Evropská kosmická agentura uzavřela 15. září kontrakt za 129,4 milionů Euro, který pokrývá detailní návrh, výrobu a zkoušky projektu Hera – první evropské mise zaměřenou na planetární obranu. Ambiciózní mise představuje evropský podíl na mezinárodní misi, která má vyzkoušet změnu dráhy planetky. Kromě toho se však Hera zaměří i na dlouhodobý průzkum dvojplanetky Didymos – Dimorphos. Hera pojmenovaná po řecké bohyni manželství má společně s americkou misí DART (Double Asteroid Redirect Test), prvním lidským výtvorem, který se přiblíží k dvojplanetce, což je málo prozkoumaná kategorie kosmických objektů, do které spadá zhruba 15 % všech známých planetek.
Zdroj: https://www.esa.int/
Kontrakt podepsali 15. září Franco Ongaro, ředitel technologického, inženýrského a kvalitativního oddělení ESA a Marco Fuchs, šéf německé společnosti OHB, která bude stát v čele konsorcia projektu Hera. K podpisu došlo v německém středisku ESOC, které má sloužit k řízení mise, jejíž start je plánován na rok 2024. Jak už bylo uvedeno v úvodu, Hera je součástí mezinárodního projektu AIDA (Asteroid Impact & Deflection Assessment), na kterém se podílí evropští a američtí odborníci.
Sonda DART má být vypuštěna v červenci 2021 a jejím úkolem bude provést kinetický náraz do Dimorphosu – menší ze dvou planetek. Hera má na tuto činnost navázat detailním průzkumem místa dopadu, což umožní z tohoto experimentu udělat základ dobře pochopené a opakovatelné techniky pro odklon planetek.
Zdroj: https://www.esa.int/
Hera však bude mít za úkol také prověřit celou řadu nových technologií jako je třeba autonomní navigace kolem planetky, podobně jako to dnes umí některá moderní pozemská auta. Sonda samozřejmě bude sbírat důležitá vědecká data, která pomohou vědcům a plánovačům budoucích misí lépe porozumět složení planetek a jejich struktuře. Hera má také vypustit první evropské CubeSaty do hlubokého vesmíru. Jejich úkolem bude průzkum planetky hezky zblízka – díky těmto malým průzkumníkům se můžeme těšit také na vůbec první radarový průzkum interiéru planetky. K tomu mimochodem poslouží vylepšená verze radarového systému, který fungoval na evropské sondě Rosetta.
Zdroj: https://www.esa.int/
Po startu v říjnu 2024 se Hera vydá k blízkozemní dvojplanetce Didymos. Kolem hlavní planetky o průměru 780 metrů krouží malý „měsíc“ – 160 metrů v průměru mající planetka Dimorphos (dříve známá neoficiálně jako Didymoon). Právě do něj má v září 2022 zarazit sonda DART a očekává se, že tímto impaktem dojde ke změně oběžné dráhy malé planetky kolem Didymosu a vědci očekávají také vytvoření velkého kráteru. Tento malý měsíček se tak stane historicky prvním přirozeným kosmickým tělesem, jehož orbitální charakteristiky byly záměrně pozměněny lidským zásahem. Hera by měla k dvojplanetce dorazit na konci roku 2026 a zahájit nejméně půlroční vědeckou fázi.
Jak již bylo uvedeno výše, řídící středisko se bude nacházet ve středisku ESOC v německém Darmstadtu, což je mimochodem také sídlo nového evropského programu kosmické bezpečnosti (Space Safety and Security programme), jehož součástí Hera je. Uzavřená dohoda pokrývá kompletně všechny fáze vývoje projektu Hera, integraci, i zkoušky včetně pokročilých navigačních a řídících systémů. Kontrakty na dva spolucestující cubesaty zatím nebyly uzavřeny.
Zdroj: https://www.esa.int/
Na projektu Hera se bude podílet 17 členských států, v jejichž čele bude stát Německo. Tamní odborníci budou zodpovídat za celkový návrh sondy, její integraci, hlavní navigační kamery, nádrže, raketové motory, vysokoziskovou anténu, silové setrvačníky a datové úložiště. Itálie povede vývoj energetických a pohonných subsystémů. Kromě toho poskytne transpondér do hlubokého vesmíru pro radiový experiment. Itálie také stojí v čele CubeSatu pro výzkum regolitu a minerálů, který ponese jméno Andrea Milani po zesnulém profesorovi, který se věnoval studiu planetek.
Zdroj: https://www.astrobio.net/
Belgie postaví palubní počítač mise Hera a postará se i o palubní software. Bez přehánění tak bude mít na starost mozek celé sondy a k tomu dostane na starost i jednotku pro správu a distribuci elektrické energie, která je srdcem elektrického subsystému. Aby toho nebylo málo, má se podílet i na termálním snímkovači vyvinutém v Japonsku a na řízení provozu cubesatů ve středisku ESOC. Lucembursko bude mít hlavní zodpovědnost za CubeSat Juventas vybavený radarem a za mezidružicový komunikační systém, který umožní oběma cubesatům komunikovat se Zemí prostřednictvím přenosu dat skrze sondu Hera. Portugalsko a Rumunsko postaví laserový výškoměr, jehož data budou klíčová pro autonomní navigační algoritmy. Rumunsko navíc vyvine jednotku pro zpracování snímků, elektrické rozvody a zařízení pro elektrické zkoušky. Kromě toho se bude podílet i na vývoji navigačního systému.
Zdroj: https://www.esa.int/
Nás samozřejmě nejvíce zajímá česká stopa a ta rozhodně nebude malá, uznejte sami – Česká republika má být zodpovědná za kompletní družicovou strukturu, software, který bude posílat příkazy vědeckým přístrojům, dále za nezávislou validaci softwaru a podpůrné pozemní vybavení určené pro předstartovní zkoušky. Čeští specialisté kromě toho dodají díly pro nízkofrekvenční radar CubeSatu Juventas a software pro zpracování dat pro druhý CubeSat.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Španělsko připraví pokročilý navigační a řídící systém, dále pak komunikační systém pro hluboký vesmír a gravimetr pro CubeSat Juventas. Rakousko podpoří misi datovou analýzou a zpracováním. Dánsko se bude podílet na CubeSatu Juventas a jednotce vzdáleného terminálu. Francie poskytne nízkofrekvenční radar pro Juventas, sledovače hvězd a podporu činností cubesatů – především plánování trajektorií v těsné blízkosti planetky. Maďarsko se postará o podporu vědecké kalibrace kamer, Nizozemí vyvine nový systém uvolňování CubeSatů a sondě Hera dodá sluneční senzory. Švýcarsko se bude podílet dodáním strukturálních prvků a mechanismů pro fotovoltaické panely. Finsko poskytne multispektrální snímač pro druhý CubeSat, jeho palubní vybavení a jednotku pro zpracování dat. Polsko se bude podílet na výklopných anténách nízkofrekvenčního radaru CubeSatu Juventas, Irsko má zajistit inovativní inerciální měřící jednotku pro sondu Hera, která má umožnit přesnou navigaci v hlubokém vesmíru. A na závěr tu máme Lotyšsko – to sice není plnohodnotným členem ESA, ale má zajišťovat detektory pro laserový výškoměr, které určí dobu letu paprsku.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Hera_uses_infrared_to_scan_impact_crater.jpg
https://www.esa.int/…/Hera_scans_DART_s_impact_crater.jpg
https://www.esa.int/…/NASA_s_DART_impacting_asteroid.gif
https://www.esa.int/…/22206785-1-eng-GB/Hera_contract_signing.jpg
https://www.esa.int/…/Juventas_CubeSat_closing_on_asteroid.gif
https://www.astrobio.net/images/galleryimages_images/Gallery_Image_10229.jpg
https://www.esa.int/…/Hera_mission_timeline.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D5qMfAAW0AEr3Ot.jpg
Ta spolupráce v rámci ESA + Lotyšsko je opravdu košatá. Musí být celkem náročné toto všechno zkoordinovat.
Už se ví,které naše firmy budou na nám přidělených úkolech,pracovat?Nebo je to ještě brzy?A kdo za ČR tyto firmy osloví a zadá jim úkoly,ČKK?
To zatím uvedeno nebylo.
Dotaz by měl spíše znít „které firmy se sídlem v ČR“ 🙂 Firmy už dávno vytvořily konsorcia a hlavní úkoly jsou rozdané. A OHB má pobočku v Brně, takže… 🙂
OHB Czechspace, Atos a Huld.
Díky za info!
Jen bych chtěl upřesnit, že minimálně cubesat Milani (ale asi i Juventus) již má smlouvu s hlavním dodavatelem podepsanou. Firmám (v ČR ani jinde) to nikdo nepřiděluje ale mají možnost se přidat ke konsorciu, které podává jednu z nabídek na tender. Pokud dané konsorcium vyhraje, jeho členové se pak na projektu podílí. Jednotlivé zapojené subjekty se určitě rády pochlubí jakmile skončí omezení mlčenlivosti (tj. bude s nimi podepsána smlouva).