The Exploration Company
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Družice řady Sentinel-3 z programu Copernicus tvoří jednu z nejvšestrannějších misí pro měření a sledování klimatického systému Země. Tyto družice totiž shromažďují velké množství dat o životním prostředí a významně přispívají k poznatkům, které lidstvo v posledním desetiletí získalo o změně klimatu. Start třetí družice z této série zajistí další přísun těchto cenných informací.
Minulý týden pracovníci firmy Katalyst Space provedli praktické zkoušky a orbitální manévry k otestování schopností své robotické servisní družice LINK. Už dříve jsme informovali, že NASA a Katalyst Space výrazně zredukovaly plány této mise, která měla původně povytáhnout observatoř Swift na vyšší oběžnou dráhu. Problémy družice LINK s řízením své orientace v prostoru však tento plán překazily. Firma Katalyst však pokračuje v demonstraci co možná nejvíce schopností LINKU v kosmickém prostoru, aby nasbírala data využitelná pro budoucí technologie servisování družic a s tím spojené aktivity.
Právě dnes, 9. září, začíná v Paříži dvoudenní Mezinárodní kosmický summit (International Space Summit), který spojí světové lídry, ministry, zástupce průmyslu i astronauty v klíčovém okamžiku pro budoucnost kosmonautiky. Generální ředitel ESA Josef Aschbacher vyzve evropské představitele, aby se zamysleli nad rolí, kterou si Evropa přeje hrát v příští éře průzkumu vesmíru, a nad mírou ambicí potřebnou k jejímu utváření.
Vloni na jaře došlo k mimořádné události. Do České republiky poprvé přiletěl speciálně upravený Airbus A310 s přídomkem Zero-G. Tento letoun poprvé umožnil nad územím ČR simulovat podmínky kosmického letu při snížené gravitaci a mikrogravitaci na palubě letadla s velkým průměrem trupu. Letu se tehdy zúčastnilo 26 mladých lidí z celé ČR, kteří si odnesli skvělé zážitky a později se stali ambasadory projektu Česká cesta do vesmíru. Jelikož se akce setkala s velkým úspěchem, rozhodli se organizátoři vybrat další posádku. Ano, speciálně upravený Airbus A310 Zero-G se vrátí do ČR příští rok v dubnu, aby umožnil dalším mladým lidem okusit ten nepopsatelný pocit, který většina světové populace nikdy nezažije. Alespoň trochu se tak budou moci přiblížit tomu, co zažívají astronauti. A kdo ví, třeba právě tento zážitek někoho inspiruje k tomu, aby svou profesní budoucnost spojil s technickými obory.
Agentura NASA před pár dny udělila firmě Blue Origin kontrakt na vývoj marsovské telekomunikační sítě MTN (Mars Telecommunications Network). Má se jednat o komunikační systém nové generace, který by umožnil spolehlivou, širokopásmové komunikační a navigační služby pro současné i budoucí marsovské mise. Smlouva s pevně stanovenou cenou má maximální potenciální hodnotu zhruba 700 milionů dolarů a v jejím rámci má být nejpozději do 31. prosince 2028 dodán vysoce výkonná marsovská telekomunikační družice.
Až do sobotního večera platilo, že ze západoevropského území ještě nikdy neodstartovala raketa, která by dosáhla oběžné dráhy. Dnes již toto tvrzení neplatí. Německá společnost Isar Aerospace 5. září ve 22:12 SELČ vypustila z norské základny Andøya Space Center svou raketu Spectrum. Přibližně o sedm minut později si již mohla zapsat své jméno do pomyslné knihy evropských kosmonautických prvenství, protože její raketa dosáhla eliptické oběžné dráhy kolem Země.
1. září večer na akci Space for Inspiration v dánské Kodani mohli zástupci Evropské kosmické agentury a společnosti ispace-Europe během slavnostního podpisu oslavit, že se MAGPIE má stát prvním evropským roverem na Měsíci. MAGPIE (celým jménem Mission for Advanced Geophysics and Polar Ice Exploration) se má stát prvním vozítkem agentury ESA na Měsíci a počítá se s tím, že vydrží deset pozemských dnů, během kterých má studovat okolí jižního pólu Měsíce. Zde bude detekovat a měřit přítomnost vody a dalších těkavých látek, ale čeká na něj také analýza lunární podpovrchové geologie. Rover bude vybaven vrtačkou, analyzátorem těkavých látek, radarem, který penetruje povrch a detektorem neutronů. K jeho startu má dojít v roce 2029 a měl by zlepšit naše chápání měsíčního prostředí i zdrojů, které Měsíc obsahuje, což jsou kriticky důležité znalosti pro další fázi lunárního průzkumu.
Pokud si říkáte, že jste článek lákající na živě a česky komentovaný přenos druhé rakety Spectrum s tímto náhledovým obrázkem už někdy viděli, nemýlíte se. Poprvé jsme Vás ke sledování přenosu ze startu mise Onward and Upward zvali už v březnu, kdy jsme i chvilku vysílali, ale ke startu nakonec nedošlo. Na začátku dubna se schylovalo k dalšímu startu, takže jsme založili nový přenos, který máme doteď, protože start byl odvolán kvůli netěsnostem v palivovém systému rakety. Společnost Isar Aerospace další zhruba dva měsíce řešila opravu a podruhé se o start této mise chtěla pokusit v polovině června. Jenže výsledek byl velmi podobný tomu z minulého pokusu – firma tehdy zmínila „nenominální chování kapalinového systému“. Nyní uplynuly další dva a půl měsíce a zřejmě se schyluje ke třetímu pokusu o druhý start rakety Spectrum. Věřme tedy, že bude úspěšnější než zmíněný dubnový i červnový pokus a raketa se skutečně vznese. Pak si budeme přát, aby překonala výsledek prvního letu z loňského března, který trval sotva půl minuty. Německá firma se z první havárie jistě poučila a tak se
Kdybyste měli možnost nahlédnout do čisté místnosti na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, dost možná by první věcí, které si u sondy Dragonfly všimnete budou desítky stříbřitých kabelů, které se provlékají okolo struktur i skrz ně. Právě takhle vzniká sonda, která se vydá k Titanu. Společně tyto shluky drátů, kabelů a konektorů vytvářejí elektrické kabelové svazky sondy. Je to jakýsi nervový systém sondy Dragonfly, který bude bezpečně přenášet energii i data mezi jejími počítači, aktuátory, senzory, vědeckými přístroji a zdrojem energie.
Pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici měla start naplánovaný na 12. září, ale dnes již víme, že se tento termín nestihne a nový zatím nebyl oznámen. Jak 29. srpna oznámila agentura NASA, za zpoždění startu může netěsnost v pohonném systému kosmické lodi Crew Dragon, konkrétně by se mělo jednat o netěsnost na zásobníku okysličovadla, kterým je u této kosmické lodi oxid dusičitý.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.