Hardware pro sondu, která se vydá na dlouhou cestu, aby studovala vodní svět ve vnějších částech Sluneční soustavy, letos prošel druhým kolem testů, které proběhly na Langleyho výzkumném středisku ve městě Hampton ve Virginii. Vysokozisková anténa (HGA) je určena pro sondu Europa Clipper, která provede skoro 50 průletů kolem jupiterova ledového měsíce Europa. Zkoušky se odehrály v laboratoři ETR (Experimental Test Range) nejprve během března a dubna a poté pokračovaly v červnu a červenci. Výzkumníci během těchto testů prověřovali schopnost antény přesně vysílat data ze sondy k Zemi. Mezi oběma fázemi testů na Langleyho středisku byla anténa HGA odeslána na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Tady na ni čekaly vibrační a termálně-vakuové zkoušky. Jejich úkolem bylo prokázat, že anténa odolá jak chvění při startu, tak i extrémním teplotám v kosmickém prostředí.
Anténa o průměru zhruba tři metry bude na Zemi posílat data naměřené devíti palubními vědeckými přístroji, které mají studovat atmosféru, povrch i vnitřní strukturu Europy. Vědci mají k dispozici silné důkazy, že by na Europě měl být hluboký podpovrchový oceán kapalné vody, který by mohl potenciálně hostit život. Dokonce by na Europě mohlo být více kapalné vody než na Zemi – a to je Europa menší než náš Měsíc.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
„Do ERT na Langleyho středisku jsme naši HGA poslali, abychom změřili její chování, určili výkon a další parametry vysílaného signálu, ale i přesné zaměření k Zemi,“ vysvětluje Matt Bray, konstruktér a vedoucí inženýr HGA z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v Laurelu, stát Maryland. Anténa HGA pro Europa Clipper bude pracovat na frekvencích, které využívá síť Deep Space Network – v pásmu K na 7,2 a 8,4 GHz a v pásmu Ka na frekvenci 32 GHz. Jak uvádí sama NASA, tyto frekvence jsou výrazně vyšší, než s čím pracuje většina mobilních telefonů. Takto vysoké frekvence nabídnou sondě Europa Clipper dostatečné přenosové pásmo pro vysokorychlostní odesílání vědeckých měření. Data poletí od Jupiteru rychlostí světla a na Zemi dorazí po přibližně 45 minutách.
Zmíněná laboratoř ETR je určena k interiérovým elektromagnetickým zkouškám. Vědci a inženýři tu mohou lépe charakterizovat chování vysílačů, přijímačů, antén a dalších elektromagnetických komponent a subsystémů v řízeném prostředí. Podobných zařízení existuje samozřejmě více, ovšem rozměry, dostupnost a další parametry ETR byly pro testy HGA ideální. Ostatně svými zkouškami tu v roce 2019 procházel už vývojový prototyp HGA (viz náš tehdejší článek). Pokud se nic nepokazí, měl by Falcon Heavy se sondou Europa Clipper odstartovat v říjnu roku 2024.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/lrc-2022-0317-h1_p_europaclipper-000132.jpg
https://www.nasa.gov/…/lrc-2022-0317-h1_p_europaclipper-000124.jpg
