Dušan Majer

  • TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

    TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

    Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.

  • ŽIVĚ: Telekonference o pilotovaném testu Starlineru

    ŽIVĚ: Telekonference o pilotovaném testu Starlineru

    25. srpna v 19:00 SELČ by měla začít tisková konference zástupců agentury NASA a firmy Boeing, na které by měly zaznít nové informace o přípravě na testovací misi CFT (Crew Flight Test) k Mezinárodní kosmické stanici. Půjde o první let lodi Starliner, při kterém budou na palubě lidé. Tato mise má demonstrovat schopnost lodi Starliner od Boeingu i nosné rakety Atlas V od United Launch Alliance bezepečně doručit astronauty na ISS a pak zase zpět na Zemi. V rámci této testovací mise poletí ve Starlineru Barry Wilmore a Sunita Williams, kteří by měli na palubě mezinárodní kosmické stanice strávit přibližně dva týdny. Po úspěšném testovacím letu s astronauty zahájí NASA závěrečný certifikační proces lodi Starliner a souvisejících systémů pro pravidelné mise rotace posádek na ISS.

  • Nová mapa vody na Marsu

    Nová mapa vody na Marsu

    Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli.  Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.

  • Firmy, které připraví fotovoltaiku pro lunární mise

    Firmy, které připraví fotovoltaiku pro lunární mise

    V březnu 2021 jsme vydali článek o tom, že NASA chce ve spolupráci s firmami rozvinout koncept výsuvných fotovoltaických panelů. Agentura nyní vybrala trojici firem, které mají dále rozvíjet práce na těchto panelech, které pomohou napájet nejrůznější prostředky pilotovaného i robotického průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Aby měly tyto prostředky dostatek energie, chtěla by NASA podpořit vývoj panelů, které se umí autonomně vysunout až do výšky téměř 10 metrů a u kterých nebude problém je zase složit pro přesun na jiné místo. „Tyto prototypy poskytnou vhodná řešení pro spolehlivé zdroje energie na Měsíci, což bude klíčové pro úspěch prakticky všech činností, které se budou na povrchu dělat,“ říká Niki Werkheiser, ředitelka oddělení pro dozrávání konceptů v rámci ředitelství kosmických technologických misí na centrále NASA ve Washingtonu a dodává: „Toto vzrušující úsilí hraje klíčovou roli, která doslova pomůže pohánět náš výzkum Artemis v jedinečně náročném prostředí jižního pólu Měsíce.“

  • Abeceda Artemis I

    Abeceda Artemis I

    Dost možná nejvýznamnější start letošního roku se blíží. Pokud nenastane odklad, odstartuje raketa SLS na svou premiérovou misi už 29. srpna, tedy za pouhých 5 dní. Misí Artemis I tak začne program Artemis, který má kromě jiného vrátit člověka na Měsíc. Čekají nás fascinující momenty a nyní stojíme na prahu této nové éry. Vzhledem k významu této události se dá očekávat zvýšený zájem i od lidí, kteří se o kosmonautiku doposud příliš nezajímali. Právě proto jsme připravili tento svým způsobem trochu odlehčený článek, který se pokusí pro náš web nezvyklou formou shrnout základní informace o misi Artemis I a vysvětlit některé výrazy, které s ní souvisí a které mohou nového zájemce o téma zmást. Přesto doufáme, že ani zkušené čtenáře, kteří se tématu dlouhodobě věnují, tento článek neurazí.

  • ŽIVĚ: Super Heavy B7 míří (možná naposledy) na rampu

    ŽIVĚ: Super Heavy B7 míří (možná naposledy) na rampu

    Testovací exemplář Super Heavy B7 prošel v minulých týdnech zkouškami svých motorů a poté se přesunul do montážní sekce. Během zmíněných testů totiž bylo na nosiči usazeno pouze 20 raketových motorů Raptor 2, které tvoří vnější prstenec. Jelikož při startu má být raketa vybavena celkem 33 těmito motory, muselo se zbývajících 13 doplnit. Taková práce se dělá lépe v montážní hale než na startovní rampě a proto nosič na chvíli opustil orbitální startovní rampu. Nyní se však zdá, že jeho pobyt v montážní sekci končí. Před pár desítkami minut bylo na záběrech z místa vidět, že se raketa pohnula. Dá se tedy očekávat, že v nejbližších hodinách dojde k vývozu na rampu a tentokrát už bude na Super Heavy všech 33 motorů Raptor 2. V tomto článku najdete přímé přenosy, které celý vývoz zdokumetují. Každý přenos nabízí záběry z jiných míst, takže si můžete vybrat, který vám v aktuální chvíli přijde nejlepší.

  • Webbův teleskop si posvítil na Jupiter

    Webbův teleskop si posvítil na Jupiter

    Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, že to bude až tak dobré,“ přiznává Imke de Pater, emeritní profesorka University of California v Berkeley a planetoložka. Právě ona vedla pozorování Jupiteru, při kterém spolupracovala s Thierry Fouchetem, profesorem z Pařížské observatoře. Šlo tedy o mezinárodní spolupráci v rámci programu prvotních vědeckých pozorování JWST. Sám Webbův teleskop je mezinárodní misí, na které spolupracují americká NASA, evropská ESA a kanadská CSA. „Je skutečně neuvěřitelné, že můžeme vidět detaily na Jupiteru společně s jeho prstenci, drobnými měsíci a dokonce i galaxiemi na jednom snímku,“ hodnotí de Pater.

  • Huginn: Mise Andrease Mogensena

    Huginn: Mise Andrease Mogensena

    Dánský astronaut Andreas Mogensen se chystá na svůj návrat na palubu Mezinárodní kosmické stanice, ale tentokrát už to bude plnohodnotný půlroční pobyt. Zhruba rok před plánovaným startem v polovině roku 2023 bylo vybráno jméno jeho mise – Huginn. Jméno, které si nakonec zvolil sám astronaut, pochází z norské mytologie – boha Ódina doprovázeli dva havrani Huginn a Munnin. Ti mají symbolizovat lidskou mysl – Huginn myšlenky a Muninn paměť a vzpomínky. Oba ptáci nebyli podle mytologie jen vyzvědači a nosiči zpráv pro nejvyššího boha, ale také sloužili jako jeho důvěrníci a rádcové, jelikož mluvili lidskou řečí. Za úsvitu je Ódin vyslal, aby létali nad celým Midgardem, kde měli sbírat světové znalosti a večer pak sdělovali své poznatky. Paralely mezi dávnými bájemi a pilotovanou kosmonautikou jsou zřetelné – Při svém pobytu na ISS bude Andreas provádět mnoho špičkových vědeckých experimentů a jejich výsledky pomohou zlepšit život lidem na Zemi.

  • Postupné kroky k laserové komunikaci

    Postupné kroky k laserové komunikaci

    Kosmické agentury budou v dalších letech stále častěji používat lasery k posílání dat na Zemi, či od ní. Neviditelné paprsky mohou přenášet velké objemy nejrůznějších dat – od měření až po fotky či videa. Větší množství přijatých dat pomůže rozšířit naše znalosti o vesmíru. Tato technologie se označuje jako laserová komunikace, někdy se můžete setkat i s názvem optická komunikace, ačkoliv lidské oko není schopné spatřit svazky infračerveného záření.

  • Skládání Europa Clipperu nabírá tempo

    Skládání Europa Clipperu nabírá tempo

    Jádro sondy Europa Clipper je nyní v centru pozornosti pracovníků střediska Spacecraft Assembly Facility v kalifornské JPL. Konstrukce sondy o průměru 1,5 metru výšce 3 metry bude po další dva roky v ultračisté místnosti High Bay 1, kde na ni inženýři a technici postupně připojí další části, až vznikne sonda k průzkumu jupiterova ledového měsíce Europa, která má startovat v říjnu 2024. Vědci se domnívají, že by tento ledem obalený měsíc mohl ukrývat rozsáhlý podpovrchový oceán s podmínkami vhodnými pro život. Během téměř 50 průletů kolem Europy bude pestrá paleta palubních přístrojů sbírat data o atmosféře ledového měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Získaná data pomohou vědcům určit hloubku a slanost oceánu, tloušťku ledové krusty, ale i potenciální gejzíry, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do velké výšky.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-136)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗