Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Posádka Artemis II si podepsala raketu

Astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Koch z USA a Jeremy Hansen z Kanady, kteří tvoří posádku mise Artemis II, svými podpisy ozdobili adaptér OSA, který spojí raketu Space Launch System (SLS) s kosmickou lodí Orion. K tomuto symbolickému činu došlo 27. listopadu na Marshallově středisku v alabamském Huntsville. Zmíněný adaptér OSA se nachází v nejvyšší části rakety SLS, která vyrazí na misi Artemis II s touto čtveřicí astronautů v lodi Orion určené k pilotovanému obletu okolo Měsíce.

60. výročí motoru RL10

Raketový motor RL10 s dlouhým rodokmenem se v pondělí 27. listopadu dočkal významného jubilea. V tento den uplynulo 60 let od chvíle, kdy tento kyslíkovodíkový motor debutoval na horním stupni Centaur. 27. listopadu 1963 se motor RL10 stal prvním motorem spalujícím směs kapalného kyslíku a vodíku, který byl zažehnut v kosmickém prostoru. Ke zmíněné premiéře došlo v době plné změn. Vždyť k atentátu na J. F. Kennedyho uplynulo v době startu pouhých pět dní. Během následujících 60 let se do kosmického prostoru dostalo 522 motorů RL10, přičemž lví podíl na tomto čísle mají lety na raketách Delta a Atlas od United Launch Alliance. Tyto motory totiž najdeme na horních stupních Delta Cryogenic Second Stage a Centaur.

Přístroj AWE posílá první data

Přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment).

V sobotu 18. listopadu ve 20:00 SEČ byla na Mezinárodní kosmické stanici dokončena instalace přístroje AWE. S pomocí dálkově ovládaného manipulátoru Canadarm2 inženýři nejprve vyjmuli AWE z nehermetizovaného nákladového prostoru (trunku) nákladní lodi Dragon 2, k čemuž došlo jen pár dní poté, co tato loď dorazila ke stanici. Následně byl stejný manipulátor využit k usazení AWE na platformu EXPRESS Logistics […]

Stavba teleskopu SPHEREx je v plném proudu

Vizualizace teleskopu SPHEREx

Klíčové části americké mise SPHEREx (Specto-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization, and Ices Explorer) se pomalu začínají sbíhat na jedno místo, aby mohl vzniknout teleskop, který vytvoří mapu vesmíru, jaká tu zatím nebyla. Nový kosmický dalekohled se již pomalu začíná podobat stavu, ve kterém bude, až dorazí na oběžnou dráhu Země, kde začne mapovat celou oblohu. Základní tvar nové observatoře připomíná ze všeho nejvíce asi kravský zvonec, byť na výšku měří 2,6 metru a na šířku dokonce 3,2 m. Tento nezaměnitelný tvar dodávají teleskopu fotonové štíty, které byly sestaveny v čisté místnosti Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii.

Simulace provozu MSOLO a TRIDENT

Tým inženýrů se 2. listopadu podílel na simulačním nácviku zařízení PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Úkolem cvičení, ke kterému došlo v Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku, bylo připravit integrovaný tým pro PRIME-1 (tvořený inženýry, kteří jsou zodpovědní za spektrometr MSOLO (Mass Spectrometer Observing Lunar Operations) a vrtačku TRIDENT (The Regolith and Ice Drill for Exploring New Terrain) od Honeybee Robotics) na provoz zařízení na povrchu Měsíce. Tým se během nácviku věnoval posílání pokynů na zařízení, které se v té době nacházelo v hale patřící firmě Intuitive Machines v Houstonu.

Dlouhý zážeh Ariane 6

23. listopadu prošla nová raketa agentury ESA rozsáhlým plnorozměrovým nácvikem startovních procesů. Pozemní týmy prošly kompletní sekvenci předstartovního odpočtu, po které následoval sedmiminutový plný zážeh motoru centrálního stupně, který bude pracovat i při skutečném letu vstříc oběžné dráze. V rámci této zkoušky však nedošlo k zažehnutí pomocných motorů na tuhé pohonné látky (které jsou pro tyto testy inertní) a Ariane 6 tak zůstala sedět na startovní rampě evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně – přesně tak, jak podle očekávání měla. Zážeh byl sice asi o minutu kratší, než se plánovalo, ale agentuře ESA zřejmě nasbírané údaje stačí.

Kosmotýdeník 584 (20.11. – 26.11.)

Starliner

Pravé nedělní poledne je ideálním časem si shrnout nejzajímavější dění v kosmonautice v právě uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální stav přípravy pilotované komerční lodi Starliner, kterou připravuje na první pilotovaný let společnost Boeing. Stihnou start v avizovaném termínu? A jaké výzvy jsou ještě před společností, aby loď byla bezpečná? V dalších tématech se podíváme třeba na úspěšný severokorejský start, výrobu obytného lunárního modulu anebo statický zážeh rakety Ariane 6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Situace s plutoniem-238 se konečně zlepšuje

Nedávná dodávka plutonia-238 z Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod americké ministerstvo energetiky, do Národní laboratoře Los Alamos představuje kriticky důležitý krok na cestě k dodávkám energie pro budoucí americké kosmické mise, které budou vyžadovat radioizotopové zdroje. Aktuální dodávka obsahovala půl kilogramu oxidu plutoničitého, což představuje největší vyrobené množství  od restartu výroby plutonia-238 před zhruba deseti lety. Jedná se o milník nezbytný k dosažení stabilní produkce průměrně 1,5 kilogramu, což má být dosaženo v roce 2026.

Pokec s kosmonautixem – Listopad 2023

Další měsíc kolem nás prosvištěl neskutečnou rychlostí a opět nám pohled do kalendáře říká, že tu máme poslední pátek v měsíci. To znamená, že nás čeká již 59. díl tradičního seriálu Pokec s kosmonautixem. Klasicky v osm hodin večer začne přibližně dvouhodinový přímý přenos, o jehož obsahu budete rozhodovat Vy, diváci. Stačí, když do chatu na YouTube napíšete nějaký dotaz a my se jej pokusíme co možná nejlépe zodpovědět. Pokud tedy máte čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme u našeho pohodového vysílání.

Testy NASA pro nový marsovský vrtulník

Poprvé v historii byly k otestování budoucího létajícího zařízení využity dvě různé planety. Na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii byl ozkoušen nový rotor, který by se mohl využít na příští generaci marsovských vrtulníků. Zatímco rotory pozemského vrtulníku se v rámci zkoušek dostaly až téměř k rychlosti zvuku (0,95 Mach), americký vrtulník Ingenuity na Marsu dosáhl nových rekordů z hlediska výšky a rychlosti pohybu na Rudé planetě – a to vše ve jménu experimentálních letových zkoušek. „Naše zkoušky pro marsovskou helikoptéru nové generace mají doslova to nejlepší z obou světů,“ vysvětluje Teddy Tzanetos, projektový manažer Ingenuity, ale i vrtulníků z programu Mars Sample Return a dodává: „Tady na Zemi máme veškeré přístrojové vybavení praktickou bezprostřednost, v jakou můžete při testování nových součástí letounu věřit. Na Marsu naopak máte k dispozici skutečné mimozemské podmínky, které byste zde na Zemi nikdy nemohli reálně vytvořit.“ Naráží přitom na řiďoučkou atmosféru a výrazně nižší gravitaci, než je ta pozemská.