sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 11,8 milionu dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi s využitím standardu rádiového datového spojení Link-182, který byl přijat pro plánovanou síť pro přenos dat MILNET.
Americký startup True Anomaly, který se zabývá obranou a vesmírným průmyslem, 28. dubna oznámil, že v rámci kola financování série D získal 650 milionů dolarů, čímž se hodnota společnosti zvýšila na 2,2 miliardy dolarů.
Astronomové odhadují, že 5. srpna dopadne na Měsíc vyřazený stupeň rakety Falcon 9, který byl použit k vypuštění dvou komerčních lunárních modulů.
Poslanci Sněmovny reprezentantů a Senátu kritizovali návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2027, který zahrnuje výrazné škrty, a naznačili, že by místo toho mohli jako vodítko použít loňský návrh zákona o výdajích.
Startup EraDrive ze Silicon Valley spolupracuje se společností Northrop Grumman na vylepšení autonomie kosmických lodí pomocí umělé inteligence.
Federální úřad pro letectví (FAA) je připraven poprvé začít vybírat uživatelské poplatky za komerční starty a návraty do atmosféry, což by mohlo ročně generovat miliony dolarů.
Společnost Overview Energy, startup vyvíjející vesmírné solární energetické systémy, oznámila dohodu o dodávkách energie pro datová centra provozovaná společností Meta.
Pentagon dokončil investici ve výši 1 miliardy dolarů do raketové divize společnosti L3Harris Technologies, čímž formalizoval dohodu zaměřenou na rozšíření americké výroby raketových motorů na tuhá paliva.
Jordánsko je další zemí, která podepsala Artemis Accords. Slavnostní podpis se konal v ústředí NASA za přítomnosti administrátora NASA a zástupce ministerstva zahraničí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Space Rider je na dobré cestě stát se první evropskou znovupoužitelnou kosmickou lodí. Bezpilotní robotická laboratoř bude moci zůstat na oběžné dráze až dva měsíce. Díky dveřím nákladového prostoru bude moci plnit celou řadu úkolů. Na konci své mise se jeho návratová kabina vrátí na Zemi a s pomocí parafoilu (padák ve tvaru křídla) dosedne na ranvej. Zatím žádná provozovaná kosmická loď nebyla navrhována na cílené přistání s parafoilem, proto probíhají intenzivní zkoušky celého systému. Model určený ke shozovým testům byl postaven v rumunském městě Craiova na Rumunském národním institutu pro letecko-kosmický výzkum Elie Carafoli (INCAS) a následně byl přeprave do italské Capuy do Italského letecko-kosmického výzkumného střediska CIRA. To zodpovídá za design, integraci a implementaci shozových testů.
Ohýbání časoprostoru nepatří jen do sci-fi filmů. Ve skutečném světě můžeme vidět efekty takového ohýbání, kterými gravitace působí na časoprostor a vytváří gravitační čočky. Extrémní gravitace masivních objektů (jako jsou obrovské galaxie či kupy galaxií) deformuje tvar časoprostoru a může ohnout světelné paprsky přicházející zpoza těchto objektů. Ohnutí časoprostoru pak způsobuje, že tyto masivní objekty fungují jako obrovská zvětšovací skla. Světlo z objektů v pozadí, které by jinak bylo zastíněno, totiž v důsledku tohoto jevu necestuje přímo. Namísto toho se ohýbá kolem interagující hmoty, což často vytváří několik obrazů, protáhlé oblouky, či dokonce kompletní prstence, které mají přívlastek Einsteinovy. Jeden takový nedávno objevil teleskop Euclid od Evropské kosmické agentury.
Pondělní pokus o start Falconu Heavy s telekomunikační družicí musel být nakonec odložen kvůli špatnému počasí. Firma SpaceX se po zhodnocení situace rozhodla využít odklad o 48 hodin, takže další pokus o start přichází až dnes. Meteorologové zatím slibují 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Těšit se můžeme nejen na další start Falconu Heavy po rok a půl dlouhé pauze, ale také na přistání obou bočních stupňů na přistávacích plochách LZ-2 a LZ-40. Centrální stupeň bude tentokrát zahozen a proto ani není vybaven hardwarem pro záchranu – chybí mu jak roštová kormidla, tak přistávací nohy. Pokud tedy budete mít dnes odpoledne čas a chuť, moc rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Mise Plato od Evropské kosmické agentury úspěšně dokončila sérii drsných testů v podmínkách napodobujících kosmické prostředí. Díky tomuto úspěchu je observatoř stále na správném kursu ke startu na počátku roku 2027, aby mohla zahájit své pátrání po kamenných exoplanetách. Plato opustila komoru LSS (Large Space Simulator) v technologickém středisku ESTEC Evropské kosmické agentury, kde podstoupila první seznámení s kosmickým prostorem. V rámci vesmírných projektů je „testování za letu“ mantrou každého inženýra. Před vypuštěním sondy je proto nezbytné zkontrolovat všechny její funkce v podmínkách, které na ni čekají v kosmickém prostoru. A právě proto byla observatoř PLATO uložena do LSS. Jakmile začátkem března došlo k hermetickému utěsnění předního a horního krytu komory, silná čerpadla vysála z tohoto prostoru prakticky veškerý vzduch a vytvořila vakuum – prostředí miliardkrát řidší než běžný atmosférický tlak. Současně s tím začal v trubičkách na stěnách cirkulovat kapalný dusík, který reprezentoval chlad kosmického prostředí. Soubor výkonných topných těles, která jsou strategicky rozmístěny v LSS pak byl zapnut, aby napodoboval teplo ze Slunce dopadající na fotovoltaické panely observatoře a její sluneční štít.
Dnes tu máme pozvánku na jednu zajímavou akci pro studenty, která se uskuteční 29. dubna v Brně. Konferenci BRNO SPACE STUDENT CONFERENCE 2026 společně pořádají Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně. Cílem akce je ukázat mladým lidem, že rozličné oblasti kosmického výzkumu, aplikací a technologií jsou dynamicky se rozvíjející směry. Je to patrné nejen ve výzkumu a vývoji technologií, ale ve stále větším rozsahu využití družicových dat a kosmických technologií ve všech oblastech běžného života. Tři největší brněnské univerzity proto spojily síly se sdružením kosmických firem Brno Space Cluster a dalšími partnery, aby mohla vzniknout platforma pro vzájemné setkávání, poznávání a spolupráci nejen univerzitních studentských týmů, ale také mezi nimi a komerčním sektorem a dalšími partnery, kteří kosmické aplikace v různých podobách využívají.
S našimi komentovanými přenosy je to různé. Někdy třeba i pár týdnů není žádný a pak se jich najednou do pár po sobě jdoucích dnů sejde hned několik. A občas nastane i situace, kdy se několik přenosů sejde v rozmezí pouhých pár hodin! Takový maraton si dáme právě v noci z pondělka na úterý. Nejprve se podíváme na přílet nákladní lodi Progress k Mezinárodní kosmické stanici a poté bychom měli být svědky startu Atlasu V s družicemi Amazon Leo. Jak můžete sami vidět, bude to zajímavá a pestrá noc. Ať si pustíte naše přenosy oba, nebo jen jeden z nich, budeme moc rádi.
Na Mezinárodní kosmickou stanici zamíří další zásoby. Od startu Progressu MS-33 sice uplynul jen měsíc (startoval 22. března), ale na rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur již stojí nová raketa Sojuz-2.1a, pod jejímž aerodynamickým krytem se nachází další nákladní kosmická loď Progress – tentokrát s označením MS-34. Její start vstříc oběžné dráze je zatím naplánován na 0:21 našeho času a náš živě a česky komentovaný přenos bude jako obvykle připraven.
17. dubna experti z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii poslali sondě Voyager 1 pokyny k vypnutí palubního přístroje LECP (Low-energy Charged Particles). Sonda, která využívá jaderný zdroj energie se dlouhodobě potýká s nedostatkem ubývající energie a vypnutí LECP bylo vyhodnoceno jako nejlepší způsob, jak udržet prvního průzkumníka mezihvězdného prostoru v chodu i nadále. LECP fungoval prakticky bez přerušení na palubě sondy Voyager 1 od jejího startu v roce 1977, tedy téměř 49 let! jeho úkolem bylo měřit nízkoenergetické nabité částice, tedy ionty, elektrony a kosmické záření pocházející jak z naší soustavy, tak i z míst mimo heliosféru. Dvě sondy Voyager jsou v současné době jedinými vyslanci lidstva, kteří mohou poskytovat informace ze zmíněné oblasti.
Duben, měsíc prosycený především misí Artemis II se pomalu chýlí ke svému konci a přináší nám svůj poslední pátek. To je neklamná známka toho, že je čas na pravidelný Pokec s kosmonautixem. 87. díl našeho tradičního pořadu se dnes samozřejmě uskuteční, ale nikoliv v tradičních osm hodin večer, ale výjimečně začne o půl hodiny později. Jinak ale bude vše tak, jak to máte rádi. Přibližně dvouhodinové povídání se bude točit kolem toho, co zajímá Vás, diváky přímého přenosu. Stačí napsat Váš dotaz do chatu na YouTube a počkat si na odpověď, kterou dostanete. Pokud tedy budete mít čas a chuť, moc rádi vás přivítáme u našeho vysílání.
Vůbec poprvé na Marsu bylo identifikováno sedm organických molekul, což zlepšuje znalosti expertů o tom, jak se tento typ molekul mohl na povrchu Marsu zachovat. Po letech práce v laboratoři dorazily výsledky. Kámen, který rover Curiosity analyzoval v roce 2020 a odebral z něj i vzorky, obsahuje nejpestřejší soubor organických molekul, jaký byl kdy na rudé planetě objeven. Celkem obsahoval 21 molekul obsahujících uhlík a z toho sedm nebylo nikdy předtím na Marsu pozorováno.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
