Články autora 'Roman Vyhnánek':

Dva čínské starty

V průběhu 3 hodin odstartovala raketa Kchuaj-čou 1A , která vynesla 14. družici Ťin-lin-1 Kao-fen-2A, a nosič CZ-6, který vynesl pět družic Ning-sia-1. 13. listopadu 14:40

Polský nanosatelit k Marsu

Mars

Zkoumání Marsu vesmírnými sondami probíhá již od raných 60. let XX. století. Jejich vysílání závisí na dostupnosti efektivních drah ze Země, na rozvoji techniky a techologie, na případných zpožděních při přípravě jednotlivých sond a nezřídka také na politických rozhodnutích. Nejbližší okno pro cestu k Rudé planetě se otevírá příští rok. Mimo tradiční cestovatele USA (Mars 2020 s roverem v kráteře Jezero) a Evropu s Ruskem (ExoMars 2020 s roverem „Rosalind Franklin“ na Oxia Planum nebo Mawrth Vallis), se na tuto cestu poprvé chystají Číňané (Mars 2020 s orbiterem a roverem HX-1 na Chryse Planitia nebo v regionu Planitia a Elysium Mons). Na svou první cestu se také chystají Spojené arabské emiráty (Hope – al-Amal – Naděje: orbiter), ve spolupráci s univerzitami v USA, s Japonskem a Indií. SpaceX plánuje svou první soukromou misi na rok 2022, s přistáním pravděpodobně někde na pomezí Arcadia Planitia a Amazonis Planitia (uvidíme, co s tím udělá Elonův časový koeficient). Japonci i Indové chystají své vlastní sondy na pozdější termíny (Japonský NICT mikrosondu TEREX v roce 2022 a znovu v r. 2024, stejně jako JAXA sondu MMX a Indové sondu MOM 2), možná někdy v tom období poletí i zatím tajemní Izraelci (po ztroskotání sondy Beresheet prohlásili, že cílí na zatím neidentifikovaný objekt). Zatím poslední oznámili svůj úmysl letět k Marsu Poláci – snad se startem v roce 2022 – během konference Impact mobility rEVolution`19 v Katovicích podepsali dohodu o vytvoření konsorcia, jehož hlavním cílem bude zkonstruovat nanosatelit a vyslat jej na cestu.

11. pracovní den na Měsíci

Vozítko Yutu-2 (Jü-tchu) a lander Chang’e-4 (Čchang-e) zahájily další operace – rover ve 03:45 UTC 22. října, lander potom ve 21:11 UTC. 23. října 15:05

„Národní tým“ pro Měsíc

Blue Origin oznámil spolupráci s Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draperem při vývoji systému k pilotovanému přistání pro program Artemis. 22. října 22:50

Spaceflight poletí s ISRO

Mise PSLV C47, C48 a C49 vynesou ještě letos ze Satish Dhawan Space Center 14 satelitů, mj. Analytical Space, Spire, iQPS a Kleos Space. 21. října 23:50

Soutěž MARS COLONY

Soutěž pořádanou Mars Society vyhrál tým „Star City“ z MIT, druhý byl tým „Twardowsky“ z Vratislavské techniky a třetí „CrowdSpace“ z Ruska. 20. října 19:45

Indické vesmírné start-upy 2

Docela nedávno jsme publikovali článek o indických vesmírných start-upech. Tento článek se na jejich problematiku dívá trochu z jiného úhlu, z pohledu velkého deníku – Times of India. Rostoucí požadavky na malé a relativně levné satelity povzbudily řadu nových start-upů ke zkoumání oblastí, které byly v Indii doposud doménou státních institucí. Nyní v sektoru vesmírných technologií existuje 15 až 20 start-upů –  před lety jich bylo jen pár. Tyto společnosti pracují na řadě řešení, aby náklad i starty byly více ekonomicky příznivé, a také na zlepšení satelitní komunikace. Některé z nich jsou zaměřeny na vývoj pokročilých pohonných systémů. Podle údajů skupiny Tracxn, která provádí průzkumy trhu, se zaposlední tři roky zvýšil tok kapitálu do těchto indických start-upů třikrát. Jen za devět měsíců roku 2019 potom dosáhl 4 mil. USD.

Egyptský kosmonaut poletí na ISS

Prohlásil to bez bližších podrobností ředitel Egyptské vesmírné agentury Mohamed El-Qousy při návštěvě představitelů agentury UAE v Káhiře. 19. října 21:50

ARCA provedla druhý test motoru

Motor LAS 25DI, s elektrickým ohřevem vody používané k pohonu, prošel úspěšně další zkouškou. 18. října 9:15

Arianespace vynese OVZON-3 zřejmě se ztrátou

Koncem srpna jsme informovali o tom, že společnost SpaceX přišla o zakázku na vynesení komunikační družice Ovzon-3, která měla startovat ve 4Q roku 2020 na Falconu Heavy přímo na geostacionární dráhu. 13. října uveřejnil Rich Smith na serveru investičního poradenství The Motley Fool svou úvahu o tom, co asi vedlo švédský start-up Ovzon AB ke změně a o tom, co asi je za nabídkou Arianespace. Ovzon-3 je telekomunikační satelit třídy Legion o hmotnosti 1 500 kg, který od července 2019 staví společnost Maxar Technologies. Ovzon AB tuto změnu oznámila ve své finanční zprávě za první polovinu roku 2019. Původně oznámený start se SpaceX měl stát 90 mil. USD, cena startu s Ariane-5ECA nebyla zveřejněna.