Prototyp pro masivní znovupoužitelný kosmický stroj od SpaceX, který by mohl vozit astronauty na Měsíc či Mars, odstartoval ve středu ráno našeho času ze základny v jižním Texasu. Po vystoupání do výšky zhruba 150 metrů provedl řízený sestup na nedalekou přistávací plochu. „Hop“ do výšky 150 metrů byl vůbec prvním letovým testem prototypu Starship, který byl vybaven plnorozměrovými nádržemi. Úspěšná zkouška otevírá dveře dalším testům jiných strojů, které zamíří do větších výšek. Velkým finále samozřejmě bude dostat Starship na oběžnou dráhu pomocí nosné rakety Super Heavy – takový systém by pak dokázal doručovat do kosmického prostoru velké náklady – od družic přes teleskopy až po vědecké sondy.
SpaceX do budoucna počítá s doplňováním pohonných látek na oběžné dráze za účelem letů k Měsíci a Marsu. NASA před několika měsíci vybrala Starship společně s dalšími dvěma návrhy od Blue Origin a Dynetics do finále programu na vývoj pilotovaných lunárních landerů. Agentura tímto způsobem financuje vývoj systémů, které by v příštím desetiletí měly zajistit návrat lidí na Měsíc.
Starship hraje ve vizích budoucnosti podle SpaceX klíčovou roli. Budoucí lodě Starship by měly pojmout až 100 lidí, kteří v ní zamíří k Marsu. „Mars je reálný,“ tweetoval po úspěšném skoku Elon Musk a dodal: „Vývoj se zrychluje.“ Taková mise je samozřejmě ještě hodně daleko, nicméně středeční skok otestoval navigační systémy Starship, strukturální pevnost konstrukce jejích nádrží z nerezové oceli a mnoho dalších základních funkcí. Tyto systémy je nutné otestovat, než se přistoupí k letům do větších výšek.
Úspěšný skok zakončil nabité dny pro SpaceX. V neděli se z oběžné dráhy vrátila první pilotovaná loď Crew Dragon, která hladce přistála do vln Mexického zálivu a po 64 dnech na oběžné dráze vrátila na Zemi Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho. SpaceX plánovala že ještě ten samý den provede letový test Starship SN5 v jižním Texasu, ale nakonec byl tento pokus odvolán. Stejné to bylo i v pondělním okně, kdy další postup zastavila závada na ventilu motoru Raptor. Úterní okno trvalo také 12 hodin a první pokus nevyšel, jelikož do uzavřené oblasti vplula loď. Následoval několikahodinový odklad, během kterého už ve střední Evropě začala středa a to už se vše povedlo.
Jediný kyslíkometanový motor Raptor se zažehl v 1:57 SELČ a odlepil Starship od rampy. Motor je schopný regulovat svůj tah až na maximální úroveň 200 tun, což z něj podle SpaceX dělá nejsilnější metanový motor světa, jaký kdy letěl. Neoficiální živá vysílání skoku na různých YouTube kanálech ukázala, že krátce po startu cosi odletělo z bezprostředního okolí rampy, ale tato událost nepředstavovala pro 45 sekund trvající let žádný problém. Pomocí náklopné trysky motoru Raptor a korekčních trysek na těle udělala Starship SN5 úhybný manévr do strany a po dosažení finální výšky zahájila sestup. Následovalo vyklopení nohou a měkké přistání na vybetonované ploše vzdálené několik desítek metrů od místa startu.
Už teď SpaceX na Boca Chica vyrábí několik dalších testovacích prototypů, z nichž jeden by mohl být použit ke skoku do 20 kilometrů. Termín takové zkoušky však nebyl upřesněn ani ze strany SpaceX ani od Elona Muska. „Uděláme několik kratších skoků, abychom vyladili procesy spojené se startem a pak půjdeme na větší výšky i s ovladatelnými plochami,“ tweetoval po testu Musk. Tyto testy ve větších výškách už ale budou potřebovat připojení aerodynamické špičky. Kromě již zmíněných ovládacích křídel se budou muset přidat další Raptory. Na tohle už jeden motor stačit nebude – použijí se rovnou tři. Ve finále pak má být Starship vybavena rovnou šesti Raptory. Ty ale dostane až stroj určený pro lety na oběžnou dráhu, který bude potřebovat i tepelný štít.
Jakmile Starship dostane aerodynamickou špičku, dosáhne výšky zhruba 50 metrů – průměr zůstane stejný jako u aktuálně testovaného prototypu, tedy 9 metrů. Po usazení na raketu Super Heavy pak vznikne kolos vysoký 120 metrů – na raketě samotné najdeme více než 30 motorů Raptor, které vytvoří tah více než 7 250 tun. V ostrém provozu má být Starship schopna při zachování plné znovupoužitelnosti dosáhnout nosnosti více než 100 tun na nízkou oběžnou dráhu.
Cesta ke středečnímu milníku ale rozhodně nebyla jednoduchá a je lemována několika zničenými prototypy. Inženýři na nich ale získali cenné informace, které je posunuly zase o něco dál. SpaceX tak začala postupně zavádět kvalitnější výrobní postupy a metody, které si měly poradit se selháními prvních prototypů. Celkem byly za poslední rok zničeny čtyři prototypy Starship (Mk1, SN-1, SN-3 a SN-4)
Selhání prvních prototypů však SpaceX výrazně nezdržely a vždy po každé nehodě přišla zakrátko s novým prototypem. Jde o další důkaz několik let dodržovaného přístupu této firmy, který je založen na velmi rychlých úpravách plánu na základě zjištěných informací. Musk sice před časem sliboval, že první výškový let do atmosféry přijde do konce roku 2019, ale k tomu nedošlo. Nyní však již tyto zkoušky nejsou příliš daleko. SpaceX již dříve uvedla, že zřejmě časem svou aktuální letku lodí Dragon a raket Falcon 9 a Falcon Heavy nahradí Starship. K této náhradě však nedojde, dokud Starship neprokáže své schopnosti a spolehlivost.
Zkoušky Starship sleduje i NASA. Gratulaci do SpaceX poslal ve svém tweetu i Thomas Zurbuchen, šéf ředitelství vědeckých misí NASA. Americká agentura totiž, jak již bylo uvedeno výše, nevylučuje možnost využít Starship k dopravě astronautů na povrch Měsíce. Plán NASA na návrat lidí na Měsíc je založen na nosné raketě SLS a lodi Orion, ve které by se lidé dostali ze Země k Měsíci. Na oběžné dráze Měsíce by pak došlo ke spojení Orionu s landerem (třeba právě Starship), ve kterém by posádka přistála na povrchu, pak se v něm vrátila k Orionu, ve kterém by se lidé vrátili na Zemi.
Administrátor NASA Jim Bridenstine uvedl, že SLS a Orion jsou jedinou možností, jak dostat astronauty od Země k Měsíci do roku 2024 pro pilotované přistání. To by se ale v dalších letech díky Starship či jiným strojům mohlo změnit. NASA zatím SpaceX využívá k dopravě nákladu na ISS v lodích Dragon a nově i k dopravě astronautů tamtéž. Muskova firma navíc nedávno získala také kontrakt na zásobování stanice Gateway, která má vyrůst v dalších letech u Měsíce. Tyto zásobovací lety má zajišťovat loď Dragon XL.
V dubnu pak Jim Bridenstine uvedl, že Starship od SpaceX „může být prvkem, který změní pravidla hry kosmického průzkumu. Nechceme to prováhat. Chceme se pohnout kupředu. Pokud budou mít úspěch, chceme si s nimi tento úspěch užít.“
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EeoNyR1XYAEzVU1?format=jpg&name=large
https://cdn.arstechnica.net/…/2020/08/SN5-Hop-Aug-2-2020-1303.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EeoNu_TWAAE99WP?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EeoN0nlWAAA9iBf?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…48895.0;attach=1623683;image
https://www.youtube.com/watch?v=sOpMrVnjYeY
Diky moc za clanek 🙂
Rádo se stalo. 😉
Létající maxibojler 🙂 … úžasné, co za ten rok od prvního hopsadla dokázali. Tak teď k tomu dodělat špičku, přidat dva motory a šup s tím výš.
Díky za shrnující článek Dušane (jo máš tam drobný překlep „.. ke spojení Oironu s landerem“).
Naše děcka křičely: plechovka letí
Díky za upozornění. Opravím to.
Jsem rád, že tu máme Kosmonautix.
V ostatních médiích sem zprávu o tomto super skoku moc nezaznamenal.
Rádo se stalo. 🙂
Včera v Událostech – 43min. Tedy né celá repka, ale aspoň čtená no! 🙂
100 tun na LEO při váze celého kolosu 5.000 tun je zatraceně málo.
Plně znovupoužitelného! A navíc je to víc než 100 tun.
100 tun nákladu + 120 tun samotná StarShip + palivo na návrat (50 t?).
Jestli je to 5/50/100/150 tun ke 5000 tun je jedno , jedine relevantni meritko je cena za tunu na LEO. A to je klicovy parametr celeho vyvoje starship.
To se sice jako málo zdá, ale když vezmeš v potaz, že ta raketa pak přistane na zemi, „jen se dotankuje“ a zase může letět, tak ta nosnost nehraje takovou roli.
Není lepší letět 2x za cenu paliva a údržby místo toho, aby se letělo jednou za cenu celé lodi? Palivo v tomto případě stojí zanedbatelnou částku v porovnání ceny rakety samotné
Jestli je 100tun naklad, 100 tun konstrukce tak to vychazi na C=25, pro predstavu konstrukcni cislo Saturnu5 pro kazdy stupen bylo kolem 10. Pokud budou mit motory LSP cca 3000, tak by se teoreticky mel na LEO dostat.
Raptory mají mít 3200 N.s/kg při hladině moře, 3700 ve vakuu.
Malo? No kdyby to bylo uhli nechtel bych je hazet do sklepa 😉
A kdy se dočkáme něčeho od Blue Origin?
New Shepard už má za sebou pár skoků a New Glenn by měl poprvé letět příští rok.
U raket jaksi často chybí měřítko.
Zkoušel jsem najít porovnání Starhopperu, Starshipu SN5 a Falconu 9 s Crew Dragonem, ale nenašel jsem.
Tak jsem si trochu hrál s koláží, aby bylo zřejmé, že ve SpaceX rozpohybovali dnes docela macatou pikslu
K vidění zde: http://www.bit.ly/Sh-Ss5-F9CD
Dobrá práce, zde je taky pěkné srovnání
Pěkné srovnání. Ale když už je tam Energia, Jenisej a N1, měla by tam být i měsíční raketa Julese Verna. Taky fantazie …
Moc dobrá práce!
Hezké srovnání. Jinak, i Starhopper letěl tehdá s Raptorem, nebo to byl Merlin?
Raptor
Trochu mi tam zarazil ten oheň na motorové sekci v oblasti komory a přívodů, bylo to normální?
Normální asi ne, ale to se doladí. Důležité je, že to ten motor vydržel.
Díky za pěkný souhrnný článek! I s pěkně vybranými obrázky.
…jen nevím, proč i tady na kosmonautixu šíříte dál tu černobílou verzi a ne tu plnobarevnou… Tak jsem dal kopii na své přechodné úložiště: http://www.ucw.cz/~milan/tmp/starship_fullcolor.jpg
Krásný večer s úsměvem na rubu i na líci 🙂
Tak to je parádní! Díky! 🙂
A jsme rádi, že nás čtete. 😉
Tak s technologií „hopsání“ má SpaceX zkušenosti, když pominu měřítko, není to nic nového. Na lámání chleba dojde při dynamickém namáhání konstrukce vlivem velmi vysokých a nízkých teplot. Myslím si, že to obejití vývoje nových kompozitů a nahrazení nerezem Musk neokecá.
Tak dívá se na to dobře a je určitě pozitivní, že i v divné době někdo něco opravdového dělá, ale čeká je ještě velmi dlouhá cesta s velmi nejistým výsledkem.
Vedle ní jsou tyto skoky jen taková úvodní hra.