sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Terran Orbital Corporation, dceřiná společnost Lockheed Martin, oznámila na veletrhu SATSHOW 2026 uvedení své nové produktové řady pro sledování hvězd, čímž rozšiřuje rostoucí portfolio komponent a modulů společnosti
Společnost Sift, startup z jižní Kalifornie, který vyvíjí nástroje, jež pomáhají inženýrům porozumět datům z hardwarových senzorů, získal v investičním kole série B 42 milionů dolarů.
Švýcarský startup Pave Space získal 40 milionů dolarů na vývoj orbitálního transportního zařízení, které by mohlo přesouvat družice z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na určenou oběžnou dráhu během hodin.
Agentura NASA je znepokojená pomalým rozvojem komerčních trhů a zvažuje přepracování své strategie na podporu budování komerčních vesmírných stanic, které by nahradily Mezinárodní vesmírnou stanici.
Společnost Redwire oznámila první zakázku na své nové solární panely, kontrakt v hodnotě 12,8 milionu dolarů od společnosti Moog.
Astronstone, jeden z čínských startupů v oblasti vývoje nosných raket, si zajistil nové financování pro přípravu prvního letu své opakovaně použitelné rakety AS-1.
Agentura pro rozvoj vesmíru zpomaluje tempo vypouštění družic na nízkou oběžnou dráhu Země a ustupuje od dřívějšího plánu častého nasazení těchto družic. Důvodem jsou technické problémy se stávajícími druzicemi, které jsou již na oběžné dráze.
Společnost SES objednala od startupu K2 Space prvních 28 družic pro meoSphere, síť nové generace na střední oběžné dráze Země (MEO), která by měla být uvedena do provozu do roku 2030.
Kanadské a mezinárodní organizace mohou přistupovat ke snímkům a službám poskytování úkolů pro družice SpaceEye-T prostřednictvím společnosti Pacific Geomatics Limited, jednoho z prvních autorizovaných uživatelů družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Testovací mise IFT-12 je každým dnem blíže. Zatím sice ještě neznáme její termín, ale SpaceX nás zásobuje pokroky v její přípravě. Mise, při které si odbyde premiéru nová rampa, poprvé poletí raketa, kosmická loď i raketové motory nové generace, si zaslouží velkou pozornost a proto Vás nyní zveme ke sledování přímého přenosu z vývozu cca 70 metrů vysoké rakety SuperHeavy B19 určené právě pro tento let. Raketa v minulých týdnech prošla základními testy ve středisku Massey’s a nyní je převážena z montážní oblasti na novou rampu číslo 2. Přímý přenos zajišťuje YouTube kanál NASASpaceflight.
Nové středisko agentury ESA, které využije umělou inteligenci k pokrokům v družicové konektivitě vzniká ve Spojeném království. Tzv. AI Hub agentury ESA má podporu Kosmické agentury Spojeného království a měl by nabídnout jedinečné prostředí, kde evropské firmy mohou testovat, ověřovat a škálovat inovace využívající AI pro družice a konvergované komunikace, čímž se změní způsob navrhování, integrace a správy sítí. Vývoj AI Hubu byl oznámen tento týden představiteli ESA a Kosmické agentury Spojeného království na Mobile World Congress, což je globální konference o konektivitě konaná v Barceloně.
Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky sondám Evropské kosmické agentury to už víme. Sondy mohou během této fáze sužovat poruchy a horní vrstvy atmosféry se výrazně nabíjí. V květnu 2024 byla Země zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká byla zaznamenána za dvacet let. To způsobilo přebuzení atmosféry naší planety a vyvolalo třpytivé polární záře, které byly vidět až na jihu v Mexiku. Tato bouře zasáhla také Mars. Naštěstí v té době byly dvě evropské sondy (Mars Express a TGO) ve správnou chvíli na správném místě, přičemž radiační monitor na palubě TGO zaznamenal během 64 hodin dávku, která je ekvivalentem 200 „normálních“ dní.
S využitím dat z teleskopu Jamese Webba nasbíraných mezi 18. a 26. únorem mohli experti ze střediska NASA pro studium blízkozemních objektů, které spadá pod Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii zpřesnit dráhu blízkozemní planetky 2024 YR4 a definitivně tak vyloučit možnost, že by mohla 22. prosince 2032 narazit do Měsíce. Z nových dat vyplývá, že planetka 2024 YR4 proletí asi 21 200 kilometrů nad povrchem Měsíce. Tato aktualizace neznamená, že by se oběžná dráha 2024 YR4 nějak měnila. Namísto toho to odráží zlepšenou přesnost chápání toho, kde astronomové očekávají, že planetka v roce 2032 bude.
Řeky v průběhu roku stoupají a zase klesají, ale jak moc? Možná méně, než se dříve myslelo, jak naznačují nová data z americko-francouzské družice SWOT. Ta navíc pomáhá s odhalováním skrytých kontur říčních toků. Dnes však bude především řeč o tom, jak tato družice sledovala zvětšování a zmenšování řek po celý rok v rámci jednotlivých měsíců. Ukázalo se, že tento rozptyl je výrazně menší, než dřívější odhady na základě modelů. Rekordní sucho v Amazonii pravděpodobně ovlivnilo výsledky měření družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography). Zjištění také odhalují nové podrobnosti o podvodní topografii říčních koryt po celém světě.
Rampa 31/6, v posledních letech jediné místo, odkud je Rusko schopno vypouštět pilotované kosmické mise, byla mimo provoz od 27. listopadu loňského roku. Tehdy z této rampy na Ruskem ovládaném kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu startovala raketa s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz MS-28. Ale start s sebou přinesl jedno nemilé překvapení. Proud spalin totiž poškodil rampu, která je branou ruských kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici. Týmy zodpovědné za postartovní úklid rampy a předaly své postřehy na vyšší místa.
Struktury kosmických lodí, které se umí jako tkáně samy zahojit, by mohly být již brzy možné díky špičkové kompozitní technologii. Švýcarské firmy CompPair a CSEM spolu s belgickou společností Com&Sens navázaly spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, aby mohly upravit svůj samohojící produkce z uhlíkových vláken pro využití v kosmické dopravě. Projekt Cassandra (volná zkratka z Composite Autonomous SenSing AnD RepAir) zahrnuje senzory a topné prvky zabudované do kompozitního materiálu z uhlíkových vláken, který by umožnil kosmickým sondám autonomně opravovat prvotní fáze poškození. Cassandra je součástí iniciativy FIRST! (Future Innovation Research in Space Transportation) evropské kosmické agentury, který hledá a testuje inovativní technologie, které přinesou evropské kosmické dopravě výhody. Kompozitní materiály, jako jsou uhlíkovými vlákny vyztužené polymery se ve strukturách kosmických sond používají stále častěji. Tvoří je polymerová matrice vyztužená vrstvou uhlíkových či skleněných vláken. Tím vzniká pevný a přitom lehký materiál odolný vůči korozi. Ovšem kompozitní materiály jsou také náchylné k poškození – především pokud mají opakovaně létat do kosmického prostoru a zpět. Postupem času se začnou malé praskliny zvětšovat. Opravy mohou
Nový snímek z americko-evropského Hubbleova teleskopu zachycuje jeden z vizuálně nejpůsobivějších pozůstatků umírající hvězdy, mlhovinu Kočičí oko, známou též jako NGC 6543. Tato mimořádná planetární mlhovina se nachází v souhvězdí Draka a už desítky let fascinuje astronomy svou vícevrstvou a jemnou strukturou. Pozorování evropské observatoře Gaia určilo, že se mlhovina nachází 4400 světlených let od nás. Planetární mlhoviny dostaly své označení díky svému kulovému tvaru, takže při pohledu přes první teleskopy připomínaly planety. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plyn odhozený hvězdami v jejich závěrečných fázích existence. Právě v mlhovině Kočičí oko byla tato skutečnost poprvé objevena v roce 1864 – zkoumání spektra jejího světla odhalilo emisi jednotlivých molekul, která je charakteristická pro plyn a odlišuje planetární mlhoviny od hvězd a galaxií.
Sonda Carruthers Geocorona Observatory od americké agentury NASA zahájila 1. března svou primární, systematickou, ambiciózní a důkladnou vědeckou misi, která má trvat po dobu 24 měsíců. Sonda, která byla úspěšně vynesena v září 2025, zaměří své specializované, vědecké schopnosti na studium zemské exosféry, rozsáhlého, řídkého a vzdáleného oblaku vodíku, který tvoří nejvyšší, vnější a velmi řídkou část zemské atmosféry. Cesta sondy k tomuto významnému, dlouho plánovanému milníku byla poměrně dlouhá. Po startu, který proběhl 24. září 2025, se sonda Carruthers Geocorona Observatory vydala ke svému cílovému, vzdálenému pracovišti, libračnímu centru L1 soustavy Slunce – Země, kde se usadila 8. ledna. Z této strategické, výhodné pozice, která je vzdálená zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země směrem ke Slunci, bude mít sonda neustálý, přímý a ničím nerušený výhled na zemskou exosféru. Když jsou vodíkové atomy v exosféře ozářeny Sluncem, vydávají jasný, charakteristický a snadno měřitelný ultrafialový svit, kterému se říká geokoróna. Carruthers Geocorona Observatory nese dvojici moderních, citlivých a precizních ultrafialových snímačů – jeden se širokým zorným polem a druhý naopak s úzkým. Ty budou společnými silami
Na náhledové fotografii vidíme, jak světlo prochází přes solární koncentrátor. Snímek byl pořízen 7. srpna 2025 a zachycuje pokroky projektu CaRD (Carbothermal Reduction Demonstration), který cílí na výrobu kyslíku ze simulovaného lunárního regolitu. Stejný postup by se dal využít i u jižního pólu Měsíce. Pro tuto zkoušku tým integroval solární koncentrátor, zrcadla a software. Po testování potvrdil výrobu oxidu uhelnatého.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
