sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dánský astronaut Andreas Mogensen se dočkal letové nominace na dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Očekává se, že by jakožto pilot lodi Crew Dragon mohl odstartovat v blíže neupřesněném termínu mezi polovinou roku 2023 a začátkem roku 2024 na misi Crew-7, do které je nominována také Američanka Jasmin Moghbeli a Kanaďan Jeremy Hansen, které čeká kosmická premiéra. Andreas kromě toho dostal i nominaci do záložní posádky mise Crew-6. Mogensenovu nominaci 24. března oznámil ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher na národní kosmické konferenci dánského ministerstva pro vysoké školství a vědu. Andreas se tak dočká své první dlouhodobé kosmické mise. Zatím má na svém kontě pouze ani ne desetidenní pobyt na Mezinárodní kosmické stanici z roku 2015, který můžete znát také pod názvem mise Iriss.
S tím, jak je lidstvo stále častěji a intenzivněji ohroženo extrémními projevy počasí, roste význam rychlých a přesných předpovědí. ESA a Eumetsat nyní intenzivně pracují na zajištění nepřetržitého proudu meteorologických dat z družic v dalších desetiletích. Tyto naměřené údaje budou ve srovnání s těmi, které máme dnes, mnohem přesnější a také k nám dorazí rychleji. 23. března se slavil Mezinárodní meteorologický den a Evropská kosmická agentura při této příležitosti oznámila, že první exemplář z nové generace meteodružic, konkrétně Meteosat Third Generation Imager (MTG-I), prošel kritickým souborem testů, což mu otevřelo cestu ke startu plánovanému na prosinec.
Američan Raja Chari a jeho německý kolega Matthias Maurer by se měli ve středu vydat do volného kosmického prostoru. Chari, který zažije druhý výstup v životě, oblékne jakožto velitel výstupu skafandr s červenými pruhy, Maurer, kterého čeká v tomto směru premiéra, bude mít čistě bílý oblek. Jejich výstup by měl v první řadě obnášet instalaci propojek hadic ve ventilovém modulu chladicího systému, ale na dvojici čekají i další úkoly. NASA na svém webu avizovala, že se bude na určená místa vnějšího pláště instalovat tepelná izolace, ale i některé elektronické systémy. Dvojice bude natahovat kabeláž, modernizovat sestavu kamer s vysokým rozlišením a kromě příhradové konstrukce se dostanou i na moduly Kibó a Columbus – dojde třeba k propojení plošiny Bartolomeo, aby na ni v budoucnu mohl manipulátor umístit vědecké přístroje.
Start dalšího českého CubeSatu se nezadržitelně blíží – už letos v červnu by měl Falcon 9 vynést na oběžnou dráhu společně s dalšími družicemi i český CubeSat Planetum-1, za kterým stojí organizace Planetum, která sdružuje pražské hvězdárny a planetárium. Organizátoři se nyní obrací na veřejnost, která má možnost vytvořit pro tuto misi logo. Autor vybraného návrhu kromě dobrého pocitu z výhry i skutečnosti, že jeho jméno bude laserem vygravírováno do letového exempláře. Výherce se navíc může těšit na doživotní volný vstup do všech středisek Planetum (vyjma speciálních akcí jako jsou například koncerty).
Na úterních 13:00 SEČ je plánován start nosné rakety Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M. Tento nosič má startovat z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti a nákladem při této misi bude družice Meridian-M n°20L. Tato telekomunikační družice by měla zamířit na velmi protáhlou oběžnou dráhu Molnija (900 × 39 000 km se sklonem 65° vůči rovníku). Družice programu Meridian-M mají duální režim. Primárně slouží armádní komunikaci, ale využívají se i k civilním účelům. Výrobcem této komunikační družice je výrobní závod ISS Rešetněv a odhaduje se, že družice neváží více než dvě tuny. Jejím úkolem by mělo být zajištění komunikace s loděmi a letouny, které se pohybují v oblasti Severního ledového oceánu, ale i s pozemními stanicemi na Dálném Východě a na Sibiři.
V rámci dlouhodobých snah o navýšení komunikační kapacity systému Deep Space Network (DSN), který funguje tak trochu jako komunikační ústředna pro meziplanetární výpravy, se celý systém dočkal nové antény – celkově své již čtrnácté. Nejnovější přírůstek do rodiny obřích antén agentury NASA umožní inženýrům a vědcům na Zemi komunikovat se stále větším počtem sond, které prozkoumávají Sluneční soustavu. Nová třicetičtyřmetrová anténa se oficiálně označuje jako Deep Space Station 53 (DSS-53) a našli bychom ji u španělského Madridu – na jednom ze tří míst na celém světě, kde má síť DSN svá střediska. Anténa, která již vstoupila do služby, je spravována agenturou NASA díky povolení od španělského Národního institutu letecko-kosmických technologií (Instituto Nacional de Técnica Aeroespacial). Na oslavu dokončení stavby DSS-53 dorazil 16. března i španělský král Filip VI. spolu s dalšími zástupci NASA, Španělska a USA.
Evropská kosmická agentura podpořila vývoj 3D tiskárny IMPERIAL, která dokáže vytvářet produkty výrazně větší, než je ona sama. Překonává tak jednu z častých překážek 3D tisku, tedy omezený výrobní prostor. Takzvané „aditivní výrobní procesy“ jsou mimořádně důležitou technologií, která může usnadnit pilotované mise do vzdálenějších končin od Země. Co se týče této konkrétní 3D tiskárny, byl při jejím vývoji od začátku kladen důraz na její využívání mimo zemský povrch. Inženýři očekávají, že by tato technologie mohla jednou vyrábět struktury, nástroje či náhradní díly, které budou zrovna potřeba.
První exemplář nové americké rakety SLS i s lodí Orion dorazil na rampu 39B Kennedyho střediska na Floridě. Tady na nosič čekají závěrečné zkoušky před jejím startem na bezpilotní lunární misi Artemis I. Tato testovací mise má vyšlapat cestu k návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. „Z tohoto posvátného a historického místa se již brzy vydá lidstvo na novou éru průzkumu,“ uvedl při slavnostním projevu administrátor NASA, Bill Nelson a dodal: „Artemis I prokáže odhodlání a schopnost NASA posunout přítomnost lidí k Měsíci a jednou i dál.“ Raketu usazenou na mobilní vypouštěcí plošině dopravil na vzletovou rampu osvědčený crawler transporter. Zhruba šestikilometrová cesta z haly VAB trvala celkem 10 hodin a 28 minut. Vývoz začal 17. března ve 22:47 SEČ a 98 metrů vysoká a skoro 1600 tun těžká raketa dorazila na rampu 18. března v 9:15 SEČ.
Už vloni, když k ISS vyrazila loď Sojuz MS-19 s herečkou a režisérem, šlo o čistě ruskou výpravu. Tehdejší Sojuz ale na stanici ISS strávil jen pár dní. Sojuz MS-21 je ale jiný – jeho posádku tvoří opět trojice Rusů, ale jejich pobyt na ISS bude trvat zhruba půl roku – čeká na ně nefalšovaná dlouhodobá expedice. Lodi velí Oleg Artěmjev, který vyráží na třetí kosmickou misi. Spolu s ním vyráží na ISS nováčci Denis Matvějev a Sergej Korsakov. A aby toho nebylo málo, tak nás hned v den startu čeká i připojení k ISS – premiéru si v tomto případě odbude vloni připojený uzlový modul Pričal. Jak start, tak i připojení Vám nabídneme v rámci komentovaných přenosů.
Evropská kosmická agentura ESA vybrala na základě výsledků kompetitivních testů tým, který se má pokusit o návrh a stavbu experimentálního zařízení, které by mělo získávat kyslík z materiálů přítomných na povrchu Měsíce. Vítězné konsorcium vedené britskou pobočkou společnosti Thales Alenia Space dostalo za úkol vytvořit malý přístroj, který má pomoci zhodnotit možnosti stavby většího zařízení, které už by bylo určeno k provozu na Měsíci. Takto vytvářený kyslík by se dal použít jako okysličovadlo pohonných směsí různých sond, ale také by jej využili astronauti k dýchání. Jako bonus by tu navíc byly surové kovové materiály využitelné pro další zpracování.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
