Z-Trak Space
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Skupina nových čínských komerčních kosmických společností se pokouší vyvinout kapalinové raketové motory s elektrickým čerpadlem, což naznačuje vznikající nový trend v tomto odvětví.
Společnost Avio USA zahájila výstavbu nové továrny na výrobu motorů na tuhé raketové pohonné látky ve Virginii. Tím posouvá své plány stát se významným dodavatelem v USA v době, kdy Pentagon a obranné společnosti hledají další výrobní kapacity pro rakety a munici.
Společnost AstroForge, která se zabývá těžbou surovin ve vesmíru, plánuje příští rok vyslat kosmickou sondu, která otestuje její schopnost fungovat zcela autonomně s využitím umělé inteligence.
Společnost Meridian Space se oddělila od vývojáře technologií pro kinetické vynášení družic SpinLaunch a nyní hledá další financování na vývoj plochých družic. Podle společnosti by jich bylo možné vynést až 250 najednou na raketě Falcon 9, což by mělo stačit k zajištění globálního širokopásmového pokrytí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika má své starty i další události časově rozloženy velmi nerovnoměrně. Někdy nás zastihne třeba i týden, či déle trvající startovní půst, kdy nemáme žádné komentované přenosy, jindy se jich na nás sype hned několik v krátkém časovém sledu. A právě druhá možnost nás nyní čeká. Takže si povolte opasky, čeká nás pořádný nášup živě a česky komentovaných přenosů. Dnes večer a v noci na zítřek pro Vás chceme připravit hned čtyři živě a česky komentovaná vysílání – Falcon 9 totiž vynese pilotovanou kosmickou loď Crew Dragon, další Falcon 9 poletí na sdílenou misi Transporter-18, Crew Dragon má předvést nejrychlejší přílet k ISS v podání americké kosmické lodě a vše nad ránem zakončí Falcon Heavy, který má vyrazit na misi s utajeným nákladem. Snad tedy nepřijdou žádné odklady.
Inženýrský model sestupové sondy mise DAVINCI (Deep Atmosphere Venus Investigation of Noble gases, Chemistry, and Imaging) od agentury NASA prošel klíčovým testem, který probíhal od 28. srpna do 10. září. Zkouška ukázala, že tento hardware dokáže přečkat extrémní teploty panující na Venuši. Tým mise DAVINCI umístil inženýrský model do pece společnosti Rex Heat Treat v pensylvánském Bedfordu. Jde totiž o jedno z mála zařízení, která dokážou hardware zahřát na teplotu panující na Venuši stejně rychle, jako se bude jednou zahřívat skutečná sonda. Sestupové pouzdro, velké podle NASA přibližně jako gymnastický míč, bylo uloženo do keramikou vyložené komory s opálenými stěnami. Inženýři nastavili ohřev tak, aby teplota během jedné hodiny dosáhla 465 °C. To je stejné tempo, jakým se bude pouzdro ohřívat během svého sestupu k povrchu Venuše.
Pozornost fanoušků kosmonautiky v pondělí 28. září poutal především 14. let rakety SuperHeavy s lodí Starship, přičemž leckdo si vzpomněl i na to, že onoho dne prováděla evropská sonda JUICE gravitační manévr u Země. Jenže v pondělí se také konala tisková konference NASA k programu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing, na které zazněly nové informace o současném stavu i budoucnosti letového programu této pilotované kosmické lodi, kterou v uplynulých letech provází jeden technický problém za druhým.
Evropská kosmická agentura dosáhla dalšího významného milníku ve svém úsilí prohloubit naše chápání dynamických procesů na Zemi a přispět k řešení palčivých environmentálních problémů. Tři návrhy misí – ECO, Keystone a CryoRad – byly vybrány k postupu do další přípravné fáze, což představuje důležitý krok na cestě k realizaci již 12. družicové mise agentury ESA v programu Earth Explorer.
Starship S41 dnes jako první Starship v historii dosáhla oběžné dráhy a podle původního plánu měla kolem země kroužit přibližně devět hodin. SpaceX však před pár desítkami minut oznámila, že mění plány a Starship se má vrátit už tři hodiny po startu. Náš živě a česky komentovaný přenos se tedy také uspíšil. Pokud tedy chcete vidět, jak se bude do atmosféry vracet první Starship, která dosáhla oběžné dráhy, přehrávač přenosu najdete v tomto článku. Deorbitační manévr by mohl přijít kolem 17:00 a přistání v tichém oceánu pak o přibližně půl hodiny později.
Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.
Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené části infračerveného záření, má nově oznámený teleskop PRIMA pomoci s výzkumem širokého spektra vědních oborů spojených s vesmírem. 23. září agentura oznámila novou misi, která má studovat historii a vývoj vesmíru. Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) nyní pokročil do další fáze vývoje. Tento kosmický teleskop je prvním zástupcem nové kategorie astrofyzikálních misí NASA, označované jako Probe Explorers, která patří do dlouhodobého programu NASA Explorers.
10. září odstartoval Falcon 9 z rampy SLC-4E Vandenebrgovy základny na misi USSF-153 s utajeným nákladem. O sedm dní později následoval další start stejného typu rakety, opět ze stejné rampy, tentokrát na misi USSSF-259, také tentokrát s utajeným nákladem. Nyní se již ke startu chystá další Falcon 9. Opět má vzlétnout z jediné rampy, kterou má zatím SpaceX Vandenbergově základně a i tentokrát půjde o utajený náklad pro Kosmické síly Spojených států amerických. Informací o nákladu mise USSF-385 není mnoho, ty oficiální nejsou téměř žádné. Víme jen to, že start proběhne a SpaceX jej bude jako obvykle vysílat živě. My toto vysílání doplníme o český komentář a náš přenos najdete v tomto článku.
Nekončily letní prázdniny náhodou včera? Jak je možné, že už tu máme znovu konec měsíce? Podobné otázky si asi klade více našich čtenářů, ale pohled do kalendáře mluví jasně. Dnes je poslední pátek v září 2026, a to znamená, že nebude chybět tradiční Pokec s kosmonautixem, tentokrát již s pořadovým číslem 92. V osm hodin večer začne na našem YouTube kanálu další přímý přenos, který potrvá jako obvykle okolo dvou hodin. Obsah probíraných témat bude opět na vás, našich divácích, protože v Pokecu s kosmonautixem platí, že dotazy, které napíšete do chatu, rozhodují o tom, na co budeme odpovídat. Pokud tedy máte čas a chuť, budeme moc rádi, když si naše vysílání pustíte a strávíte s námi pohodovou chvilku.
Orbitální raketa RFA One od německé firmy RFA (Rocket Factory Augsburg) je třístupňový nosič, který má startovat z rampy základny SaxaVord ve Spojeném království. Na výšku měří 30 metrů a její průměr činí 2,15 metru. Raketa je momentálně ve fázi vývoje a její provozovatel předpokládá, že nosič v současné konfiguraci zvládne vynést až 500 kg nákladu na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 500 kilometrů. Vývoj rakety RFA One probíhá v německém Augsburgu i s pomocí příspěvku, který Evropská kosmická agentura poskytla v roce 2022 v rámci programu Boost! Dodatek ke smlouvě zajišťuje další spolufinancování ze strany ESA ve výši 2,7 milionu eur na infrastrukturu a testovací kapacity základny SaxaVord na Shetlandských ostrovech ve Spojeném království.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.