V posledním Kosmotýdeníku jsme psali o tom, že firmy ULA a SpaceX uspěly v rámci armádního programu NSSL, v rámci kterého si rozdělí více než 30 zakázek v letech 2022 až 2027. Ve stejné době ale obě firmy potkalo ještě jedno potěšující oznámení – obě si je vybrala telekomunikační společnost SES. Rakety Atlas V a Falcon 9 mají v roce 2022 vynést z Floridy čtyři nové telekomunikační družice pracující v pásmu C. Dvě družice postavené firmou Boeing poletí společně na Atlasu V a dvě družice vyrobené firmou Northrop Grumman zase obslouží Falcon 9.
Družice SES-18 a SES-19 postavené na platformě GEOStar-3 od Northrop Grumman mají letět na Falconu 9 společně, přičemž firma SES ještě uzavřela se SpaceX dohodu na vynesení další družice pracující v pásmu X, pokud to bude potřeba. Družice SES-20 a SES-21 mají letět na Atlasu V taktéž v roce 2022. Celkem si firma SES objednala od Boeingu a Northrop Grumman v červnu 4 družice, které mají nahradit starší družice pracující v pásmu S a umožnit přechod na režim 5G. Ve stejné době si firma Intelsat objednala rovnou šest nových družic pro pásmo S, které mají postavit firmy Maxar a Northrop Grumman. Také Intelsat tedy pracuje na modernizaci sítě, která vyklizením frekvencí uvolní cestu ke standardu 5G. Informace o vynesení těchto družic však zatím nejsou k dispozici.
Firma SES uvedla, že se při svém výběru rozhodovala pouze mezi americkými firmami, přičemž potřebovala, aby bylo možné dopravit družice určené pro geostacionární dráhu do kosmického prostoru co nejdříve. Při zohlednění těchto požadavků byly SpaceX a ULA jediné firmy, které připadaly v úvahu. Suzanne Ong, mluvčí firmy SES uvedla, že rozdělení startovních kontraktů mezi konkurenční ULA a SpaceX odpovídá odlišným nabídkám, které firmy předložily. Družice SES-20 a SES-21 dopraví Atlas V na trochu vyšší oběžnou dráhu – využije schopností horního stupně Centaur, který zvládá fungovat po delší dobu a poradí si i s opakovanými zážehy. Díky tomu se družice dostanou blíže své finální pozici cca 36 000 km nad rovníkem.
SES-20 a SES-21 postaví Boeing na své platformě Boeing 702SP, družice tedy budou mít čistě elektrický (iontový) pohon. Tato metoda je efektivnější než tradiční chemické raketové motory a umožňuje družicím snížit spotřebu pohonných látek během jejich mise. Výsledkem je, že družice váží při startu méně. Jenže iontový pohon nevytváří takový tah jako motory na kapalné pohonné látky, takže družice s plně elektrickým pohonem potřebuje více času na dosažení geostacionární dráhy.
„Družice na platformě Boeing 702SP spoléhají pouze na elektrický pohon a pokud by letěly se SpaceX, potřebovaly by více času k dosažení geostacionární dráhy,“ uvedla Ong v reakci na dotaz portálu Spaceflight Now a dodala: „To je tedy důvod, proč ULA vynese družice od Boeingu a SpaceX zase od Northrop Grumman.“ Jessica Rye, tisková mluvčí ULA doplnila, že družice SES-20 a SES-21 poletí na Atlasu V v konfiguraci 531. to znamená, že kryt bude mít průměr pět (ve skutečnosti 5,4) metru a k prvnímu stupni budou připojeny tři pomocné urychlovací stupně na tuhé pohonné látky. Horní stupeň Centaur pak bude mít jeden motor. Konfigurace 531 letěla zatím třikrát, ale už v září si má připsat čtvrtý start s utajenou misí NROL-101 pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství.
„Rychlé vyčištění spektra středních vlnových délek při zachování ochrany kabelovek po celé Americe je velký úkol a k němu potřebujete partnery, kteří dokáží zajistit úspěch mise a dodržení harmonogramu,“ uvedl Steve Collar, šéf SES a dodal: „Jsme nadšeni, že můžeme opět spolupracovat s ULA a navázat tak partnerství ke splnění odvážného plánu FCC (Federální komunikační úřad) na vyčištění komunikačního pásma C.“ V podobném duchu reagoval i šéf ULA, Tory Bruno: „Jsme potěšeni, že si SES vybrala ULA a náš prověřený Atlas V k této důležité komerční misi. Atlas V je znám svou nesrovnatelnou úrovní dodržování harmonogramu a spolehlivostí. Tento start je kriticky důležitý k vyčištění spektra C, aby bylo možné urychleně přejít na 5G. Odkaz ULA stojí na výkonu, přesnosti a flexibilitě designu mise. Díky tomu můžeme zákazníkovi dodat řešení šité na míru jeho potřebám, které minimalizuje čas potřebný k dosažení finální dráhy a které perfektně splňuje požadavky zákazníka.“ Na Atlasu V už letěly v letech 2004 a 2006 dvě družice od firmy SES. V současné době má ULA ve frontě dva komerční starty Atlasu V včetně družice ViaSat 3, která poletí na nejsilnější verzi s pěti urychlovacími stupni.
Northrop Grumman postaví družice SES-18 a SES-19, které využijí kombinovaný pohon – najdeme na něm jak iontové motory, tak i klasické chemické raketové motory. „Máme hluboké partnerství se SpaceX a navzájem si věříme. Jejich první komerční náklad byl od nás (SES-8) a také to byla naše družice (SES-10), která letěla jako první náklad na opakovaně použitém prvním stupni. Nemůžeme si být více jistí jejich schopností obsloužit tuto časově kritickou misi,“ uvedl Collar v prohlášení. Do dneška už na raketách Falcon 9 od SpaceX letělo šest družic firmy SES.
„SES je jedním z nejcennějších partnerů SpaceX a jsme hrdí, že pořád věří našim schopnostem spolehlivě doručit jejich náklad na oběžnou dráhu,“ uvedla Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX a dodala: „Jsme nadšeni, že můžeme znovu hrát roli při hledání řešení pro SES, abychom splnili požadavky jejich zákazníků.“ SES si již brzy objedná výrobu dalších dvou družic pro pásmo C jakožto pozemní zálohy – i v tomto případě je vyrobí americké firmy. Dohoda již obsahuje zmíněnou možnost, že by SpaceX vynesla kromě dvou již domluvených i třetí družici – jednu ze dvou záložních.
„Pozemní zálohy budou vypuštěny pouze pokud se objeví systémový problém, který by zpozdil stavbu družic, nebo pokud by došlo k nehodě při startu, případně jakémukoliv jinému problému, který by ohrozil náš harmonogram přechodu,“ uvedla Ong na dotaz od portálu Spaceflight Now a dodala: „V případě nehody při startu SpaceX vynese další družici pro pásmo C, kterou si SES již brzy objedná.“
Čtyři družice, o kterých je dnes řeč, jsou součástí programu Federálního komunikačního úřadu FCC, který byl vyhlášen letos. Zaměřuje se na vyčištění komunikačního kanálu širokého 300 MHz v pásmu C pro nasazení 5G sítí. FCC chce dražit americké frekvence pásma C, které se nyní používá pro družicové přenosy videí pro miliony zákazníků. O tyto frekvence se mají v aukcích už v prosinci ucházet pozemní 5G operátoři. Jako kompenzaci za ztrátu části spektra dostane Intelsat 4,8 miliardy dolarů a SES 3,97 miliardy dolarů. Tyto peníze od 5G pozemních operátorů mají urychlit přesun služeb pásma C do užšího svazku do prosince 2023, tedy dva roky před termínem, který nařizuje FCC.
Společnostem Intelsat a SES i dalším operátorům s menším podílem na americkém trhu v pásmu C budou také hrazeny náklady na relokaci pásma C včetně výroby družic a nákladů na jejich vypuštění. V rámci dohody byli satelitní operátoři nabádáni k zajištění nových družic od amerických výrobců, které by pracovaly v pásmu C v rozmezí 4,0 až 4,2 GHz. Spodní část pásma, která byla dříve přidělená družicovým operátorům, tedy 3,7 – 4,0 GHz, se převádí na služby 5G.
Právě pro zajištění rychlého vyklizení aktuálního pásma si SES zajišťuje záložní družici, která by umožnila dodržet harmonogram i při technických problémech. Čtyři nové družice od Boeingu a Northrop Grumman objednané v červnu mají disponovat deset primárními transpondéry plus záložním vybavením, které společně zajistí televizní vysílání do více než 120 milionů domácností a umožní i další datové služby. Zatím se zdá, že by k jejich startu mohlo dojít ve třetím čtvrtletí roku 2022. Už v květnu firma uvedla, že její správní rada schválila investici ve výši 1,6 miliardy dolarů na pořízení a vypuštění nových družic v pásmu C a na další vybavení a služby jako jsou frekvenční filtry na pozemních anténách, které umožní přesun od pásma C k 5G službám.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/EaolydDWAAEjmvM.jpeg
https://s3.amazonaws.com/…33718d79-85cf-4b87-9db5-b559718c06f5-prv.jpg
https://www.spacelaunchschedule.com/rockets/atlasv.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4819020_orig.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/32915200224_d98ea5f4f7_k.jpg
https://space.skyrocket.de/img_sat/ses-18__1.jpg
https://cdn.everythingrf.com/live/Frequency-Bands_637015319125662294.png
Takže všichni jsou nadšeni, tedy aspoň na oko. 🙂
Tak poražená je asi ESA s Ariane 5
ESA není Arianespace. Jak je v článku psané, uvažovalo se pouze o amerických firmách. Což je asi kvůli regulacím na export technologií. Ariane 5 by pravděpodobně dokázala vynést všechny 4 satelity najednou, a navíc výrazně blíže geostacionární orbitě, takže poraženým je tady SES.
Před pár dny někdo u nás na serveru zmínil, že poslední dobou létá málo komerčních satelitů. A ejhle, bílé vrány. Tyto zakázky samozřejmě nic podstatného nevyřeší, tech komerčních startů je zkrátka málo. Ale je to fajn, že se objevily. Je to však spíš dotovaný start, než reálná potřeba satelitních operátorů.
Inu, je to zkrátka následek poklesu objednávek družic z let 2017-18. A i ty současné zakázky jsou z velké části reakcí na vyklizování pásma před aukcí spektra. Hovoří o tom i včerejší článek na spacenews https://spacenews.com/companies-are-flying-old-satellites-longer-study-finds/
Taky jsem přemýšlel o jedné věci. Sojuz letos obstaral dva starty družic OneWeb, bez diskuze je to pro tuto raketu komerční start, který si Oneweb zaplatil. Počítá se však jako komerční start i to, když si SpaceX vynáší družice Starlink na vlastních raketách? :-). Upřímně, sám nevím, ikdyž spíš asi ne.
To je otázka podle mě jak se na to člověk dívá. Dalo by se říct, že je to komerční start ve vlastní režii firmy, ale neplacený. Podle mě časem dojde k IPO Starlinku a pak už to bude vypadat jinak, ale zatím potřebují dostat nahoru dostatek družic, aby v rámci IPO dostali dostatek financí na to, aby mohli síť dokončit. I když možná má SpaceX dostatek financí od investorů a tento krok nebude muset udělat a tím pádem si ponechá jak veškeré náklady, tak veškeré příjmy.
Já se na to dívám jako na komerční start, protože nevím, kam jinam bych ho ve statistice zařadil, když je Starlink jednoznačně komerční záležitost.
A neplacený? Já myslím, že SpaceX za něj zaplatí dost, ušetří jen na marži.
Podle mě je Starlink nová samostatná kategorie a do komerčních startů bych je nemíchal.
Do stejné kategorie „interních“ startů budou v budoucnu patřit starty New Glenn s družicemi Kuiper Belt, tedy jestli je Jeff Who ještě naživu.
K oddeleniu starlinku od SpaceX dojde bud dobrovolne na baze komercnej, alebo zareaguju regulacne urady tak, ako zareagovali v dobe, ked si Boeing vytvoril aerolinky. Dnesnym pozostatkom tohto stipenia su tusim United Airlines, ktore kompletne lietaju na flotile Boeingov.
Díky za článek. Nějak mi uniká důvod k čemu chtějí operátoři 5G síti používat toto 300 MHz pásmo. Já si doposud myslel, že se jedná o pozemní síť pro mobily.
Nejedná se o 300MHz pásmo, ale o část pásma C širokou 300MHz.
Nebo se ptáte proč potřebují pro 5G pásmo C?
Ide o pasmo siroke 300MHz (z clanku 3,7GHz-4GHz), kde doraz bolo TV vysielanie z druzic, ale po novom tam ma byt pozemna 5G siet. Ale tiez mi to az ku koncu clanku doslo, asi sa to mohlo v uvode explicitne spomenut.
A teda aby som seba upresnil, v tomto pasme nebudu vysielat uz satelitni, ale pozemni operatori.
OK, to bych tam mohl doplnit, díky za tip.
Ono tam podla mna dost matie tato veta: „Také Intelsat tedy pracuje na modernizaci sítě a na přechodu ke standardu 5G.“ Mnohi to mozu chapat, ze intelsat prechadza na 5G. Asi by bolo presnejsie, ze uvolnuje frekvencie 5G pre pozemnych operatorov.
OK, není problém.
To jsou velmi podobné důvody současně probíhajícímu přechodu na dbtv2, jen s tím rozdílem, že satelitní operátoři dostali od 5G operátorů odškodné, ale u nás si musíme set-top-box resp. novou TV pořídit za své. No obvyklá spravedlnost.
Kdo je poražený? ESA a Ariane 5?
Technicky jo, ale je otázka, jestli se vůbec o něm mohlo uvažovat, v článku stojí, že SES uvažovalo jen o amerických firmách. Neznám podrobnosti udělení těch penízků, které dala FCC na kompenzaci. Jestlipak tam nebyla doložka o tom, kdo tu dopravu může a nemůže uskutečnit.
A co třeba Proton? A nebo Japonci, Indové a Číňani?
Proton byl také poraženým, ale jak jsem už psal, záleží na tom, jaké byly podrobnosti udělení těch kompenzací. Takže je možné, že Proton, stejně jako A5 nebyl vzat do úvahy při výběru nosiče. A co se týká těch ostatních zemí, komerční vynáška družic na GEO má tři základní pilíře, A5, F9 a Proton. Ostatní země tam sice družice dopravují, ale rozhodně nemají výraznější podíl na trhu. Třebas taková GSLV má i nízkou nosnost.