Čtyři a půl měsíce po startu na raketě Proton-M z kazašského Bajkonuru se zařízení MEV-1 (Mission Extension Vehicle) od firmy Northrop Grumman zapsalo do historie. Podařilo se mu totiž spojení s družicí na hřbitovní oběžné dráze, aby jí prodloužilo aktivní službu. Úspěšný manévr představuje přelomový moment ve způsobu, jak družice na oběžné dráze fungují. Tohle je totiž jen začátek – budoucí stroje nemusí jen prodlužovat družicím aktivní službu, ale také je budou moci přemístit na bezpečnější oběžné dráhy.
„Naše MEV-1 poskytuje inovativní služby prodlužování života družic. Firmy Norhrop Grumman, SpaceLogistics LLC a Intelsat udělaly první krok i novátorským logistickým službám na oběžné dráze jak pro komerční tak i vládní zákazníky,“ uvedl Tom Wilson, prezident společnosti SpaceLogistics LLC, který zároveň poděkoval firmě Intelsat za důvěru, kterou vložila do prvního projektu svého druhu: „Celé roky nám zákazníci říkali – Kdybyste něco takového uměli, využili bychom toho. A teď to konečně umíme.“
Celá série úkolů vedoucích k těsnému přiblížení dvou objektů začala už 9. října 2019 Startem z Bajkonuru, kdy MEV-1 letěl jako sekundární náklad. Po dosažení oběžné dráhy začaly pozemní týmy posílat příkazy, které z eliptické dráhy přechodové ke dráze geostacionární, udělaly kruhovou dráhu o zhruba 300 kilometrů výše, než kde leží dráha geostacionární (ta je ve výšce 35 786 km). Právě sem se přesouvají telekomunikační družice z geostacionární dráhy, když se jejich služba chýlí ke konci – proto se tato oblast označuje jako hřbitovní dráha.
Tato dráha je stabilní a MEV-1 se sem dostal 1. února 2020. Už dva měsíce po startu MEV-1 zahájil Intelsat proces vyřazení družice Intelsat 901 ze služby. Oficiálně tato družice přestala poskytovat své služby v prosinci 2019 a firma převedla její úkoly na jiné družice. Jakmile skončila jeho aktivní služba, dostal Intelsat 901 pokyn provést motorický manévr, kterým opustil geostacionární dráhu a dosáhl hřbitovní dráhy. Za cíl MEV-1 byla tato družice vybrána proto, že jí docházely pohonné látky, které by vystačily jen na pár měsíců provozu.
Oba objekty se k sobě přiblížily 5. února. Během následujících 19 dnů provedla družice MEV-1 sérii cvičných přiblížení k Intelsatu 901, čímž pozemní týmy ověřovaly spolehlivost autonomních algoritmů zajišťujících celou operaci. Bylo potřeba nejen prověřit přibližovací sekvenci, ale ověřovala se i možnost zastavení přibližování a zahájení vzdalovacího manévru. Nějaký čas zabrala také kalibrace a jemné doladění senzorů. Teprve až když byly všechny systémy prověřeny, mohl MEV-1 vyrazit na finální setkání s Intelsat 901.
Nejprve se zastavil v předem určeném bodě zhruba 80 metrů od cílového objektu. Pozemní týmy zhodnotily, že vše probíhá správně a přibližování mohlo pokračovat. MEV-1 se znovu zastavil ve vzdálenosti 20 metrů od Intelsatu, kde musel opět počkat na povolení k dalšímu přiblížení. To skončilo jeden metr od Intelsatu. Tohle byla nejkritičtější fáze celé mise – MEV-1 si musel udržovat orientaci a vůbec se nehýbat. Když zástupci Northrop Grumman i Intelsatu dali zelenou, mohlo přijít velké finále – pozemní týmy vydaly MEV-1 pokyn k zahájení dokovací sekvence.
MEV-1 vysunul svou dokovací sondu, kterou vsunul do trysky motoru na kapalné pohonné látky družice Intelsat 901. Když hrot sondy prošel skrz kritický průřez trysky, tedy nejužší místo, vysunuly se ze sondy malé prsty, které rozšířily objem sondy. MEV-1 si pak začal sondu přitahovat a přitom hýbal i se zachyceným Intelsatem. Na čelní straně MEV-1 jsou tři výstupky, na které byla telekomunikační družice přitlačena – ze dvou družic se stal jeden objekt. K historickému spojení došlo 25. února v 8:15 SEČ.
Pozemní operátoři nyní budou vyhodnocovat, jak se vede této sestavě, načež přijde pokyn pro MEV-1 k přesunu na geostacionární dráhu. Intelsat 901 po dosažení této dráhy opět vstoupí do aktivní služby, k čemuž by mohlo dojít na přelomu března a dubna. MEV-1 sníží sklon oběžné dráhy Intelsatu z 1,5 ° na 0° a usadí jej nad Atlantikem. V této oblasti zatím funguje Intelsat 907, který následně předá Intelsatu 901 své úkoly – pokrytí obou Amerik, Evropy a Afriky signálem v pásmu C.
Možná si říkáte, v čem je spojení Intelsatu 901 a MEV-1 tak unikátní – vždyť dokování dvou objektů už v historii kosmonautiky proběhlo nepočítaně – stačí se podívat na provoz u ISS. Jenže v tomhle případě došlo ke spojení s objektem, který na spojení nikdy nebyl stavěný. Stejně tak došlo poprvé k situaci, že se na oběžné dráze spojily dvě komerční družice. A do třetice ještě jedno prvenství – poprvé je služba prodloužení funkčního období nabídnuta družici na geosynchronní dráze.
„Jsme hrdí, že můžeme společně se SpaceLogistics LLC a Northrop Grumman tvořit historii tímto přelomovým milníkem. Intelsat je na čele inovací a technologických zlepšování kosmických technologií už desítky let. Posouvání hranic možného je v našich genech. Proto jsme neváhali, jestli se staneme prvním zákazníkem programu MEV,“ uvedl Mike DeMarco, výkonný viceprezident Intelsatu. Podle dohody by mělo zařízení MEV-1 poskytnout pětileté prodloužení služby Intelsatu 901. Po uplynutí této doby se MEV-1 postará o přesun Intelsatu zpět na hřbitovní dráhu, kde již telekomunikační družice zůstane definitivně.
Pro MEV-1 by to však neměl být konec – po oddělení od Intelsatu 901 by měla družice vyrazit k dalšímu klientovi, kterému také prodlouží aktivní službu. MEV-1 postavila firma Northrop Grumman v Dules ve Virginii. Při vývoji se odborníci snažili připravit systém, který bude s nízkým rizikem schopen spojení s cílovým objektem za využití přirozených konstrukčních prvků na cílové družici. Součástí MEV-1 je i pohonný systém, který se stará jednak o cestu k zákazníkovi a po spojení zajišťuje veškeré manévrování sestavy s přesností, jakou zákazník požaduje. MEV je stavěný na patnáctiletou službu, během které může vystřídat hned několik cílových družic.
Jelikož se MEV-1 zatím osvědčila, může se celý program rozjet na plné obrátky – MEV-2 je již v závěrečné fázi vývoje. Aktuální zkušenost ukázala, že si MEV-1 vedl tak dobře, že v případě MEV-2 dojde ke spojení s cílovou družicí aniž by tato jakkoliv přerušovala své služby pro zákazníky. Firma Northrop Grumman má s touto technologií velké plány – program MEV-1 má být pouze prvním krokem. Firma sní o letce družic, které by nejen prodlužovaly družicím aktivní službu, ale také by se staraly o inspekci družic nebo o změny jejich sklonu či dráhy.
Příští exempláře MEV mají využívat pokročilé robotické technologie k provádění složitých úkolů jako jsou třeba opravy na oběžné dráze nebo sestavování větších konstrukcí z menších základních dílů. Na telekonferenci firma Northrop Grumman uvedla, že zatím není připravena poskytnout bližší informace o těchto robotických technologiích, ale během pár měsíců bychom se měli dočkat bližších detailů.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/10/MEV.jpg
https://www.orbitalatk.com/…/NextGen_In-Orbit_Servicing/Images/MEVcore_small.jpg
http://www.spacedaily.com/images-lg/vivisat-mission-extension-vehicle-mev-lg.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/02/Screen-Shot-2020-02-26-at-12.26.40.png
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/02/Screen-Shot-2020-02-26-at-12.26.43.png
To je úplně skvělé. Teď by mohli poslat další kousek a čapnout ten malý asteroid, co se dočasně zabydlel na oběžné dráze Země. Neváží o moc víc než ta družice. A stačí ho jen trošičku přibrzdit, aby zase za pár let neodletěl pryč.
Pokud jsem dobře četl, tak je ten asteroid zhruba stejně velký jako ta družice. S hmotností to bude o dost horší. Zvlášť, pokud je kovový. Ale bylo by fajn jeho dráhu stabilizovat a pak ho prozkoumat třeba pomocí Orionu nebo vyvíjených měsíčních modulů. Ale prý není „druhý měsíc“ Země až tak vzácnou událostí, jen jsou většinou tak malé, že se těžko hledají.
Gravitační zachycení asteroidu je obvykle způsobeno Měsícem. Asteroid (musí být vůči Zemi hodně pomalý) prolétne kolem Měsíce a měsíční gravitace sníží jeho rychlost vůči Zemi na hodnotu, která asteroidu neumožní odletět. Asteroid bohužel zůstane na takové protáhlé dráze, která nevylučuje další těsný průlet kolem Měsíce. Ten může těleso dál zpomalit, ale také zrychlit, takže Zemi unikne.
Abychom asteroid mohli u Země udržet, museli bychom spočítat jeho dráhu na dlouho dopředu a upravit ji tak, aby další průlety kolem Měsíce tělesu snižovaly rychlost. Potřebná změna rychlosti resp. kinetické energie bude asi řádově větší, než taneček s Intelsatem, ale reálné by to bylo.
Moc tomu nerozumím. Nechápu proč se po dosažení geostacionární dráhy odpojí. Chápal bych kdyby s družicí zůstal a suploval její pohon a udržoval ji na dráze. Družice se odsunula na hřbitovní dráhu, protože jí dochází palivo. Tak nevím co jí pomůže když ji znova přesunou na geostacionární bez doplnění paliva.
Ale presne tak to bude – s Intelsatom ostane 5 rokov a bude suplovať jej pohon. Až potom ju opäť presunie na odkladaciu dráhu, odpojí sa od nej a presunie sa k i ej družici.
Přesně tak. Celých pět let bude MEV-1 pro Intelsat zajišťovat veškeré manévry.
Ak sa môžem spýtať, aký je dôvod že mev tú družicu nestiahne aby zhorela v atmosfére ale radšej ju znova dá na tú cintorínovú dráhu?
Určitě se můžete zeptat. Je to proto, že přesun z GEO na hřbitovní dráhu je energeticky mnohem jednodušší než přesun z GEO do atmosféry. K takovému manévru potřebujete opravdu výraznou změnu rychlosti.
napisu totez co Dusan, jen v cislech. Pokud bys chtel druzici deorbitovat do atmosfery, potreboval by si zmenit jeji rychlost o 1500m/s, presun na hrbitovni drahu stoji 11m/s. Rok provozu druzice a udrzovani polohy na draze stoji cca 50m/s. Druzice jsou dimensovany na 15 let provozu.
Jak stabilní je hřbitovní dráha pro družice bez pohonu? Nehrozí srážky? Je to jen o 300 m výš než GEO.
300 KILOmetrů. 😉
Aha, kilometrů. Sle stejně. Mrtvé satelity se tam časem začnou srážet, to smetí nikomu nevadí, nebo se čeká, že než to bude průšvih nějak to lidstvo vyřeší?
Toho místa je tam opravdu extrémně dost. 😉
Skutočne úžasné. Dík za článok. Teším sa na ďalšie uvoľnené info.
pb 🙂
Rádo se stalo. 😉
Jako začátek určitě zajímavé a pokročilé. Pro rozšíření portfolia nabízených služeb (dotankování paliva družice, opravy, upgrade HW, apod.) bude třeba dohodnout konstruční standardy.
Jak by bylo reálné vyvinout družicovou dotankovávací cisternu, která by mohla navštívit i více družic, dokonce na jejich původních drahách (ne na hřbitovní)? Je jasné, že stávající družice nejsou na dotankování nejspíš připravené, ale je to možné? A co bezpečnost jak manévru, tak spojení při tankování? Díky.
Dotankování je složitější, protože by bylo potřeba si vytvořit otvor do nádrže, ale pracuje se na tom.
Tak nejako som cakal, ze s MEV sa na zaciatku pokusia o nieco bezpecne a jednoduche, napr. deorbitovat druzicu na nizsej drahe. Toto je podla mna dost slusny kusok a asi im to zabezpeci dostatok zakaznikov na minimalne dalsich par rokov.
Co sa mi na tom rieseni paci, ze je vo svojej podstate jednoduche a to, co je na nom naozaj zlozite (spojenie na obeznej drahe s pasivnym telesom, ktore na spojenie nikdy nebolo designovane) zjavne maju zvladnute. Keby v NG velmi chceli, asi by tieto moduly vedeli sekat ako parky, pretoze im v podstate treba pokryt iba velmi obmedzenu sadu dockovacich mechanizmov. Druzic je sice vela, ale vacsina z tych, co su na geostacionarnej drahe bude postavena na mozno dvoch desiatkach roznych platforiem dokopy.
No, tohle právě je relativně jednoduché, bezpečné a zároveň užitečné. Chytat družici na LEO by mohlo být jednodušší, ale buď by byla neovladatelná (pak by zachycení moc bezpečné nebylo) nebo funkční (pak by to nebylo užitečné, družice mohla deorbitovat sama).
Najít na hřbitovní dráze družici, která je funkční a vlastně jí jen chybí palivo, bude relativně jednoduché. Bezpečné je to proto, že je to hřbitovní dráha, takže když se tam něco pokazí, je malá šance, že by to poškodilo funkční družice.
Relativně jednoduchá je i komunikace a navigace. Sice je to daleko, ale objekty na hřbitovní dráze se jen pomalu pohybuje vůči zemskému povrchu, takže se dobře zaměřují.
Pokud to bude fungovat, mohou další družici napojit přímo na GEO.
Skvělý nápad a velmi ekonomický. Provozovatelé drahých telekomunikačních satelitů budou velmi spokojeni s prodloužením životnosti. Výrobci nosičů na GEO asi moc ne. A výrobci těchto satelitů propouštějí už dnes.