečnost uvedená v nadpisu by sama osobě stačila k tomu, aby se daná událost mohla považovat za zajímavou. Je s ní však spojen ještě jeden aspekt, který její zajímavost ještě zvyšuje. Vědecké experimenty z ISS totiž zažijí velmi zajímavou cestu, při které vystřídají kosmickou loď, vrtulník, klasické vodní plavidlo, letadlo a také automobil. 11. ledna okolo 15:25 SEČ se kosmická loď Dragon 2 z mise CRS-21 odpojí od Mezinárodní kosmické stanice, aby o 12 hodin později návratová kabina dosedla do vln Atlantiku. Dragon druhé generace umožňuje oproti generaci první dopravit na Zemi mnohem více vědeckých experimentů a právě mise CRS-21 je prvním případem, kdy se toho dočkáme.
Máme za sebou první kosmický start rakety v roce 2021 a v následujících dnech přijdou samozřejmě další. Na start ve druhé polovině ledna se chystá také firma Rocket Lab, která připravila misi pojmenovanou Another One Leaves The Crust (doslovně přeloženo Další opouští zemskou kůru – ve skutečnosti jde o odkaz na hit Another One Bites the Dust od skupiny Queen). Raketa Electron by měla odstartovat v průběhu desetidenního okna, které se otevírá 16. ledna. Půjde opět o noční start – každý den trvá startovní okno od 8:38 do 8:45 SEČ a poletí se opět ze vzletového komplexu 1 na novozélandském poloostrově Mahia.
I první celý týden roku 2021 se nesl ve znamení zajímavých událostí v kosmonautice. Kosmotýdeník vám proto opět přináší přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto týdnu na poli kosmonautiky událo. V hlavním tématu se podíváme na čtyři vybrané astrofyzikální mise NASA, jejichž výběr byl tak trochu experimentem i pro samotnou NASA. Dále se budeme věnovat nové dohodě mezi NASA a FAA o budoucích právních podmínkách komerčních komických aktivit. Těšit se můžete také na nový snímek nově vznikající rakety Vulcan společnosti ULA a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Americká agentura NASA rozhodla o tom, že dvě vědecké mise, které odhalují záhady Sluneční soustavy a generují nové objevy dostanou možnost pokračovat. Agentura totiž s přihlédnutím k nezávislým externím zhodnocením jejich vědecké produktivity rozhodla o prodloužení jejich služby. Obě mise – Juno a InSight – dokázaly zlepšit naše chápání Sluneční soustavy, ale také nás přinutily klást si nové otázky. Nezávislý hodnotící panel tvořený experty se zkušenostmi z vědecké praxe, ale i ze správy misí či jejich provozu, uznal, že mise Juno a InSight „produkovaly výjimečnou vědu“ a doporučil agentuře obě mise prodloužit.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
