EraDrive
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.
Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.
NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.
Nezisková advokační skupina Space Force Association oznámila plány na vytvoření virtuálního vzdělávacího a analytického centra zaměřeného na zlepšení chápání vesmíru jako vojenské oblasti ze strany amerických představitelů.
Společnost Intuitive Machines bude spolupracovat se společností Telespazio na jejich plánovaných sítích lunárních družic s cílem zajistit interoperabilitu a zlepšit výkon.
Finanční ředitel společnosti SpaceX potvrdil, že společnost zvažuje primární veřejnou nabídku akcií (IPO) již v příštím roce, aby získala peníze na mise na Měsíc a Mars a také na orbitální datová centra.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Během letošního Czech Space Weeku se veřejnosti vůbec poprvé představilo třináct českých vědeckých experimentů. Všechny jsou určené pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy získali rozsáhlé a cenné informace o jednotlivých projektech. Právě z těchto podkladů vychází seriál Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl zaměřený vždy na jeden konkrétní experiment. Texty nesou můj podpis, nejde však o autorskou tvorbu v pravém slova smyslu. Jedná se o upravené oficiální tiskové materiály, které jsou přepracované tak, aby se čtenářům lépe četly. Jednotlivé díly vycházejí v abecedním pořadí. Osmý díl představuje projekt ICARUS ARMOR Next Gen. Nese podtitul Digitální dvojče pro předpovídání kognitivního výkonu (nejen) astronautů. Na jeho přípravě se podílejí UptimAI, Lightly Technologies, VUT v Brně, Mendelova univerzita v Brně, University of Pennsylvania – Experti na lidský kognitivní výkon, Univerzita Karlova – Podpora rozvoje metod měření kognitivní výkonnosti a Axiom Space – Strategický partner se zájmem o budoucí využití výsledků.
K jedné z družic Starlink firmy SpaceX určené k šíření přístupu na internet, se prý před pár dny nebezpečně přiblížil orbitální projektil. Tímto projektilem byla jedna z družic vynesených 9. prosince čínskou raketou Kinetica 1 z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi. Podle společnosti SpaceX se nespecifikovaná družice nebezpečně přiblížila k družici Starlink, což se americké firmě nelíbilo. „Pokud je nám známo, nebyla provedena žádná koordinace ani odstraňování konfliktů se stávajícími družicemi provozovanými na oběžné dráze, což vedlo k přiblížení jedné z vypuštěných družic k družici STARLINK-6079 (56120) ve výšce 560 km na vzdálenost 200 metrů. Většina rizik spojených s provozem v kosmickém prostoru vyplývá z nedostatečné koordinace mezi provozovateli družic – to se musí změnit,“ uvedl na sociální síti X Michael Nicolls, viceprezident Starlink oddělení ve SpaceX.
Mise Swarm od evropské kosmické agentury ESA detekovala během listopadové geomagnetické bouře výraznou, ale pouze dočasnou špičku vysokoenergetických protonů u pozemských pólů. Zajímavé je, že k detekci nedošlo pomocí palubních přístrojů určených k měření zemského magnetického pole, ale díky sledovačům hvězd, kamerám využívaným pro určování orientace družice v prostoru. U mise Swarm došlo k takovému typu objevu vůbec poprvé. Zatímco magnetometry družic Swarm zaznamenaly 12. listopadu magnetické výkyvy desetkrát silnější než obvykle, byly to právě sledovače hvězd, které zaznamenaly dočasný nárůst vysokoenergetických protonů v okolí pólů. Během geomagnetické bouře ve dnech 11. až 13. listopadu byly úrovně toku vysokoenergetických protonů 300krát vyšší než obvykle.
Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že rakety si časy svých startů moc vybírat nemohou, protože na to má vliv celá řada faktorů. Stejně tak je jasné, že Zeměkoule rozdělená do časových pásem bude mít vždycky nějaká část pocit, že jí daný čas nevyhovuje. A v noci na zítřek si tenhle pocit „užije“ Evropa hned dvakrát. V rozestupu necelých tří hodin totiž má dojít ke startům hned dvou orbitálních raket se zajímavými náklady – nejprve japonská raketa H3 vynese navigační družici Michibiki 5 alias QZS-5 a poté se předvede také evropská raketa Ariane 6 s dvojicí evropských navigačních družic Galileo. Oba starty bychom Vám rádi přinesli s českým komentářem v přímém přenosu. Pokud Vám tedy nevadí noční a brzce ranní termíny, moc rádi Vás přivítáme u obou našich živě a česky komentovaných přenosů.
Vůbec poprvé se vědcům podařilo získat čistou rentgenovou detekci chloru a draslíku v troskách bývalé hvězdy. Využili k tomu data z observatoře XRISM, kterou provozuje japonská agentura JAXA s pomocí americké NASA. Přístroj Resolve na palubě teleskopu XRISM detekoval stopy zmíněných prvků v pozůstatku supernovy označované jako Cassiopeia A, či krátce Cas A. Expandující oblak trosek se nachází zhruba 11 000 světelných let od nás v souhvězdí Kasiopeji na severní obloze. „Tento objev nám pomáhá ilustrovat, jak jsou spolu do základů provázaná smrt hvězd a život na Zemi,“ vysvětluje Tošiki Sato, astrofyzik z univerzity Meiji v Tokyu a dodává: „Na noční obloze hvězdy vypadají, jako kdyby se tiše leskly, ovšem ve skutečnosti aktivně vytvářejí materiály, ze kterých se tvoří planety a které umožňují život, jak jej známe. Nyní, díky XRISM, máme lepší představu o tom, kdy a jak hvězdy vytvářejí důležité, ale těžko zjistitelné prvky.“
Přímou konkurenci projektu Starlink od firmy Amazon jsme v posledních letech znali pod názvem Project Kuiper. S tímto jménem proběhlo celkem šest startů – z toho tři na Falconu 9 a tři na Atlasu V. Pokud bychom počítali i testovací misi dvou ověřovacích družic, musíme přidat ještě jeden start Atlasu. Důležité však je, že firma minulý měsíc oznámila, že mění název svého projektu a další mise již budou realizovány pod hlavičkou Amazon Leo. Nový název obsahuje název provozovatele a slovo Leo může odkazovat jednak na latinský název lva, ale i na LEO – Low Earth orbit, tedy nízkou oběžnou dráhu Země, na které tyto družice pracují. Název se změnil, ale číslování zůstalo. Sedmým startem roku 2025 pro budování této sítě bude mise LA-4, tedy bude čtvrtý start Atlasu V pro budování sítě Amazon Leo. Ovšem počasí zatím nevypadá vůbec dobře – slibuje jen 20% pravděpodobnost dobrých podmínek.
Po více než dvě desetiletí si astronomové lámali hlavy nad tím, jak supermasivní černé díry (jedny z nejjasnějších objektů ve vesmíru) mohly existovat méně než miliardu let po Velkém třesku. Běžné hvězdy jednoduše nemohly vytvořit tak masivní černé díry dostatečně rychle. Nyní tým mezinárodních vědců využil data z Teleskopu Jamese Webba a našel v nich první přesvědčivý důkaz, který řeší tuhle kosmickou záhadu: obří hvězdy, které dostaly v angličtině přezdívku „monster stars“, protože vážily jako 1 000 až 10 000 Sluncí (M⊙), existovaly v mladém vesmíru.
NASA vybrala jeden koncept průzkumné mise pro pokračování k letovému designu a další pro prodlouženou fázi vývoje konceptu. Rada Ředitelství vědeckých misí NASA rozhodla, aby projekt CINEMA (Cross-scale Investigation of Earth’s Magnetotail and Aurora) vsotupil do vývojové fáze B, která obnáší plánování a design letových a provozních činností. Hlavní řešitel projektu CINEMA je Robyn Millan z Dartmouth College v Hanoveru, stát New Hampshire. Mise CINEMA si klade za úkol posunout naše chápání toho, jak energie plazmatu proudí do zemské magnetosféry. Tento vysoce dynamický konvektivní proud je nepředvídatelný. Někdy je plynulý, jindy explozivní. Jeho chování ovlivňuje jevy jako jsou rychlé plazmatické výtrysky, globální elektrické proudové systémy, či působivé polární záře.
Nejnovější „oči“ agentury NASA pro průzkum vesmíru, jsou sestaveny. 25. listopadu technici spojili vnější a vnitřní část Teleskopu Nancy Grace Roman, k čemuž využili největší čistou místnost, jaká je k dispozici na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu. „Dokončení observatoře Nancy Grace Roman Space Telescope nás přivádí k rozhodujícímu okamžiku pro agenturu,“ uvedl přidružený administrátor NASA, Amit Kshatriya a dodal: „Přelomová věda závisí na disciplinovaném inženýrství a tento tým krok za krokem, test za testem, vytvořil observatoř, která rozšíří naše chápání vesmíru. Jak se Teleskop Nancy Grace Roman po integraci dostává do závěrečné fáze testování, soustředíme se na precizní provedení a přípravu úspěšného startu jménem globální vědecké komunity.“ Po závěrečném testování se teleskop přesune na Kennedyho kosmické středisko na Floridě, kde v létě 2026 začnou jeho předstartovní přípravy. Observatoř má být vypuštěna v květnu 2027, ale tým má v přípravách náskok a stále se nedá vyloučit možnost vynesení už na podzim 2026. Raketa Falcon Heavy od SpaceX vynese tento teleskop do jeho finální pracovní oblasti jeden a půl milionu kilometrů od Země.
Vyzařování rentgenového záření bývá v kosmickém prostoru obvykle doménou velmi energetických jevů a setkáváme se s ním třeba u horkých hvězd, supermasivních černých děr a podobných objektů. Ovšem v roce 1996 kometa Hyakutake poučila vědce, že dokonce i komety mohou emitovat rentgenové záření. Ovšem navzdory dlouhodobým snahám nebyl nikdy takový signál zaznamenán u mezihvězdného objektu. Tedy, přesněji bychom měli používat minulý čas, protože letošní superstar, mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, si připsala další prvenství. Vědci zjistili, že se odlišuje od dvou svých mezihvězdných předchůdců, 1I/Oumuamua, objevené v roce 2017 a 2I/Borisov z roku 2019. Aktuální mezihvězdný návštěvník je rychlejší, starší, aktivnější a vypadá větší. Nynější pozorování teleskopem XRISM ukazují, že jde také o první mezihvězdný objekt s rentgenovým projevem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.