Snímkovací spektrometr na palubě družice Tanager-1 od Carbon Mapper Coalition identifikoval úniky metanu a oxidu uhličitého jak v USA, tak i v dalších státech. Data z přístroje navrženého v JPL prezentovala nezisková organizace Carbon Mapper. Za pozornost stály především výrony metanu v Pákistánu a Texasu, ale i výron oxidu uhličitého v Jižní Africe. Údaje pomohou dosáhnout cíle organizace Carbon Mapper, která chce v globálním měřítku identifikovat a měřit bodové zdroje skleníkových plynů.

Družici Tanager-1 pro Carbon Mapper postavila firma Planet Labs PBC a o její vynesení z Vandenbergovy základny se 16. srpna postaral Falcon 9. Družice pak prověřila, že její snímkovací spektrometr založený na technologii vyvinuté v JPL, funguje správně. Jak Planet Labs PCS, tak i JPL jsou členy filantropně financovaného projektu Carbon Mapper Coalition. „První snímky skleníkových plynů z Tanageru-1 jsou úžasné a jsou lákavým příslibem toho, co přijde,“ uvedl James Graf, ředitel průzkumu Země a technologického rozvoje v JPL a dodal: „Tato družice hraje klíčovou roli v detekci a měření emisí metanu a oxidu uhličitého. Mise představuje obrovský skok k řešení emisí skleníkových plynů.“

Data pro pákistánský snímek byla pořízena 19. září nad městem Karáčí a jedná se o zhruba 4 kilometry dlouhý proud metanu vycházející z místní skládky. Carbon Mapper předběžně předpokládá, že tempo uvolňování z tohoto zdroje dosahuje úrovně přes 1200 kg metanu / hodinu. Ve stejný den byla naměřena další zajímavá data nad jihoafrickým Kendalem. Šlo o téměř 3 km dlouhý proud oxidu uhličitého vycházející z uhelné elektrárny. Carbon Mapper v tomto případě předběžně předpokládá, že z tohoto zdroje uniká každou hodinu přibližně 600 tun oxidu uhličitého. Snímek z Texasu byl pořízen 24. září a jde o metanový výron pocházející od města Midland v Permian Basin, což je jedno z největších ropných polí na světě. Carbon Mapper předběžně předpokládá, že z tohoto zdroje unikne za hodinu okolo 400 kg metanu.

V 80. letech pomohli experti z JPL s prvními kroky vývoje snímkovacích spektrometrů v rámci programu AVIRIS (Airborne Visible/Infrared Imaging Spectrometer) a v roce 2022 se dočkali instalace snímkovacího spektrometru EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation), který vyvinuli, na stanici ISS. Nástupce těchto přístrojů, snímkovací spektrometr na palubě družice Tanager-1 dokáže měřit stovky vlnových délek světla, které se odrážejí od zemského povrchu. Každá chemická sloučenina na Zemi a v atmosféře odráží a pohlcuje odlišné kombinace vlnových délek, což vytváří „spektrální otisk prstu“ každé sloučeniny, kterou pak mohou výzkumníci identifikovat. Díky tomu Tanager-1 pomáhá vědcům detekovat a měřit emise s přesností na jednotlivé průmyslové závody. Až se dostane do plného provozu, zvládne Tanager-1 každý den naskenovat zhruba 300 000 kilometrů čtverečních zemského povrchu. Měření metanu a oxidu uhličitého z mise Tanager-1 budou veřejně dostupná na datovém portálu projektu Carbon Mapper.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/08/1-pia26411-tanager-rendering.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/1-pia26416-ghg-plumes-16.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/2-pia26416-ghg-plumes-fig-a-16.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/10/3-pia26416-ghg-plumes-fig-b-16.jpg