Dušan Majer

  • Relativity Space a Impulse Space chtějí letět k Marsu

    Relativity Space a Impulse Space chtějí letět k Marsu

    Společnost Impulse Space oznámila, že si k vynesení první komerční mise k Marsu vybrala raketu Terran R od firmy Relativity Space. V rámci uzavřeného partnerství má firma Relativity Space obstarat vynesení přeletového a přistávacího modulu od firmy Impulse Space. Ke startu by mělo dojít z floridského Mysu Canaveral, přičemž dohoda uvádí, že platí do roku 2029. První startovní okno se otevírá na přelomu let 2024 a 2025 a měla by se využít plně znovupoužitelná raketa Terran-R, která by startovala z rampy SLC-16 na Cape Canaveral Space Force Station. Terran-R má uvést náklad na dráhu mířící k Marsu. O několik měsíců později se přeletová část oddělí od přistávacího modulu. Ten díky ochrannému tepelnému štítu přečká průchod atmosférou a pokusí se o motorické přistání na povrchu rudé planety.

  • Termín startu mise Artemis I

    NASA u příležitosti výročí přistání mise Apollo 11 na Měsíci oznámila, že se o premiérový start rakety SLS pokusí poprvé 29. srpna. Dvouhodinové okno se otevře ve 14:33 SELČ. 21. července 0:05

  • Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

    Falcon Heavy vynese důležitý teleskop

    NASA oznámila, že k vynesení teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope využije služeb firmy Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX). Tento dalekohled je přitom velkou kosmickou misí s nejvyšší prioritou, který byl doporučen v roce 2010 v analýze astronomických a astrofyzikálních experimentů, která přichází jen jednou za deset let. Celkové náklady NASA na vynesení observatoře činí 255 milionů amerických dolarů, což obnáší jak služby spojené se startem, tak i další přidružené náklady. Start samotný je aktuálně plánován na říjen roku 2026, přičemž Falcon Heavy odstartuje z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

  • Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

    Firma RFA pokračuje v testech motoru Helix

    Společnost Rocket Factory Augsburg (zkráceně RFA) byla založena v roce 2018 s cílem umožnit obchodní modely vytvářející ve vesmíru data pro lepší monitorování, ochranu a propojení naší planety. V této souvislosti je cílem firmy RFA nabízet služby v podobě vynášení nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země i mimo ni a to s týdenní frekvencí za bezkonkurenční ceny. Společnost chce nejen snížit náklady na start v kosmickém průmyslu, ale také rozšířit okruh zájemců. To rozhodně nejsou skromné plány. Pomoci s jejich realizací má raketa RFA ONE, která chce vsadit na tři základní předpoklady. Tím prvním jsou služby zaměřené na zákazníka s důrazem na přesné doručení nákladu s vysokou úrovní flexibility misí v orbitální fázi. Druhým předpokladem jsou silně konkurenceschopné ceny umožněné technologií uzavřeného pracovního cyklu raketového motoru a třetím je využívání průmyslových komponent a nízkonákladových struktur.

  • Odklad roveru VIPER

    Odklad roveru VIPER

    Program CLPS (Commercial Lunar Payload Services) umožní zajištění lunárních dodávek od amerických společností pro užitečné zatížení, které rozšiřuje možnosti vědy, průzkumu nebo komerčního rozvoje Měsíce. Skrze program CLPS si agentura NASA u společnosti Astrobotic z Pittsburghu objednala doručení vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) na povrch Měsíce, kde bude hledat vodní led a další suroviny. Tyto poznatky umožní lépe porozumět původu a rozložení vody na Měsíci. Bude také možné určit, jak nejlépe tyto zdroje vytěžit pro budoucí pilotované průzkumné mise. Původně se očekávalo, že firma Astrobotic doručí VIPER na Měsíc v listopadu 2023, ovšem NASA nyní požádala firmu Astrobotic a tým zodpovědný za misi VIPER o změnu termínu doručení roveru k lunárnímu povrchu na listopad 2024.

  • Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

    Vztahy Země a Slunce prozkoumá CubeSat

    Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.

  • SLS v hale VAB nezahálí

    SLS v hale VAB nezahálí

    Během závěrečných příprav rakety SLS na misi Artemis I proběhlo i hledání zdroje netěsnosti vodíkového potrubí, která se objevila během poslední zkoušky WDR. Ukázalo se, že jde o uvolněný díl na vnitřní stěně motorové sekce rakety, kde se připojuje přívodní potrubí zkapalněného vodíku. Díl označovaný jako collet má tvar kruhu s rozměrem přibližně sevřené pěsti a během sestavování pomáhá navést rychlospojku na správné místo. Týmy tento díl opraví, ale nejprve musí vstoupit do motorové sekce. Souběžně s touto činností probíhají i další plánované činnosti, které souvisí s předstartovní přípravou. Technici již vyměnili těsnění na rychlospojkách stojanů TSMU (tail service mast umbilical) a čeká na ně opětovné připojení spojovací desky, k čemuž ale dojde, až bude opraven uvolněný collet.

  • Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

    Zážeh pro budoucí motory rakety SLS

    Na základně firmy Northrop Grumman v Promontory v Utahu je v těchto dnech hodně živo. Zástupci firmy společně se svými kolegy z agentury NASA tady provádí závěrečné přípravy před zkouškou, která bude stát za to. 21. července má proběhnout statický zážeh plnorozměrového pomocného urychlovacího motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS (Space Launch System). Samotný statický zážeh tohoto testovaného motoru bude představovat nejviditelnější fázi zkoušky FSB-2 (Flight Support Booster 2). Jejím cílem je zhodnotit výrobní procesy, ale i materiály, které mají vylepšit vlastnosti pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro budoucí mise realizované v rámci programu Artemis.

  • ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

    ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

    Jedenáctého července proběhla mise Starlink 3-1 a začalo tak budování třetí slupky tohoto komunikačního systému. To však neznamená, že by další starty mířily pouze do této slupky – ta s pořadovým číslem 4 zatím není plná. Čeká nás tedy období, ve kterém budou družice Starlink vypuštěny při každém startu do jiné slupky – velmi často na střídačku. V neděli 17. července v 16:20 nás tak čeká start, který bude mířit opět na čtvrtou slupku. Celkem 53 telekomunikačních družic v rámci mise Starlink 4-22 vynese první stupeň Falconu 9, který poletí už potřinácté. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

  • CubeSat s laserovou komunikací

    CubeSat s laserovou komunikací

    Na palubě nákladní lodi Dragon 2 v rámci mise CRS-25 vyrazil k Mezinárodní kosmické stanici i CubeSat CLICK A. Tato malá družice spolufinancovaná NASA spadá do programu ELaNa (Educational Launch of Nanosatellites). Na tomto CubeSatu je zajímavé, že má testovat laserovou komunikaci – též se můžete setkat s přídavným jménem optická. Ta nabízí vyšší přenosovou rychlost než běžně používané rádiové metody. První ze dvou na sebe navazujících demonstrací CLICK (CubeSat Infrared CrosslinK), tedy družice CLICK A, má prokázat schopnosti nízkonákladové jednosměrné komunikace z 3U CubeSatu k pozemní stanici s využitím běžně dostupné techniky. Pokud CLICK A uspěje, přijde druhá fáze – dvě družice CLICK B otestují obousměrnou komunikaci.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗