SpaceForest
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Polský výrobce raket SpaceForest uskutečnil čtvrtý start své suborbitální rakety PERUN a označil jej za dosud nejúspěšnější test tohoto nosiče.
Losangeleský startup Fortastra, který vyvíjí manévrovatelné kosmické zařízení určené k zajištění bezpečnosti na oběžné dráze, získal 30 milionů dolarů v rámci investičního kola série A, které oznámil 8. října.
Společnost Blue Origin oznámila plány na vybudování nového výrobního komplexu v centrální části Texasu. Její zakladatel zároveň uvedl, že firmu může od vstupu na burzu dělit už jen několik let.
Akvizice nízkofrekvenčního rádiového spektra společností SpaceX, která má zlepšit pokrytí službou Starlink Mobile uvnitř budov, by podle analytiků mohla signalizovat zájem firmy získat další frekvence a konkurovat zavedeným gigantům v oblasti pozemních mobilních sítí.
Společnost zabývající se sledováním objektů pod hladinou moře a startup AnySignal zaměřený na kosmickou komunikaci spojily síly s cílem vybudovat nové komunikační propojení mezi podmořskými systémy a družicovými sítěmi. Jejich cílem je usnadnit přenos dat z oceánských hlubin k operátorům kdekoli na světě.
NASA zveřejnila konečnou výzvu k předkládání nabídek pro další fázi svého programu zaměřeného na vývoj komerčních vesmírných stanic. Tím společnostem poskytla určitou úlevu v jedné z klíčových otázek.
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Solar Orbiter, jejíž misi vede Evropská kosmická agentura, prolétla tzv. magnetickou kličkou (anglicky switchback), tedy esovitým záhybem magnetických siločar ve slunečním větru. Analýza charakteristických vlastností vzácně pozorovaných částic uvnitř kličky umožnila vědeckému týmu sondy vystopovat původ tohoto jevu až k povrchu Slunce a odhalit další podrobnosti o slunečním magnetismu, nevyzpytatelném původci nebezpečných slunečních bouří. Slunce má silné a neklidné magnetické pole. Toto pole nejen ovlivňuje dění na samotné hvězdě, ale je také unášeno do okolního prostoru slunečním větrem – proudem horkých nabitých částic (plazmatu), který neustále uniká ze Slunce. Magnetické siločáry se mohou při cestě Sluneční soustavou kroutit, přetrhávat či ohýbat zpět. Sluneční vítr spolu se svým proměnlivým magnetickým polem vytváří celou řadu fascinujících jevů, jejichž studium vědcům pomáhá porozumět dění na naší hvězdě i v jejím okolí. V roce 2022 Evropská kosmická agentura oznámila, že sonda Solar Orbiter zaznamenala záhyb v magnetickém poli slunečního větru, označovaný anglicky jako switchback neboli magnetická klička. Ačkoliv byly tyto jevy v blízkosti Slunce pozorovány mnohokrát, vědci stále diskutují o tom, jak vznikají.
Kosmická loď Dragon 2 s více než 2850 kilogramy nákladu má v úterý 13. října odstartovat na raketě Falcon 9 z rampy SLC-40 na kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station. K jejímu spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí má dojít ve čtvrtek 15. října kolem páté hodiny odpoledne našeho času. Kromě poslední sady nových svinovacích fotovoltaických panelů iROSA je na palubě lodi také vybavení pro výrobu umělých sítnic v mikrogravitaci, které by mohly pomoci zlepšit zrak lidí na Zemi. Součástí nákladu jsou i 3D modely srdeční tkáně pro rozsáhlé testování léků při budoucích misích a materiály pro studium toho, jak v mikrogravitaci vzniká nový typ skla. Nechybějí ani mozkové organoidy, které by mohly pomoci identifikovat cíle pro léčbu neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza. Loď má zůstat u stanice zhruba do poloviny listopadu, kdy se i s výsledky výzkumů vrátí na Zemi a přistane na hladině Tichého oceánu. Předtím ale musí odstartovat a tento okamžik si v rámci našich živě a česky komentovaných přenosů nenecháme ujít. Pokud tedy budete mít v úterý po poledni čas
Stará sovětská družice se na nízké oběžné dráze kolem Země rozpadla na mnoho úlomků. Jde o zatím poslední ze série rozpadů, které zvyšují riziko zásahu dalších družic kosmickou tříští. Společnost LeoLabs, která se zabývá sledováním objektů na oběžné dráze, zaznamenala „událost vytvářející úlomky“ v místě, kde se nacházela sovětská meteorologická družice Meteor 2-7. Stalo se tak při přeletu družice nad jedním z pozorovacích stanovišť společnosti v západní Austrálii. Firma uvedla, že v blízkosti družice vypuštěné v roce 1981 detekovala „desítky fragmentů“.
Někomu to už může začít připomínat trochu ohranou písničku. Start rakety Falcon 9 s 21 družicemi pro vojenskou komunikační síť Tranche 1 se už několikrát odložil, ale podle vyjádření SpaceX jsou raketa i náklad v pořádku a čas navíc dá pracovníkům možnost projít ještě jednou všechny systémy a odstranit blíže neupřesněnou kolizi ve střeleckém sektoru. Aktuálně to tedy vypadá, že Falcon 9 odstartuje nejdříve v sobotu dopoledne. Náš živě a česky komentovaný přenos bude jako obvykle připraven a budeme se těšit na Vaši účast. Závěrečný přehled T1TL-A: Čas a datum startu: 8. října v 9:39 SELČStartovní okno: okamžitéMísto startu: SLC-4E, Vandenberg Space Force Base, KalifornieRaketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1103, který poletí pošesté)Primární náklad: 21 družic pro transportní vrstvu Tranche 1Hmotnost nákladu: neznámáCílová oběžná dráha: nízká oběžná dráha Země, přibližná výška 1000 kilometrů a sklon 81,3° vůči rovníkuPrvní stupeň: první stupeň se pokusí o přistání na betonové ploše LZ-4 Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 9:25 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém
Agentura NASA se pochlubila dalším krokem ve vývoji nového celoskleněného teleskopu pro misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna), tedy kosmickou observatoř navrženou k detekci vlnění časoprostoru, které známe jako gravitační vlny. Společnost L3Harris Technologies má pro NASA navrhnout, sestavit a integrovat nový teleskop. Tento zkušební exemplář, označovaný jako Engineering Test Unit, představuje poslední krok před výrobou letového hardwaru. Mise LISA, kterou vede Evropská kosmická agentura, má odstartovat zhruba v polovině 30. let. NASA se jako partner projektu podílí na dodávkách teleskopů a dalšího klíčového hardwaru a poskytuje také inženýrskou a vědeckou podporu. Cílem mise je lépe porozumět tomu, jak vesmír funguje. Misi LISA bude tvořit trojice sond, které budou na oběžné dráze kolem Slunce následovat Zemi, přičemž budou uspořádány do velkého rovnostranného trojúhelníku s délkou strany 2,5 milionu kilometrů. Každá sonda bude vybavena dvěma teleskopy, které budou vysílat infračervené laserové paprsky ke zbývajícím dvěma sondám a zároveň přijímat jejich signály. Pomocí těchto paprsků budou sondy měřit změny svých vzájemných vzdáleností, v nichž se projeví průchod gravitačních vln. „Tyto změny jsou
Norská vláda má v plánu investovat téměř 650 milionů norských korun (cca 60 milionů Euro) do stavby druhé orbitální startovní rampy na kosmodromu Andøya. Novou rampu má vlastnit stát a bude ji pronajímat komerčnímu provozovateli infrastruktury kosmodromu. Norská ministryně průmyslu a obchodu, Cecilie Myrseth, oznámila plánované investice 30. září na akci konané na norském Ředitelství pro kosmické aktivity. Christian Hauglie-Hanssen, generální ředitel Norské kosmické agentury, později uvedl, že vláda by v návrhu rozpočtu na rok 2027 alokovala prvotní částku 323,3 milionů norských korun. Zbytek plánovaných nákladů má být zahrnut do vládního rozpočtu na rok 2028.
Sonda Hera Evropské kosmické agentury se od svého vypuštění před dvěma roky postupně vzdalovala od Země. Tento stroj, velikostí zhruba srovnatelný s osobním automobilem, se nyní připravuje na svou nejnáročnější operaci od startu: sérii brzdicích manévrů, které zpomalí jeho přílet k cílové dvojplanetce. Hera odstartovala 7. října 2024 z floridského mysu Canaveral, jen krátce před příchodem hurikánu Milton. Od té doby měl řízení sondy většinou na starost Isaac Newton. Její dráhu upravily dva manévry v hlubším vesmíru a průlet kolem Marsu na jaře 2025, který změnil její kurz a zvýšil rychlost.
Předevčírem jsme Vás zvali na úterní odložený start Falconu 9 s 21 družicemi pro systém Tranche 1 Transport Layer, ale šlo pouze o první možný termín startu, který se nakonec SpaceX rozhodla nevyužít. Nyní se zdá, že by ke startu mohlo dojít ve čtvrtek dopoledne. Věřme tedy, že se vše podaří a Falcon 9 si připíše další úspěšný start. Náš živě a česky komentovaný přenos bude připraven, takže pokud máte čas a chuť, budeme rádi, když se k nám připojíte. Závěrečný přehled T1TL-A: Čas a datum startu: 8. října v 9:54 SELČStartovní okno: okamžitéMísto startu: SLC-4E, Vandenberg Space Force Base, KalifornieRaketa: Falcon 9 Block 5 (první stupeň B1103, který poletí pošesté)Primární náklad: 21 družic pro transportní vrstvu Tranche 1Hmotnost nákladu: neznámáCílová oběžná dráha: nízká oběžná dráha Země, přibližná výška 1000 kilometrů a sklon 81,3° vůči rovníkuPrvní stupeň: první stupeň se pokusí o přistání na betonové ploše LZ-4 Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 9:55 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu,
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Během osmi dnů ujel prototyp marsovského roveru pustou krajinou 220 metrů a po celou dobu plnil příkazy vědeckého týmu, který od něj byl vzdálen zhruba 1200 kilometrů. Toto cvičení bylo důležitou přípravou na situace, které mohou čekat evropské vozítko Rosalind Franklin, až v roce 2030 přistane na Marsu. Do zářijového testu se zapojil prototyp roveru pojmenovaný Charlie a zhruba stovka vědců a inženýrů z celé Evropy. Ti společně rozhodovali o tom, jak se má robot bezpečně pohybovat, připravovali vědecké strategie a snažili se dosáhnout co nejlepších vědeckých výsledků. Jejich hřištěm byla rozeklaná kamenitá poušť Tabernas v jihovýchodním Španělsku, která byla vybrána mimo jiné proto, že připomíná krajinu Marsu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.