U.S. Space Force
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dnes se opět vydáme až na hranice možností současné techniky. Program NIAC cílí na podporu inovativních nápadů, které by jednou mohly změnit obor kosmonautiky, ale zatím jsou na samém počátku dlouhé cesty k praktickému nasazení. Pokud je však budeme chtít za pár desítek let používat, musíme je začít podporovat už nyní. U některých se může v průběhu prvotních analýz ukázat, že jejich nasazení brání nějaká předtím nepředpokládaná překážka. Ale i to je součástí pokroku. Dnes se podíváme na další projekt, který NASA v rámci programu NIAC ocenila a tím mu zajistila prostředky na výzkum a pokroky. Mezi nejzáhadnější objekty v celém širém vesmíru patří obří supermasivní černé díry. Ani po 30 letech výzkumu zatím vědci přesně nevědí, jak tyto objekty vytvářejí svou sílu. K tomuto výzkumu jsou potřeba pozorování v rentgenové části spektra. Špičkové rentgenové snímky z observatoře Chandra (rozlišení ~0.5-1 obloukové vteřiny), ale ani její kvalita nestačí k nasnímání oblastí v okolí supermasivních černých děr, kde dochází k nejenergetičtějšímu chování. Accretion Explorer (AE) je architektura mise, která by mohla přinést průlomové výsledky díky
Evropská obranná agentura EDA (European Defence Agency) uzavřela výzkumnou dohodu ve výši 15,65 milionů EUR s konsorciem, které vede španělská společnost Sener. Cílem kontraktu je navrhnou vojenskou družici specificky optimalizovanou pro velmi nízkou oběžnou dráhu Země (VLEO). Jako VLEO se označuje oblast kosmického prostoru ve výšce zhruba 150 – 350 kilometrů nad zemským povrchem. Fungování na této oběžné dráze s sebou přináší několik výhod, jako je třeba ostřejší snímkování u družic pozorujících Zemi, či zkrácená latence u komunikačních družic. Ovšem tato dráha s sebou nese také nevýhody. Jde především o účinky odporu atmosféry, které v těchto výškách vyžadují neustálé udržování požadované dráhy družice, což zkracuje její celkovou provozní životnost. 13. března agentura EDA oznámila, že přidělila výzkumný kontrakt VLEO-DEF konsorciu 17 firem pod vedením španělského Seneru. Projekt VLEO-DEF je financován pěti členskými státy – Španělskem, Francií, Lucemburskem, Portugalskem a Slovinskem, přičemž v konsorciu jsou zastoupeni členové z každého státu. Očekává se, že projekt bude probíhat 36 měsíců. VLEO-DEF navazuje na dřívější výzkum agentury EDA zaměřený na družice pro velmi nízkou oběžnou
Starty nákladních kosmických lodí Progress většinou nepatří k tématům, která by přitahovala davovou pozornost. Přesto se mezi nimi najdou výjimky, které vyvolají větší zájem než obvykle. A takový případ možná přichází právě není. Na kosmodromu Bajkonur se totiž připravuje start rakety Sojuz-2.1a, která má vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-33. A v čem je ta zvýšená atraktivita? Půjde o první start z rampy 31/6, která byla při zatím posledním startu vloni v listopadu poškozena. Nyní tedy čeká její servisní plošinu doslova křest ohněm. Pokud chcete vidět, jak to rampa zvládne a také, jak začne nová mise vezoucí zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, můžete sledovat náš živě a česky komentovaný přenos.
Tým zodpovědný za přípravu teleskopu Nancy Grace Roman nedávno vystavil observatoř ohlušujícímu hluku, roztřásl ji a také naslouchal jejímu elektronickému hučení. Teleskop s úspěchem prošel všemi třemi zmíněnými testy, které měly potvrdit, že dokáže přečkat podmínky při startu a bude moci fungovat v kosmickém prostoru podle očekávání. Úspěšné dokončení testů udržuje misi na časové ose pro start začátkem letošního podzimu.
Dvojice obrázků, které tvoří náhledový obrázek dnešního článku, zachycují hvězdy souběžně pozorované kosmickým teleskopem SPARCS (Star-Planet Activity Research CubeSat) v v blízké ultrafialové (vlevo) a vzdálené ultrafialové (vpravo) části spektra. Pozorování proběhla 6. února 2026, tedy tři týdny poté, co byl tento CubeSat 11. ledna vynesen raketou Falcon 9. Skutečnost, že na snímku ve vzdálené ultrafialové části spektra vidíme jedinou hvězdu, zatímco fotka v blízké ultrafialové části jich zachycuje několik, nabízí pohled na teplotu těchto hvězd, přičemž ta jedna, která je vidět na obou snímcích, je nejteplejší.
Nezní moc pravděpodobně, že by družice navržená k monitorování pevninského i mořského ledu mohla přesně měřit narušení zemského magnetického pole. Ovšem právě to se letos podařilo evropské družici CryoSat. Je to vzorný příběh technologických inovací v družicích technologiích. Na konci loňského roku dostala mise CryoSat, která slouží již více než 16 let, dálkovou aktualizaci softwaru palubního magnetometru. Tento přístroj byl na družici umístěn proto, aby zajišťoval, že družice obíhá ve správné výšce a že jsou její vědecké přístroje otočeny na správnou část zemského povrchu. Magnetometr tedy byl od začátku provozním přístrojem, který nebyl navržen k vytváření vědeckých dat o magnetickém prostředí v okolí Země.
Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.
Národní mise České republiky na ISS je zase o drobný krůček blíže. Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky a člen oddílu rezervních kosmonautů Evropské kosmické agentury ESA totiž zahajuje třetí (závěrečnou) fázi svého základního výcviku. Stejně jako ve dvou předešlých fázích to ani tentokrát nebude nic snadného. Na Aleše čeká 187 hodin programu, který je rozložen do dvou měsíců a důraz bude kladen především na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze. Jde tedy o další krok na cestě k tomu, aby se občan České republiky vydal na Mezinárodní kosmickou stanici. Dá se předpokládat, že i v této fázi Aleš Svoboda využije své schopnosti z kariéry bojového pilota, ve které je zvyklý pracovat v extrémních podmínkách a rozhodovat se pod tlakem. . Jde o cenné propojení vojenského výcviku, leteckých zkušeností a práce s nejmodernějšími technologiemi. „Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici je příležitostí pro rozvoj moderních technologií a bezpečnostních schopností. Jsem rád, že se na ní může podílet právě armádní pilot Aleš Svoboda, jehož zkušenosti z vojenského letectví jsou pro astronautský výcvik velmi
Americká sonda Parker Solar Probe dokončila 11. března svůj 27. blízký průlet kolem Slunce a opět vyrovnala svůj rekord ve vzdálenosti od slunečního povrchu – 6,2 milionu kilometrů. Tento průlet umožnil sonda provést měření slunečního větru a sluneční aktivity, což přispěje ke schopnostem lidstva porozumět tomu, jak se atmosféra Slunce mění během solárního cyklu. Odolná sonda se 14. března ozvala letovým dispečerům v Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurel v Marylandu – kde byla Parker Solar Probe také navržena a vyrobena – a vyslala signál potvrzující, že její systémy fungují normálně. Sonda PSP, která se pohybovala po dráze kolem Slunce, která omezovala komunikaci se Zemí, byla mimo dosah a fungovala podle plánu autonomně, přibližně od doby měsíc před nejbližším přiblížením i během něj.
Hezkých pár měsíců (od října 2025) nedošlo na ISS k žádnému výstupu do volného kosmického prostoru. Kdybychom navíc hledali zatím poslední výstup ze západního segmentu stanice, museli bychom jít v historii až do května 2025. Nyní ale čekání končí – NASA totiž naplánovala další dva výstupy do volného kosmického prostoru, přičemž první z nich (Americký výstup z ISS s pořadovým číslem 94) je naplánován už na zítřek (18. března) od 14:00 SELČ a měl by trvat přibližně šest a půl hodiny. Do skafandrů EMU se obléknou Američanka Jessica Meir, pro kterou to bude 4. výstup do volného prostoru, a její krajan Christopher Williams, který zažije v tomto směru premiéru. Úkolem dvojice je vystoupit z přechodové komory modulu Quest a připravit energetický okruh 2A na budoucí instalaci svinovacího fotovoltaického panelu iROSA. NASA jako obvykle připravila přímý přenos, který začne už v 11:30.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.