Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ŽIVĚ A ČESKY: Osmá loď HTV čeká na start

Dva týdny – přesně tak dlouho trvalo vyřešit problémy, které se 10. září objevily na rampě kosmodromu Tanegašima. Zhruba tři hodiny před plánovaným startem rakety H-2B se zásobovací lodí HTV-8 se totiž na rampě objevily plameny. Jejich hašení sice trvalo jen chvilku, ale poté následovalo vyšetřování celé mimořádné události. To je již u konce a tak nic nebrání tomu, aby dnes v 18:05 raketa odstartovala vstříc temné obloze. Loď HTV-8 veze na ISS několik tun nákladu včetně další várky nových akumulátorů.

Ruská snaha o metanovou raketu

V roce 2017 Rusko určilo, že projekt Sunkar se stane základem nové generace raket, čímž se zrodil plán na raketu Fenix, později pojmenovanou Sojuz 5, která je dnes známá jako Irtyš. Vývoj však pokračuje i nadále a konstrukční kancelář Progress pracuje na kosmickém nosiči, který by spaloval kapalný metan. Tato raketa byla často označována jako Sojuz 7, přičemž nejčastěji se mluvilo o používání motorů RD-0164. V letošním roce však bylo označení Sojuz 7 použito pro nově navrženou raketu, která má na prvním stupni používat motor RD-180. Podle všeho se zdá, že i přes menší zmatky v pojmenování stále „metanová verze“ žije – aktuálně se ukrývá pod zkratkou RN SPG.

HabEx – dočkáme se giganta pro výzkum exoplanet?

NASA se neustále snaží dodávat astrofyzikům a astronomům mise, které by odborníkům poskytly opět o něco lepší informace o vzdálených objektech vesmíru. Součástí této snahy je i Astro2020: Decadal Survey on Astronomy and Astrophysics, tedy jakýsi sborník úkolů, požadavků a vizí, které by se měly na poli astronomie a astrofyziky rozvíjet v dalším desetiletí. Momentálně se ve fázi koncepčních studií nachází čtyři velké kosmické teleskopy, o kterých jsme psali už před dvěma lety. Dnes se zaměříme na jeden z nich – Habitable Exoplanet Observatory alias zkráceně HabEx.

Záříjová kosmoschůzka 2019

Bělka a Strelka

Jako tradičně poslední středu v měsíci, to jest 25.9.2019, pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část záříjové Kosmoschůzky bude vyhrazena tématu, které v současné době hodně rezonuje a sice aktivitám na Měsíci a v okolí Měsíce, které se týkají nepilotované kosmonautiky. Druhá část představí psy nejen jako kosmonauty, kteří se vydali do kosmu před člověkem, ale zmapuje úlohu psů ve vědě obecně.
Akce začíná v 17:30.

Kosmotýdeník 366 (16.9. – 22.9.)

Máme za sebou další týden nabitý kosmonautickými událostmi, které vám nyní shrne tradiční týdenní seriál Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát vypravíme do Jižní Korey, kde se rodí první jihokorejská družice Měsíce KPLO, která se však potýká s jistými potížemi včetně zvyšující se hmotnosti. Dále zamíříme do jižního Texasu, kde se prototyp lodi Starship dočkal výrazného pokroku ve své stavbě. Nevynecháme ani dění u planetky Ryugu a samozřejmě nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Obřímu centrálnímu stupni SLS chybí už jen motory

Odborníci dokončili několik měsíců trvající postupné spojování hlavních prvků centrálního stupně nové rakety Space Launch System (SLS). Postupně tak v Michoud Assembly Facility in New Orleans vyrostl největší raketový stupeň, jaký NASA postavila od dob legendárního Saturnu V, který dostal Američany na Měsíc. 19. září bylo spojování dokončeno. Stupni, který při startu vyvine tah 900 tun, aby v rámci mise Artemis I vynesl bezpilotní loď Orion k Měsíci, tak chybí už jen poslední velká věc – čtveřice motorů RS-25.

OBRAZEM: Rampa v Kourou se chystá na Ariane 6

Jak už pravidelní čtenáři našeho webu vědí, stavba nové startovní rampy na kosmodromu Guiana Space Centre / Centre Spatial Guyanais alias častěji Kourou, se pomalu blíží ke svému konci. Čas do jejího dokončení se počítá již jen na pár měsíců a proto je již vhodné začít se zkouškami. Inženýři třeba testovali přesun urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky. Právě tyto pomocné bloky zajistí, že se Ariane 6 bez problémů odlepí od startovní rampy – podle cílové dráhy a hmotnosti nákladu se tyto motory použijí buďto dva, nebo čtyři. V rámci zkoušek se samozřejmě nepracuje s plně natankovanými motory. K testům se používá speciální konstrukce, která rozměry odpovídá motorům P120C a pro zvýšení hmotnosti je naplněna vodou.

Druhá rampa pro rakety Electron roste jako z vody

Firma Rocket Lab je v současné době asi nejaktivnějším hráčem na stále se rozšiřujícím poli poskytovatelů malých nosných raket. Tuto roli potvrzuje třeba i skutečnost, jak rychle postupuje stavba startovní rampy na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) na východním pobřeží USA. Dělníci zde nedávno dokončili významný milník na cestě k jejímu zprovoznění a k vypuštění prvního Electronu z území Spojených států. Nedávná instalace startovní konstrukce vzletové rampy na Launch Complex 2 představuje jeden ze závěrečných kroků v rámci stavby nové rampy.

„Supersprcha“ rampy 39B

NASA se drobnými krůčky posouvá vstříc prvnímu startu rakety SLS, která má při třetím startu v roce 2024 pomoci dostat na Měsíc první ženu a dalšího muže. Jedním z významných testů, který je i vizuálně velmi atraktivní, je zkouška vodních chrličů na mobilní odpalovací plošině, ke které došlo na floridské rampě 39B. První test systému proběhl už v červenci a inženýři při něm sbírali informace. Ty pak využili k drobným úpravám, které ověřovali v pátek 13. září. Test měl za úkol prověřit systém pro eliminaci hluku z raketových motorů, který se poprvé v ostrém provozu dostane ke slovu u startu mise Artemis I.

Hayabusa 2 je zpět ze safe módu

Japonská sonda měla 5. září uvolnit do okolí planetky Ryugu sledovací terčíky. Tato akce však musela být odložena, neboť sondu potkaly menší komplikace. Hayabusa 2 je vybavena čtveřicí setrvačníků, z nichž tři slouží k udržení orientace v prostoru. 29. srpna se inženýři pokusili prověřit stav záložního setrvačníku, který byl naposledy použit vloni v říjnu. Data však ukázala nestandardní hodnoty – nadlimitní byla úroveň točivého momentu. Sonda proto automaticky vstoupila do tzv safe modu (bezpečný režim) a čekala na pokyny ze Země. Během této doby nebyla sonda v žádném nebezpečí, protože pozici udržovaly tři setrvačníky. Problém se podařilo vyřešit a proto sonda mohla nastoupit zpět do provozu.