Another Earth
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Společnost Viasat získala kontrakt v hodnotě 14 milionů dolarů na poskytování družicové komunikace za letu pro flotilu dopravních letadel C-37 amerického námořnictva, která používají vyšší vedení.
Společnost Anduril Industries oznámila, že plánuje získat společnost ExoAnalytic Solutions, která provozuje jednu z největších komerčních sítí dalekohledů na světě používaných ke sledování satelitů a vesmírného odpadu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Spojené moduly PPE a HALO kosmické stanice Gateway by mohly dorazit na vysoce eliptickou polární oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce na konci roku 2025. Na této sedmidenní oběžné dráze má stanice přelétávat ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem. Díly obou modulů jsou již ve výrobě – na náhledové fotografii z prosince 2021 jsou díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO. Na stejné oběžné dráze NRHO se má už v létě 2025 v rámci mise Artemis 3 uskutečnit spojení Orionu a lunárního landeru Starship, který má dopravit dva ze čtyř astronautů na týdenní expedici do blízkosti jižního pólu Měsíce.
V minulém dílu jsme přinesli pět fotografií z přípravy Orionu a nosné rakety SLS pro misi Artemis 3. Cílem mise je ve spolupráci s lunárním landerem Starship pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Ke sbírce fotografií nyní přidáváme momentku z přepravy vodíkové nádrže určené pro centrální stupeň rakety SLS pro Artemis 3. Náhledová fotografie k článku byla pořízena 18. ledna 2022 v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans. Zachycuje přesun nádrže z budovy 303 do budovy 451, která se nachází mimo hlavní areál budov. Protože jde o významný milník v přípravě nádrže, připomeňme si její historii.
Program Apollo byl v době studené války jedním z největších počinů lidstva v jeho historii. Současně však předběhl svoji dobu. Po splnění politického úkolu porazit Sovětský svaz a jako první otisknout podrážky bot na Měsíci se záhy stal rozpočtově neudržitelným. Celý program stál po zohlednění inflace 200 miliard dnešních dolarů. Celkem se v rámci programu v průběhu šesti pilotovaných výsadků procházelo po Měsíci všehovšudy dvanáct lidí. Od doby, kdy se astronauti před téměř padesáti lety naposledy procházeli po povrchu Měsíce, prošel robotický průzkum kosmických těles desetiletími technologického pokroku a vědeckých objevů. Vedoucí pozice v kosmonautice však bývá všeobecně spojována s pilotovanou kosmonautikou.
Poprvé od mise Apollo 17 v roce 1972 se v montážní hale VAB nachází raketa a kosmická loď určená pro let k Měsíci. V minulém dílu končil popis příprav na misi Artemis I dodáním adaptéru OSA s deseti CubeSaty do haly VAB. K připojení adaptéru na horní stupeň nosné rakety SLS došlo 9. října. Dne 19. října byl z budovy LASF do haly VAB přepraven Orion a následující den byl připojen na adaptér OSA. Proces utahování tří set šedesáti šroubů k dokončení pevného mechanického spojení byl dokončen 21. října. Následovalo vytvoření funkčního spojení mezi Orionem a SLS a zapnutí systémů Orionu. Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy. Ke krycím panelům obklopujícím Orion bylo proto přisunuto rameno pro přístup posádky a k servisnímu modulu rameno OSMU.
Ve čtvrtek 2. prosince měli novináři možnost navštívit výrobní prostory Thales Alenia Space v Turíně, kde byly vyrobeny díly primární konstrukce obyvatelného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway. Některé jejich fotografie přinášíme v článku. Další fotografie, pořízené z jiných úhlů, jsou v tomto odkazu. Thales Alenia Space potvrdila, že všechny díly jsou letové. Že jde skutečně o díly modulu HALO, dosvědčuje i tento detail. Výroba modulu je tedy v plném proudu a v příštích měsících bude z těchto dílů svařena primární struktura. Po svaření bude následovat kompletace modulu. HALO má být dodán do Spojených států ve 3. čtvrtletí roku 2022. Po příletu by měla pokračovat integrace systémů do modulu, doprovázená testy.
V minulém dílu jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.
Marshallovo středisko kosmických letů zveřejnilo 26. října záměr přechodu programu Space Launch System z fáze návrhu a vývoje do provozního stavu počínaje misí Artemis 5. Součástí záměru je přesun vlastnictví SLS na komerční smluvní subjekt. NASA by poskytovala podpůrnou infrastrukturu a při svých pilotovaných misích Artemis by byla nájemcem služby vynesení Orionu a přidruženého nákladu na translunární dráhu. Vize běžného provozu zahrnuje další vládní i nevládní uživatele služeb rakety. V záměru je zmíněn například nepilotovaný průzkum vnějších planet. Nastíněný model předpokládá, že současný vládou vlastněný a vládou vedený systém se přesune k průmyslovému partnerovi, zatímco NASA si ponechá práva k duševnímu vlastnictví systému. Tento krok má snížit jednotkové náklady na stavbu a umožnit SLS být udržitelným a dostupným systémem.
Maketa modulu HALO kosmické stanice Gateway v měřítku 1:1 ukazuje jeho plánované vnitřní uspořádání. Gateway má na polární oběžné dráze Měsíce NRHO využívat výhody rovnováhy mezi gravitačními poli Měsíce a Země. Tato oběžná dráha umožní nepřetržitý, nerušený výhled na Zemi, což umožní neustálou přímou komunikaci. Dynamika oběžné dráhy NRHO však dosud nebyla žádnou kosmickou misí testována. Demonstrace schopnosti vstoupit na tuto jedinečnou oběžnou dráhu a udržovat ji po dobu přibližně šesti měsíců bude úkolem CubeSatu CAPSTONE. Technologická mise CAPSTONE má být zahájena startem rakety Electron z kosmodromu na poloostrově Mahia Peninsula Severního ostrova Nového Zélandu. V minulém dílu jsme psali o možném odkladu mise z důvodu přísných vládních restrikcí na Novém Zélandu v souvislosti s pandemií COVID-19. K odkladu nyní došlo a novým termínem je nejdříve 19. březen 2022.
O integrovaném modálním testu jsme v první části tohoto dílu psali v čase budoucím. Už dvacet hodin po vydání článku NASA potvrdila, že test probíhá. Po pěti dnech, 29. září, bylo modální testování dokončeno a inženýři začali analyzovat získaná data. Přístupové pracovní plošiny byly přisunuty k nosné raketě a začala také příprava na opětovné přisunutí obslužných ramen z věže mobilní vypouštěcí plošiny. Technici odpojili od rakety simulátor Orionu i testovací adaptér OSA.
Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.