Jako již tradičně, naservírovali jsme vám k nedělnímu obědu pravidelný souhrn nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky, které se udály za poslední týden. Kosmotýdeník vám tentokrát nabídne pohled na přípravy testu únikového systému soukromé lodi Starliner od Boeingu. Podíváme se také na návrat Sojuzu MS-12 a na velmi osobní výpověď amerického astronauta Nicka Hagueho. Zamíříme ale také na Mars a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Boeing, InSight, ISS, Kosmotýdeník, Mars, NASA, SLS pathfinder, Sojuz MS-12, Sojuz MS-13, Sojuz MS-15, Starliner, Starliner (CST-100) 
V nejbližších týdnech bude mít posádka na ISS skutečně nabitý program – čeká na ně celkem deset výstupů do volného prostoru. Dnes přijde první z nich – zhruba ve 13:50 vystoupí Christina Koch a Andrew Morgan do volného prostoru, aby zahájili třetí kolo výměny staničních akumulátorů za nové. Původní nikl-vodíkové akumulátory nahradí nové a výkonnější lithium-iontové, které na stanici před pár dny přivezla japonská loď HTV-8. NASA TV začne vysílat přímý přenos z příprav na výstup už kolem 12:30. V tomto článku najdete vložený přehrávač.
European Rover Challenge je soutěž pořádaná v Polsku od roku 2014. Je součástí tzv. Rover Challenge Series (ve které jsou ještě podobné soutěže z USA, Kanady, Velké Británie a Indie). Konstrukční týmy soutěží v plnění úkolů podobných těm, které rovery budou provádět na povrchu Marsu nebo Měsíce. Soutěž má stimulovat novou generaci inženýrů a poskytuje jim možnost ověřovat si meziroční pokroky v konstrukci roverů. Je to nástroj k rozvoji jejich kompetencí a podporuje jejich budoucí kariéry v kosmickém průmyslu. Podle organizátorů se letošního 5. ročníku účastnilo 29 týmů z pěti kontinentů, z toho 13 polských. Dokonce přijely čtyři týmy z Bangladéše. Jednotlivé týmy byly různě početné – celkem v nich bylo 400 mladých konstruktérů.
Není žádným tajemstvím, že na Měsíci panují rozdílné podmínky. Například dramatické výkyvy teplot, jejichž rozdíly jsou asi nejznatelnější. Toto kolísání značně ztěžuje průzkum robotům, protože aby mohli na povrchu Měsíce vůbec přežít, tak musí být opravdu odolní. Měsíční noc je skutečně krutá. Teplota klesá až na -180 °C . Své o tom ví i indická sestava automatického měsíčního vozítka (Pragyan) a přistávací platformy (Vikram), která se 7. září pokusila přistát v oblasti jižního pólu. Sestava byla navržena především na denní podmínky a dopředu panovala jen velmi malá naděje, že zařízení přežijí i lunární noc a navážou opět spojení. Dnes už víme, že se Indii pokus o přistání na Měsíci nepovedl, ale malou záhadou stále zůstává, proč se to nepovedlo a jak sestupový modul nakonec vůbec skončil. V nedávném rozhovoru pro Times of India uvedl předseda indické kosmické agentury ISRO K. Sivan několik novinek a to nejen o této misi, ale i o dalším směřování indické kosmonautiky. Rozhodl jsem se tedy udělat menší výtah z toho, co v rozhovoru zaznělo a na závěr se podíváme na prozatímní výsledky agentury NASA, která se pokouší lander Vikram také najít.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Čandraján-2, Chandrayaan-2, Indie (ISRO), K. Sivan, Pragyan (rover), Vikram (lander) 
O tom, že na floridský kosmodrom dorazil transportní člun Pegasus s tzv. Pathfinderem, tedy hmotnostní a rozměrovou maketou centrálního stupně nové americké rakety SLS, jsme na našem webu už před pár dny psali, ale v tomto článku se k celé akci ještě vrátíme. Máme totiž k dispozici nové fotografie a videa, díky kterým si můžeme udělat mnohem lepší představu o rozměrech kolosu, který nyní spočívá v útrobách montážní haly VAB. Člun Pegasus připlul na Kennedyho středisko 27. září a v jeho útrobách se ukrýval 64,5 metru dlouhý a 103,5 tuny těžký Pathfinder. Jeho úkolem je prověřit veškeré pozemní vybavení, které přijde do styku s letovým hardwarem. Pozemní personál si na něm může bez rizika závažného poškození vyzkoušet veškeré integrační postupy, které bude provádět s letovým centrálním stupněm.
Že je Mars rover 2020 napěchován zajímavými vědeckými přístroji už od nás víte z předchozích článků o této sondě. O tom, že spektrometr SHERLOC bude tak trochu lupou forenzního detektiva, hledajícího organické stopy na “místě činu” jsme psali tady. Z tohoto zdroje už také víte, že součástí SHERLOCa je i kalibrační terč, obsahující různé materiály, mezi nimiž je též kousek Marsovského meteoritu, který se při této misi vrátí na svou domovskou planetu. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak kalibrační terč SCT (SHERLOC Calibration Target) přesně vypadá a jaké rozličné materiály vlastně obsahuje. K integraci měřicí aparatury SHERLOCa na otočnou hlavici robotické paže došlo v polovině července tohoto roku a v současné době podstupuje rozličné testy v rámci celé sestavy už téměř dokončeného roveru.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost, Technologie Štítky: Mars, meteorit z Marsu, Perseverance, SHERLOC, skafandr 
Analýza výtrysků ze saturnova měsíce Enceladu stále překvapuje – odborníci nyní oznámili, že v nich objevili nový druh organické látky – části aminokyselin. Sonda Cassini, která výtryskem prolétla, je již dávno zničená, ale její data se budou analyzovat ještě hodně dlouho. Masivní hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra Enceladu, který se mísí s vodou z podpovrchového oceánu – poté, co se materiál dostane do volného prostoru, můžeme pozorovat výtrysk vodní páry a ledových zrníček. Nově objevené molekuly obsahující dusík a kyslík kondenzují na těchto zrnkách.
Září nabídlo fanouškům kosmonautiky chvíle napětí při přistávání indického landeru Vikram, které bohužel nemělo sladkou tečku. To SpaceX zahrála na veselejší notu, když představila novinky týkající se projektu Super Heavy – Starship. Bylo jich opravdu požehnaně a tak nesmí ve Vesmírných výzvách chybět. Na ISS už dlouho nebylo tak živo – 26. září počet kosmonautů na stanici dosáhl čísla 9, když se ke stanici připojil Sojuz MS-15 a jeho tříčlenná posádka se přidala ke stávajícím šesti obyvatelům stanice. K ISS se napodruhé úspěšně vydala i japonská zásobovací loď HTV-8. Tyto a mnohé další události vás čekají v záříjovém vydání Vesmírných výzev. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: Chandrayaan-2, HTV-8, ISS, Sojuz FG, Sojuz MS-15, SpaceX, Starship, Super Heavy, Vesmírné výzvy, Vikram (lander) 
Od vydání předchozího přehledu, popisujícího postup příprav na nepilotovanou misi Orionu Artemis I na oběžnou dráhu Měsíce a následnou pilotovanou misi Artemis II, uplynulo čtvrt roku. Co vše se kromě červencové letové zkoušky záchranného systému Orionu odehrálo v programu, v jehož rámci se má za tři roky vydat čtveřice astronautů na oblet Měsíce? V jakém stadiu výroby se nachází exemplář Orionu, určený pro pilotovaný let? Nezaostává za jeho tempem výroba dílů pro druhou nosnou raketu SLS? Tyto a další otázky se pokusíme v dnešním článku zodpovědět.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Artemis, Artemis I, Artemis II, Cesta k Artemis I a Artemis II, NASA, Orion, SLS 
Od posledního startu rakety Electron už uplynul více než měsíc a je tedy čas připravit se na další misi. Na to, že firma Electron dává jednotlivým misím velmi neobvyklé názvy, jsme si už všichni určitě zvykli. Tento trend potvrzuje i devátá mise, která by měla odstartovat mezi 14. a 28. říjnem. Dostala totiž jméno As The Crow Flies – přeložit tento název do češtiny však není jen tak. Otrockým překladem slovo od slovo by to bylo „Letí jako vrána“, ale v angličtině se tento výraz používá i pro označení nejkratší dráhy, která spojuje dvě místa. V takovém případě je vhodným českým ekvivalentem „Vzdušnou čarou“. Ale ta výše uvedená vrána není zvolena náhodně – odkazuje totiž na vynášenou družici.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
6. října 2019 
