Dušan Majer

  • Sojuz vynesl íránskou snímkovací družici

    Sojuz vynesl íránskou snímkovací družici

    9. srpna v 7:52 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat. Na oběžnou dráhu mířila íránská družice Chajjám (Khayyam) a 16 CubeSatů pro různé instituce a univerzity. Start měl původně proběhnout už v létě roku 2021, ale z mnoha důvodů se posouval. Družice Chajjám dostala svůj název po perském matematikovi z 12. století. O jejím družicovém základu existují dvě teorie. Zatímco portál Nasaspaceflight zmiňuje, že by Chajjám mohl vzniknout na základě Alpha-ES od NPK-Barl, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zase prezentuje možnost, že základem je v tomto případě platforma Razbeg.

  • Raketa Antares se zbaví ruských motorů

    Raketa Antares se zbaví ruských motorů

    Když raketa Antares začala v roce 2013 létat, poháněly její první stupeň dva raketové motory AJ-26, což byly lehce upravené desítky let staré sovětské motory NK-33. Tato první verze raket Antares měla označení 110, dílčí vylepšení pak přinesly verze 120 a 130 – motory prvního stupně však zůstávaly. Když však 28. října 2014 raketa Antares pár sekund po startu na misi CRS Orb-3 explodovala, byla vina právě v raketovém motoru prvního stupně. Antares pak neletěl skoro dva roky – 17. října 2016 poprvé odstartovala vylepšená varianta 230. Změna prvního čísla znamená, že došlo k výměně raketových motorů. Volba tehdy padla na dva ruské motory RD-191, které prošly drobnými úpravami a dostaly označení RD-181. Jenže ani u nich to neskončí. Raketu Antares čeká již podruhé změna raketových motorů na prvním stupni.

  • Testy antény pro Europa Clipper

    Testy antény pro Europa Clipper

    Hardware pro sondu, která se vydá na dlouhou cestu, aby studovala vodní svět ve vnějších částech Sluneční soustavy, letos prošel druhým kolem testů, které proběhly na Langleyho výzkumném středisku ve městě Hampton ve Virginii. Vysokozisková anténa (HGA) je určena pro sondu Europa Clipper, která provede skoro 50 průletů kolem jupiterova ledového měsíce Europa. Zkoušky se odehrály v laboratoři ETR (Experimental Test Range) nejprve během března a dubna a poté pokračovaly v červnu a červenci. Výzkumníci během těchto testů prověřovali schopnost antény přesně vysílat data ze sondy k Zemi. Mezi oběma fázemi testů na Langleyho středisku byla anténa HGA odeslána na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Tady na ni čekaly vibrační a termálně-vakuové zkoušky. Jejich úkolem bylo prokázat, že anténa odolá jak chvění při startu, tak i extrémním teplotám v kosmickém prostředí.

  • Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery od programu Apollo dodnes

    Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery od programu Apollo dodnes

    V rámci lunárního programu Apollo využila NASA zkušeností z minulých let a vsadila na upravené fotoaparáty od švédské firmy Hasselblad. Přístroje této značky se objevovaly i na prvních letech amerických raketoplánů. V jejich éře navíc postupně nastoupila digitalizace fotoaparátů, která se nevyhnula ani těm kosmickým. V současné době jsou tyto přístroje již naprosto běžnou součástí kosmických letů a na stanici ISS je jich hned několik.

  • Čtvrtek bude překypovat starty

    Čtvrtek bude překypovat starty

    Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?

  • Má utajená ruská družice za úkol inspekci jiných družic?

    Má utajená ruská družice za úkol inspekci jiných družic?

    1. srpna ve 22:25 odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1v. Náklad s označením Kosmos-2558 byl dopraven na sun-synchronní oběžnou dráhu. O úkolech nákladu nevíme z oficiálních zdrojů nic, jelikož družici (případně družice) spravuje ruské ministerstvo obrany, které k jejímu účelu nic bližšího neuvedlo. Samotný název Kosmos je generickým označením, které se v bývalém Sovětském svazu používalo pro různé druhy družic včetně armádních a Rusko tento postup převzalo. Jedná se o ruský ekvivalent amerického značení USA-číslo, které se využívá u utajených družic. Vůbec první družice Kosmos (také označovanou Sputnik 11) byla vypuštěna v březnu 1962. Označení Kosmos a pořadové číslo se používá za situace, kdy není žádoucí, aby se prozradil skutečný název a určení nákladu.

  • V Brně otestovali páteř teleskopu PLATO

    V Brně otestovali páteř teleskopu PLATO

    Pokud se nic nepokazí, měla by v roce 2026 odstartovat evropská mise PLATO. Nosná raketa Ariane 64 ji pošle vstříc libračnímu centru L2 soustavy Slunce – Země, kolem kterého bude tento jedinečný teleskop obíhat. Úkolem mise PLATO bude s využitím tranzitní metody sledovat až jeden milion hvězd. V naměřených datech se budou vyhledávat kamenné exoplanety, které by mohly mít rozměry podobné naší planetě. Na tomto atraktivním projektu se pracuje v několika evropských státech, Českou republiku nevyjímaje. Inženýři z firmy OHB Czechspace společně s kolegy z Leteckého ústavu Vysokého učení technického v Brně provedli v červenci speciální zátěžovou zkoušku. Ta měla ověřit, jestli nosná válcová konstrukce, která funguje jako páteř celé konstrukce, odolá zátěži, kterou zažije při startu rakety.

  • Přístroj EMIT už posílá první data

    Přístroj EMIT už posílá první data

    Poté, co byl přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) dopraven na ISS lodí Dragon 2 v rámci msie CRS-25, došlo k jeho instalaci na vnější plášť orbitálního komplexu. Pozemní tým nezahálel a přistoupil k aktivaci zařízení, které už poslalo svůj první snímek Země. Milník označovaný jako „first light“ (doslova přeloženo první světlo) proběhl 27. července ve 4:51 SELČ v době, kdy stanice prolétávala nad západní Austrálií. EMIT postavený v jihokalifornské Jet Propulsion Laboratory se zaměřuje na mapování složení minerálního prachu v suchých oblastech Země, aby bylo možné lépe porozumět tomu, jak prach ovlivňuje ohřívání a ochlazování klimatu. Přístroj měří stovky vlnových délek světla odraženého od materiálů na Zemi. Odlišné látky odráží jiné vlnové délky světla, což vytváří jedinečný spektrální „otisk prstu“. Když tato data sbírá snímkovací spektrometr a výsledky analyzují zkušení výzkumníci, mohou odhalit, z čeho je materiál tvořen.

  • Jihokorejská lunární sonda je natankována

    Jihokorejská lunární sonda je natankována

    Jihokorejská sonda, která by měla tento týden odstartovat z Mysu Canaveral, již byla naplněna pohonnými látkami, které bude potřebovat k domanévrování na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, kde má fotografovat a provádět další vědecký výzkum. Sonda dříve označovaná jako KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) má odstartovat 5. srpna v 1:08 SELČ na raketě Falcon 9. Sonda samotná dorazila na Mys Canaveral 6. července. Před pár dny manažeři mise uvedli, že start byl o dva dny posunut, aby měli inženýři ve SpaceX čas navíc k provedení dodatečných prací na nosné raketě.

  • Přípravy na evropskou sondu k Venuši

    Přípravy na evropskou sondu k Venuši

    Evropská sonda EnVision má provádět optické, spektrální i radarové mapování sesterské planety naší Země. Jenže než se tahle sonda o velikosti dodávky dostane do práce, bude muset provádět takzvaný aerobraking – snižování své oběžné dráhy pomocí tisíců průletů skrz horkou a hustou atmosféru planety Venuše, což potrvá zhruba dva roky. Evropská kosmická agentura ESA nyní na svém jedinečném testovacím středisku ověřuje vlastnosti kandidátských materiálů. Testuje u nich, zda dokáží bezpečně odolávat popsanému náročnému procesu „atmosférického surfování“.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗