Energy
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.
V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.
Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.
Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine se připojuje ke společnosti Quantum Space jako její generální ředitel. Společnost se zaměřuje na nové příležitosti v oblasti národní bezpečnosti.
Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.
Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.
Společnost Voyager Technologies uvedla, že je připravena na případ, že NASA změní plány na podporu vývoje komerčních vesmírných stanic.
Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jelikož se NASA poohlíží po průzkumu Měsíce, Marsu i vzdálenějších cílů, musí výzkumníci vyvinout materiály schopné odolávat extrémním teplotám, které jsou na měsících či jiných planetách. V mrazivých podmínkách se i jinak pružná guma může roztříštit jako sklo, desky tištěných spojů mohou selhat a elektrická spojení zamrznout, či popraskat. Získání hlubšího pochopení toho, jak materiály reagují na teplotní extrémy, je kriticky důležité. Platí to především proto, že NASA plánuje vybudovat základnu u jižního pólu Měsíce, kde povrchové teploty létají od extrémních výšin za dne do mrazivých hlubin za noci. Výzkumníci proto vyvinuli přelomovou metodu, pro testování, jak materiály odolávají extrémnímu chladu. Experti z Glennova střediska v Clevelandu vyvinuli LESTR (Lunar Environment Structural Test Rig), stroj, který může testovat materiály, elektroniku a další letový hardware při teplotách až 40 kelvinů, tedy okolo -233 °C.
Přichází čas se opět na chvíli vydat na krátkou exkurzi do budoucnosti, ve které si může kosmonautika klást smělejší cíle než dnes. Aby taková budoucnost mohla třeba za pár desítek let nastat, musíme k tomu udělat první kroky už dnes. Vývoj technologií je zdlouhavý, často naráží na nečekané překážky a některé se za současné úrovně techniky překonat nedají. Na nic z toho ale nepřijdeme, pokud se nepustíme do nejzákladnější fáze výzkumu, na které pak mohou všechny ostatní fáze stavět. A právě podporovat tyto časné fáze vývoje technologií, které mají do budoucnosti značný potenciál, je úkolem programu NIAC.
Near-Earth Object (NEO) Surveyor, první infračervený teleskop agentury NASA navržený cíleně k objevování potenciálně nebezpečných planetek a komet, podstupuje integraci a zkoušky. Jeho start je plánován nejdříve na září 2027, takže týmy po celýchSPojených státech mají plné ruce práce se stavbou jeho dílů, plánováním průzkumu a výzkumu, který bude dělat i vývojem softwaru ke zpracování obrovských kvant dat, která tato mise vygeneruje.
Dnes ráno a dopoledne našeho času probíhal na texaské základně Starbase převoz rakety SuperHeavy B19 na orbitální startovní rampu číslo 2. Takové vývozy už tento exemplář SuperHeavy 3. generace zažil v minulosti dva a pokaždé jej čekaly testy. V březnu (viz hlavní obrázek článku) šlo ještě o testy s pouhými deseti motory Raptor 3. generace, ale v dubnu už se testovala raketa s plným počtem motorů. Účel aktuálního vývozu není zřejmý. Na internetu se v diskusních skupinách hovoří o třech možných scénářích.
Inovativní elektromagnetický pohon prošel prvotními zkouškami ve speciální komoře na Jet Propulsion Laboratory. Po dalším vývoji by tento pohon mohl podpořit i pilotovanou výpravu k Marsu. Pohon, který testují ve středisku umístěném v jižní Kalifornii, by však mohl pomoci i robotickým sondám mířícím do různých částí Sluneční soustavy. 24. února byl poprvé po několika letech a s výkonem převyšujícím všechny dosavadní testy v USA úspěšně spuštěn elektromagnetický pohon využívající páry lithia. Tento prototyp dosáhl energetických hodnot, které převyšují i ty nejvýkonnější elektrické (chcete-li iontové) pohony používané na současných sondách od NASA. Cenná data z prvního „zážehu“ tohoto pohonu pomohou připravit nadcházející série testů.
První exemplář lunárního landeru Blue Moon Mk1 s přezdívkou Endurance je demonstrační misí, která má posunout vpřed možnosti programu Human Landing Systems, který podporuje program Artemis. Zkoušky ve vakuové komoře A představují model spolupráce veřejného a soukromého sektoru, přičemž firma Blue Origin provádí práce na základě dohody Space Act Agreement s náhradou nákladů. Endurance má demonstrovat přesné přistávání, kryogenní pohon a možnosti autonomních řídících a navigačních systémů. Kromě tohoto primárního úkolu bude mít na své palubě také dva vědecké a technologické náklady od NASA. Oba budou letos k jižnímu pólu Měsíce dopraveny v rámci iniciativy CLPS.
V obalu ve tvaru americké koblihy se nachází pečlivě zabalený padák o průměru 35 metrů, který poté čekalo „pečení“ ve specializované suché sterilizační troubě. Tento padák o hmotnosti 74 kilogramů je vyroben převážně z nylonu a Kevlaru, přičemž jeho hlavním úkolem bude vydržet šestiminutový sestup v řídké atmosféře Marsu a zpomalit tak sestup vozítka Rosalind Franklin tak, aby bezpečně přistálo na rudé planetě. Měl by se stát největším padákem, jaký kdy letěl nejen na Mars, ale i kamkoliv mimo Zemi. Samotná mise roveru Rosalind Franklin má odstartovat v roce 2028 a cesta k Marsu jí potrvá více než 25 měsíců. Po přistání pak rover začne projíždět povrch rudé planety a pátrat po podpovrchových stopách života.
Po vyhodnocení letového harmonogramu na Mezinárodní kosmickou stanici NASA i další partneři přizpůsobili termíny startů několika nadcházejících misí. Tato aktualizace harmonogramu lépe sladí plánování misí, logistiku a načasování nadcházejících letů s cílem podpořit provoz kosmické stanice. V dnešním článku si představíme nejčasnější možné příležitosti ke startům pilotovaných i nákladních misí s americkou účastí / podílem. Jde tedy o termíny NET (No Earlier Than = Ne dříve než) a u každého ještě bude záviset na operační připravenosti.
Další týden se blíží ke svému závěru, ale ještě než se s ním rozloučíme, měli bychom se seznámit s tím, co všechno nám na poli kosmonautiky přinesl. A právě k tomu slouží Kosmotýdeník. V hlavním tématu se podíváme na oznámení skluzu mise Artemis III, ale dostane se i na další drobnosti, které lemovaly tento týden. Věnovat se budeme přípravě hardwaru pro misi Artemis III, ale i dalšímu osudu hardwaru z mise Artemis II. Nevynecháme ani premiéru nové ruské rakety a vrátíme se i ke třetímu startu rakety New Glenn.
Raketa Falcon 9 by měla zítra ráno našeho času vzlétnout z rmapy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. Jejím hlavním nákladem je tentokrát přibližně půltunová jihokorejská družice CAS-500 2, která má poskytovat snímky zemského povrchu s rozlišením půl metru v panchromatickém a 2 metry v barevném režimu. Spolu s tímto hlavním nákladem se pod aerodynamickým krytem ukrývá 45 malých družic a CubeSatů. Jako už bývá u raket Falcon zvykem, i tentokrát proběhne pokus o přistání prvního stupně. Ten bude použit po 33. a pokusí se dosednout na betonovou plochu LZ-4, která se nachází v těsné blízkosti rampy SLC-4E. Pro všechny zájemce bude připraven živě a česky komentovaný přenos.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.